Květnové zasedání ČNB přinese poslední výrazné zvýšení sazeb

2.5.2022

Bankovní rada ČNB na květnovém zasedání přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb. Podle mě jsou vyrovnané šance na zvýšení sazeb o 50 či o 75 bazických bodů. Hlavní úroková sazba, dvoutýdenní repo, se tak posune na 5,50 %, případně na 5,75 %. V obou případech to znamená, že se hlavní sazba dostane na nejvyšší úroveň od roku 1999.

Stejně jako na předchozích zasedáních platí, že pro zvýšení sazeb bude hlasovat pětice centrálních bankéřů – J. Rusnok, M. Mora, T. Nidetzký, V. Benda a T. Holub, zatímco dvojice O. Dědek a A. Michl budou hlasovat proti. V případě J. Rusnoka a T. Nidetzkého je však v posledních týdnech patrnější o něco opatrnější přístup k dalšímu rychlému zvyšování sazeb a právě hlasování této dvojice bude klíčové z toho pohledu, zda se sazby zvednou „jen“ o 50 či rovnou o 75 bodů.

Od březnového zasedání bankovní rady ČNB bylo zveřejněno několik důležitých makroekonomických statistik. Březnová inflace v meziročním srovnání zrychlila na 12,7 %, přičemž jádrová složka inflace vzrostla meziročně o 11,7 %. Březnová inflace mezi výrobci v průmyslu, v zemědělství a ve stavebnictví přitom naznačuje, že prostor pro další zrychlení spotřebitelské inflace zde v nadcházejících měsících ještě nepochybně je. Další statistiky z průmyslu či maloobchodu ukazují, že si domácí ekonomika na začátku letošního roku vedla ještě poměrně solidně. Prudké ochlazení spotřebitelské důvěry však signalizuje výrazně nižší růst domácí ekonomiky v dalším průběhu roku skrz slabou spotřebu domácností.

Květnové zasedání ČNB by mělo naznačit, zda je bankovní rada se zvyšováním sazeb již na vrcholu či zda v červnu dojde k ještě jedné kosmetické úpravě sazeb směrem nahoru. V každém případě lze podle mě očekávat, že bankovní rada ukončí cyklus zvyšování sazeb ve 2. čtvrtletí letošního roku. Ohledně výraznějšího zapojení devizového kurzu k tlumení spotřebitelské inflace ještě v bankovní radě čas nenazrál a otázkou je, zda k tomu vůbec dojde. Ačkoliv členové bankovní rady svorně uvádí, že neexistuje strop pro výši sazeb, tak se podle mě prostor pro další rychlé zvyšování sazeb začíná vyčerpávat. Využití devizového kurzu, jako paralelního nástroje měnové politiky, zatím zmiňuje jen dvojice J. Rusnok a V. Benda, přičemž guvernérovi Rusnokovi v polovině letošního roku končí mandát. Výraznější zapojení kurzového kanálu není i proto podle mě v nejbližší době reálné a tento nástroj si bankovní rada spíše ponechá jako „krabičku poslední záchrany“ v případě dalšího neočekávaného vývoje. Ostatně nakonec i ke kurzovému závazku v roce 2013 vedla v bankovní radě poměrně dlouhá cesta.

Bankovní rada ČNB bude mít na květnovém zasedání rovněž k dispozici novou makroekonomickou prognózu, která potvrdí potřebu výraznějšího utažení měnové politiky skrz vyšší úrokové sazby. V nové prognóze bude pro letošek rovněž upraven výhled na nižší růst domácí ekonomiky (očekávám snížení do pásma 1 – 2 %) a vyšší růst spotřebitelské inflace (nad 12 %). Pokud pominu krátkodobé oslabení koruny na konci února a začátku března, tak aktuální hodnoty koruny jsou jen o něco málo slabší, než ukazoval model ČNB v únorové prognóze.