Přílohy
-
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Kraje Vysočina v roce 2018 (velikost 1,2 MB) Nově
-
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Kraje Vysočina v roce 2017 (velikost 2,1 MB)
-
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Kraje Vysočina v roce 2016 (velikost 0,8 MB)
-
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Kraje Vysočina v roce 2015
-
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Kraje Vysočina v roce 2014
-
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Kraje Vysočina v roce 2013
-
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Kraje Vysočina v roce 2012
-
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Kraje Vysočina v roce 2011
-
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Kraje Vysočina v roce 2010
-
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Kraje Vysočina v roce 2009
-
Základní tendence demografického, sociálního a ekonomického vývoje Kraje Vysočina v roce 2008
-
Demografický, sociální a ekonomický vývoj kraje Vysočina v letech 2000 až 2004 - publikace (velikost 4,2 MB)
Základní tendence demografického, sociálního
a ekonomického vývoje
Kraje Vysočina v roce 2018
Zpracoval: Krajská správa ČSÚ v Jihlavě, oddělení informačních služeb
Vedoucí oddělení: Ing. Jiří Teplý
Informační služby: tel.: +420 567 109 062, e-mail: infoservisvys@czso.cz
Kontaktní zaměstnanec: Ing. Vlastislav Valda, e-mail: vlastislav.valda@czso.cz
Český statistický úřad, Jihlava
2019
Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na Internetu: www.czso.cz
Údaje o Kraji Vysočina kraji naleznete také na Internetu: www.jihlava.czso.cz
© Český statistický úřad, Jihlava, 2019
Obsah
Úvod.................................................................................................................................................................... 4
1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ .............................................................................................................................. 7
2. SOCIÁLNÍ VÝVOJ ........................................................................................................................................ 12
3. EKONOMICKÝ VÝVOJ................................................................................................................................. 19
4. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ.................................................................................................................................. 27
Tabulková příloha ........................................................................................................................................... 29
Tab. 1.1 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů – demografický vývoj .......................................... 30 Tab. 1.2 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů – sociální vývoj ................................................... 31 Tab. 1.3 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů – ekonomický vývoj ............................................ 32
Tab. 1.4 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatelů – životní prostředí ............................................... 33
Úvod
Předkládaný materiál je analytickým obrazem vybraných tendencí demografického, sociálního, ekonomického a environmentálního vývoje Kraje Vysočina v roce 2018, s návazností na vývoj v předchozích letech. Zahrnuje oblasti, kde můžeme vývoj kvantifikovat pomocí statistických ukazatelů, přičemž klademe důraz na jevy v kraji významné.
Vzhledem k systému postupného zpracování dat zatím nemáme k dispozici kompletní údaje za rok 2018. Proto můžeme v některých oblastech zpracovat hodnocení zatím pouze do roku 2017. V některých případech jsou pro hodnocení využívány údaje předběžné, které mohou být později zpřesněny.
Aktuální údaje průběžně zveřejňujeme na internetu na adrese www.jihlava.czso.cz, v tabulce Nejnovější údaje o kraji a Aktualitách. Komplexní pohled na vývoj v kraji poskytuje Statistická ročenka Kraje Vysočina pravidelně vydávaná v průběhu měsíce prosince. Existuje poměrně široká nabídka ukazatelů, které jsou publikovány čtvrtletně ve Statistickém bulletinu Kraje Vysočina, a které poskytují obraz o vývoji regionu z krátkodobého pohledu. Některé z nich dokonce můžeme považovat za určitý ekvivalent konjukturálních indikátorů používaných na celorepublikové úrovni.
