Jihlavský magistrát utnul sběr víček na dobročinné účely. Z radnice zmizela krabice, kam je lidé mohli nosit. Podle města se sběr nevyplatí, protože výkupní cena je minimální a lidé by tak měli raději přiispívat finanční částkou. Odborník z ekologické organizace Arnika ale sbírání víček nezavrhuje - podle něj tyto akce mají smysl.
"Ve vestibulu jihlavské radnice již nenajdete krabici na víčka. Proč? Jednoduchá matematika. Protože jeden kilogram víček = 500 PET lahví = zhruba šest korun výdělek. Více škody, než užitku," oznámil jihlavský magistrát na facebooku.
Základním problémem je podle něj příliš nízká hmotnost víček a zároveň nízká výkupní cena. Aby lidé nasbírali kilo víček, musí nakoupit až pět stovek PET lahví za zhruba pět tisíc korun. "Za jak dlouho vaše domácnost toto množství spotřebuje? Opravdu vypijete 17 lahví denně, abyste jeden kilogram víček stihli nasbírat alespoň za měsíc?" zeptal se jihlavský magistrát lidí.
"Sbírání víček je zkrátka ekonomická hloupost. Z hlediska dobročinnosti je mnohem výhodnější poslat třeba dárkovou SMS nebo přímo peníze. I stovka za měsíc poslaná nějakému konkrétnímu dobročinnému projektu má mnohem větší efekt, než dlouhé sbírání víček od lahví," vysvětluje jihlavská radnice.
Podle odborníka z ekologické neziskové organizace Arnika Milana Havla sběr víček ale smysl má. "Je to velice kvalitní materiál, firmy jsou schopny ho skvěle zpracovávat. Dělají se z toho třeba skluzavky a dětská hřiště. Sám jsem jednou takovou akci organizoval, kdy jedna knihovna za to dostala přístroj na čtení pro slepé," uvedl Havel.
Anketa
"Obecně to má smysl, ale problém by byl, kdyby to vedlo k vyšší zbytečné spotřebě nákupu PET lahví. To je ta druhá, negativní, strana. Tu spotřebu by to nemělo navyšovat. Nikdo ale není schopný říct, jestli se to děje. Spotřeba PET lahví neustále stoupá, ale je otázka, zda to souvisí se sbírkami. My v Česku například kupujeme zbytečně balenou vodu. Většina vody v Česku je z podzemí, takže je stejně kvalitní jako ta v obalu," tvrdí Havel.
"Je ale samozřejmě daleko jednodušší věnovat pár korun na charitu, než dělat tyhlety akce. Myslím, že to vzniklo spíš v mateřských školách, které chtěly mít nějakou činnost pro děti. Důležitá je také otázka výkupní ceny. Běžná výkupní cena je velmi nízká, ale charitativní organizace nebo mateřské školy často dostávají daleko lepší cenu, když svozová firma ten projekt podporuje," dodal Havel.
Se sběrem víček na dobročinné účely se často setkáváme právě na mateřských a základních školách. Mnohé z nich se do akce zapojují každoročně a podporují většinou konkrétní dítě, které je nemocné a má nákladnou léčbu či rehabilitace, kterou rodiče nejsou schopni financovat sami.
Základní škola Pardubice-Dubina například sbírá víčka na pomoc pro Elišku se vzácnou genetickou poruchou CDKL5. Základní a mateřská škola Čáslavice zase pomáhá rodině ze Studence, která má doživotní následky po těžké autonehodě.
| Zařazeno | po 11.11.2019 05:11:00 |
|---|---|
| Zdroj | tn.cz Mediafax Nova |
| Originál | tn.nova.cz/ext/mesto-odrazuje-lidi-od-sberu-vicek-ekospolek-nesouhlasi-ma-to-smysl.html |
| Přílohy |
RSS - všechny zprávy
Vložit zprávy na www stránky
