SEKTOROVÉ AGENDY PŘEDSEDNICTVÍ ČR

V RADĚ EU 2022

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Sekce pro evropské záležitosti na základě vstupů členů a členek

Výboru pro EU na pracovní úrovni

 

 

 

 

 

 

 

listopad 2021

Pracovní verze č. 8

 

 

 

 

 

 

OBSAH

ÚVOD............................................................................................................................................ 3

RADA PRO OBECNÉ ZÁLEŽITOSTI (GAC)........................................................................................... 4

RADA PRO ZAHRANIČNÍ VĚCI (FAC)................................................................................................. 6

RADA PRO HOSPODÁŘSKÉ A FINANČNÍ ZÁLEŽITOSTI (ECOFIN)........................................................ 11

RADA PRO SPRAVEDLNOST A VNITŘNÍ VĚCI (JHA).......................................................................... 13

RADA PRO ZEMĚDĚLSTVÍ A RYBOLOV (AGRIFISH)........................................................................... 16

RADA PRO KONKURENCESCHOPNOST (COMPET)........................................................................... 18

RADA PRO DOPRAVU, TELEKOMUNIKACE A ENERGETIKU (TTE)....................................................... 22

RADA PRO ZAMĚSTNANOST, SOCIÁLNÍ POLITIKU, ZDRAVÍ A OCHRANU SPOTŘEBITELE (EPSCO)........ 26

RADA PRO ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (ENVI).......................................................................................... 30

RADA PRO VZDĚLÁVÁNÍ, MLÁDEŽ, KULTURU A SPORT (EYCS)......................................................... 32

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Česká republika bude předsedat Radě EU od července do prosince 2022. Předsednictví (CZ PRES) se bude odehrávat v obtížné době, kdy se bude Evropská unie vyrovnávat se sociálními a ekonomickými důsledky pandemie COVID-19. Z hlediska interinstitucionálního cyklu EU bude CZ PRES probíhat zhruba v polovině funkčního období Evropské komise (EK) a Evropského parlamentu (EP). Většina hlavních iniciativ proto bude již předložena v podobě legislativních návrhů. CZ PRES, které je zároveň prostředním státem předsednického tria, proto bude reagovat na aktuální stav projednávání legislativy v jednotlivých formacích Rady EU. Reflektovat je také třeba pracovní program EK na rok 2022, který byl zveřejněn v říjnu letošního roku. V rámci příprav bude nutné zohlednit rovněž stav příprav a programové cíle francouzského předsednictví, které budou známy na sklonku roku 2021. 

V rámci příprav obsahové stránky CZ PRES dochází k postupnému zintenzivnění prací na jednotlivých programových dokumentech. Probíhá mapování sektorových agend, díky kterému jsou identifikována témata, která by měla být projednávána v rámci jednotlivých složení Rady EU v druhé polovině roku 2022. Gestoři a spolugestoři jednotlivých témat zároveň postupně prioritizují sektorové agendy, což později povede k určení hlavních sektorových priorit, kterým se ČR v rámci CZ PRES bude věnovat zvláštní pozornost, případně je aktivně prosazovat. 

Tento dokument je rozčleněn dle příslušných složení Rady EU. V kapitolách jsou pak stručně popsány jednotlivé sektorové oblasti, jež budou klíčové pro české předsednictví a postoje, které bude ČR při jejich projednávání na půdě Rady EU zastávat. 

 

Dokument je pravidelně aktualizován a konkretizován, spolu s formulováním hlavních sektorových priorit. V současné podobě dokument slouží i jako podklad pro diskuzi nad 18měsíčním programem tria (FR-CZ-SE). Zvolené sektorové priority budou následně využity při vypracování finálního programu CZ PRES, spolu s politickými prioritami, které budou definovány později na podzim 2021. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CZ PRES v Radě EU bude dbát na to, aby Rada GAC plnila svou klíčovou roli v přípravě jednání

Evropské rady, včetně přípravy závěrů Evropské rady. V závislosti na vývoji pandemie COVID19 bude podporovat další koordinaci členských států EU v klíčových oblastech, včetně zmírnění dopadů pandemie, socioekonomické obnovy Evropy nebo globální reakce na COVID-19.

Rozšiřování prostoru míru, stability a prosperity v Evropě je zásadním nástrojem na prosazování zájmů EU. Vedle geostrategické dimenze ukotvení regionu západního Balkánu v Evropské unii v kontextu vnějších vztahů se CZ PRES zasadí o konkrétní posun v jednáních o rozšíření EU s jednotlivými partnerskými zeměmi. Určující bude pokrok kandidátů jak v klíčových základních zásadách týkajících se fungování právního státu, tak v přejímání příslušného sektorového acquis EU.

Konference o budoucnosti Evropy představuje zásadní diskuzní platformu, která by, za účasti občanů EU a široké škály dalších aktérů, měla určit budoucí směřování EU. Podle stávajícího plánu by měla být ukončena na jaře 2022 za FR PRES, CZ PRES tedy zahájí implementaci jejích výsledků. V případě prodloužení trvání Konference bude CZ PRES v jejím organizování pokračovat a případně Konferenci formálně zakončí. 

CZ PRES bude podporovat diskuzi o dodržování zásad právního státu. S využitím nového mechanismu EK a výročních zpráv o stavu právního státu je připraveno v diskuzích zaměřených na situaci v EU a v jednotlivých členských státech pokračovat i během CZ PRES, přičemž bude i nadále dbát na zachování principu objektivity a rovného přístupu ke všem členským státům. V případě, že stále nebudou uzavřena aktuálně běžící řízení podle čl. 7 SEU proti Polsku a Maďarsku, bude CZ PRES podporovat konstruktivní přístup všech zúčastněných stran k řešení stávající situace a bude připraveno se na tomto procesu konstruktivně podílet.

Rada GAC se bude během CZ PRES nadále věnovat vztahu EU a Spojeného království (UK), které zůstává významným partnerem EU jak v obchodních, tak v zahraničních a bezpečnostních vztazích. EU má zájem na funkčním partnerství s UK a jeho dalším rozvoji. Prioritou proto zůstává řádná implementace výstupové dohody a následně sjednaných dohod o spolupráci s UK jakožto třetí zemí.

CZ PRES využije horizontálního charakteru Rady GAC k diskuzi o vymezení a uplatňování konceptu strategické autonomie napříč politikami EU. CZ PRES bude podporovat implementaci Evropského akčního plánu pro demokracii a posilování odolnosti EU vůči hybridním a kybernetickým hrozbám.

CZ PRES se bude věnovat politice soudržnosti, která je klíčovým prvkem posilování ekonomické a sociální konvergence EU. Prioritou bude poukázat na dopady této politiky nejen na území, regiony, města a různé sektory, ale také při řešení obnovy a posílení odolnosti v reakci na krizi vyvolanou pandemií COVID-19.a to v kontextu celkové zelené a digitální transformace.

Cílem bude také poukázat na přidanou hodnotu politiky soudržnosti a její specifickou roli pro transformující se regiony. Za tímto účelem CZ PRES povede politickou diskuzi na různých úrovních, která bude následně zakončena v rámci Rady GAC ve formátu koheze přijetím závěrů o politice soudržnosti. 

Provádění politik Unie vyžaduje vysoce kvalitní, nezávislé a spolehlivé statistické informace. CZ PRES bude podporovat posilování Evropského statistického systému a další rozvoj evropské statistiky a jejího právního rámce. 

Současně bude CZ PRES usilovat o maximální stabilizaci a integraci již existujícího přímo účinného evropského reportingu s cílem minimalizovat náklady na jeho sběr a zajistit požadovanou kvalitu dat.

CZ PRES bude mít také na starosti koordinaci pozic v oblasti diskuze o kybernetické odolnosti a bezpečnosti. Cílem CZ PRES bude spoluutvářet mezinárodní diskuzi o zvyšování bezpečnosti a stability v kyberprostoru, interpretaci stávajícího mezinárodního práva a nezávazných norem zodpovědného chování států v kyberprostoru, opatřeních pro budování důvěry a spolupráce na rozvoji kapacit v digitální oblasti, a to zejména v rámci probíhajících jednání na půdě OSN. 

V rámci CZ PRES lze předpokládat pokračování v agendě komitologie zahrnující přizpůsobení legislativy Lisabonské smlouvě a novelu komitologického nařízení. CZ PRES bude podporovat s ohledem na změny zavedené Lisabonskou smlouvou nahrazení regulatorního postupu s kontrolou delegovanými, resp. prováděcími akty, a zároveň je připraveno zabývat se možnostmi, které povedou ke zvýšení transparentnosti postupů v rámci komitologického nařízení. 

Během CZ PRES lze také očekávat projednávání návrhů na změny právních aktů týkajících se voleb do Evropského parlamentu a do obecních zastupitelstev. Zároveň je velmi pravděpodobné, že se bude CZ PRES věnovat otázce novelizace služebního a pracovního řádu EU a vyváženému geografickému zastoupení jednotlivých členských států v souvislosti s hromadnými odchody části úředníků do důchodu. Dále bude probíhat strukturovaný dialog Rady s EK o Agendě 2030. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VNĚJŠÍ VZTAHY V rámci Rady FAC bude CZ PRES v oblasti vnějších vztahů vycházet ze tří horizontálních priorit: Evropa silná, odolná a udržitelná a tří geografických priorit: západní Balkán; evropské sousedství s důrazem na Východní partnerství a Sahel; Indo-Pacifik a konektivita mezi Evropou a Asií. CZ PRES bude úzce spolupracovat s Vysokým představitelem pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (HR/VP), jenž předsedá Radě FAC, a s Evropskou službou pro vnější činnost, která předsedá většině pracovních orgánů Rady v oblasti vnějších vztahů.  

CZ PRES bude podporovat myšlenku jednotné a efektivní EU ve vnějších vztazích. V duchu „One EU Approach“ bude usilovat o koherentní propojení společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) s dalšími politikami a nástroji EU při naplňování priorit EU v oblasti vnějších vztahů. V řadě agend bude primárním cílem CZ PRES udržení jednotné politiky EU – zejména vůči Rusku, ve vztahu k restriktivním opatřením a uplatňování pěti principů, vůči Turecku v kontextu dalšího vývoje, vůči Číně v celé šíři vzájemných vztahů. CZ PRES současně bude pokračovat v diskuzích o zefektivnění SZBP, přičemž jednomyslnost a schopnost nalezení konsenzu v SZBP vnímá jako základ její koherence a síly navenek. CZ PRES bude proto aktivně přispívat k nalézání konsenzu mezi členskými státy. Součástí této diskuze je i budoucí zaměření společné bezpečnostní a obranné politiky (viz níže část „Obrana“).

CZ PRES se bude aktivně věnovat prosazování efektivního multilateralismu na základě závěrů Rady z června 2019 k posilování multilateralismu a sdělení EK o posílení příspěvku EU k multilateralismu z února 2021. CZ PRES má zájem na prosazování a posilování efektivního multilateralismu, který je klíčovým prvkem mezinárodního řádu založeného na pravidlech, vytváří rovné podmínky pro všechny a napomáhá řešit aktuální globální výzvy. 

CZ PRES bude usilovat o prohloubení transatlantické vazby s cílem posílení multilaterálního systému. CZ PRES bude podporovat spolupráci mezi EU a USA v zahraničně-politické oblasti a v obranně-bezpečnostních otázkách jako je energetická bezpečnost, boj proti terorismu a mezinárodní obchod včetně spolupráce v Radě EU-USA pro obchod a technologie. CZ PRES bude zároveň klást důraz na přizvání US partnerů k diskuzím Rady FAC. EU a USA by měly najít společnou řeč, jak čelit rostoucím ambicím Číny, a vést dialog o regionu Indo-Pacifiku. CZ PRES bude podporovat spolupráci EU-USA s cílem zvýšení globální a regionální stability, prosperity a řešení konfliktů, zejména ve vztahu k Rusku, zemím Východního partnerství, západnímu Balkánu a Turecku. CZ PRES bude také podporovat prohloubení strategického partnerství EU-Kanada a efektivní využívání Komplexní hospodářské a obchodní dohody (CETA). 

CZ PRES bude posilovat odolnost jako základní koncept přístupu EU vůči vnějším i vnitřním hrozbám. Prioritou bude posílit odolnost proti dezinformacím a strategickou komunikaci na úrovni EU. CZ PRES bude podporovat větší aktivitu a posilování kapacit EU v této oblasti (týmy StratCom ESVA), včetně boje proti dezinformacím. CZ PRES bude usilovat o aktivní uchopení geopolitiky nových technologií s důrazem na technologickou suverenitu EU při zachování bezpečné otevřenosti třetím zemím, prosazování lidsko-právního přístupu k novým technologiím a aktivní roli EU při vytváření standardů na mezinárodní úrovni v souladu s platnými normami a principy mezinárodního práva.

Pro CZ PRES budou důležitým tématem vnější aspekty boje proti terorismu s důrazem na region západního Balkánu a Sahel. CZ PRES bude naplňovat implementační plán závěrů Rady o vnější činnosti EU v oblasti předcházení a boje proti terorismu a násilnému extremismu z června 2020. 

