Nejistota spojená s dalším vývojem pandemie v Česku je extrémní - nové případy rostou jako houby po dešti a i když to zatím vláda rezolutně odmítá, ve vzduchu visí izraelský scénář. Izrael rozvolnil podobně jako Česko v květnu přísná opatření ve chvíli, kdy přírůstky nových případů klesly zhruba na dvacet až třicet denně.
Po startu školního
roku a s oslavami židovského nového
roku šly však počty případů strmě vzhůru (4-5 tisíc nově
nakažených denně v polovině září).
Izrael se proto rozhodl znovu na tři týdny plošně celou zemi “vypnout”. Děti nesmí do
škol a nikdo se nesmí vzdálit dál než na 500 metrů od
domu, pokud nejde do
práce nebo na nákup nezbytných věcí. Plošná tvrdá
opatření přitom opět budou mít zničující dopad na ekonomiku. A něčeho podobného se v posledních týdnech začíná bát i
česká koruna. Měnový pár se vyšplhal na 26,80
EUR/CZK a v nejbližších seancích pravděpodobně zůstane pod tlakem.
I kdyby Česko nešlo stejnou
cestou jako
Izrael, sám o sobě strmý nárůst počtu
nakažených přirozeně bude tlumit hospodářskou aktivitu. Lidé budou méně chodit do restaurací,
kin nebo divadel a současně budou opatrnější při svých útratách. To bude platit dvojnásob pro podnikovou sféru, která nemá jistotu, že po druhé vlně pandemie nepřijde třetí, čtvrtá a další…. Pro řadu podniků je tak v tuto chvíli imperativem osekávat výdaje, odkládat
investice a hromadit rezervní hotovost.
Rychlý růst
nakažených tedy sám o sobě může stačit k tomu, aby
česká ekonomika ke konci
roku zastavila svůj “návrat do normálu” a z rychlého růstu ve třetím kvartále přešla do stagnace. To samo o sobě nemusí být velká tragédie. Zásadní otázkou však zůstane
rok 2021. Klíčem k ukončení nejistoty zůstávé “trvalé” rozuzlení pandemie, které může mít pravděpodobně buď podobu
vakcíny nebo revolučního urychlení a zjednodušení
testování. V základním scénáři sázíme, že k jednomu nebo druhému může dojít do poloviny
roku 2021. Pokud tomu tak bude, růst v
roce 2021 by měl pokračovat a dnešní ztráty
koruny by se měly postupně zastavit.
TRHY
Česká měna zůstává pod tlakem a pravděpodobně ji tam v nejbližších seancích budou dál udržovat slabé výkony globálních akciových trhů a rostoucí počty domácích
nakažených (viz úvodník).
Zajímavější dění bylo včera na trhu s
britskou librou, neboť zasedala
Bank of England. Ta sice nijak svojí
politiku nezměnila, ale překvapivě oznámila, že zahajuje konzultace s domácím bankovním sektorem o zavedení oficiálních
úrokových sazeb (nyní na úrovni 0,1%). O tom zda se záporné
sazby nakonec zavedou rozhodnou dvě věci: průběh pandemie a podoba
brexitu. Samozřejmě, že
libře se něco takového nelíbí.