Souhrn hlavních poznatků
|
Demografický vývoj |
• Téměř polovinu obcí na Vysočině tvoří malé vesnice do 199 obyvatel. • Až do roku 2017 se snižoval počet obyvatel kraje – především vlivem záporného migračního salda a částečně i snižujícího se přirozeného přírůstku. • Nejvíce lidí opouští okres Třebíč, pouze na Jihlavsku počet obyvatel neklesá. • Počet narozených dětí zůstává relativně vysoký, nadále se zvyšuje průměrný věk rodiček, poprvé nepatrně poklesl podíl dětí narozených mimo manželství. Klesá počet potratů. Úmrtnost v Kraji Vysočina je dlouhodobě pod úrovní České republiky. • Neustále přibývá osob ve věku 65 a více let, zvyšuje se průměrný věk obyvatel, u žen se dále prodlužuje střední délka života neboli naděje dožití při narození. • Muži i ženy vstupují do manželství stále ve vyšším věku, v kraji klesá počet rozvodů, zhruba polovina rozvodů připadá na manželství trvající 15 a více let. |
|
Sociální vývoj |
• Nárůst počtu zaměstnaných osob, úbytek nezaměstnaných, zvýšení míry ekonomické aktivity. • Kraj Vysočina v mezikrajském srovnání vykazuje nejvyšší podíl zaměstnaných osob v primárním sektoru a nízký podíl sektoru terciárního. • Podíl nezaměstnaných v posledních letech klesá. Nejnižší nezaměstnanost je dlouhodobě vykazována v okrese Pelhřimov a nejvyšší na okrese Třebíč. Dále poklesl počet uchazečů na jedno volné pracovní místo. • Průměrná měsíční mzda se pohybuje již kolem 7. místa v pořadí krajů, tj. v polovině krajů je úroveň mezd nižší. Medián mzdy žen je ale na Vysočině pátý nejnižší ze všech krajů ČR. • Nízká úroveň starobních důchodů, prohlubuje se rozdíl ve výši vypláceného strarobního důchodu ve prospěch mužů. • Narůstá počet žáků základních škol, naopak slabší populační ročníky nyní již studují na středních a vysokých školách. • Kraj Vysočina patří ke krajům s nízkou kriminalitou. Počet dopravních nehod se v kraji v roce 2018 nepatrně zvýšil. |
|
Ekonomický vývoj |
? V Kraji Vysočina v roce 2017 hrubý domácí produkt zanamenal meziroční nárůst o 5,6 %. |
• Podíl primárního sektoru na tvorbě hrubé přidané hodnoty (HPH) je na Vysočině mezi kraji nejvyšší.
• Výdaje na výzkum a vývoj poklesly, výzkum je v kraji financován téměř výhradně soukromým sektorem.
• I na Vysočině meziročně nadále narůstá podíl domácností s připojením na internet.
• I přes rostoucí počet živnostníků je v kraji dlouhodobě vykazována nízká podnikatelská aktivita. Méně ekonomických subjektů je evidováno již jen v Karlovarském kraji.
• Ve srovnání s rokem 2017 bylo na Vysočině sklizeno o něco více obilovin, stále významná je v kraji produkce brambor.
• Stavy skotu meziročně mírně poklesly, zvýšil se počet prasat, v mezikrajském srovnání patří stáda skotu i prasat na Vysočině k nejpočetnějším. Kraj rovněž patří k významným producentům masa, a to zejména vepřového.
• V průmyslových podnicích se na Vysočině meziročně mírně snížily tržby i počet zaměstnanců.
• Vzrostl objem stavebních prací, snížil se počet zaměstnanců ve stavebních firmách.
• Meziročně vzrostl počet vydaných stavebních povolení a zvýšila se rovněž předpokládaná hodnota staveb.
• V Kraji Vysočina byl zaznamenán meziroční nárůst počtu zahájených bytů, výrazně se zvýšil počet dokončených bytů.
• Počet turistů na Vysočině vzrostl, mezi nimi přibylo i návštěvníků ze zahraničí, mezi nimiž bylo nejvíce hostů ze Slovenska a z Německa.
Životní prostředí ? Plocha zemědělské i orné půdy se na Vysočině dlouhodobě snižuje, mírně však přibývá lesních a vodních ploch.
• Vzrostla spotřeba vody, stejně jako v přechozích letech stoupla sazba za vodné i stočné. Nepatrně poklesl podíl čištěných odpadních vod.
• Na Vysočině meziročně vzrostla produkce podnikového odpadu. V kraji je evidován vysoký podíl tříděného komunálního odpadu na obyvatele.
