ČNB loni vykázala rekordní ztrátu 411,9 mld. Kč způsobenou vyššími sazbami vyplacenými bankám a poklesem hodnoty portfolií

Česká národní banka (ČNB) loni vykázala rekordní ztrátu 411,9 miliardy korun. V roce 2021 měla ztrátu 37,7 miliardy korun. Loňskou ztrátu způsobil zejména pokles hodnoty pevně úročených dluhopisových a akciových portfolií a vyšší úrokové výnosy vyplácené českým bankám kvůli zvýšeným sazbám. Vyplývá to z účetní závěrky, kterou dnes ČNB zveřejnila.

V lednu banka informovala, že měla účetní ztrátu 411,8 miliardy korun. Tehdy šlo ovšem o předběžný výsledek, ve kterém nebyly zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2022.

Největší část finanční ztráty, 207,7 miliardy korun, vznikla v kapitole správy devizových rezerv. V souvislosti se zvyšováním úrokových sazeb ČNB v první polovině roku zaznamenala také růst nákladů na měnové operace. To zatížilo hospodaření banky úrokovými náklady vyplacenými obchodním bankám za 159,6 miliard korun, o rok dříve to bylo 24,4 miliardy.

Růst domácí cenové hladiny se promítl i do provozních nákladů ČNB. Provozní hospodaření skončilo ve ztrátě tři miliardy korun, v roce 2021 to bylo 2,6 miliardy. ČNB v závěrce uvedla, že se snaží o efektivnější vynakládání peněz na provoz, když zpomalila mzdový růst zaměstnanců a zmrazila platy členů bankovní rady.

Kumulovaná ztráta ČNB vzrostla na 487,1 miliardy korun. Tuto ztrátu plánuje centrální banka uhradit z budoucích zisků.

Centrální banka dlouhodobě upozorňuje na to, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou a finanční stabilitu. Podle analytiků neznamená ztráta problém pro fungování ČNB.

ČNB určuje měnovou politiku, pečuje o finanční stabilitu, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává i dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami a institucemi elektronických peněz a devizový dohled.