Propouštění v některých oborech nedává smysl. Firmy by raději měly svá očekávání zisků

Inflace a vysoké ceny energií dopadají nejen na spotřebitele, ale také na společnosti. Ty proto přistupují k různým úsporným opatřením, pětina se dokonce chystá propouštět. Vyplývá to z pravidelného průzkumu společnosti ManpowerGroup pro první čtvrtletí letošního roku. Čerstvě masivní propouštění ohlásili i technologičtí giganti. V některých oborech ale při pohledu na zisky vypadá propouštění přinejmenším nesolidárně a z dlouhodobého pohledu nedává smysl. Možná by se společnosti měly prostě v době ekonomického propadu smířit s menšími zisky.

Propouštění se podle průzkumu bude týkat zejména energetiky a komunikačních služeb. Na konci loňského roku oznámily snižování počtu zaměstnanců i některé banky, například Moneta Money Bank nebo Raiffeisenbank. Důvodem je nepříznivá globální ekonomická situace, ale také daň z mimořádných zisků (tzv. windfall tax), která v Česku platí od začátku letošního roku.

Podle předběžných údajů přitom tuzemské banky vytvořily loni rekordní čistý zisk přes 104 miliardy korun. To je zhruba o 35 miliard víc než v roce 2021. Ukazují to odhady České národní banky. Řada velkých společností si zvykla na neustálé navyšování zisků a dlouhodobý, ideálně rekordní, růst. V době krize je pak spousta velkých podniků stále v zisku, jen není tak velký jako obvykle. Je proto potřeba snížit očekávání. Společnosti to ale neakceptují a raději začnou propouštět – vnímají to jako nejjednodušší řešení.

Takový postup ale nemusí být efektivní. Propouštění znamená vyplatit zaměstnancům odstupné v podobě až pěti měsíčních platů někdy i více. Další náklady pak firmu čekají ve chvíli, kdy chce nové pracovníky opět nabrat a zaškolit. Můžeme srovnávat třeba s obdobím v době pandemie koronaviru. Propouštění se týkalo letecké dopravy nebo gastronomie. Mnoho podniků ale dosud nemůže naplno fungovat, protože jim stále chybí zaměstnanci. Odešli do jiného oboru a už se nechtějí vracet. Z dlouhodobého pohledu je tak pro firmy výhodnější snížit mzdy nebo se zaměřit na lepší efektivitu práce.

Snižování počtu zaměstnanců by mělo být až posledním krokem. Podniky mají také určitou společenskou odpovědnost za náladu a atmosféru na trhu. Když začnou hromadně propouštět, lidé začnou ještě víc šetřit a ekonomika nebude růst. Je jasné, že majitelé, akcionáři, očekávají od svých manažerů efektivní řízení podniků a hodnotí to přes vyplacené dividendy, čímž tlačí vedení do někdy až drakonických úsporných opatření. I oni by měli více zohledňovat dlouhodobou udržitelnou prosperitu než aktuální vysoký zisk. Jsou samozřejmě obory, kde se už nyní jede na krev a byly vyčerpány veškeré rezervy, tam je propouštění nutnou realitou a může být jediným udržitelným řešením. Mnohá ohlášená propouštění jsou ale mimo tento rámec.

Predikce pro letošní rok příliš optimistické nejsou. Záležet bude především na politice České národní banky, ekonomické situaci významných států Evropské unie, se kterými Česko úzce spolupracuje nebo dalším vývoji války na Ukrajině. Důležitý bude i přístup konkrétních firem, a to, zda je pro ně důležitější udržet si vysoké zisky, byť třeba na úkor budoucnosti a nebo investice do zaměstnanců.

Zdroj: ManpowerGroup, Bloomberg, Reuters

Související témata