Před sto čtyřiceti lety se narodil novinář, politický činitel a vlastenec Josef Kotek

Plzeňský rodák (*14. 6. 1883) po vyučení soustružníkem ve Škodových závodech v Plzni a absolvování pokračovací průmyslové školy pracoval na řadě míst českých zemí a Moravy – Plzeň, Mladá Boleslav, Jičín, Náchod, Nové Město nad Metují, Přerov. 22. září 1910 se usadil v Prostějově, kde pracoval v továrně F. & J. Kovářík.

Do Prostějova přišel jako zkušený organizátor národně sociální mládeže a odborového hnutí. V továrně bratří Kováříkových byl zaměstnán do 16. května 1912. Tehdy se stal politickým tajemníkem národně sociální strany v Prostějově a odborovým tajemníkem kovopracovníků. V roce 1913 mu přibyla funkce redaktora krajinského týdeníku národně sociální strany pro východní Moravu a Slezsko Pokrok, jehož redakce se přestěhovala z Přerova do Prostějova. Začal se věnovat intenzívně novinářské činnosti. Do listu už přispíval předtím jako dopisovatel rubriky Prostějovská hlídka. Snažil se rozšířit list po stránce obsahu i nákladu.

Podílel se na organizování politických organizací na Prostějovsku. Byl organizátorem prvomájových oslav v roce 1914.Začal výrazně vystupovat proti militarismu. Stal se iniciátorem prostějovské demonstrace proti válce Rakouska se Srbskem a několik dní před vypuknutím 1. světové války dal podnět k protiněmeckému projevu v Prostějově.

Tím proti sobě uvalil podezření a jím redigovaný Pokrok býval často konfiskován.Protože nemohl svobodně vyjadřovat svoje názory, zastavil vydávání listu. Prošel růžnými profesemi. Pracoval v zemědělství, v železárnách v Řepčíně a jako brzdař na nádraží západní dráhy v Prostějově.

6. prosince 1914 vystoupil na veřejné schůzi ve Smržicích, aby přítomným vysvětlil důvody rozpuštění tamního potravního spolku. Zde mimo jiné pronesl prorocká slova o budoucím československém státě, který se stane klínem mezi Německem, Rakouskem a Maďarskem. Následovalo udání a celá věc byla předána vojenskému soudu a označena jako vlastizrádný protirakouský projev.

Vojenský soud v Moravské Ostravě jej odsoudil podle stanného práva k trestu smrti oběšením, což bylo změněno na zastřelení. 23. prosince 1914 byl Josef Kotek na dvoře soudu v Moravské Ostravě popraven.Jednatřicetiletý statečný a energický politik se tak stal jedním z prvních případů popravy odpůrců režimu v zázemí (po přerovském Slavomíru Kratochvílovi).V červenci 1917 byl Kotkův čin zahrnutý do amnestie udělené rakouským císařem Karlem.Manželka Marie Kotková vyvolala v dubnu 1920 obnovení soudního řízení. Soud tehdy konstatoval, že projev nebyl namířen proti státu a jejich institucím.

Osobnost Josef Kotka nám v Prostějově od roku 1924 připomíná název ulice a pamětní deska ve Smržicích odhalená na bývalém Chudobově hostinci čp. 178. Reliéf představuje draka s ratolestí.

Josefa Kotka si vážil profesor gymnázia, náměstek starosty Prostějova a činitel národně sociální strany Ambrož Soška. Napsal o něm ve své publikaci Prostějov revoluční a republikánský 1918–1928 tato slova: „Poznal jsem v něm mladého, temperamentního muže, jenž celou svou bytostí prahnul přímo po činorodém životě. Josef Kotek jest typickým přímo představitelem národně sociálního redaktora, jenž vyšel z řad mládeže národně sociální vychovávané v zásadách a ideách protirakouských a antidynastických.“

Hana Bartková, kronikářka města

Související témata