Mezinárodní den památky obětí holocaustu: „Nikdy nesmíme zapomenout na osudy milionů Židů,“ říká předsedkyně von der Leyenová

Na 27. ledna připadá Mezinárodní den památky obětí holocaustu a 78. výročí osvobození nacistického koncentračního tábora Auschwitz-Birkenau. U příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu předsedkyně von der Leyenová uvedla:

„Nikdy nesmíme zapomenout na šest milionů židovských žen, mužů a dětí, stejně jako na všechny ostatní oběti, které byly zavražděny během holocaustu a mezi něž patří i stovky tisíc Romů.

Letos bude vzpomínka obzvláště věnována židovskému odporu a povstáním v Evropě okupované nacisty. Připomeneme si 80. výročí významných povstání, jako je povstání ve varšavském ghettu, k němuž došlo 19. dubna 1943 a které se stalo symbolem židovského odporu a brutality nacistického režimu. Ale i další akty odporu, například v Belgii, kde v týž den tři členové odboje – Robert Maistriau, Youra Livchitz a Jean Franklemon – sabotovali vlak do Osvětimi s Židy odsouzenými na smrt. Mnozí pak z tohoto vlaku unikli a 120 z nich přežilo. Docházelo také k dalším vzpourám, o nichž se možná mluví méně, v koncentračních táborech a v táborech smrti v Treblince, Sobiboru nebo v bělostockém ghettu. Protože židovské oběti nebyly pasivní; organizovaly odpor vůči nacistům.

Dodnes i a navždy si můžeme brát ponaučení ze síly, odvahy a odhodlání těchto chabě ozbrojených židovských bojovníků a partyzánů, kteří úspěšně povstali navzdory všem překážkám a téměř jisté smrti. Bojovali ve jménu spravedlnosti. Byli odhodláni se bránit.

Jak uvedl Elie Wiesel, jenž přežil Osvětim: ‚Otázka nezní, proč všichni Židé nebojovali, ale kolik z nich bojovalo. Trýznění, bití, vyhladovělí, kde našli sílu – duchovní a fyzickou – ke svému odporu?“

Nemůžeme mlčet, když dochází k nespravedlnosti, když je páchán masakr. Musíme odsoudit antisemitismus, nesnášenlivost vůči Romům a všechny formy nenávisti a diskriminace, ať už na základě rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, pohlaví, sexuální orientace, věku nebo zdravotního postižení.

Antisemitismus vedl k holocaustu, ale tím to neskončilo. Antisemitismus je v Evropě opět na vzestupu. Stejně tak je tomu v případě popírání, zkreslování a zlehčování holocaustu, jež antisemitismus podněcují a mají zhoubné účinky na kolektivní evropskou paměť a soudržnost.

Památka obětí není cílem sama o sobě. Musíme jít ještě dále. Musíme podporovat židovský život. Evropa může prosperovat pouze tehdy, budou-li prosperovat také její židovské komunity. Budeme usilovat o Evropskou unii bez antisemitismu a jakékoli formy diskriminace. O otevřenou, inkluzivní a rovnou evropskou společnost.“

Souvislosti

Evropská komise dne 5. října 2021 předložila vůbec první Strategii pro boj proti antisemitismu a podporu židovského života s cílem podpořit země EU a občanskou společnost v boji proti antisemitismu. Památka obětí holocaustu je základním pilířem našich snah o to, abychom nikdy neztratili historickou paměť.

Letos u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu uspořádala Evropská komise 23. ledna, ve spolupráci se švédským předsednictvím Rady, švédským předsednictvím Mezinárodní aliance na památku holocaustu a židovskými zastřešujícími organizacemi se sídlem v Bruselu, konferenci nazvanou „Remembering the Past. Shaping the Future“ (Vzpomínka na minulost, formování budoucnosti).

Komise chce zvyšovat povědomí a bojovat proti zkreslování holocaustu, a proto společně s Mezinárodní aliancí pro památku holocaustu, UNESCO a OSN zahájila a rozvíjí globální kampaň #ProtectTheFacts (Chraňte fakta).

27. leden byl Mezinárodním dnem památky obětí holocaustu vyhlášen v rezoluci k připomínce holocaustu (60/7) přijaté v roce 2005 Valným shromážděním OSN. Tento den odkazuje na 27. leden 1945, kdy spojenecké síly osvobodily koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau.

Rezoluce žádá všechny členy OSN, aby v zájmu prevence budoucích aktů genocidy uctívali památku obětí holocaustu a podporovaly rozvoj vzdělávacích programů o jeho historii. Vyzývá k aktivnímu zachovávání míst spojených s holocaustem, jako jsou nacistické vyhlazovací a koncentrační tábory, tábory nucených prací a věznice.

V lednu 2022 přijala OSN další rezoluci, v níž odsoudila popírání a zkreslování holocaustu. Tato rezoluce vyzývá členy OSN a společnosti provozující sociální média k přijetí aktivních opatření k boji proti antisemitismu a popírání nebo zkreslování holocaustu.

Evropská komise a členské státy EU se zavázaly bojovat proti protiromskému smýšlení ve strategickém rámci EU pro Romy a doporučení Rady týkajícím se Romů. První hodnotící zpráva o vnitrostátních strategických rámcích členských států týkajících se Romů byla přijata dne 9. ledna 2023.

V rámci programu Občané, rovnost, práva a hodnoty poskytne Evropská komise v roce 2023 více než 10 milionů eur z finančních prostředků EU na podporu projektů týkajících se evropské historické paměti. Zvláštní prioritu budou mít projekty, jejichž cílem je posílit povědomí o holocaustu a vzdělávání a výzkum v této oblasti nebo bojovat proti popírání a zkreslování holocaustu. Více podrobností zde.

Další informace

Činnosti EU v oblasti boje proti antisemitismu