Před sto sedmdesáti lety se narodil advokát, komunální a spolkový činitel a bojovník za český Prostějov Jindřich Stross

Narodil se 11. září 1853 v Přistoupimi u Českého Brodu v židovské rodině Michaela Strosse a Marie rozené Löwyové. Zde vyrůstal s bratry Adolfem, Moritzem a Ludwigem. Mnozí členové rodiny později konvertovali k římsko-katolickému náboženství. To byl i případ Jindřicha Strosse.

Po studiích práv působil od roku 1879 jako soudní adjunkt a advokátní koncipient v Prostějově. 21. července 1886 si otevřel vlastní advokátní kancelář v domě Františka Spurného U Tří zajíců na Pernštýnském náměstí. Manželka Adéla (1861–1942) pocházela z Prostějova a byla dcerou lékaře. Měli čtyři děti: Pavla (1881–1941), Ludwiga, Helenu a Viktora. Manželka Adéla a syn Ing. Pavel Stross s manželkou Olgou se stali obětí holocaustu. Adéla Strossová zahynula v Terezíně a Pavel s Olgou v Lodži.

Jindřich Stross byl původně členem obecního výboru za německou stranu. Její praktiky a politika jej však přivedly do řad národní strany a Českého politického spolku. Stál se vůdčím představitelem národní strany a opozice proti starostovi Janu Zajíčkovi. Na svoji stranu získal Karla Vojáčka a Josefa Waita, ale také veřejnost. Ta také začala chodit dokonce na zasedání obecního výboru.

30. listopadu 1888 předložil na schůzi obecního výboru několikastránkový dokument obsahující přehmaty starosty a jeho spolupracovníků. Patřily mezi ně například překročený rozpočet na stavbu nemocnice, klientelismus, špatná evidence obecního majetku, falšování dlužních splátek, převody majetku města bez schválení obecního výboru. Poukázal dále na skutečnost, že obecní účty by neměl kontrolovat placený úředník, ale revizní komise. Ta také byla zakrátko jmenována a Jindřich Stross se stal jejím členem.

Po vítězství národní strany ve volbách v roce 1892 se stal JUDr. Jindřich Stross členem obecního výboru, členem rady města a referentem právního odboru. Patřil mezi přední funkcionáře lidové strany na Moravě a byl také členem výboru Družstva pro vydávání Hlasů z Hané. 19. listopadu 1894 rezignoval na funkci předsedy Českého politického spolku a do jeho vedení se dostali mladší členové Ondřej Přikryl, Václav Perek a Josef Špaček.

Byl jedním z iniciátorů zřízení českého státního gymnázia v Prostějově. Společně s Karlem Vojáčkem jednali v roce 1893 o této záležitosti na ministerstvu kultu a vyučování a na moravském místodržitelství. Povolení tehdy vydáno nebylo. Stálo to dalších pět let jednání a až 21. listopadu 1898 bylo toto korunováno úspěchem. Vyučování na gymnáziu bylo zahájeno 19. září 1899. J. Stross byl také předsedou místní školní rady.

Má zásluhy na vybudování jedné z nejkrásnějších ulic města – Rejskovy ulice s typickou měšťanskou architekturou z přelomu 19. a 20. století. Svůj pozemek v Havlíčkově ulici prodal justičním orgánům, které zde v roce 1903 nechaly postavit budovu okresního soudu.

Jindřich Stross zemřel 1. srpna 1899 v Mariánských Lázních ve svých pětačtyřiceti letech. Patřil k Vojáčkově generaci bojovníků za český Prostějov kolem Josefa Vrly, Eduarda Skály, Aloise Vrtala, Josefa Waita a Josefa Kolovrata.

Je škoda, že památka na tohoto významného činitele města vymizela. Nezachovala se ani hrobka. Uváděl ji v seznamu zasloužilých Prostějovanů pohřbených na prostějovském hřbitově František Starý (skupina VII, hrob č. 4, publikace Městský hřbitov v Prostějově, Prostějov 1931). Kulturní historik a publicista Bohuslav Kraus však v roce 1969 kriticky poznamenal, že „jeho hrobka za jižními arkádami je v rozvalinách“. A tak nám památku na významného našeho politického činitele připomíná už jen pár stránek archivních dokumentů či vzpomínkových knih Z těžkých dob Prostějova a Červánky Prostějova Ondřeje Přikryla.

Zdroj: Hana Bartková, kronikářka města

Související témata