• Nejvíce investic na ochranu životního prostředí jde dlouhodobě na nakládání s odpadními vodami a z neinvestičních nákladů připadá nejvyšší objem na nakládání s odpady.
1. Demografický vývoj
|
Z celkového počtu obcí Rozlohou 6 796 km2 se sice Kraj Vysočina řadí na páté místo mezi kraji, počtem |
|
|
představují téměř polovinu nejmenší obce do 199 obyvatel. |
obyvatel ale až na místo dvanácté, což se odráží ve velmi nízké hustotě osídlení (74,9 obyvatel na km2), která nedosahuje ani 56 % průměru České republiky a v rámci krajů je druhá nejnižší. Na území kraje se nachází 704 samosprávných obcí, po Středočeském kraji druhý nejvyšší počet. Z hlediska administrativního členění se Vysočina dělí na 5 okresů, dále na 15 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (ORP) a 26 správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Pro osídlení v kraji je charakteristická značně rozdrobená sídelní struktura, vyznačující se velkým počtem malých obcí. Průměrná populační velikost obce je na Vysočině 723 obyvatel. Nejmenší obce (do 199 obyvatel) představují téměř polovinu jejich celkového počtu a žije v nich téměř 8 % obyvatel kraje. Na čtyři největší města s více než 20 tisíci obyvateli připadá více jak čtvrtina obyvatel kraje. Na konci roku 2018 žilo v celkem 34 městech Kraje Vysočina 56,3 % z celkového počtu obyvatel kraje, což je o 0,1 procentního bodu méně než v předchozím roce. Meziroční úbytek obyvatel, a to především úbytek stěhováním, byl zaznamenán ve většině měst, v absolutním vyjádření nejvíce v Třebíči a Žďáru nad Sázavou. |
|
Po devíti letech opět vzrostl počet obyvatel kraje. |
Na území Kraje Vysočina žilo ke konci roku 2018 celkem 509 274 obyvatel. V demografické struktuře mají nepatrně vyšší zastoupení ženy, a to 50,4 %. Od roku 2009 do roku 2017 se na Vysočině projevoval neustálý pokles počtu obyvatel v důsledku záporného migračního salda a v některých letech i negativního přirozeného přírůstku. Migrační pohyb na Vysočině vrcholil v roce 2007, kdy relativní počet přistěhovalých činil 12,5 osob na 1 000 obyvatel a počet vystěhovalých představoval 9,5 osob na 1000 obyvatel. Přirozený přírůstek byl nejvyšší v roce 2008, kdy dosáhl 1,5 osoby na tisíc obyvatel. V roce 2012 byl po šesti letech zaznamenán záporný přirozený přírůstek, který se ještě prohloubil v roce následujícím. Počet narozených na Vysočině opět překročil množství zemřelých v roce 2014 (o 454 osob), podobně tomu bylo i v následujících letech. V roce 2018 činil přirozený přírůstek na Vysočině 153 osob. Celkově v tomto roce počet obyvatel kraje vzrostl o 358, a to i díky po devíti letech opět kladnému migračnímu saldu (+ 205 osob). |
Graf 1.1 Přirozený, migrační a celkový přírůstek (úbytek) obyvatel
|
Úbytek obyvatel pokračoval pouze na Třebíčsku. |
S výjimkou okresu Jihlava se v uplynulých letech v ostatních okresech kraje projevovala klesající tendence počtu obyvatel. Rok 2018 však z tohoto trendu vybočoval, když se ve čtyřech okresech počet obyvatel zvýšil. Pouze v třebíčském okrese ubylo 357 obyvatel, zejména vlivem záporného migračního salda (-281 osob). Migrací v roce 2018 nejvíce získaly okresy Havlíčkův Brod (246 osob) a Jihlava (223 osob). Nejvýraznější přírůstek obyvatel přirozenou |
měnou byl v roce 2018 na Vysočině zaznamenán ve žďárském okrese, kde počet narozených dětí převýšil počet zemřelých o 300 osob. Narození nad zemřelými mírně převažovali ještě v okrese Jihlava, ve zbývajících okresech došlo k úbytku obyvatel přirozenou měnou.
