Ministři financí diskutovali hospodářská opatření reagující na pandemii COVID-19

V úterý 19. května proběhla neformální videokonference ministrů financí a hospodářství zemí EU. Za Českou republiku jednání vedla ministryně financí Alena Schillerová.

Ministři se věnovali pokroku ohledně balíku hospodářských opatření reagujících na pandemii COVID-19, který byl odsouhlasen 23. dubna Evropskou radou. Ministři byli informováni o dohodě na využití Evropského mechanismu stability pro státy eurozóny a schválení návrhu nařízení o dočasném nástroji na podporu národních schémat pro udržení zaměstnanosti (tzv. SURE). Hlavní debata se vedla ohledně záměru vytvořit tzv. Záruční fond Evropské investiční banky (EIB) a budoucí podoby Fondu obnovy, jehož návrh má Evropská komise včetně revidované verze víceletého finančního rámce EU předložit příští týden.

Česká republika aktivně vystoupila s tím, že nemůže podpořit stávající návrh na vytvoření Záručního fondu Evropské investiční banky. Ve svém odmítavém postoji přitom ČR nezůstala osamocena a proti návrhu se vyjádřilo více členských zemí. „I nadále mám významné obavy z vysoké a předem avizované ztrátovosti připravovaných finančních operací. Přetrvávajícím problémem jsou také vysoké poplatky za správu fondu a další externí náklady zejména na právní a konzultantské služby. To jsou dodatečné výdaje pro členské státy,“ varovala ministryně financí Alena Schillerová.

V případě Fondu obnovy je pro ČR důležité, aby Evropská komise předložila realistický návrh, který umožní odpovídající čerpání prostředků všem členským státům. Prostředky fondu obnovy by měly podpořit hladké fungování a dokončení vnitřního trhu, který je klíčem k ekonomickému oživení EU. Financování by mělo probíhat přes existující programy rozpočtu EU, ve kterém je pro ČR hlavní prioritou silná kohezní politika orientovaná na investiční potřeby členských států.

Druhý bodem na agendě byla otázka boje s praním špinavých peněz a financováním terorismu. Komise představila akční plán pro tuto oblast vydaný 7. května a ministři byli seznámeni s revidovanou metodikou pro identifikaci vysoce rizikových třetích zemí z pohledu praní špinavých peněz. Ministryně financí podpořila aktivity Komise, vyzvala k detailnímu zhodnocené nedávno přijaté legislativy, vyjádřila zdrženlivou pozici ohledně potřeby zřizovat jednotný orgán dohledu a ocenila zahrnutí připomínek členských států do nové metodologie pro vytváření seznamu rizikových třetích zemí.

Posledním bodem byl proces koordinace hospodářských politik v EU (Evropský semestr). Ministři byli ze strany chorvatského předsednictví informování o schválení závěrů Rady, které reagují na letošní zprávy o členských státech (Country Reports) a na hloubkové přezkumy týkající se makroekonomické nerovnováhy.