Rozhovor Aleny Schillerové pro Deník o státním rozpočtu a prioritách MF

Datum vydání: 13.07.2020 | Zdroj: Deník | Rubrika: Rozhovor | Strana: 6 | Autor: Kateřina Perknerová

* Je tak obrovský deficit závažný ekonomický problém, nebo nutnost?

V tuto chvíli je to nutnost. Všechny země EU postupují stejně. Celý svět se ocitl v bezprecedentní krizi, neboť nikdy nebyla vypnutá celá ekonomika. Proto vláda musela masivně podpořit spotřebu, ale také investice, stát musí dát práci firmám a živnostníkům.

* Jenže vláda původně ani nespecifikovala, jak chce 136 miliard korun navíc utratit. To udělal až poslaneckým návrhem Andrej Babiš. Není to důvod k oprávněné opoziční kritice?

Není, protože všechny protikrizové programy se tvoří za pochodu. Dávali jsme dohromady položky, kde už jsou projekty připraveny tak, aby se mohlo okamžitě stavět. Také se musíme rozhodnout, zda budeme pokračovat v programu Antivirus, jak podpořit lidi pracující na dohodu atd. Vládní rezerva, která byla původně 136 miliard, se ztenčila na 36 miliard. Máme připraveno dvakrát deset miliard na podporu podnikatelského a veřejného sektoru. Po dohodě s odboráři budeme masivně odměňovat zdravotníky, což bude také částka kolem deseti miliard. Navíc rezerva vůbec nemusí být disponibilní, protože může dojít k mnohem většímu propadu příjmů, než odhadujeme.

* Čili potvrzujete slova Miroslava Kalouska, který uvedl, že to bude daleko víc, než dnes vláda předpokládá?

Přesná čísla nezná nikdo. Příští makroekonomickou predikci uděláme začátkem září, kdy budeme mít přesná čísla Českého statistického úřadu. Současný odhad propadu příjmů vychází z dubnové predikce, k tomu jsme přičetli vládní opatření, jimiž jsme odkládali daně či odpouštěli sociální pojištění, čímž jsme došli k částce 213 miliard. Výdaje jsme odhadli na 246 miliard, a když k tomu přidáme již schválený schodek 40 miliard, jsme na 500 miliardách. Jasně jsem ale řekla, že nenechám padat rozpočet volným pádem a v okamžiku, kdyby to vypadalo, že schválený schodek nebude stačit, začnu striktně vázat výdaje v jednotlivých kapitolách a rozhodneme o prioritizaci jednotlivých nespotřebovaných výdajů.

* Poslanci schválili na návrh KSČM usnesení, podle něhož má vláda do konce září zpracovat koncepci konsolidace veřejných financí pro období 2021 až 2027. Víte už teď, co bude jejím obsahem?

Srpen a září budu věnovat přípravě rozpočtu na příští rok a výhledu na další dva roky. Jeho součástí je rozpočtová strategie konsolidace veřejných financí. Vyzvala jsem experty z Národní ekonomické rady vlády, aby se do této činnosti zapojili. Jako vláda jsme se zavázali, že příštích sedm let budeme střednědobý rozpočtový cíl snižovat o půl procentního bodu ročně a v tomto rámci se budeme nad konsolidací zamýšlet.

* Jinak řečeno, představa, že by v příštích letech byly opět schváleny stamiliardové schodky, je lichá?

Nedá se vyloučit, že schodek na příští rok bude ještě poměrně velký, také proto jsme prosadili novelu zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Určitě nedodržíme střednědobý výhled na 40 miliard. Nechceme udělat stejnou chybu jako pravicová vláda v roce 2010, která se proškrtala do další recese. Předpokládáme, že na stav před pandemií se dostaneme v roce 2028.

* ODS jako recept na léčbu koronakrize navrhuje snižování daní a sociálních odvodů, aby co nejvíce peněz zůstalo lidem a podnikatelům. Proč nejdete touto cestou?

My ale částečně touto cestou jdeme. Od 1. června společně s pokladním plněním zveřejňujeme přehled opatření, která vláda zavádí v souvislosti s krizí. K 1. červenci jsme do ekonomiky pustili 128 miliard, což zahrnuje přímou pomoc typu kompenzačních bonusů nebo Antiviru i úlevy na daních. Snížili jsme DPH, odložili jsme splatnost řady daní, odpustili jsme soc. pojištění.

* To vše jsou ale dočasná opatření. Pravicová opozice žádá trvalý pokles daňové zátěže.