|
Počet narozených dětí zůstává relativně vysoký. |
V roce 2018 se v kraji živě narodilo 5 430 dětí, což bylo o 10 méně než v roce předchozím, na 1 000 obyvatel tak připadalo 10,7 narozených dětí. Průměrný věk matky při narození dítěte činil na Vysočině 30,6 roku, před deseti lety rodily ženy v kraji průměrně ve věku 29,8 let. Rodičky na Vysočině jsou tak nepatrně mladší než v celé České republice (30,8 roku), v mezikrajském srovnání se Vysočina s Plzeňským, Královéhradeckým a Pardubickým krajem dělí o pozici regionu s šestými nejstaršími matkami. Nejvíce dětí se narodilo v roce 2018 jako první dítě matky 45,9 %, jako druhé v pořadí 37,7 %, třetích a dalších dětí bylo 16,4 %. |
|
Poprvé mírně poklesl podíl dětí narozených mimo manželství. |
Poklesl počet i podíl (to vůbec poprvé) dětí narozených mimo manželství, které na Vysočině v roce 2018 tvořily 43,4 % ze všech živě narozených dětí. Jedná se o třetí nejnižší podíl po Hlavním městě Praze (40,7 %) a Zlínském kraji (42,3 %), nejvyšší byl zaznamenán v Karlovarském kraji (61,7 %) a Ústeckém kraji (63,4 %). Podíl dětí narozených mimo manželství dlouhodobě stoupá, před deseti lety tvořily pouze 32,1 % narozených dětí. |
Graf 1.2 Narozené děti podle rodinného stavu matky a podíl dětí narozených mimo manželství
Nízká míra úmrtnosti. V roce 2018 v Kraji Vysočina zemřelo 5 277 osob, mezi nimiž mírně převažují muži (51,8 %), kteří také častěji než ženy umírají v mladším věku. Příčina úmrtí se na Vysočině dlouhodobě výrazněji nemění, zhruba u poloviny zemřelých osob jde o nemoci oběhové soustavy, druhou nejčastější příčinou úmrtí jsou zhoubné novotvary (kolem čtvrtiny zemřelých).
Hrubá míra úmrtnosti v Kraji Vysočina je dlouhodobě pod úrovní České republiky, v roce 2018 na tisíc obyvatel středního stavu připadalo na Vysočině 10,4 zemřelých osob, v České republice 10,6 osob. Úmrtnost byla v kraji od roku 2006 nižší než porodnost, v roce 2011 se však oba ukazatele již téměř vyrovnaly a v roce 2012 byla již porodnost těsně pod úrovní úmrtnosti. V roce 2014 však byla porodnost opět vyšší a podobně tomu bylo i v následujících letech. Kojenecká i novorozenecká úmrtnost v uplynulých letech v kraji kolísala, v roce 2018 u obou došlo k nárůstu. V tomto roce na Vysočině zemřelo 15 dětí do jednoho roku, z nichž bylo 11 dětí do 28 dní.
Graf 1.3 Porodnost a úmrtnost v Kraji Vysočina Graf 1.4 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost v Kraji Vysočina
|
Neustále přibývá osob ve věku 65 a více let. |
Z pohledu věkové skladby obyvatelstva tvoří největší podíl osoby ve věku 15 až 64 let (64,4 %). Věková skupina do 14 let, tzv. dětská složka populace v delší časové řadě dlouhodobě klesá, v posledních letech však nepatrně vzrostla a na konci roku 2018 tvořila 15,4 % z celkového počtu obyvatel. Naproti tomu počet osob ve věku 65 a více let neustále roste a v roce 2007 počet osob ve věku 65 a více let poprvé převýšil dětskou složku (o 459 osob), v roce 2018 tento rozdíl na Vysočině činil již 23 893 osob. Stárnutí populace dokládá i další ukazatel, index stáří, který vyjadřuje kolik osob ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí ve věku 0 – 14 let. V roce 2007 překročil na Vysočině hodnotu 100 a stále se zvyšuje. Koncem roku 2018 již na 100 dětí připadalo 130 osob ve věku 65 a více let (v celé ČR 123). U mužů dosahuje na Vysočině index stáří nižších hodnot – na 100 chlapců připadá 109 mužů starších 65 let, u žen – na 100 děvčat připadá již 153 žen nad 65 let. |
|
Roste průměrný věk. |
Průměrný věk obyvatel Kraje Vysočina činil 42,8 let, od roku 2000 se zvýšil o 4,7 roku. Nejnižší průměrný věk na Vysočině dlouhodobě zaznamenáváme u obyvatel okresů Žďár nad Sázavou a Jihlava. Posledně jmenovaný okres se vyznačuje i nejnižším indexem stáří. Na 100 dětí připadalo v roce 2018 v okrese Jihlava 120 osob starších 65 let. Naproti tomu v nejstarším okrese kraje Pelhřimově připadalo na 100 dětí již 148 seniorů, vlivem této nepříznivé věkové skladby je na Pelhřimovsku dlouhodobě vykazováno záporné saldo přirozené měny obyvatel. Průměrný věk na Pelhřimovsku činil 43,6 roku. |
Graf 1.5 Věková struktura a index stáří v Kraji Vysočina
Mírný pokles střední délky života u mužů.