CZ PRES se bude věnovat vnějšímu rozměru migrační politiky EU, posílení koordinace a spolupráce mezi aktéry a budování vzájemně výhodných partnerství se třetími zeměmi původu a tranzitu k nalezení dlouhodobě udržitelných řešení migračně relevantních otázek jako je především odstraňování příčin nelegální migrace, prevence nelegálních migračních toků, posilování národních migračních, azylových a hraničních systémů třetích zemí, návraty a boj proti převaděčství a organizovanému zločinu. ČR podporuje využití všech relevantních nástrojů a politik EU v této oblasti.

CZ PRES bude podporovat úsilí EU na budování odolnosti a stability ve třetích zemích s využitím všech nástrojů včetně rozvojové spolupráce a humanitární pomoci (viz níže část „Rozvojová spolupráce“). Dále se CZ PRES zaměří na implementaci stávajících nástrojů podpory lidských práv a demokracie s důrazem na Akční plán EU pro lidská práva a demokracii (včetně včasného zahájení jeho revize) a lidskoprávní sankční režim EU. CZ PRES bude rovněž podporovat Strategický dialogu s Vysokou komisařkou OSN pro lidská práva. CZ PRES bude naplňovat implementační plán závěrů Rady o vnější činnosti EU v oblasti předcházení a boje proti terorismu a násilnému extremismu z června 2020. CZ PRES bude podporovat klimatickou diplomacii a spolupráci EU se třetími zeměmi na průřezových otázkách klimatu a životního prostředí včetně přípravy na Konferenci OSN o změně klimatu (COP27), která je plánována na listopad 2022.

Region západního Balkánu je klíčový pro stabilitu a bezpečnost EU a celé Evropy. Bez ohledu na pokrok jednotlivých zemí v procesu rozšíření existují regionální otázky, které vyžadují pravidelnou pozornost a aktivní angažmá celé EU. CZ PRES bude usilovat, aby pozornost byla soustředěna na klíčový proces normalizace vztahů mezi Srbskem a Kosovem, bez kterého významný posun obou zemí v integraci do EU není možný. Dále by měla být řešena složitá situace v Bosně a Hercegovině nebo negativní vliv vnějších hráčů v celém regionu. CZ PRES se bude zabývat rozvíjením vztahů EU se zeměmi Evropského hospodářského prostoru/ESVO (Island, Lichtenštejnsko, Norsko), stejně jako budoucím uspořádáním vztahů EU se Švýcarskem (v závislosti na připravovanou analýzu Evropské komise) a vyjednáváním Dohody o přidružení s Andorrou, Monakem a San Marinem. 

CZ PRES bude v oblasti Východního partnerství soustředěno na tři priority: posilování odolnosti partnerských zemí, rozvoj spolupráce v oblasti ekonomiky a životní prostředí. V rámci posilování odolnosti bude CZ PRES klást důraz na právní stát, boj proti korupci a dobrou správu věcí veřejných, podporu reforem, rozvoj občanské společnosti včetně svobody médií a na možnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti. Rovněž chce rozvinout debatu o posilování odolnosti na místní a regionální úrovni. ČR bude klást důraz na udržení principů inkluzivity i diferenciace. V této souvislosti bude CZ PRES podporovat zájmy zemí „Asociovaného tria“ (Gruzie, Moldavsko, Ukrajina) prohloubit spolupráci s EU.  

V závislosti na aktuálním vývoji bude CZ PRES také věnovat pozornost východní Evropě, konkrétně Rusku, situaci na východní Ukrajině a na Krymu i dalším přetrvávajícím konfliktům v regionu. S důrazem na jednotu členských států EU bude CZ PRES usilovat o principiální, předvídatelnou a udržitelnou politiku vůči Rusku, tj. politiku nastavení takových mantinelů, které budou motivovat Rusko k návratu na trajektorii respektu a spolupráce s EU. ČR bude vůči svým partnerům v regionu usilovat o posilování jejich politické i ekonomické samostatnosti, odolnosti, prosperity a bezpečnosti.

CZ PRES bude pokračovat v podpoře komplexního úsilí EU (integrovaný regionální přístup v kontextu Integrované strategie EU pro Sahel) o stabilizaci Sahelu. 

Součástí integrovaného přístupu budou otázky migrace, vojenských a civilních misí EU, humanitárních a rozvojových aktivit, využití Evropského mírového nástroje a zlepšení koordinace v rámci Koalice pro Sahel. CZ PRES bude zároveň usilovat o pokračování podpory stabilizace a rekonstrukce křehkých oblastí regionu a posilování partnerství se zeměmi jižního sousedství v rámci Evropské politiky sousedství. CZ PRES se bude věnovat dalším otázkám, které vzejdou ze summitu EU-Afrika, který je plánován na 1. pololetí 2022.

CZ PRES bude podle potřeby podporovat dlouhodobě vyvíjené mnohostranné aktivity EU na podporu stability, bezpečnosti a prosperity  na Blízkém východě. Podmínky pro toto úsilí budou ve velké míře definovány výsledkem aktuálních mezinárodních snah o urovnání bezpečnostně-politické krize týkající se Íránu, včetně úsilí o zachování a naplnění Společného všeobecného akčního plánu na kontrolu íránského jaderného programu (JCPOA). Podporu aktivitám EU na Blízkém východě bude poskytovat i úsilí o rozvoj obchodní a kulturní spolupráce EU s jednotlivými státy regionu, mezi nimiž by měl mít přední místo Izrael. V závislosti na vývoji situace se CZ PRES bude věnovat situaci v Afghánistánu s důrazem na obnovu bezpečnosti a vlády práva a podporu lidských práv, včetně práv žen a dívek. 

Pro CZ PRES bude důležitá spolupráce s asijskými zeměmi (včetně formátu ASEM, EU-ASEAN) a regionem Indo-Pacifiku, a to zejména v kontextu budoucí Strategie EU pro Indo-Pacifik, která bude dokončena odsouhlasením Společného znění prostřednictvím Závěrů Rady (FAC) v říjnu 2021. CZ PRES bude při implementaci této strategie klást důraz nejen na spolupráci ekonomickou, ale kvůli rostoucím ambicím a asertivitě Číny, při nichž dochází ke geopolitickému napětí v regionu, bude z pohledu CZ PRES zásadní, aby se spolupráce prohlubovala i v oblasti bezpečnostní a politické. 

CZ PRES bude podporovat posílení konzultačních mechanizmů a spolupráci s like-minded zeměmi v regionu Indo-Pacifiku.  Důraz bude kladen i na praktickou spolupráci v rámci konektivity s Asií  v souladu s připravovanou Globální strategií EU ke konektivitě (tzv. Globální brána). Cílem CZ PRES bude posilovat udržitelnou a na hodnotách založenou konektivitu v Asii, včetně společných projektů ve třetích zemích. Konkrétní aktivity v rámci priority Indo-Pacifik mohou zahrnout i oblast kybernetické bezpečnosti, spolupráci ve vesmírných programech či rozvíjení projektu ESIWA (Enhanced security cooperation in and with Asia). CZ PRES bude rovněž klást důraz na podporu dodržování a ochrany lidských práv v regionu. 

CZ PRES bude v oblasti Latinské Ameriky a Karibiku usilovat o další rozvoj vzájemného obchodu a posilování demokracie a právního státu. CZ PRES bude klást důraz na posun dohod EU s MERCOSURem, Mexikem a Chile. Nelze vyloučit, že se proces uzavření a ratifikace těchto dohod promítne do období CZ PRES. CZ PRES bude také usilovat o to, aby byla patřičná pozornost věnována problematice dodržování lidských práv s důrazem na situaci na Kubě a ve Venezuele. 

Těsně před začátkem CZ PRES bude s největší pravděpodobností zahájeno prozatímní provádění dohody post-Cotonou se zeměmi Afriky, Karibiku a Tichomoří. CZ PRES bude zajišťovat implementaci dohody v rámci Rady a jménem Rady ve vztahu k ostatním institucím EU i partnerům ze zemí AKT. 

 

 

 

 

ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE

CZ PRES bude v kontextu odezvy na pandemii covid-19 prosazovat propojování humanitárních, rozvojových a bezpečnostních (potažmo i klimatických) aktivit, zejména ve spojení s budováním odolnosti a snižováním rizika katastrof. 

V rámci návazných kroků na reformu evropské finanční architektury pro rozvoj bude CZ PRES podporovat zapojení soukromého sektoru a důraz vnější akce EU na smíšené financování a záruky, včetně efektivního zapojení národních rozvojových bank do finančních nástrojů EU.

Do programu Rady se promítnou také nezbytné kroky potřebné k implementaci Nástroje sousedství, rozvojové a mezinárodní spolupráce (NDICI), a to zejména příprava programových priorit či jejich průběžné hodnocení. 

CZ PRES se tematicky bude zaměřovat na snižování rizika katastrof a budování odolnosti a usilovat o větší provázanost humanitárních, rozvojových a stabilizačních aktivit EU s důrazem na stabilitu, prosperitu, zdraví, včetně přístupu k vakcínám proti covid-19, a vzdělávání, včetně zvyšování osvěty a „digitální inteligence“ a budování kapacit v oblasti kybernetické odolnosti v partnerských zemích. 

Tradiční prioritou ČR, nejen v rámci CZ PRES, je dobrá správa věcí veřejných (good governance) a demokratické instituce. CZ PRES se zaměří také na problematiku zásobování pitnou vodou a ochranu vodních zdrojů, dále pak na rozvoj odpadového hospodářství a celkově na udržitelné způsoby využívání přírodních zdrojů. 

V humanitární oblasti pak půjde o implementaci priorit obsažených ve sdělení EK „O humanitární činnosti EU: nové výzvy, stejné zásady“ z března 2021. ČR se v těchto kontextech bude snažit o plné zapojení členských států do implementace, a to v rámci konceptu lepší spolupráce EU a členských zemí, finančních institucí a dalších relevantních aktérů při dodržení principů inkluzivity a transparentnosti. 

 

SPOLEČNÁ OBCHODNÍ POLITIKA 

V oblasti mezinárodního obchodu byly jako sektorové agendy s nejvyšší prioritizací určeny následující okruhy: rozšiřování sítě dohod o volném obchodu (FTAs) a jejich implementace; reformní proces Světové obchodní organizace (WTO) a vícestranné iniciativy v rámci WTO; transatlantická agenda a otázka obchodu a bezpečnosti, včetně vztahů mezi EU a Čínou. 

Výše zmíněné oblasti identifikované v rámci kapitoly společné obchodní politiky reflektují dlouhodobé zahraničně-politické zájmy ČR a rovněž navazují na aktuální debatu v rámci EU, která usiluje o efektivnější prosazování svých zájmů na půdorysu konceptu otevřené strategické autonomie. Naznačený směr odráží Sdělení EK z února 2021 k revizi obchodní politiky, v němž je vyzdvižena otevřenost, udržitelnost a asertivita jako klíčové pilíře budoucí strategie EU. 

Diverzifikace obchodních toků prostřednictvím široké sítě ambiciózních obchodních a investičních dohod a jejich efektivní implementace nabývají na důležitosti i v kontextu obnovy po pandemii a snahy EU posilovat svou odolnost. CZ PRES bude podporovat posun v jednání, případně finalizaci a ratifikaci, aktuálně vyjednávaných dohod EU s třetími zeměmi, mj. MERCOSURem, Mexikem, Chile, Austrálií, Novým Zélandem a Indonésií. Základem pro fungování mezinárodního obchodu je fungující multilaterální obchodní systém, proto mezi priority patří reforma WTO. 

Jednou z významných sektorových priorit je pro nás zejména iniciativa k e-commerce ve WTO tak, aby si organizace zachovala relevanci i pro výzvy digitální epochy.

Zásadní otázkou budoucího vývoje, vč. období CZ PRES, bude posilování strategických partnerství s podobně smýšlejícími státy. Klíčovou prioritou bude zejména rozvoj transatlantických vztahů. ČR má zájem na rozvoji pozitivní agendy, mj. v rámci Rady pro obchod a technologie mezi EU a USA, která se zaměřuje na bezpečnostní aspekty obchodu a digitální agendu (prověřování zahraničních investic, budování 5G sítí, datové toky, umělá inteligence, standardizace, tzv. nastupující technologie aj).  Transatlantická spolupráce bude i do budoucna klíčová mj. z hlediska hledání odpovědi na netržní a obchod omezující aktivity Číny, která je pro nás neopomenutelným obchodním partnerem, ale zároveň i systémovým rivalem.

 

 

OBRANA 

Z hlediska nadcházejícího CZ PRES bude prioritou strategická diskuze o budoucím směřování SBOP. Na základě této rámcové priority budou podrobněji sledovány další priority, mezi které patří především implementace Strategického kompasu ve všech jeho čtyřech pilířích; krizového řízení, odolnosti, rozvoj schopností, partnerství. 

V rámci krizového řízení bude CZ PRES usilovat o posílení EU jakožto globálního a věrohodného hráče schopného rychlé reakce, a to např. aktivním zapojením do výcvikové mise EUTM Mali a podporou asistenčních opatření v rámci Evropského mírového nástroje (EPF). Součástí by měly být také dílčí nápady ke zlepšení fungování krizového řízení EU. 

