Ústavní soud zrušil část volebního zákona. Jaké změny zasáhnou již podzimní volby?

Ústavní soud (ÚS) zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů. Změny jsou dílčí, senátoři se svým návrhem neuspěli ve všem. Soud škrtal v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích. Koalicím stran a hnutí postačí pro vstup do Sněmovny získat pět procent hlasů. ÚS zrušil aditivní klauzule, jež činily 10, 15, respektive 20 procent. Zásah soudu do čtyř paragrafů volebního zákona začne platit dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů. Týká se už podzimních voleb. K odkladu podle soudu nebyl důvod, čas je.

Volební kraje mohou podle ÚS dál kopírovat hranice krajů jako vyšších územně-samosprávných celků. K dosažení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících subjektů postačí jiné změny. Zásahy ÚS do čtyř paragrafů volebního zákona jsou dílčí, senátoři, kteří se na soud obrátili už v roce 2017, neuspěli ve všem.

Organizace nadcházejících voleb, které prezident vyhlásil na 8. a 9. října, se dnešní nález podle ÚS nedotkne. Rizika spojená se změnou volebních pravidel by nastala až po uplynutí lhůty pro podávání kandidátních listin, tedy v srpnu 2021, míní soud. Politici tak prý mají dostatečný prostor pro přijetí nové právní úpravy, která zrušené části volebního zákona nahradí.

Odklad vykonatelnosti nálezu na období po volbách by podle ÚS snížilo legitimitu nově ustavené Poslanecké sněmovny, vyvolalo nedůvěru ve zvolenou politickou reprezentaci a mohlo by vést k riziku zpětného zneplatnění hlasování správním soudem.

Vítám rozhodnutí Ústavního soudu. @kducsl přesně tyto dvě námitky opakovaně vznášela i na půdě sněmovny. Od listopadu 2019 zde leží náš návrh novely volebního zákona k řešení obou věcí. Jsme připraveni zasednout k politickým jednáním a nalézt shodu v obou komorách Parlamentu.

— Marek Výborný (@MarekVyborny) February 3, 2021