Dalším demografickým ukazatelem je naděje dožití neboli střední délka života. V Kraji Vysočina pro muže narozené v roce 2018 představuje 76,91 let, což je
sice o dva roky více než v roce 2009, avšak o něco nižší než v letech 2016 a 2017. Pro ženy narozené v roce 2018 činí naděje dožití 82,96 let (před deseti lety byla nižší téměř o dva roky). Z mezikrajského srovnání vychází Vysočina dlouhodobě jako jeden z regionů s nejvyšší střední délkou života.
|
Počet sňatků vzrostl, muži i ženy vstupují do manželství ve vyšším věku. |
U vývoje sňatečnosti se v posledních letech projevuje rostoucí tendence, počet sňatků uzavřených v roce 2018 byl o něco vyšší než v předchozím roce (o 135), dosavadní maximum z roku 2007 překonal o 4,2 %. Sňatečnost přibližně kopíruje celkový počet sňatků, v roce 2007 připadlo na tisíc obyvatel středního stavu 5,0 sňatků, v roce 2018 pak 5,3 sňatků. V roce 2018 činil průměrný věk mužů při uzavření prvního sňatku 31,4 roku, celkově se projevuje jeho postupné zvyšování (v roce 2009 vstupovali muži do prvního manželství v 30 letech). Další manželství muži uzavírali v roce 2018 průměrně v 48 letech (v roce 2009 to bylo 43,5 roku). Obdobný trend je možno pozorovat i u žen. V roce 2018 byl průměrný věk nevěsty při vstupu do prvního manželství 28,7 let (v roce 2009 to bylo o 1,7 roku méně), do dalších manželství vstupovaly nevěsty v průměru téměř pětačtyřicetileté (v roce 2009 činil jejich průměrný věk 40,5 roku). V roce 2018 na Vysočině uzavřelo manželství 83 cizinců, mezi nimi bylo nejvíce občanů Slovenska (30). V témže roce se v kraji provdalo 88 žen s cizím státním občanstvím, opět šlo nejčastěji o ženy ze Slovenska (42), na druhém místě byly ženy s ukrajinským občanstvím (26). |
|
Téměř polovina rozvodů připadá na manželství trvající 15 a více let. |
Mírně poklesl počet rozvodů, v roce 2018 bylo v kraji rozvedeno 1 064 manželství, což bylo o 36 méně než v předchozím roce. Struktura rozvodů podle pořadí zůstává dlouhodobě stabilní, jednoznačně převládají rozvody první, ale najde se dost mužů i žen, kteří se postupně propracují k většímu počtu rozvodů. V roce 2018 na Vysočině připadalo na rozvody druhého či vyššího pořadí u mužů 13,9 %, u žen 14,9 %. |
Rozvodovost (počet rozvodů na tisíc obyvatel středního stavu) se v kraji dlouhodobě pohybuje mezi 1,9 a 2,6, v roce 2018 dosáhla hodnoty 2,1. Rozdělení rozvodů podle věku se rovněž příliš nemění, nejčastěji se rozvádějí muži i ženy ve věku 40 až 49 let. Tomu odpovídá i fakt, že v posledních letech připadá téměř polovina rozvodů na manželství trvající 15 a více let. Zastoupení rozvedených manželství s nezletilými dětmi je stále vysoké, v roce 2018 představovaly na Vysočině 59 % rozvodů (628 manželství). Jako důvod převážné většiny rozvratů manželství je u mužů i žen uváděna rozdílnost povah, názorů a zájmů.