U pilíře odolnosti se CZ PRES zaměří např. na témata hybridních a kybernetických hrozeb, vesmíru a nových technologií. Prioritou bude spolupráce na rozvoji EU v oblasti hybridu, např. identifikace oblastí naší zranitelnosti, sdílení zkušeností mezi členskými státy a hledání možností jejich zacelování. Důležitou součástí bude také posilování partnerství s NATO v oblasti asymetrických a nekonvenčních hrozeb. V rámci Východního partnerství bude usilovat o rozšiřování povědomí o hybridních hrozbách a dezinformacích. Zásadní součástí této priority bude strategická komunikace, kterou lze využít při boji proti dezinformacím a zároveň při snaze přispět k posílení obrázku EU coby globálního, věrohodného a schopného aktéra v očích veřejnosti. 

U rozvoje schopností bude CZ PRES hledat cesty k propojení již existujících iniciativ (PESCO, EPF, EDF, CARD). Jednou z priorit bude prosazování spolupráce s NATO tak, aby v rámci obranného plánování nedocházelo k tříštění snah či duplikaci procesů, ale naopak k větší provázanosti iniciativ jednotlivých organizací. 

Pokud jde o partnerství, důraz bude kladen na zlepšování spolupráce především s NATO, ale i s dalšími tradičními partnery EU. Zároveň bude CZ PRES dbát na rozšiřování partnerství s dalšími aktéry včetně prohlubování spolupráce v místě nasazení. Implementace Strategického kompasu ve výše zmíněných oblastech by měla vést k našemu dlouhodobému cíli, tedy k posilování Společné bezpečnostní a obranné politiky.

ČR by také chtěla věnovat zvýšenou pozornost vojenské mobilitě, což je mj. jeden z projektů PESCO, kterého se ČR účastní. I vzhledem ke geografické poloze ČR pro nás bude důležitou součástí této priority snaha o sjednocení národních postupů v rámci EU pro přesun vojsk přes území členských zemí a další rozvoj spolupráce mezi EU a NATO v této oblasti. ČR bude aktivně vyhledávat nové příležitosti k dalšímu rozvoji této oblasti.

Priority a obsahová agenda CZ PRES v oblasti působnosti Rady ECOFIN budou primárně definovány vývojem hospodářské situace v EU ovlivněným dopady pandemie, závazky EU přijatými na unijní a globální úrovni a samozřejmě již projednávanými legislativními návrhy. Rada ECOFIN by tak pod vedením CZ PRES měla řídit diskuze o implementaci nástrojů přijatých na podporu oživení a odolnosti a jejich budoucím financování. Priority a náplň CZ PRES zásadním způsobem ovlivní i probíhající debaty o opatřeních na podporu klimatické a digitální transformace a pokračující práce na zvýšení stability a odolnosti hospodářské a měnové unie, v nichž bude CZ PRES důsledně prosazovat inkluzivní jednání za účasti všech členských států.

V oblasti hospodářské politiky a oživení EU bude úkolem CZ PRES řídit diskuze  o implementaci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF), souvisejících plateb a o případných revizích národních plánů obnovy (NPO). V této souvislosti budou připraveny závěry Rady ECOFIN ke zprávě o přezkumu provádění RRF, kterou má EK předložit do konce července 2022. S problematikou RRF bude provázáno tradiční téma koordinace hospodářských politik členských států EU - evropský semestr, včetně schválení doporučení Rady z roku 2022.

CZ PRES zahájí diskuzi k přípravě nového cyklu evropského semestru pro rok 2023, a taktéž se bude podílet na organizaci podzimního kola fiskálního dohledu. CZ PRES se rovněž zaměří na debaty o reformě fiskálních pravidel, pokud bude návrh ze strany EK předložen.

V oblasti daní bude CZ PRES obecně usilovat o zjednodušení daňového systému a snížení počtu neopodstatněných daňových výjimek. 

V případě nepřímých daní vnímá jako klíčové intenzivní práce na novele směrnice o zdanění energetických produktů a elektřiny a jejího přizpůsobení současným klimatickým cílům. Pro CZ

PRES bude rovněž zásadním tématem snížení administrativní zátěže a boj proti daňovým únikům. V této souvislosti bude CZ PRES usilovat o zjednodušení a modernizaci pravidel v oblasti DPH tak, aby byla lépe přizpůsobena digitálnímu věku a účinněji cílila na daňové podvody v této oblasti, včetně posílení výměny informací. CZ PRES se rovněž pokusí posunout diskuze v případě revize směrnice o zdanění tabákových výrobků, která by měla přinést zejména harmonizaci pravidel pro nové výrobky na trhu a přiměřené navýšení EU minimálních sazeb s cílem podpořit rozpočtové a zdravotní zájmy a zároveň zamezit nárůstu nelegálního obchodu a podvodných praktik. 

V oblasti přímých daní bude zásadní debata o nastavení zdanění digitální ekonomiky a hledání globálního principu daňového systému celkově. Prioritou bude i aktualizace EU seznamu nespolupracujících jurisdikcí. CZ PRES se bude zabývat celým balíkem změn v rámci Fair and

Simple Taxation, který zahrnuje řadu dílčích úprav s termínem implementace do roku 2024. Na základě Sdělení EK pro zdanění podniků z 18. května 2021 lze předpokládat, že EK vydá zcela nové legislativní návrhy (které zatím nebyly blíže představeny), tak i návrhy zohledňující jak některé stávající projekty na úrovni EU (např. deklarované stažení CCCTB (Common Consolidated Corporate Tax Base)) či vybrané závěry prací konaných pod záštitou OECD (Pilíř 1 a Pilíř 2), na které bude CZ PRES reagovat dle potřeby. 

V případě administrativní spolupráce bude CZ PRES velmi aktivně řídit a posouvat diskuze věnované jejímu zlepšení, jakož i posílení transparentnosti, zejména pokud jde o elektronické peníze a virtuální majetek.

V oblasti finančních služeb bude CZ PRES podporovat zajištění stability finančního trhu na národní i evropské úrovni a dostatečné ochrany vkladatelů, pojistníků a spotřebitelů, širokou nabídku kvalitních služeb pro spotřebitele a podnikatelské subjekty, činnost malých a středních poskytovatelů finančních služeb a rozvoj digitálních inovací. Pokud jde o konkrétní návrhy, jednou z klíčových priorit bude posunout diskuzi k revizi směrnice o platebních službách (PSD2). V rámci kapitálového trhu bude CZ PRES usilovat o pokrok rozprav k revizi pravidel pro trh finančních nástrojů (směrnice MiFID II a nařízení MiFIR), která by měla přispět ke zvýšení transparentnosti a usnadnění rekapitalizace. To by mělo podpořit i rozvoj unie kapitálových trhů. U směrnice o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) bude CZ PRES usilovat o vyváženou aktualizaci regulačního rámce, zachování jeho dosavadních obezřetnostních principů a o případné doplnění chybějících prvků regulatorních nástrojů a pravidel pro zefektivnění dohledové praxe. V oblasti regulace distribuce finančních služeb bude cílem CZ PRES otevřít odbornou diskusi k připravované revizi směrnice o úvěrech na bydlení (MCD) a směrnice o distribuci pojištění (IDD).  V oblasti bankovnictví bude hlavní těžiště spočívat v revizi pravidel pro činnost úvěrových institucí (směrnice CRD a nařízení CRR) a krizové řízení bank (směrnice BRRD a nařízení SRMR), která by měla přispět ke stabilitě úvěrových institucí a bankovních trhů na evropské i národní úrovni. Jako klíčové téma vnímá CZ PRES i revizi pravidel pojištění vkladů (směrnice DGSD), která by měla promítnout zkušenosti s aplikací směrnice DGSD2 a využít analýzy a doporučení Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA). CZ PRES také naváže na již řadu let probíhající diskuze k vytvoření jednotného systému pojištění vkladů (EDIS).

V oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT legislativní balíček), bude CZ PRES aktivně podporovat vytvoření efektivnějšího a srozumitelnějšího legislativního systému na evropské úrovni a následně v jednotlivých členských státech.  

V případě rozpočtu EU bude klíčovým úkolem CZ PRES dosažení dohody na rozpočtu EU na rok 2023 a vyjednání přijatelného kompromisu mezi Radou a Evropským parlamentem. Rada ECOFIN dále během CZ PRES zastřeší diskuze o možnostech zavedení nových vlastních zdrojů EU, které budou součástí jednání o částečné reformě příjmové strany rozpočtu EU a neměly by z pohledu ČR negativně dopadat na produktivní sektor. V návaznosti na návrh EK se bude CZ PRES pravděpodobně zabývat revizí finančního nařízení, jež má obsahově reflektovat schválení víceletého finančního rámce na období let 2021 - 2027 a Next Generation EU (NGEU). 

CZ PRES se bude zasazovat o vyjednání důležitého nástroje Carbon Border Adjustment Mechanism (CBAM) tak, aby nastavil rovné podmínky ve vztahu k subjektům ze třetích zemí z hlediska úniku uhlíku a zároveň aby byl kompatibilní s pravidly mezinárodního obchodu. CZ PRES se také významně zapojí do aktivit a koordinace pozic EU týkajících se mezinárodního klimatického financování, mj. v souvislosti s přípravou a samotným předsedáním EU během 27. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (COP27), která proběhne v listopadu 2022 v Africe (v Egyptě).

Během CZ PRES bude věnována pozornost rovněž ochraně investic investorů z členských států EU na unijním trhu, její možné právní úpravě a také problematice budoucnosti intra-EU investičního prostředí. 

V oblasti celní unie se bude CZ PRES aktivně zasazovat o efektivní implementaci iniciativ předvídaných celním akčním plánem EU (2020 - 2024) k posunutí celní unie na vyšší úroveň. 

Cílem bude především zajistit větší dostupnost dat a datových analýz pro celní účely spolu s inteligentním dohledem nad dodavatelskými řetězci založeným na posouzení rizik, jakož i podporu účinnějšího provádění celních kontrol.

SPRAVEDLNOST 

Prioritou CZ PRES v oblasti spravedlnosti bude v otázkách civilního práva posílení principu subsidiarity a proporcionality v kontextu spolupráce se třetími státy a zejm. přistoupení EU k Haagské úmluvě o uznávání a výkonu cizích rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Významnou agendou bude pro CZ PRES projednávání tří předpisů v rámci Balíčku digitální justiční spolupráce. V oblasti trestního práva se CZ PRES zaměří na revizi směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí. 

V oblasti justiční spolupráce v trestních věcech a oblasti trestního práva se bude ČR v rámci CZ PRES věnovat rozličným tématům. V agendě trestního práva hmotného se ČR bude prioritně věnovat očekávané revizi směrnice o trestněprávní ochraně životního prostředí, kdy lze čekat, že FR PRES by mohlo dosáhnout obecného přístupu Rady. CZ PRES je připraveno usnadnit vyjednávání revidovaného znění v rámci trialogů a případně i dosáhnout přijetí nového instrumentu. 

V souladu se závěry Rady z června 2020 o posílení finančního vyšetřování za účelem boje proti závažné a organizované trestné činnosti se očekává předložení legislativního návrhu týkajícího se revize směrnice o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti. V rámci vyjednávání bude CZ PRES dbát zejména na to, aby byly zachovány základní principy platné pro tuto oblast trestního práva. 

Důležitou agendou CZ PRES by se mohl stát návrh na rozšíření oblasti mimořádně závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem na nenávistné trestné činy a nenávistné projevy. Současně se očekává, že za CZ PRES bude projednáván návrh na přistoupení EU k Úmluvě Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí a také možné rozšíření oblasti trestné činnosti na specifické formy genderově podmíněného násilí. 

Důležitou agendou v oblasti civilního práva bude pro CZ PRES přistoupení EU k Haagské úmluvě o uznávání a výkonu cizích rozhodnutí v občanských a obchodních věcech zejména z toho důvodu, že ČR nemůže samostatně přistoupit k Úmluvě, ale přistoupí k ní EU jako celek. CZ PRES se bude pravděpodobně také zabývat novým nástrojem, který by měl na úrovni EU doplnit Haagskou úmluvu o ochraně dospělých osob. Dle dostupných informací bude v roce 2022 pravděpodobně projednávána problematika soukromoprávní odpovědnosti za umělou inteligenci na unijní úrovni. 

Prioritním tématem bude pro CZ PRES v oblasti mezinárodního práva soukromého a civilní justiční spolupráce posílení principu subsidiarity a proporcionality v kontextu spolupráce se třetími státy s cílem umožnit takový výklad výlučných kompetencí EU, aby členské státy mohly v dané oblasti samostatně vyjednávat a uzavírat dvoustranné mezinárodní úmluvy. Dalším prioritním tématem pro CZ PRES by se mohla stát revize směrnice o bezplatné právní pomoci v přeshraničních sporech.

S ohledem na dosavadní vývoj se CZ PRES bude pravděpodobně zabývat též otázkou uchovávání provozních a lokalizačních dat pro účely boje s trestnou činností. 

