Připomínky AMSP ČR k návrhu zákona o konsolidaci veřejných rozpočtů

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR vnímá snahu Vlády České republiky o nezbytnou rozpočtovou reformu s cílem konsolidovat státní finance.

Tato reforma však bude mít negativní dopad na malé a střední podniky a OSVČ, které jsou již nyní vyčerpány vysokými náklady, ale také nelehkou situací po koronavirové a energetické krizi.

AMSP ČR apeluje na vládu, aby při rozhodování o změnách v daňové politice brala v úvahu dopady na malé a střední podniky a aby se snažila minimalizovat negativní dopady na jejich podnikání, a to v souladu s pravidlem EU „Think small first“ (mysli nejprve a malém). AMSP ČR proto navrhuje, aby vláda zvážila alternativní způsoby konsolidace státních financí.

AMSP ČR proto vyzývá vládu k dialogu s podnikatelskou sférou a k zohlednění názorů a potřeb podnikatelů a živnostníků při rozhodování o daňové politice. Spolupráce a konstruktivní dialog jsou klíčové pro dosažení stabilního a předvídatelného daňového prostředí, které bude podporovat podnikání a růst ekonomiky.

Mezi hlavní připomínky ke Konsolidačnímu balíčku AMSP ČR zařadila:

• Zachování DPP a DPČ na stávající úrovni – při navrhované změně ztratí firmy jeden z mála flexibilních nástrojů pro ad hoc zaměstnávání, administrativně enormně naroste a hrozí přesun do šedé ekonomiky;
• Odmítnutí navýšení pojistného pro OSVČ o 10 % – . Ačkoliv důvodová zpráva sice uvádí, že OSVČ mají nižší důchody než ostatní pojištěnci, tak nijak navrhované zvýšení nezohledňuje skutečnost, že OSVČ na rozdíl od jiných skupin pojištěnců má podnikatelské riziko, která má být právě nižšími odvody kompenzováno. V případě nastavení stejných podmínek pro pojistné OSVČ a jiných skupin pojištěnců by došlo k situaci, že nebude vhodné podnikat, ale bude lepší se nechat zaměstnat, neboť zaměstnanec na rozdíl od podnikatele nenese podnikatelské riziko. OSVČ za své chyby či škody ručí veškerým svým majetkem, naproti tomu zaměstnanec je chráněn zákoníkem práce v podobě maximálně 4,5 násobku průměrné měsíční mzdy. OSVČ také nemá další výhody jako zaměstnanec – nikdo mu neproplácí dovolenou, ošetřovné, nemá nárok na stravenky apod.;
• Odmítnutí minimálního vyměřovacího základu OSVČ z 25 na 40 % (tedy odvod o 60 %) – argumentace obdobného postupu v případě zdravotního pojištění není správná, neboť úloha sociálního a zdravotního pojištění je zcela odlišná;
• V případě zvýšení min. vyměřovacího základu OSVČ z předchozího bodu navrhujeme zavést zvýšení vyměřovacího základu až u osob s příjmem nad 2 miliony korun českých – hranice obratu/příjmů živnostníka na 2 milionech korun českých je zvolena zcela logicky, a to jako návazná hranice spolu s dalšími povinnosti nebo výhodami jako jsou možnost využívání paušální daně nebo využití výdajových paušálů. V obou zmíněných případech se jedná o snižování administrativní zátěže pro podnikatele a také jednodušší kontrolu ze strany státní správy. Stejně tak by měla být nastavena hranice vyměřovacího základu, neboť právě na pomyslné hranici 2 milionů se OSVČ stává „velkým“ OSVČ, resp. při překročení této hranice se obvykle transformuje na s.r.o.;
• Zachování čepovaného piva v českých restauracích v nižší sazbě DPH, aby se české gastronomické prostředí vyhnulo importu levných zahraničních piv;
• Zachovat daňové osvobození benefitů, neboť právě díky těmto benefitům se daří českým podnikatelům udržet kvalitní zaměstnanec, kteří se podílejí na produktech s vysokou přidanou hodnotou;
• Netrestat úspěšné podnikatele při prodeji jejich podnikání vysokou daňovou sazbou, která by v některých případech činila desítky procent – týká se „Omezení osvobození při prodeji cenných papírů a podílů v obchodních společnostech“. Z přílohy tiskové zprávy k Ozdravnému balíčku 2024/2025 vyplývá, že limit 40 mil. Kč by měl být dostatečný v případě prodeje podílů ve start-upech a rodinných firmách. S uvedeným tvrzením zcela nesouhlasíme, neboť právě rodinné firmy si nevyplácely v uplynulých letech zisk, ale reinvestovaly jej do dalšího rozvoje a technologických nebo jiných inovací, takže hranici 40 milionů snadno překročí.

Nadále by měl být prodej obchodních společností či jejich akcií, které vlastník vlastní více než 3/5 let, zcela osvobozen od daně. Toto osvobození je důležité, aby i nadále byla Česká republika domovem pro start-upy a i nadále zůstávaly významné společnosti daňovými residenty v ČR.

V případě omezení tohoto osvobození by došlo k masivnímu prodeji rodinných firem. Zatímco prodej společnosti za 50 milionů by v současné době byl v případě splnění podmínek zcela osvobozen od daně, tak v případě upuštění od této daňové výjimky by vlastník společnosti zdanil prodej společnosti více než 10 miliony. Uvedený příklad by znamenal likvidaci zejména segmentu malého a středního podnikání, kde často není vyplácen zisk společníkům/akcionářům, ale zisky jsou užívány na rozvoj společnosti.