Graf 1.6 Sňatečnost a rozvodovost v Kraji Vysočina
2003 2005 2007 2009 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Klesá počet potratů. V kraji bylo v roce 2018 zaznamenáno 1 335 potratů, což v meziročním srovnání znamená snížení o 125 případů. Na umělé přerušení těhotenství připadla zhruba polovina celkového počtu potratů (50,8 %), dlouhodobě se projevuje absolutní i relativní pokles těchto zákroků. Hrubá míra potratovosti (počet potratů na tisíc obyvatel) činila v roce 2018 na Vysočině 2,6 ‰, což byla spolu s Pardubickým krajem nejnižší hodnota z regionů České republiky. Graf 1.7 Počet potratů a potratovost v Kraji Vysočina
2. Sociální vývoj
|
V posledních letech přibývá zaměstnaných osob. |
Podle výsledků Výběrového šetření pracovní sil (VŠPS) žilo v roce 2018 v Kraji Vysočina 430,7 tisíc obyvatel starších 15 let. Pracovní sílu tvořilo 256,0 tisíc osob, tj. 58,0 % z celkového počtu obyvatel ve věku 15 a více let. Z tohoto počtu bylo 252,0 tisíc osob zaměstnaných (58,5 % obyvatelstva ve věku 15 a více let) a 4,0 tisíc osob bylo nezaměstnaných (0,9 % patnáctiletých a starších obyvatel). Zbývajících 174,7 tisíc obyvatel patřilo mezi osoby ekonomicky neaktivní, především starobní a invalidní důchodce a studenty. Dle výsledků VŠPS v letech 2006 a 2007 se počet zaměstnaných osob v kraji zvyšoval, od roku 2008 postupně klesal, od roku 2013 dochází opět k jejich nárůstu. Počet nezaměstnaných se snižoval až do roku 2008, poté však došlo k nárůstu, v posledních třech letech jejich počet opět klesal. |
|
Zvýšení míry ekonomické aktivity. |
Celková míra ekonomické aktivity, která udává podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných na celkovém počtu obyvatel Kraje Vysočina ve věku 15 a více let, dosáhla v roce 2018 hodnoty 59,5 %. U mužů činila v tomto roce 67,9 %, u žen 51,3 %. Ve srovnání s rokem 2017 se celková míra ekonomické aktivity zvýšila o 0,4 procentního bodu, u mužů byla vyšší o 0,3 bodu, u žen vzrostla o 0,5 bodu. |
Graf 2.1 Pracovní síla v Kraji Vysočina
|
Míra nezaměstnanosti nejvyšší u osob se základním vzděláním. |
Obecná míra nezaměstnanosti činila v roce 2018 v Kraji Vysočina 1,7 %, což oproti předchozímu roku představuje pokles o 0,1 procentního bodu. Největší skupinu nezaměstnaných tvořily podle výsledků VŠPS osoby se středním vzděláním s maturitou (1,8 tisíc osob) a naopak nejmenší skupinu osoby se základním a s vysokoškolským vzděláním (shodně 0,7 tisíc). Specifická míra nezaměstnanosti podle vzdělání (podíl vybrané skupiny nezaměstnaných z vybrané skupiny pracovní síly) byla nejvyšší u osob se základním vzděláním a nejnižší u vyučených. Na Vysočině v roce 2018 dosáhla specifická míra nezaměstnanosti osob se základním vzděláním 8,9 %, u osob se středním vzděláním bez maturity činila 1,2 %, u osob se středním vzděláním s maturitou 1,8 % a u vysokoškolsky vzdělaných osob 1,4 %. |
Výrazně se liší rovněž specifická míra nezaměstnanosti podle věku. Obecná míra nezaměstnanosti, jak již bylo uvedeno výše, činila v kraji 1,7 %. Ovšem specifická míra nezaměstnanosti ve věkové skupině 15 až 29 let byla 3,3 %, naproti ve věkové kategorii 30 až 44 let to bylo pouze 1,8 % a ve věkové skupině 45 až 54 let jen 1,1 %.