V návaznosti na zrušení souvisejícího legislativního aktu, tzv. směrnice o data retention ze strany Soudního dvora EU v roce 2014 a jeho následné rozsudky k této problematice byla PT PRES otevřena diskuze s výhledem na případnou novou evropskou legislativu k uchovávání provozních a lokalizačních údajů.

Rada JHA by se během CZ PRES měla také zabývat důležitou agendou základních práv EU, lidských práv a přístupem EU k Evropské úmluvě o lidských právech. 

VNITŘNÍ VĚCI  V oblasti vnitřních věcí bude prioritou především posilování vnitřní bezpečnosti. CZ PRES se mj. zaměří na úkoly plynoucí z Protiteroristické agendy pro EU, další zlepšení policejní spolupráce či boj proti hybridním hrozbám. Neméně důležitým tématem bude interoperabilita informačních systémů EU v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, kterou ČR považuje za kritický prvek vnitřní bezpečnosti i ochrany vnější hranice EU. CZ PRES bude též pokračovat v aktivitách směřujících k zajištění řádného a bezpečného fungování schengenského prostoru. Bude též pokračovat diskuse k budoucí podobě azylové a migrační politiky EU v kontextu projednávání Paktu o migraci a azylu s důrazem na implementaci opatření ve vnější dimenzi. Vzhledem k vývoji situace v Afghánistánu je třeba počítat s možnými dopady na většinu problematik v oblasti vnitřních věcí a s řadou odborných a politických diskusí, které by mohly zasáhnout i do CZ PRES, včetně možných legislativních a nelegislativních opatření.

CZ PRES se bude věnovat aktuálním otázkám zlepšování vnitřní bezpečnosti a policejní spolupráce, a to v kontextu sdělení EK o strategii bezpečnostní unie a závěrů Rady o vnitřní bezpečnosti a evropském policejním partnerství přijatých v prosinci 2020. CZ PRES čeká zejména projednávání návrhu Evropského kodexu policejní spolupráce, který má EK představit v listopadu 2021,  a revize Prümských rozhodnutí, jejíž předložení se očekává v první polovině roku 2022. Cílem těchto změn je zmodernizovat spolupráci orgánů vymáhajících právo v rámci EU. CZ PRES se rovněž zaměří na problematiku boje proti terorismu, především na úkoly vyplývající z Protiteroristické agendy pro EU či výměnu praktických zkušeností s aplikací nařízení o předcházení šíření teroristického obsahu on-line. Nové bezpečností výzvy může rovněž přinést aktuální situace v Afghánistánu, ze které mohou být vyvozena opatření legislativní i nelegislativní povahy, na které bude muset CZ PRES v takovém případě reagovat.  CZ PRES bude též pokračovat v aktivitách na poli boje proti radikalizaci a násilnému extremismu. 

V oblasti potírání organizované a závažné trestné činnosti se bude CZ PRES věnovat implementaci Strategie EU pro boj proti organizované trestné činnosti na období 2021 – 2025 a naplňování cílů EMPACT 2022+. V této souvislosti se CZ PRES zaměří mj. i na hlubší integraci celních orgánů do činností souvisejících s uvedenou strategií. V rámci spolupráce na poli vymáhání a prosazování práva se může CZ PRES dotknout dokončování projednávání návrhu revize nařízení o Europolu. CZ PRES se dále dotkne projednávání souvisejícího návrhu na změnu nařízení o SIS.  Cílem obou návrhů je další posílení role Europolu. Během CZ PRES pak lze očekávat i projednávání legislativního návrhu za účelem efektivního boje proti proti sexuálnímu zneužívání dětí, který EK plánuje předložit v listopadu 2021. 

Další klíčovou oblastí, které bude během CZ PRES věnována pozornost, je reforma Schengenu. Cílem bude zejména dokončení interoperability informačních systémů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, tj. zprovoznění Systému vstupu/výstupu (EES), Evropského systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), systému pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), nástrojů interoperability a jejich napojení na dotčené národní informační systémy. 

 

CZ PRES bude pokračovat v aktivitách směrem k zajištění řádného a bezpečného fungování schengenského prostoru, a to mj. v kontextu Strategie k plně fungujícímu a odolnému Schengenskému prostoru a souvisejících legislativních návrhů, které mají být předloženy v návaznosti na tuto strategii, zejména revize Schengenského hraničního kodexu a návrhu nařízení o povinnosti předávat údaje o cestujících (API).

CZ PRES také naváže na probíhající diskuze o budoucí podobě azylové a migrační politiky. Dle vývoje v Radě bude pokračovat v projednávání vybraných legislativních návrhů předložených v rámci snahy o reformu azylové a migrační politiky v roce 2016 a též iniciativ a návrhů, jež jsou součástí nového Paktu o migraci a azylu z roku 2020. S ohledem na vzájemnou provázanost azylového balíčku a paktu bude CZ PRES prosazovat celkové propojení dotčených návrhů v rámci jejich projednávání směrem k vytvoření efektivního, udržitelného a spravedlivého systému založeného na konsensu. Zvláštní důraz pak bude kladen na implementaci opatření týkajících se vnější dimenze migrace, tj. zefektivnění spolupráce se třetími zeměmi původu a tranzitu na základě vyvážených a na míru šitých partnerství kladoucích důraz mj. na prevenci nelegální migrace či na spolupráci v oblasti návratů a readmisí, včetně uplatnění principu kondicionality. Pozornost bude věnována také vyvíjející se situaci v Afghánistánu a možnému dopadu na oblast migrace a azylu. Dle vývoje pak bude CZ PRES pokračovat v projednávání dalších legislativních návrhů, ať již v oblasti návratové politiky (revize návratové směrnice), či na poli legální migrace (návrhů, jež by měla EK předložit koncem prosince 2021). 

ČR během svého předsednictví neopomene ani oblast inovací a využití moderních technologií a s nimi související nové výzvy, včetně podmínek pro využití umělé inteligence v oblasti vnitřních věcí (v kontextu návrhu nařízení o umělé inteligenci).

Pozornost bude věnována též civilní ochraně, resp. přípravě zprávy předsednictví o dosažených výsledcích v této oblasti na úrovni EU, a dále ochraně kritické infrastruktury, kde lze očekávat, že ještě během CZ PRES bude pokračovat projednávání návrhu směrnice o odolnosti kritických subjektů. S ochranou kritické infrastruktury pak souvisí další průřezové téma, a to boj proti hybridnímu působení a kybernetickým hrozbám. CZ PRES bude také pokračovat v obecném rozvíjení vnějších vztahů v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, a to zejména v rámci spolupráce s USA, západním Balkánem a zeměmi Východního partnerství. 

Předsednická země je odpovědná mimo jiné také za vystupování EU na některých mezinárodních fórech. Úkolem předsednické země je tedy také utvářet mezinárodní a mnohostranné agendy v oblasti protidrogové politiky a s tím souvisí i odpovědnost za přípravu na jednání Komise OSN pro narkotika (CND). Během CZ PRES by mohla být zahájena příprava průběžného hodnocení Ministerské deklarace z roku 2019. V oblasti protidrogové politiky bude rovněž předmětem jednání revize nařízení o Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a příprava Politické deklarace o spolupráci v oblasti drog mezi zeměmi EU a CELAC, která bude přijata v roce 2023. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

CZ PRES hodlá pokračovat ve snahách o další pokrok v udržitelnosti, zejména v oblastech zemědělství, chovu hospodářských zvířat, rybolovu, potravinových systémů, hospodaření v lesích, optimalizaci dodávek zemědělských produktů a potravin spotřebitelům a zachování biologické rozmanitosti. Podobně jako u jiných formací Rad, bude i agenda AGRIFISH ovlivněna projednáváním legislativních i nelegislativních iniciativ Evropské komise vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu. Hlavní oblasti agend Rady ministrů pro zemědělství a rybolov lze rozdělit do čtyř oblastí - pravidla pro udržitelnou zemědělskou a potravinářskou produkci; společná rybářská politika a rybolovné kvóty; ochrana přírody a půdy a veterinární oblast.  

V rámci zásad ochrany životního prostředí bude CZ PRES podporovat kroky vedoucí k udržitelnému zemědělství a potravinářství, proto agendou PRES budou postupy v oblasti produkce kvalitních a bezpečných potravin. CZ PRES má zájem prosazovat a podporovat aktivity vedoucí k postupnému přechodu na klimaticky neutrální a trvale udržitelnou ekonomiku s minimálními negativními vlivy na životní prostředí, při zachování konkurenceschopnosti evropského zemědělství, lesnictví, rybářství a potravinářství. CZ PRES se bude zasazovat o to, aby specifika a rozdílné situace jednotlivých členských států EU byly odpovídajícím způsobem zohledněny.

V návaznosti na úsilí o minimalizaci negativních vlivů zemědělství na životní prostředí se budeme zaměřovat na zlepšení stavu půdy a biologické rozmanitosti, posílení udržitelnosti v zemědělství a ekologickém zemědělství, výzkum v biohospodářství či precizním zemědělství a jejich rozvoj. 

Hlavním cílem v oblasti tvorby a revize předpisů EU a mezinárodních dohod o stanovení rybolovných práv ve vodách EU a pro plavidla EU ve vodách třetích zemí bude dosažení politických dohod a konsensu mezi členskými státy a EK. CZ PRES bude zdůrazňovat stále vzrůstající úlohu produktů akvakultury jak mořské, tak zejména sladkovodní, jakožto plnohodnotné náhrady za produkty získané mořským rybolovem. V rámci CZ PRES budeme usilovat o zvyšování konkurenceschopnosti evropské akvakultury vůči třetím zemím. V rámci snahy o udržitelné řízení rybolovu budeme zdůrazňovat potřebu zohlednit specifika jednotlivých členských států v oblasti akvakultury, zejména sladkovodní. 

V oblasti zlepšení označování potravin pro spotřebitele bude především hlavním cílem nastartovat a nasměrovat debatu ohledně harmonizace pravidel značení nutričních údajů na předních stranách obalů potravin, země původu potravin a nutričních profilů. 

V oblasti zdraví rostlin se budeme aktivně zapojovat do revize předpisů EU o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin a udržitelném používání pesticidů a prosazovat zavedení legislativních požadavků na komodity spadající pod marketingové směrnice do jednoho legislativního celku. V oblasti registrace odrůd a certifikace rozmnožovacího materiálu regulovaných druhů rostlin budeme podporovat aktualizaci stávající legislativy tak, aby odpovídala rozvoji v této oblasti.

CZ PRES bude, s ohledem na zveřejnění nové strategie EU pro lesy do roku 2030, prosazovat vyváženost sociálních, environmentálních a ekonomických aspektů udržitelného obhospodařování lesů a při plném respektování principů subsidiarity a proporcionality. ČR má zájem rozvíjet účelnou a pragmatickou integraci ochrany přírody do udržitelně obhospodařovaných lesů, včetně ochrany mikrostanovišť (evropská síť Integrate) a budeme podporovat obdobné iniciativy členských států při naplňování lesnické strategie. 

V rámci EU a na globálních fórech (např. COFO FAO) chceme přispět k ochraně lesů ve světě a vybudování udržitelných spotřebitelských řetězců nezatížených odlesňováním a znehodnocováním lesů. CZ PRES by mělo přispět i k řešení národních lesnických výzev, tvorbě podmínek pro obnovu lesů postižených dopady klimatické změny, či dořešení otázek spojených s emisní bilancí lesního hospodářství v kontextu revize nařízení EU o LULUCF. 

Pro snížení dopadů chovu hospodářských zvířat na životní prostředí budeme pracovat na revizi nařízení o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat. 

V oblasti zdraví zvířat budeme klást důraz na prevenci nebezpečných nákaz zvířat, možnosti minimalizace rizika jejich šíření, výměnu informací mezi členskými státy a jednotný postup v rámci EU vůči třetím zemím. Krom toho se budeme dále aktivně zapojovat do iniciativ směřujících k udržitelnému používání antimikrobik a tlumení antimikrobní rezistence ve veterinární medicíně.

V oblasti dobrých životních podmínek zvířat, budeme reagovat na aktuální dění v souvislosti s avizovanou rozsáhlou revizí stávajících právních předpisů a současně se budeme věnovat aktuálně otevřeným tématům. Zároveň budeme podporovat zákaz chovu nosnic v klecích do roku 2030.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VNITŘNÍ TRH A PRŮMYSL

Během CZ PRES bude pro Radu COMPET nadále stěžejním tématem zlepšování fungování vnitřního trhu a posílení odolnosti evropského průmyslu v kontextu hospodářské obnovy po pandemii COVID-19 a odhalených zranitelností EU. Zkušenost s pandemií podtrhla význam funkčního vnitřního trhu bez zbytečných překážek pro hladké fungování unijních hodnotových řetězců. Prioritou proto bude zahájení projednávání nouzového nástroje pro vnitřní trh (SMEI), pokud jej Komise v roce 2022 navrhne. Pokračovat bude také snaha o posilování otevřené strategické autonomie, včetně oblastí stěžejních pro digitální transformaci. Aktuální pak bude i zhodnocení postupu pokrizové obnovy evropského hospodářství v souladu s cíli digitální a zelené tranzice. CZ PRES se zasadí o to, aby se Rada COMPET stala garantem mainstreamingu konkurenceschopnosti evropského hospodářství, a to zejména v rámci aktuálně projednávaného naplňování cílů Zelené dohody pro Evropu a balíčku „Fit for 55“. 

