Asociace pro mezinárodní otázky analyzovala výzvy v rámci projektu Česko-polské reflexe nad současným ruskými historickými narativy

Projekt vedený Asociací pro mezinárodní otázky (AMO) měl za cíl zejména přispět do diskuze na téma historické paměti a reflexe některých klíčových momentů českých a polských dějin spojených s Ruskem. Vzhledem k tomu, že na rok 2021 připadalo výročí rozpadu Sovětského svazu a zároveň se debaty o reflexi XX. století, druhé světové války a některých dalších klíčových momentů historie regionu opět dostávaly na zahraničněpolitický pořad dne, jednalo se o velmi aktuální téma, které bylo atraktivní rovněž pro širokou veřejnost. Projekt tedy přispěl i k podpoře veřejné debaty na téma politizace historické paměti a přinesl do ní srovnání české a polské zkušenosti. Do debat se zapojila odborná veřejnost působící v oblasti česko-polsko-ruských vztahů, stejně jako představitelé klíčových českých institucí.

K dosažení tohoto cíle a realizaci projektu přispělo navázání partnerství mezi třemi organizacemi v ČR (AMO, Gulag.cz a Institut mezinárodních studií FSV UK) s polským Kolegiem Europy Wschodniej im. Jana Nowaka-Jeziorańskiego we Wrocławiu - KEW sídlícím ve Vratislavi. Tyto instituce se dlouhodobě významně zabývají vývojem v regionu střední a východní Evropy a vztahy s Ruskem.

Jako hlavní výstup projektu proto zapojené organizace zorganizovaly 9. 11. 2021 mezinárodní trojpanelovou odbornou konferenci “Czechia, Poland and the Current Russian Historical Narratives: Old Problems, New Common Opportunities” věnovanou využívání dějin XX. století ze strany Ruska, která se zabývala diskuzí nad současnou úrovní politizace společné česko-polsko-ruské historie, ale také zkoumáním dějin a jejich reflexe, která se mění v průběhu času. V průběhu tří částí se panelisté dostali k výměně zkušeností mezi Českem a Polskem v oblasti ruské historické paměti, reflexi stalinismu v současném Rusku, ale také k otázce rozpadu Sovětského svazu a jeho vnímání ze strany Česka a Polska. Této uzavřené odborné debatě v předvečer předcházela diskuze na související témata otevřená široké veřejnosti - “History as a weapon: Russia, Czechia, Poland and the politicization of the history of the 20th century”. Díky těmto propojeným výstupům se podařilo do diskuze na tato témata vtáhnout nejen odbornou veřejnost a zástupce velvyslanectví v Praze, ale i otevřít téma pro veřejnost.

K lepšímu sdílení hlavních poselství z konference vznikla také celá řada mediálních výstupů, které téma propagovaly nejrůznějšími kanály tak, aby se podařilo zasáhnout co nejširší cílové skupiny. KEW zpracoval témata 30 let od rozpadu SSSR a politizace historické paměti ze strany Ruské federace ve dvou anglickojazyčných podcastech, v nichž vystupovali čeští a polští řečníci participující rovněž na mezinárodní konferenci. Hlavní poselství odborné konference se tak mohlo dostat k dalším posluchačům z řad široké veřejnosti. V českých médiích následně vyšla celá řada textů reflektujících témata probíraná na konferenci nebo rozhovorů s jednotlivými speakery.

Nakonec na zahraničněpolitické experty cílila odborná publikace “Putin’s regime and the politics of memory” vydaná KEW na konci roku 2021. Tento sborník textů českých, polských a ruských expertů se ve formě šestice esejů věnuje tématu historické paměti a reflexi jednotlivých národních pozic formou obecnějšího popisu situace v dané zemi stejně jako případové studii na relevantní téma z Česka, Polska a Ruska. Pavel Havlíček a Michal Lebduška v této souvislosti vypracovali rovněž policy paper “Jak na současné ruské historické narativy: zkušenosti z Česka a Polska”, který shrnuje výstupy tohoto projektu a analyzuje, jak Česko a Polsko pracují s historickými tématy. Policy paper rovněž přenáší zkušenosti obou zemí s ruským přístupem k historii. V závěru analýza přináší doporučení, jak těmto hrozbám čelit, ukazuje, kde dále existuje prostor pro vzájemnou spolupráci, a čeho je v této oblasti třeba se naopak vyvarovat.