Vysoký podíl Primární sektor (zemědělství, lesnictví, rybářství) má v Kraji Vysočina zaměstnaných výjimečné postavení, dlouhodobě v něm v mezikrajském srovnání vykazuje v primárním a nejvyšší podíl zaměstnaných osob. V roce 2018 pracovalo v primárním sektoru sekundárním sektoru, na Vysočině 13,1 tisíc osob, což představovalo 5,5 % z celkového počtu nízký v sektoru zaměstnaných. V sekundárním sektoru můžeme od roku 2006 pozorovat v Kraji terciárním. Vysočina kolísavý trend v podílu zaměstnaných osob, nejvyšší byl v roce 2007 (48,7 %). V roce 2018 tento podíl činil 46,1 %, v absolutním vyjádření to představovalo 114,5 tisíce osob. Dlouhodobě se význam terciárního sektoru postupně zvyšuje a roste jeho podíl na celkovém počtu zaměstnaných, v roce 2018 v tomto sektoru na Vysočině pracovalo v něm 124,4 tisíce osob, což bylo 48,4 % zaměstnaných). Podíl terciárního sektoru na zaměstnanosti tak zůstává hluboko pod průměrem České republiky, který byl v roce 2018 o 11,1 procentního bodu vyšší.
Graf 2.2 Zaměstnaní podle sektorů
Česká
republika Kraj Česká republika Kraj Vysočina
Vysočina
2000 2018
|
Na celkové zaměstnanosti se nejvíce podílejí zaměstnanci. |
Z hlediska postavení v zaměstnání si výrazně převažující a sílící podíl na celkové zaměstnanosti udržuje kategorie zaměstnanců (85,7 % v roce 2018). Zaměstnavatelů bylo 2,6 %, pracujících na vlastní účet 11,5 % a pomáhajících rodinných příslušníků 0,2 % z celkového počtu zaměstnaných. |
|
Pouze dva okresy v České republice zaznamenaly podíl nezaměstnaných nad 6 %. |
Podle údajů z Ministerstva práce a sociálních věcí bylo v České republice na úřadech práce ke konci roku 2018 registrováno 231 534 osob bez práce, což představuje podíl nezaměstnaných 3,07 %. Oproti roku 2017 se celkový počet nezaměstnaných snížil o 17,5 % a podíl nezaměstnaných poklesl o 0,70 procentního bodu. Snížení počtu nezaměstnaných bylo zaznamenáno ve všech krajích. Dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost je v Praze, kde ke konci roku 2018 činila 1,93 %, naopak nejvyšší v Moravskoslezském kraji (4,65 %). Ze 77 okresů České republiky byly pouze dva postiženy více než šestiprocentním podílem nezaměstnanostnaných. Šlo o okresy Bruntál (6,04 %) a Karviná (6,94 %). V dalších šesti okresech překročil podíl nezaměstnaných hranici pěti procent. |
|
Podíl nezaměstnaných v Kraji Vysočina v posledních letech klesá. |
Vývoj nezaměstnanosti do značné míry závisí na hospodářském vývoji, zpomalování ekonomického růstu s sebou přináší zvyšování podílu nezaměstnaných, naopak v období ekonomického oživení nezaměstnanost klesá. V Kraji Vysočina se tak v období ekonomické konjunktury od roku 2004 nezaměstnanost snižovala až do roku 2008, kdy opět v souvislosti s ekonomickým vývojem došlo ke zlomu a zvyšování podílu nezaměstnaných až na 8,10 % ke konci roku 2010. V prosinci 2013 dosáhla tato hodnota na Vysočině 8,05 %. Od roku 2014 podíl nezaměstnaných na Vysočině klesá. Na počátku roku 2018 se ještě blížil hranici čtyř procent, během dalších měsíců se s kolísáním snižoval až na říjnových 2,60 %. Teprve v prosinci došlo k obvyklému sezónnímu nárůstu na 3,02 %. |