Na vnitřním trhu je pro ČR klíčové naplňování opatření vycházejících ze sdělení EK Dlouhodobý akční plán pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu a doprovodného sdělení Identifikace a řešení překážek pro jednotný trh. V této souvislosti ČR plně podporuje všechny aktivity, které směřují k prosazování pravidel vnitřního trhu, mimo jiné i práci skupiny EK pro prosazování pravidel vnitřního trhu (SMET).

ČR se rovněž během CZ PRES hodlá zaměřit na projednání avizovaného legislativního nouzového nástroje pro vnitřní trh (tzv. Single Market Emergency Instrument), který by měla Komise navrhnout v průběhu roku 2022. Ze zkušeností z pandemie COVID-19 je naprosto zřejmé, že Rada COMPET musí hledat funkční mechanismus pro řešení budoucích krizí, které omezují intraunijní mobilitu a tříští vnitřní trh. 

V oblasti digitálního vnitřního trhu je pro ČR zásadním legislativním návrhem akt o digitálních službách (DSA). ČR plně podporuje dokončení jednotného digitálního trhu a úsilí o zvýšení úrovně harmonizace, přijatá regulace však nesmí brzdit rozvoj nových technologií a obchodních modelů. 

V oblasti práva obchodních společností se ČR bude věnovat iniciativě týkající se udržitelné správy a řízení obchodních společností (Sustainable Corporate Governance), kde bude prioritou zajistit rovnováhu mezi dosažením zamýšlených cílů a administrativní zátěží pro podniky. ČR je rovněž připravena zahájit diskuze o dalším prohloubení využívání digitálních nástrojů v oblasti obchodního práva. ČR. ČR se rovněž bude věnovat návrhu revize směrnice o nefinančním reportingu.

V oblasti průmyslové politiky EU bude pro ČR jako jednu z nejprůmyslovějších zemí EU stěžejní agenda post-pandemické obnovy a přechod k udržitelnější, digitálnější, odolnější a konkurenceschopnější ekonomice. Nástroje k dosažení těchto cílů EK v květnu 2021 představila v aktualizované průmyslové strategii, která rozšiřuje sdělení Nová průmyslová strategie pro Evropu z března 2020 o zkušenosti z pandemie COVID-19. Zaměřuje se proto na fungování vnitřního trhu bez překážek i v době krizí, snížení technologických i průmyslových závislostí na třetích zemích a také na digitální a zelenou transformaci evropského průmyslu, jejíž akutnost pandemie dále zdůraznila. Rok po vydání aktualizace průmyslové strategie bude na místě zhodnotit provádění této strategie i to, jak se daří v rámci vnitřního trhu integrovat jednotlivé průmyslové ekosystémy. 

V kontextu zlepšování odolnosti a snižování závislostí ve strategických sektorech budou během CZ PRES aktuální hloubkové přezkumy potenciálních závislostí v klíčových oblastech a realizace významných projektů společného evropského zájmu (IPCEI) v oblastech, kde trh sám o sobě nemůže přinést průlomové inovace. Projekty IPCEI byly dosud zahájeny pro baterie, mikroelektroniku, vodík, zdravotnictví a cloud. CZ PRES se bude snažit přispět k zajištění transparentnosti, inkluzivnosti a souladu s pravidly vnitřního trhu u všech těchto iniciativ.

V oblasti hospodářské soutěže lze během CZ PRES očekávat vyjednávání o několika důležitých návrzích, jejichž společným cílem je ochránit unijní vnitřní trh před nekalými praktikami třetích zemí, vybudovat na něm rovné podmínky (tzv. level playing field) pro všechny firmy a zároveň jej přizpůsobit aktuálním výzvám digitalizace. Konkrétně lze v druhé polovině roku 2022 očekávat závěr vyjednávání o návrhu nařízení o digitálních trzích (DMA), jež má upravit povinnosti velmi velkých platforem (tzv. gatekeepers) ve vztahu k ostatním hráčům na evropském digitálním trhu. Další již nyní rýsující se důležitou agendou bude nařízení vycházející z Bílé knihy o vytvoření rovných podmínek v souvislosti se zahraničními subvencemi, jehož návrh by měl být EK zveřejněn v průběhu roku 2021. Zároveň již od roku 2019 probíhá proces hodnocení efektivity současných pravidel veřejné podpory – tzv. fitness check, a plánuje se revize souvisejících předpisů veřejné podpory. Další iniciativou bude úprava kolektivního vyjednávání pro OSVČ, která má za cíl vymezit nové možnosti kolektivního vyjednávání OSVČ tak, aby byly v souladu se soutěžními pravidly EU. V neposlední řadě mohou do CZ PRES zasáhnout také jednání o revizi nařízení Rady o provádění pravidel hospodářské soutěže. 

ČR bude během PRES věnovat pozornost také podpoře malých a středních podniků, které jsou významné pro tvorbu pracovních příležitostí, sociální stabilitu a hospodářský rozvoj v celé EU. Soustředit se bude zejména na rozvoj aktivit na podporu MSP v souvislosti s post-pandemickými změnami ekonomiky. Důležitou součástí těchto aktivit bude i organizace konference SME Assembly v listopadu 2022, v rámci které se uskuteční pravidelné zasedání SME Envoyů.

V oblasti ochrany spotřebitele bude prioritou CZ PRES co nejvíce v rámci Rady pokročit v projednávání aktuálních legislativních návrhů EK. Nejdůležitějšími z těchto předpisů jsou projednávané návrhy nařízení o obecné bezpečnosti výrobků a směrnice o spotřebitelských úvěrech a očekávaný návrh právního předpisu, který by měl zvýšit ochranu spotřebitele v zelené transformaci. ČR podporuje kroky vedoucí k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele, při zachování rozumné míry povinností kladených na podniky a přehlednosti a srozumitelnosti právní úpravy. 

V otázkách cestovního ruchu by se ČR ráda zaměřila na otázku přípravy dlouhodobé strategie pro toto odvětví se zaměřením na jeho udržitelný rozvoj a obnovu po koronavirové pandemii. S tím souvisí i téma nových forem cestovního ruchu nebo jeho regionálního rozměru. V tomto kontextu bude zásadní příprava Evropské agendy pro cestovní ruch do roku 2050 ze strany EK. V oblasti legislativy EU ČR očekává zveřejnění podrobné zprávy EK o fungování směrnice o souborných cestovních službách, která posoudí potřebu její revize. ČR by uvítala revizi směrnice, zejména pokud jde o zpřesnění ustanovení o záruce pro případ úpadku cestovní kanceláře ve vazbě na pandemický vývoj. 

Mezi prioritní předpisy v oblasti technické harmonizace bude patřit legislativní návrh z oblasti stavebních výrobků, včetně zavedení digitálních výrobkových pasů a hodnocení životního cyklu těchto výrobků, a dále návrhy týkající se strojních zařízení a motorových vozidel. Zde bude z pohledu

ČR zásadní předložení návrhu emisní normy Euro7, která musí vhodně garantovat udržitelnou tranzici a konkurenceschopnost automobilového průmyslu.

V oblasti duševního vlastnictví se bude ČR věnovat zejména modernizaci a zjednodušení systémů ochrany průmyslových vzorů a zeměpisných označení a označení původu, včetně možnosti zavedení ochrany těchto označení pro nezemědělské výrobky. Bude podporovat i diskuzi o výzvách, které v oblasti průmyslového vlastnictví přináší využití nových technologií, jako je umělá inteligence. 

V oblasti lepší regulace se bude ČR zaměřovat na plnění dlouhodobých cílů, kterými jsou důraz na snižování zátěže plynoucí z regulace a zvyšování kvality posouzení dopadů a zpětných přezkumů. 

V zájmu prosazování zmíněných priorit se bude CZ PRES snažit o posilování role Rady COMPET ve vztahu k ostatním formacím Rady. Současný stav je charakterizován nízkou účastí ministrů, omezeným objemem projednávané legislativy, a z toho vyplývající nižší legitimitou a politickou důležitostí výstupů Rady COMPET. To je v přímém rozporu s obchodně a průmyslově liberálními zájmy ČR v EU. Cílem CZ PRES proto bude pozvednout politický profil Rady COMPET. K tomu by mělo dopomoci mj. častější zvaní zainteresovaných stakeholderů do diskusí COMPET či zařazování legislativních bodů, včetně kontroverzních, na pořad Rady za účelem stimulace otevřené diskuze ministrů. V kontextu přípravy ministerských rozprav bude důležité i využití přidané hodnoty specifických přípravných orgánů.

 

VESMÍR

Sektor kosmických aktivit prochází bouřlivou transformací, jejíž podstatou je rozsáhlý vstup soukromého sektoru a hledání nové rovnováhy veřejných a soukromých investic. Zároveň také dochází k rychlému nárůstu uplatnění kosmických aktivit v nejrůznějších hospodářských sektorech a tím také k postupnému zvyšování závislosti celého hospodářství na družicových systémech a jimi poskytovaných datech a službách. 

EU na tyto trendy reaguje zřízením Kosmického programu EU, založením nové Agentury EU pro Kosmický program (EUSPA) a nově představovanými iniciativami úzce spojenými s kosmickými aktivitami, jako je „zabezpečené družicové spojení“, podpora vzniku start-upů a přenosu nových nápadů do praxe či oblast nosných raket a dalších. EU také hledá novou rovnováhu se svým tradičním partnerem, Evropskou kosmickou agenturou (ESA), která je nezávislou mezinárodní organizací a zároveň vůdčí silou na poli evropských kosmických aktivit. Důležitým momentem je také uznání vesmíru jako nové operační domény ze strany NATO, k čemuž došlo v závěru roku 2019. V rámci NATO nyní probíhá strategický dialog, který zahrnuje i možné partnerství s EU v oblasti kosmických aktivit. 

CZ PRES bude tyto trendy následovat a reagovat na aktuální vývoj odvětví. Stěžejním legislativním návrhem projednávaným za CZ PRES bude návrh nařízení k zabezpečené družicové komunikaci, jejímž cílem je vytvoření soustavy stovek telekomunikačních družic zejména na nízkých oběžných drahách. Návrh by měl být předložen EK ve druhém čtvrtletí 2022. Druhým důležitým tématem pak bude Strategie EU k řízení kosmického provozu, jejíž vydání ve formě sdělení se očekává v první polovině roku 2022.

Dále se bude ČR v rámci CZ PRES věnovat oblasti podpory přenosu slibných podnikatelských nápadů v oblasti kosmických aktivit do praxe, a to cestou podpory a motivace vzniku fondů rizikového kapitálu, stimulace private equity a business angels.

 

 

VÝZKUM A VÝVOJ 

Výzkumné infrastruktury jsou zcela stěžejní součástí evropské kritické infrastruktury a nástrojů připravenosti EU k adresování velkých společenských výzev a k posilování odolnosti evropské společnosti proti jakékoliv socioekonomické krizi, která si vyžádá znalostně a technologicky náročná řešení. 

Cílem závěrů Rady EU, které by měly být přijaty na platformě Rady pro konkurenceschopnost EU v její výzkumné konfiguraci, je proto akcentování role evropských výzkumných infrastruktur jako jedné z ústředních složek evropského výzkumného a inovačního ekosystému a potažmo i plnohodnotné a nezpochybnitelné součásti kritické infrastruktury EU.

V návaznosti na přijetí strategické vize k dalšímu rozvoji ekosystému evropských výzkumných infrastruktur – „ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen – A New Ambition for Research Infrastructures in the European Research Area“ – za českého předsednictví Evropskému strategickému fóru pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) je stěžejním cílem CZ PRES akcentovat, že výzkumné infrastruktury stojí na samém počátku inovačního řetězce jako facilitátor excelentního výzkumu a platforma, na které se vědečtí stakeholdeři setkávají se stakeholdery z oblastí vzdělávání, technologického vývoje, průmyslových inovací a s představiteli širokého spektra sektorových politik. 

Záměrem CZ PRES je tak zdůraznit roli výzkumných infrastruktur jako zprostředkovatele unikátních kolekcí dat, nejpokročilejších znalostí a nejvyspělejších technologií, čímž vytváří znalostní předpoklady pro dosahování řešení velkých společenských výzev a dlouhodobě udržitelný ekonomický růst v EU. CZ PRES přitom hodlá vyzdvihnout, že v této kapacitě jsou výzkumné infrastruktury i nástrojem posilování připravenosti, resp. odolnosti evropské společnosti vůči socioekonomickým krizím, vyžadujícím si znalostně a technologicky náročná řešení. Všechny tyto atributy tak řadí výzkumné infrastruktury mezi složky kritické infrastruktury členských států EU a EU jako celku na roveň energetické a bezpečnostní infrastruktury nebo infrastruktury zdravotní péče. Výzkumné infrastruktury jsou dlouhodobě mj. i vlajkovou lodí implementace konceptu otevřené vědy, jež po dřívějších fázích zpřístupňování výzkumné instrumentace a vědeckých výsledků pokračuje ve své implementaci prostřednictvím iniciativy European Open Science Cloud (EOSC), založené na principu tzv. FAIR (dohledatelných, přístupných, interoperabilních a opakovaně použitelných) vědeckých dat. 