Ve středu prošel vládní návrh na zrušení daně z nabytí nemovitosti, a to je trvalá záležitost. V létě projednáme zrušení superhrubé mzdy, což přinese významnou daňovou úlevu. Nechala jsem spočítat všechny poslanecké návrhy opozice ke covidovým zákonům a vyšlo to na 723 miliard, v případě ODS na 130. Na druhé straně nás neustále vyzývají k šetření, takže to jde poněkud proti sobě. V pátek prošla v prvním čtení paušální daň pro živnostníky s příjmem do 800 tisíc, což bude také velká pomoc. Dílčí kroky tedy děláme, ale musíme postupovat s rozmyslem, neboť máme odpovědnost za udržitelnost veřejných financí, kterou nyní opozice nemá.

* Proč vláda už dříve nepřistoupila na návrh ODS zrušit daň z nabytí nemovitosti nebo zavedení paušální daně?

S opozicí jsem se několikrát sešla právě proto, abych předešla směšnému licitování, kdo koho trumfne o pár stokorun. Co se týká daně z nabytí nemovitosti, tak to byla vláda ODS, která ji v roce 2013 zvýšila ze tří na čtyři procenta. Je ale pravda, že v minulosti jsem se bránila návrhům na její zrušení z čistě pragmatických důvodů. Představovalo by to rozpočtový výpadek ve výši zhruba 14 miliard, což bylo příliš. Zároveň jako člověk, který se celý život věnuje daňovému právu, vím, že tato daň nedávala smysl. Šlo o vekou daňovou výjimku, kdy daň platili jen občané. Právnické osoby ji obešly převodem obchodního podílu, developeři si prolobbovali osvobození z novostaveb. Pokud jsme se teď dostali do hluboké hospodářské krize a hledáme cestu k oživení trhu s nemovitostmi, přišla jsem s návrhem na zrušení této daně, ačkoli jsem ho ani neměla koaličně dojednaný. Těch 14 miliard tak zůstane lidem, především mladým rodinám, které při koupi bytu třeba za pět milionů ušetří 200 tisíc korun.

* Koaliční nevyjednání vám ovšem ČSSD vrátila tím, že ve sněmovně její dva poslanci podpořili zachování daňového odpočtu úroku z úvěrů, který jste chtěla zrušit. Bude to zásadní příjmová ztráta?

Nebude. Musím to ale vysvětlit. Navrhla jsem to jako balíček, tedy zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, zrušení odpočtu úroků z úvěrů a prodloužení časového testu pro osvobození daně z příjmu z pěti na deset let. Co se týká těch odpočtů, vycházela jsem ze závazku ve vládním prohlášení, že budeme rušit daňové výjimky. Kdykoli ale přijdu s návrhem na jejich rušení, ODS jako první proti tomu vystoupí. Tentokrát jí pomohli poslanci z levého spektra, prošlo to o jeden hlas (pro zachování odpočtu zvedli ruku poslanci ČSSD Václav Votava a Roman Sklenák – pozn. red.). Aspoň se ta částka ročního odpočtu ze základu daní snížila z 300 na 150 tisíc. Beru to jako politickou realitu a věřím, že od odečtů aspoň odstřihneme lidi s vysokými příjmy. Opozici ale budu tento příběh pravidelně připomínat, když bude hovořit o nutnosti zjednodušování daňového systému.

* Naopak zavedení paušální daně pro živnostníky, na níž je obecná politická shoda, takovým zjednodušením určitě je.

Tady jsem musela ustoupit hlavně koaličnímu partnerovi, protože mně dával smysl příjem do milionu korun, nakonec vláda předkládá 800 tisíc. Paušální daň je ale velké téma, jsme asi první vláda, která pro živnostníky něco tak výhodného připravila. Když se pro ni dobrovolně rozhodnou, zaplatí jediný odvod – 5740 korun pro rok 2021 –, který se skládá ze stokoruny daně z příjmu, minimálního zdravotního pojištění 2514 korun a minimálního sociálního pojistného navýšeného o patnáct procent, tedy 3126 korun. Pokud tuto částku odvedou, o nic dalšího se nebudou starat, neplatí žádnou účetní, nevedou evidenci, nepodávají daňové přiznání a nepřijde jim žádná kontrola. Pochopitelně už nebudou moci uplatnit žádné odečitatelné položky. Kouzlo toho zákona je, že budou platit jen minimální daň.