Ambicí CZ PRES je proto akcentovat také stěžejní roli výzkumných infrastruktur při naplňování politiky otevřené vědy EU a zpřístupňování vědeckých zařízení, dat a výsledků výzkumu na principu otevřeného přístupu, nezávisle na institucionální afiliaci jejich uživatele.

CZ PRES takto cílí k přijetí závěrů Rady EU, které budou akcentovat stěžejní roli výzkumných infrastruktur ve vztahu k prohlubování vědeckého poznání a vývoje znalostních řešení velkých společenských výzev, přínosu výzkumných infrastruktur k (makro-)regionálnímu rozvoji a také k implementaci evropské politiky otevřené vědy, která je stěžejním leitmotivem dalšího rozvoje Evropského výzkumného prostoru (ERA) v období po roce 2020. Z výše uvedených důvodů by měly závěry Rady EU vyzývat členské státy EU, aby v rámci svých veřejných výdajů na výzkum a inovace investice směřující na financování výzkumných infrastruktur, tzn., implicitně do konkurenceschopnosti ekonomiky EU, řádným způsobem prioritizovaly.

 

 

 

 

 

Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku (TTE) se zabývá třemi významnými sektory z hlediska dvojí transformace Unie na zelenou a digitální ekonomiku – energetika a doprava hrají klíčovou roli pro dekarbonizaci, sektor telekomunikací je důležitý zejména pro digitalizaci. Agenda dekarbonizace bude významně ovlivněna legislativním balíčkem Fit For 55, jehož účelem je splnit ambiciózní cíl EU snížit emise skleníkových plynů oproti roku 1990 nejméně o 55 % do roku 2030. Digitální agenda TTE bude vycházet z aktuálních strategií EK (Digitální kompas, evropská datová strategie, průmyslová strategie), jejichž společným cílem je posílit evropskou technologickou suverenitu skrze budování robustní evropské digitální infrastruktury a podporu špičkových technologií. CZ PRES se bude zabývat řadou legislativních i nelegislativních iniciativ s ústředním cílem podpořit efektivní a rychlý proces digitální tranzice Unie a zároveň zajistit, aby proces zelené tranzice byl nákladově-efektivní, udržitelný a garantoval unijní konkurenceschopnost. 

 

DOPRAVA

Evropa propojená vnitřním trhem, moderní a prosperující může představovat ústřední motiv agendy Rady TTE doprava. Vnitřní trh a jeho plné dokončení jsou tradičně prioritními oblastmi ČR v EU a CZ PRES může na tuto tradici navázat a vycházet z ní. ČR považuje za důležité hledání cest a řešení na zlepšení dopravní propojenosti Evropy. CZ PRES se chce v této oblasti zaměřit zejména na rozvoj vysokorychlostních železnic či zvýšení konkurenceschopnosti nákladní dopravy v rámci naplňování cíle dokončení evropského dopravního prostoru. 

Pozornost CZ PRES bude upřena na balíček tří legislativních návrhů, které vnímá jako důležité nástroje k dosažení ambiciózních evropských cílů do roku 2050 za oblast dopravy.

Prvním z nich je revize nařízení o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T). Tento nástroj se zaměřuje zejména na usnadnění dopravních toků napříč členskými státy a na podporu územní, hospodářské a sociální soudržnosti. Jeho revize představuje příležitost pro další rozvoj silniční, ale také železniční a vodní infrastruktury, tolik potřebných k dekarbonizaci dopravy, a jejich další napojení na ostatní dopravní módy.

Klíčovým tématem shledává CZ PRES rovněž posílení železniční nákladní dopravy, a to prostřednictvím revize nařízení o koridorech pro železniční nákladní dopravu. Současný systém není stále dostatečně atraktivní pro dopravce a je organizačně poměrně složitý. Právě tyto překážky by měla očekávaná revize odstranit. Pro dosažení cílů udržitelné mobility v oblasti železniční nákladní dopravy bude zásadním tématem zjednodušení přidělování a zvýšení atraktivity tras pro nákladní vlaky napříč EU.

Trojici priorit završuje návrh nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, klíčová legislativa pro rozvoj čisté mobility. Revize stávající směrnice je důležitá pro reflexi technologického pokroku, například standardy pro nové typy ultrarychlých dobíjecích stanic či rozvoj vodíkové mobility. Současný stav rovněž ukazuje, že trh nedostatečně řeší některé otázky, například interoperabilitu dobíjecích stanic, proto je vhodné zde nalézt celoevropské řešení. ČR bude prosazovat technologicky neutrální přístup k zavádění čisté mobility.

Důležité téma pro CZ PRES představuje také letecká doprava, a to nejen v rámci EU, ale i v mezinárodním měřítku. Úlohou CZ PRES bude koordinace společné pozice EU pro Valné shromáždění Mezinárodní organizace pro civilní letectví, které se uskuteční na podzim 2022. V Radě se dále pozornost zaměří na pokračování v projednávání několika návrhů, především návrhu nařízení o rovných podmínkách pro udržitelnou leteckou dopravu či na nový rámec pro Jednotné evropské nebe, tedy nastavení evropského systému řízení letového provozu v reakci na poslední vývoj v odvětví, nutnost digitalizace a na cíle snižování emisí z letecké dopravy.

Největší současná výzva pro dopravní sektor spočívá v potřebě značného snižování emisí ve všech druzích dopravy a v podpoře dopravních módů šetrných k životnímu prostředí, jak jasně dokládá Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu. Tento klíčový dokument, vydaný EK v prosinci 2020, stanoví prioritní oblasti a seznam očekávaných iniciativ, kterým se budou orgány EU v nejbližších letech věnovat. Hlavní dopravní agendy CZ PRES budou z této strategie vycházet s cílem podpořit chytrou a čistou mobilitu v Evropě. Lze důvodně předpokládat, že se CZ PRES ocitne v hlavní fázi legislativní a nelegislativní implikace výše uvedené Strategie. ČR tak může sehrát důležitou roli moderátora mezi členskými státy s různou mírou ambicí.

TELEKOMUNIKACE 

Rada TTE v části Telekomunikace je zásadním hráčem v aktuálních diskuzích o posílení evropské technologické suverenity. Jak EK popsala ve sdělení Digitální kompas, EU by se měla zbavovat nepřiměřené závislosti na externích technologických mocnostech (zejména USA a Číny) a budovat si vlastní infrastrukturu pro digitální služby, využívajíce přitom svých silných stránek, jako je vnitřní trh a silná průmyslová základna. Digitální kompas zmiňuje i další digitální ambice EU, týkající se konkrétně digitálních dovedností obyvatelstva, digitální transformace podniků a digitalizace veřejného sektoru. Na Digitální kompas navazuje rozhodnutí „Cesta k digitální dekádě“ stanovující, jak bude plnění jednotlivých cílů (dovednosti, infrastruktura, transformace podniků a veřejných služeb) monitorováno a vyhodnocováno.

Základem evropské snahy o technologickou suverenitu jsou podle EK data. Za tímto účelem EU plánuje vytvořit jak potřebnou evropskou infrastrukturu pro data (zejména vlastní cloudové služby), tak i legislativu. Do CZ PRES pravděpodobně zasáhne návrh Data Act, jenž by měl podpořit sdílení dat mezi firmami i veřejnou správou. Data Act naváže na aktuálně projednávaný návrh nařízení o správě dat (DGA), jehož cílem je řešit největší problémy spojené s nekalými praktikami na trhu sdílení dat a nedostatkem konkurenceschopnosti v digitálním sektoru. ČR v této oblasti dlouhodobě podporuje volný přeshraniční pohyb dat mezi EU a třetími státy a vymezuje se proti digitálnímu protekcionismu.

Pro vybudování evropské technologické excelence bude stěžejní také rozvoj umělé inteligence. Pro CZ PRES je zde relevantní rámcový návrh nařízení o umělé inteligenci, ve kterém by se EK zaměřuje mj. na jasnější rozlišování mezi aplikacemi s vysokým a nízkým rizikem a navrhnout přísnější regulaci pro rizikovější aplikace. ČR se v této oblasti domnívá, že je třeba vyvarovat se přehnané regulaci a co nejvíce využít nástrojů seberegulace a soft-law přístupu. ČR zároveň plně podporuje vznik propojeného a dlouhodobě udržitelného digitálního ekosystému, jehož základním cílem je spojovat excelentní výzkum v oblasti nových technologií, jejich testování a následné využití v praxi a zároveň rozvíjet výměnu informací a spolupráci se třetími zeměmi, jako je USA, Japonsko, Izrael a dalšími. Pro ČR je důležité zajistit konkurenceschopnost EU na globální úrovni jak v oblasti umělé inteligence, tak i v případě klíčových digitálních technologií (např. blockchain, kvantové počítače).

Aby podpořila bezpečnost evropského digitálního trhu a klíčových technologických sektorů, zaměří se CZ PRES v oblasti kybernetické bezpečnosti na dojednání revize stávající regulace kybernetické bezpečnosti (NIS) a rozpracování dalších nově představených horizontálních norem. 

ČR se v případě těchto návrhů zasadí jak o dosažení vyšší odolnosti informačních sítí a systémů napříč celou Unií k zajištění potřeb jednotného digitálního trhu, tak i o to, aby tato pravidla nezasahovala do národní bezpečnosti. ČR zde bude prosazovat zejména dodržování tzv. risk based approach, zachování horizontálního přístupu norem, dobrovolnost spolupráce ČS a uchování jejich pravomocí a důležitost bezpečnosti dodavatelského řetězce.

V oblasti telekomunikací se CZ PRES bude věnovat novým návrhům a iniciativám, jež mají podpořit rozvoj i finanční udržitelnost telekomunikačních sítí. Konkrétně bude vyjednávat o revizi směrnice o snižování nákladů na budování sítí (tzv. BB cost reduction), a revizi rozhodnutí o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (RSPP). Zároveň nelze vyloučit, že pod CZ PRES spadne také dokončení projednávání návrhu nařízení ePrivacy, pokud se nepodaří včas uzavřít dohodu mezi pozicí Rady a EP. To samé platí i pro revizi regulace mezinárodního roamingu. V neposlední řadě se CZ PRES bude věnovat přípravě Konference vládních zmocněnců Mezinárodní telekomunikační unie, která se uskuteční během jeho mandátu.

CZ PRES se bude zabývat též otázkou zavedení evropské digitální identity (European Digital Identity scheme), a to v rámci revize nařízení eIDAS. EK chce pomocí revize nařízení eIDAS zásadně zvýšit dostupnost elektronické identifikace a splnit tím i jednu z vizí sdělení o Digitálním kompasu, podle něhož má být digitální ID do roku 2030 dostupné jako přístupový klíč ke službám veřejné správy pro 80 % populace. V této souvislosti přišla EK s novým rámcem digitální identity, a to s nástrojem pro bezpečné a důvěryhodné prokázání identity občana, tzv. peněženkou pro evropskou digitální identitu, jež se má stát novým uznávaným prostředkem elektronické identifikace, který kromě prokázání identity umožní i ukládat a předávat dodatečné atributy pro potřeby různých služeb. Všechny členské státy budou pak povinny zprovoznit národní peněženku pro evropskou digitální identitu, přičemž předložený návrh revize nařízení eIDAS zachovává model pravomoci členských států přímo vydávat či zmocňovat k vydávání elektronické identity a soustředí se na jejich vzájemné uznávání. Vedle peněženky pro evropskou digitální identitu návrh rozšiřuje stávající seznam služeb vytvářejících důvěru o čtyři nové kvalifikované služby, konkrétně pak o elektronické osvědčení atributů, poskytování služeb elektronické archivace, elektronické účetní knihy a správu zařízení pro vytváření elektronických podpisů a pečetí na dálku.

Bude-li v době CZ PRES na programu revize regulačního rámce pro poštovní sektor, bude ČR usilovat o dosažení konsensuálního a analýzou podloženého řešení, které bude v rámci jednotného trhu garantovat poskytování udržitelné univerzální služby při zachování plně konkurenčního prostředí v celém sektoru. Cílem bude nalézt jednoznačné definiční vymezení poštovních, kurýrních, expresních a dalších obdobných služeb.

 

ENERGETIKA 

Priority CZ PRES v oblasti energetiky budou zásadním způsobem ovlivněny rozhodnutím Evropské rady z prosince 2020 dosáhnout čistého snížení domácích emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % oproti roku 1990. Tohoto cíle chce Evropská komise (dále jen EK) dosáhnout mimo jiné představením nových či aktualizovaných legislativních návrhů v oblasti energetiky a klimatu. Soubor těchto návrhů EK označuje jako balík „Fit for 55“.

Jako první z tohoto legislativního balíčku EK v červenci 2021 představila revizi zásadních směrnic o energetické účinnosti a o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. 

Dle očekávání došlo ke zvýšení ambic v těchto oblastech a navýšení cílů pro rok 2030. ČR oceňuje, že toto navýšení je závazné pouze na unijní úrovni. Problematicky však ČR vnímá, že EK přistoupila ke zpřísnění sektorových cílů a zavedla také cíle nové, například v oblasti průmyslu. 

Dá se očekávat, že FR PRES se u těchto návrhů bude snažit o maximální pokrok a že během CZ PRES budou zmíněné návrhy ve stadiu vyjednávání s Evropským parlamentem v rámci trialogů.

V prosinci 2021  EK plánuje představit revizi směrnice o energetické náročnosti budov. Vzhledem k tomu, že EK označuje sektor budov za jeden z prioritních při snižování energetické spotřeby, lze i zde očekávat vysoce ambiciózní návrh. Zásadní otázkou bude začlenění sektoru budov pod systém EU ETS, respektive možnost vytvoření nového systému pro budovy a dopravu.

Dalším z relevantních legislativních návrhů bude revize třetího energetického balíčku týkajícího se trhu s plynem. Nová legislativa by měla zajistit vytvoření nezbytné podpory a infrastruktury pro dekarbonizované plyny a vodík, jež by měly zahájit dekarbonizaci plynárenství. . CZ PRES se bude snažit o dosažení obecného přístupu k těmto návrhům.  Velký význam v rámci CZ PRES 2022 budou mít obecně diskuze o úloze vodíku v unijní energetické politice. EK v nadcházejícím období připraví také zcela nový legislativní návrh pro emise metanu v sektoru energetiky (dle probíhající veřejné konzultace půjde o vysoce technický návrh) a iniciativu pro udržitelnou výrobkovou politiku, včetně revize směrnice o ekodesignu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ POLITKA 

České předsednictví v Radě podpoří politiky a kroky Evropské unie a jejích členských států směřující k naplňování zásad Evropského pilíře sociálních práv, které jsou zacíleny na zajištění pokračující vzestupné konvergence, sociální spravedlnosti, mezigenerační solidarity a soudržnosti v EU v době, kdy se Unie vyrovnává především s dopady demografických změn jak na svých trzích práce, tak v systémech sociální ochrany. Neméně důležité je řešení dopadů digitální a zelené transformace na trhy práce a sociální systémy.

Prioritami předsednictví bude především posílení adaptace pracovníků na změny v důsledku digitalizace průmyslu a služeb a přechodu na uhlíkově neutrální ekonomiku, a to zejména cestou získávání, zvyšování, rozvoje nebo uznávání již získaných dovedností k uplatnění se na rychle se měnícím trhu práce. Je potřebné zvyšovat úroveň nejen digitálních dovedností, ale i obecných a „měkkých“ dovedností, včetně sociálních a občanských kompetencí, a zajistit rozvoj celoživotního učení a celoživotního kariérového poradenství prostřednictvím kvalitních vzdělávacích služeb a veřejných služeb zaměstnanosti. V této souvislosti bude předsednictví připraveno podpořit členské státy v provádění Hlavních směrů politiky zaměstnanosti a doporučení Komise o účinných aktivních politikách zaměstnanosti. V případě potřeby předsednictví naváže na práci francouzského předsednictví a bude pokračovat v hledání co nejširšího unijního konsensu k návrhu doporučení Rady o individuálních vzdělávacích účtech.   

Demografický vývoj, stárnutí evropské společnosti a zavádění nových technologií bude kromě zvyšování dovedností vyžadovat aktivaci všech dostupných lidských zdrojů, které mají členské státy k dispozici, zejména osob s nízkou kvalifikací a vzděláním a osob se zdravotním postižením. Předsednictví se zaměří na rozvoj nástrojů k integraci osob znevýhodněných zdravotním postižením do trhu práce, zejména  na zefektivnění prostupnosti sociální a pracovní rehabilitace, služeb pro kariérové poradenství a služeb pro umístění na trhu práce, včetně podpory principů sociální ekonomiky a  rozvoje integračního sociálního podnikání, které musí respektovat rozdílná právní prostředí, rozdílné problémy trhů práce a rozdílná sociokulturní prostředí. K integraci do trhu práce lze využít moderních technologií, a to jak u osob se zdravotním postižením, tak osob, které mají potřebu sladění práce s péčí o členy domácnosti. 

Předsednictví bude usilovat o to, aby při všech aktivitách bylo pamatováno na závazek budovat Evropskou unii jako unii rovnosti a aby byla zohledněna situace zvláště znevýhodněných skupin, jako jsou např. Romové. Předsednictví bude napříč svými aktivitami taktéž zohledňovat rovnost žen a mužů a podporovat odstraňování přetrvávajících genderových nerovností. Předsednictví je připraveno zahájit projednávání návrhu na posílení role a nezávislosti orgánů pro rovnost, které hrají při zajišťování práv jednotlivců na rovné zacházení klíčovou roli (iniciativa plánována na třetí čtvrtletí roku 2022). 

Předsednictví chce svými aktivitami přispět k naplňování Akčního plánu EU na podporu sociální ekonomiky a sociálního podnikání a Balíku opatření k integraci osob se zdravotním postižením do trhu práce (plánovaného na rok 2022 v souladu se Strategií EU pro práva osob se zdravotním postižením) a k hledání vhodných modelů kombinujících flexibilitu organizace práce s dostatečnou ochranou zaměstnance a jeho soukromého života. 

Vedle podpory zaměstnanosti bude předsednictví usilovat o zajištění kvality pracovních míst v EU, zejména adekvátní ochrany pracovníků ve všech typech výdělečné činnosti, s cílem zajištění spravedlivých pracovních podmínek, jakož i férové konkurence na vnitřním trhu. V rámci toho bude předsednictví usilovat o pokrok  v projednávání legislativního návrhu  směrnice o pracovních podmínkách pracovníků on-line platforem, návrhu směrnice o  přiměřených minimálních mzdách v EU, návrhu směrnice o zajištění transparentnosti v odměňování mužů a žen a návrhu směrnice na ochranu pracovníků vystavených při práci azbestu. 

Adekvátní sociální ochranu, včetně zajištění minimálního příjmu, považuje předsednictví za významný předpoklad boje s chudobou. Vzájemná výměna informací a národních zkušeností je preferovanou formou spolupráce na úrovni EU s ohledem na princip subsidiarity. Vzhledem k přetrvávajícím značným rozdílům v systémech zaručeného minimálního příjmu napříč členskými státy však bude předsednictví usilovat o nalezení co nejširšího konsensu ke schválení nového unijního rámce pro stanovení minimálních standardů pro systémy minimálního příjmu v podobě právně nezávazného doporučení Rady. 

Mezi nejdůležitější nástroje v boji s chudobou dětí považuje předsednictví politiky raného vývoje dítěte a služby péče o děti. Předsednictví zdůrazní závazek EU ke snížení chudoby dětí nejen jako součást evropské strategie, ale také jde o jeden z cílů udržitelného vývoje do roku 2030 stanovený OSN, zejména podporou přístupu ke vzdělání na všech úrovních (včetně dluhového vzdělávání), k bydlení a materiální pomoci. Předsednictví podpoří kroky k implementaci doporučení Rady o záruce pro děti. Pro podporu blahobytu dětí se předsednictví zaměří na multidimenzionální a integrovaný přístup založený na přístupu k dostupným a kvalitním službám pomoci pro znevýhodněné děti a rodiny, výcvikovým programům pro odbornou veřejnost v oblasti práce se znevýhodněnými dětmi, podpoře mladých lidí vstupujících do nezávislého života a finančně udržitelný systém zaručeného nároku na pomoc. V tomto kontextu předsednictví je také připraveno chopit se projednávání iniciativy směřující k revizi Barcelonských cílů s cílem jejího brzkého schválení. Předsednictví bere na vědomí záměr Evropské komise předložit novou evropskou strategii péče, která stanoví rámec pro politické reformy zaměřené na rozvoj udržitelné dlouhodobé péče, jež zajistí lepší a dostupnější přístup ke kvalitním službám pro všechny, a je připraveno projednat návrh doporučení Rady o dlouhodobé péči.  Kromě toho  se předsednictví  zaměří zejména na  komunitní sociální   služby a péči v domácnosti (přirozeném prostředí) včetně podpory neformální péče. Předsednictví považuje za nezbytné usilovat o podporu zvyšování kvality poskytovaných služeb komunitního charakteru, neformální péče, a to včetně dostatečné kapacity odlehčovacích služeb, které by mohly pečující osoby krátkodobě využít. Součástí tohoto zacílení je podpora důstojného života pro osoby závislé na péči (sociální i zdravotní) v kontextu komunitní a domácí péče s cílem vytvořených záchytných ochranných sítích sociální péče a sítích služeb podpůrných. V této souvislosti předsednictví   podpoří diskusi k tématu zajištění  důstojného života prostřednictvím stabilizovaných standardů kvality, které reflektují stav v jednotlivých členských zemích a  zajišťují důstojnost života potřebných osob včetně stanovení rozsahu a dostupnosti péče a její digitalizace.

 

ZDRAVÍ

Ve formaci Rady EPSCO v části zdraví by měly být projednávány legislativní návrhy týkající se léčivých přípravků, jejichž revize se plánuje již delší dobu, ale s ohledem na probíhající pandemii covid-19 byla odložena. V roce 2020 zveřejnila EK Strategii EU pro léčivé přípravky, která obsahuje víceletou vizi EK ohledně celkové revize legislativy EU v této oblasti včetně boje proti antimikrobiální rezistenci. V roce 2021 byl ve spolupráci s ČS připraven předběžný plán této revize. 

V rámci implementace Strategie je připravována celková revize tzv. poplatkového nařízení Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), plánuje se předložení revize obecných právních předpisů týkajících se léčivých přípravků návrhu nařízení č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje EMA a směrnice č. 2001/83/ES či revize nařízení pro léčivé přípravky pro vzácná onemocnění a pro pediatrické použití. Oblast vzácných onemocnění je pro ČR dlouhodobě prioritním tématem, kterému se MZ věnovalo již během CZ PRES 2009. Francouzská strana navíc avizovala, že bude v tématu pravděpodobně aktivní i během FR PRES, pokud EK revizi příslušného nařízení zveřejní dříve než během CZ PRES.   

Projednávání návrhu nařízení o hodnocení zdravotnických technologií (HTA), které probíhalo již od roku 2018, bylo ukončeno za PT PRES a na CZ PRES tak již dopad mít nebude.   

Mezi další prioritní agendy ČR v části zdraví patří onkologická onemocnění, což je jedna ze zásadních priorit EK, která v loňském roce zveřejnila strategický dokument Evropský plán boje proti rakovině. ČR je navíc v této oblasti velmi aktivní, neboť česká síť center onkologické péče patří mezi ty s nejlepšími výsledky v EU. Česká onkologická společnost ČLS JEP má rovněž vynikající renomé, dlouhou tradici a podílí se na řadě mezinárodních aktivit. V průběhu CZ PRES bude předložen návrh doporučení Rady k onkologickým screeningům, jehož projednáním se CZ PRES bude zabývat.

Dále by během CZ PRES  již neměla být projednávána velká část legislativního balíčku ke vzniku zdravotní unie v EU, který má za cíl posílit připravenost EU na další možné zdravotní krize v kontextu zkušeností s pandemií covid-19. Součástí balíčku jsou návrhy nařízení k vážným přeshraničním zdravotním hrozbám, k posílení mandátu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), k posílení role Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) a doplňuje ho balíček ke vzniku Úřadu pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA). Předpokladem zůstává, že fungování HERA během mimořádných situací přeshraničního ohrožení veřejného zdraví bude jediným návrhem nařízení, který může být za CZ PRES projednáván i nadále.  MZ se také zaměří na otázku vakcinace, a to nejen ve spojitosti s očkováním proti onemocnění covid19, ale plánuje se rovněž věnovat i posílení důvěry v očkování a boji s dezinformacemi, což jsou oblasti, které EK významně podporuje. Dále se ČR plánuje věnovat sledování proočkovanosti v EU, vč. vakcinace dětí. 

Následně budou otevřena i témata vztahující se k revizi legislativy v oblasti lidské krve, tkání a buněk a k elektronizaci zdravotnictví formou nové legislativy European Health Data Space, jež bude zaměřena na zajištění přístupu, výměny a využití zdravotnických dat, např. informací o pacientech, sekundární využití těchto dat či prohloubení spolupráce v oblasti eHealth včetně posílení jednotného trhu v oblasti digitálního zdraví a podpory vývoje a výroby produktů a služeb digitálního zdraví. V průběhu CZ PRES by měl být rovněž předložen návrh doporučení Rady k antimikrobiální rezistenci, k němuž se očekává diskuze na prosincové Radě EPSCO.

V neposlední řadě se ČR zaměří i na posílení role EU v oblasti zdraví na mezinárodní úrovni prostřednictvím shody nad prioritními tématy a zlepšení koordinace společných pozic ČS k nim. Zásadní přitom bude nastavit koordinační mechanismy mezi skupinami zdravotních diplomatů, kteří působí při Světové zdravotnické organizaci (WHO) v Ženevě a při EU v Bruselu, aby docházelo k efektivní výměně informací v reálném čase. Jedná se o víceletou iniciativu, kterou zahájilo FI PRES a zavázala se k němu následující PRES až po FR PRES.  

ČR se účastnila jako pozorovatel a usilovala o prodloužení této iniciativy po celou dobu předsednického tria též v kontextu dopadů pandemie covid-19 a plánované reformy WHO. Podporu pokračování inciativy Švédsko již avizovalo, a půjde tak o prioritní oblast našeho tria. 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Agenda Rady pro životní prostředí bude z velké míry ovlivněna projednáváním velkého množství legislativních a nelegislativních dokumentů, které plánovala a dále plánuje EK zveřejnit v návaznosti na sdělení Zelená dohoda pro Evropu, s cílem do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality a směřovat k nulovému znečištění ve vybraných oblastech životního prostředí. V oblasti mezinárodního vyjednávání do CZ PRES zasáhne celá řada mnohostranných akcí, na jejichž přípravě a průběhu bude ČR aktivně participovat a koordinovat pozici EU. 

Ochrana klimatu je jednou z hlavních priorit EU a ČR ji rovněž považuje za agendu s nejvyšší prioritou.

V roce 2021 EK zveřejnila balík legislativních návrhů Fit for 55, jehož cílem je zajistit dosažení cíle snížení emisí skleníkových plynů o alespoň 55 % do roku 2030. Jde mj. o revizi směrnice o EU ETS, revizi nařízení o sdílení úsilí či revizi nařízení o LULUCF či revizi nařízení o fluorovaných skleníkových plynech. Vysokou prioritu pro CZ PRES bude mít také otázka snižování emisních norem pro osobní automobily. Ve světle vydaného balíčku Fit for 55 ČR obecně nesouhlasí s radikálním navýšením ambicí v této oblasti. Zároveň se domnívá, že snižování emisí v dopravě by mělo být řešeno technologicky neutrální formou a neměla by být preferována pouze elektromobilita. Ve formaci Rady pro životní prostředí je rovněž projednáván návrh k sociálnímu fondu pro klima. V prvním pololetí 2022 by EK měla zveřejnit rovněž návrh revize nařízení o fluorovaných skleníkových plynech.

Aktivity CZ PRES budou závislé na fázi projednávání výše zmíněných návrhů, přičemž lze očekávat, že

FR se bude snažit o maximální pokrok a dohody s EP. Nad rámec tohoto je pro ČR prioritou adaptace na změnu klimatu, aktivity během CZ PRES by však byly spíše nelegislativního charakteru v návaznosti na novou Adaptační strategii EU z února 2021. 

V oblasti mezinárodního vyjednávání bude zásadní koordinace přípravy pozice EU (formou přijetí závěrů Rady) na jednání konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) a Pařížské dohody a následná koordinace a vystupování za EU v místě jednání konference (COP 27, Afrika - Egypt), ale i v průběhu přípravných jednání, zejména ve vazbě na znovupřistoupení

USA a postoje největších světových ekonomik. Předpokládá se řada bilaterálních jednání a summitů největších ekonomik, kde bude potřeba účast zástupců CZ PRES. Pro oblast mezinárodních klimatických financí budou přijímány samostatné závěry Rady ECOFIN, kde bude důležitá koordinace mezi oběma formacemi Rady EU.

Přechod k oběhovému hospodářství je další z priorit EU a CZ PRES. I v této oblasti očekáváme v návaznosti na sdělení Nový akční plán pro oběhové hospodářství velké množství legislativních návrhů v různém stadiu projednávání, například v agendě baterií (již projednáváno), obalů,  mikroplastů, k přeshraniční přepravě odpadů, k vozidlům s ukončenou životností, odpadním olejům, bioodpadům či k nařízení RoHS (omezování nebezpečných látek ve výrobcích). S ohledem na omezené personální kapacity bude prioritizace dána stádiem projednávání.

V návaznosti na novou Strategii pro udržitelnost chemických látek připravuje EK řadu revizí existujících předpisů či nové návrhy, především změny nařízení REACH (o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek – na konci 2022) a CLP (o klasifikaci, označování a balení látek a směsí – 1. pololetí 2022), přičemž již v říjnu 2021  EK představila také revizi nařízení o persistentních organických polutantech (POPs v odpadech).  V oblasti chemických látek je rovněž velmi významná mezinárodní agenda – příprava na společné zasedání konferencí stran Stockholmské, Rotterdamské a Basilejské úmluvy a zasedání stran Minamatské úmluvy a Mezinárodní konference o nakládání s chemickými látkami (proces SAICM). 

V oblasti ochrany biodiverzity lze v rámci interní agendy EU očekávat projednávání legislativního návrhu (zveřejnění plánováno na 4Q 2021), který má zakotvit cíle obnovy přírody. Náročná  bude především mezinárodní agenda ochrany biodiverzity a biologické bezpečnosti, kde bude ČR koordinovat pozici EU na jednáních rozhodovacích orgánů mezinárodních úmluv a přípravu souvisejících závěrů Rady či rozhodnutí: konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD; včetně paralelních zasedání smluvních stran Cartagenského a Nagojského protokolu a jejich podpůrných orgánů), COP CITES, zasedání Stálého výboru Bernské úmluvy, zasedáních Mezinárodní velrybářské komise či další.

V květnu 2021 EK zveřejnila sdělení Akční plán pro nulové znečištění ovzduší, vody a půdy, což znamená návazné legislativní a nelegislativní aktivity (nejen) v těchto oblastech. Pro ČR bude zásadní projednávání revize směrnice ke kvalitě ovzduší, kterou má EK zveřejnit ve 3. čtvrtletí  2022, revize nařízení o ochraně ozonové vrstvy (první pololetí 2022) či nelegislativního dokumentu k ochraně půdy (do konce roku 2021 by měla být zveřejněna nová strategie). Rovněž velice pravděpodobně bude během CZ PRES na stole revize směrnice o čištění městských odpadních vod či revize seznamu znečišťujících látek ve vodách. Na oblast znečištění také naváže pro ČR velmi důležitý návrh revize směrnice o průmyslových emisích (IED). ČR obecně podporuje technickou novelizaci IED, která by zlepšila přehlednost předpisu a napojení na další evropskou legislativu.

ČR dále navrhuje k diskuzi nové téma, kterým by se EU měla zabývat, a to problematiku světelného znečištění. Forma začlenění do agendy CZ PRES je řešena (i ve spolupráci s EK). V současné době je světelné znečištění především předmětem výzkumných projektů (např. Horizon).

Mezinárodní agenda pokrývá všechny uvedené oblasti, přičemž je očekáváno jednání rozhodovacích orgánů mezinárodních smluv (konference smluvních stran), např. zasedání Montrealského protokolu, Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci, zasedání regionálních úmluv EHK OSN, jako jsou Úmluva o účincích průmyslových havárií přesahujících hranice států a Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států, a je také možné, že na jaře 2022 bude zahájeno vyjednávání nové globální smlouvy o plastech, takže agenda CZ PRES bude náročná vzhledem k nutnosti koordinace pozice EU na mezinárodní jednání.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

VZDĚLÁVÁNÍ A MLÁDEŽ

Priority ČR v oblasti vzdělávání vycházejí z předpokládaných aktuálních témat na úrovni EU a z Usnesení o základním strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a vytvoření Evropského prostoru vzdělávání, přijatého v únoru 2021. Očekává se, že v letech 2021 a 2022 EK zveřejní řadu doporučení ve vztahu k Evropskému prostoru vzdělávání (EEA) a že Rada do konce roku 2021 najde shodu na řídící struktuře EEA.  ČR je po zveřejnění výše uvedených doporučení připravena v rámci CZ PRES projednat po domluvě s členy tria některá připravovaná doporučení. Předběžně se předpokládá projednání návrhu Doporučení Rady k Cestám ke školnímu úspěchu, případně návrh Doporučení k transformaci vysokých škol (zveřejnění plánováno na začátek roku 2022, ovšem je možné, že dojde ke zpoždění). V návaznosti na množství projednávaných návrhů Doporučení a na jejich tematické zaměření ČR adekvátně k tomu zvolí návrh závěrů Rady z oblasti digitálního vzdělávání. 

Základním rámcem pro stanovení priorit CZ PRES v?oblasti mládeže je nová Strategie EU pro mládež na roky 2019 - 2027. Národní priority CZ PRES vycházejí zejména z?nového tříletého Akčního plánu EK na léta 2022 - 2024 pro naplňování nové Strategie EU pro mládež. Společnou prioritu členů tria (FRCZ-SE) tvoří 2 z 11 Evropských cílů mládeže, které jsou součástí Strategie EU pro mládež. Konkrétně kombinace cíle Udržitelná zelená Evropa a cíle Otevřená společnost. V návaznosti na společnou prioritu členů tria plánuje ČR připravit závěry Rady o rozměru mezigeneračního dialogu a mezigenerační solidarity a spravedlnosti v politikách mládeže a v práci s mládeží. Druhé prioritní téma, Udržitelná zelená Evropa, bude projednáno v rámci politické debaty ministrů na jednání Rady EYCS.  

 

KULTURA A AUDIOVIZE 

V oblasti kultury a audiovize bude ČR dokončovat jednání v rámci příprav Plánu pro kulturu na léta 2023 – 2026, který bude finálně schválen v době CZ PRES. Důležitými horizontálními tématy budou otázky digitalizace, posílení vazeb mezi předsednictvími a obecná přeshraniční spolupráce mezi jednotlivými zeměmi. 

V druhé polovině roku 2022, v průběhu CZ PRES, bude v oblasti kultury ukončen současný „Plán pro kulturu na léta 2018 – 2022“. Bude nutno dokončit jednání a provést finální schválení nového „Plánu pro kulturu na léta 2023 – 2026“, který by měl navazovat na předchozí PP a zároveň ho doplnit o strategičtější rozměr a zohlednit přidanou hodnotu kultury. PP by měl posílit vazbu mezi jednotlivými předsednictvími a zajistit součinnost s programem Kreativní Evropa 2021 - 2027. Důležitými horizontálními aktuálními otázkami jsou digitalizace a kulturní a kreativní průmysly. 

Dalším stěžením tématem CZ PRES bude v rámci této Rady – kreativita: základ konkurenceschopnosti a rozvoje mladé generace v oblasti kultury, neboť je velmi důležitým aspektem budoucího vývoje této oblasti a souvisí i s rozvojem mladé generace, její zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a tvorby nových pracovních míst. 

 

V oblasti audiovize bude v době CZ PRES většina pozornosti upřena na implementaci nové resp. revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách, zejména pak její nové části o službách platforem pro sdílení videonahrávek. Jedná se nový prvek v regulaci audiovizuálního obsahu na evropské úrovni, efektivní implementace bude ovlivněna vymezením věcného rozsahu regulace a nastavením definic, které budou odpovídat reálným podmínkám fungování těchto služeb ve světle technologického a tržního vývoje a dále pak přeshraniční spoluprací mezi jednotlivými zeměmi. Přeshraniční spolupráce je klíčovým prvkem zejména u velkých globálních služeb. ČR v době předsednictví může využít příležitosti zahájit diskuzi ohledně vhodnosti nastaveného regulačního režimu. 

 

SPORT 

Základním rámcem CZ PRES v?oblasti sportu je nový Pracovní plán EU pro sport na roky 20212024 schválený během německého předsednictví. V souladu s tímto plánem budou během CZ PRES zpracovávána dvě témata, téma udržitelné a dostupné infrastruktury a téma sportu jako rámce k propagaci tolerance, solidarity, inkluzivnosti a dalších sportovních a EU hodnot. 

V rámci prvního oblasti budou připraveny závěry Rady o udržitelné a dostupné sportovní infrastruktuře. V kontextu sportu se jedná o inovativní, dosud neprozkoumané téma, které synergicky doplňuje horizontální problematiku podpory infrastruktury a přispívá k naplňování cílů EU v podobě zelené a digitální transformace. Spolu s nutností obnovy sportovní sektoru po pandemii COVID-19 je tak nanejvýš relevantní pro současné výzvy v sektoru sportu. Hlavním cílem ČR je zaměřit se na dostupnost sportovní infrastruktury na úrovni sportu pro všechny a na udržitelnou výstavbu, rekonstrukci a plánování sportovních zařízení a prozkoumat relevantní spojitosti s ostatními politikami, případně programy či fondy EU. Toto téma bude rovněž vhodně navazovat na FR PRES, které se chce soustředit na environmentální témata a udržitelnost ve vztahu ke sportu. 

Téma sport jako rámec k propagaci tolerance, solidarity, inkluzivnosti a dalších sportovních a EU hodnot se zaměří na profesionální sportovce a sportovní hnutí v pozici vzorů (role models). Téma bude určeno jako diskuzní s cílem prozkoumat, jak mohou profesionální sportovci na základě dobrovolného principu přispívat k podpoře sportovních a EU hodnot. 

Související témata

NERV | Vladimír Rada | Pomoc eu | Akcie eu | Záchranný fond eu | Správní rada | Strukturální fondy eu | Petr Rada | Rozpočet eu | Evropské fondy