|
Klesá počet uchazečů o zaměstnání. |
V Kraji Vysočina úřady práce evidovaly ke konci roku 2018 celkem 10 628 uchazečů o zaměstnání. Ve srovnání s 31. prosincem 2017 byl jejich počet nižší o 2 364 osob, tj. o 18,2 %. Z tohoto počtu bylo 9 924 dosažitelných uchazečů o zaměstnání, tedy evidovaných nezaměstnaných, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí do zaměstnání a mohou bezprostředně po nabídce vhodného pracovního místa nastoupit do pracovního poměru. Oproti stejnému datu předchozího roku to představuje snížení o 21,0 %. Nezaměstnaných se zdravotním postižením vedly úřady práce v evidenci 2 034, což představovalo 19,1 % všech nezaměstnaných |
Příspěvek v nezaměstnanosti poskytovaly úřady práce v Kraji Vysočina ke konci roku 2018 celkem 4 792 nezaměstnaným (45,1 % všech osob vedených v evidenci). Ve srovnání s předchozím rokem je to o 4,3 procentního bodu více.
Graf 2.3 Podíl nezaměstnaných v Kraji Vysočina a ČR podle měsíců
|
Nejnižší nezaměstnanost je dlouhodobě vykazována v okrese Pelhřimov. |
Podíl nezaměstnaných klesl o něco výrazněji u mužů než u žen, současně se jejich podíl na celkovém počtu nezaměstnaných osob snížil z 50,9 % v roce 2017 na 50,6 % ke konci roku 2018, odpovídajícím způsobem se tak zvýšil podíl žen na 49,4 %. Podíl nezaměstnaných vyšší než čtyři procenta nebyl v prosinci 2018 zaznamenán v žádném okrese Kraje Vysočina. Nejvyšší nezaměstnanost byla na Třebíčsku, které se dlouhodobě na celorepublikové úrovni řadí mezi okresy s největší nezaměstnaností (podíl nezaměstnaných 3,78 % představoval ke konci roku 2018 šestnáctou nejvyšší hodnotu). Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných je na Vysočině dlouhodobě evidován na Pelhřimovsku, kde koncem roku 2016 činil 1,68 % (5. místo mezi 77 okresy České republiky). |
|
Snížení dlouhodobé nezaměstnanosti. |
Snižovala se též dlouhodobá nezaměstnanost. Na konci roku 2018 bylo na Vysočině bez práce déle než jeden rok 2 597 osob, oproti roku předchozímu se jejich počet snížil o 26,4 %, na celkovém počtu nezaměstnaných se dlouhodobě nezaměstnaní koncem roku 2018 podíleli 24,4 % (o 4,3 procentního bodu méně než v roce 2017). S dlouhodobou nezaměstnaností se na na Vysočině potýká zejména Třebíčsko, které bylo postiženo postupnou likvidací významných zaměstnavatelů. I ke konci roku 2018 byla v tomto okrese více než čtvrtina registrovaných nezaměstnaných bez práce déle než rok (26,0 %). |
|
Méně uchazečů na jedno Úřady práce v Kraji Vysočina evidovaly k 31. prosinci 2018 celkem 9 998 volné pracovní místo. volných pracovních míst, z toho 476 míst pro osoby se zdravotním postižením. Na jedno volné pracovní místo připadalo v průměru 1,1 uchazečů |
(v předchozím roce 1,7). Nejvíce uchazečů na jedno volné pracovní připadalo v okrese Třebíč (1,8), nejméně v pelhřimovském okrese (0,3).
|
Rozdíl v průměrné mzdě mužů a žen. |
V Kraji Vysočina v roce 2018 dosáhla průměrná mzda podle výsledků výběrového šetření mezd (toto výběrové šetření se odlišuje od ostatních mzdových zjišťování, neboť jsou přímo sledovány mzdy jednotlivých zaměstnanců a nikoli celkové objemy mzdových prostředků na úrovni podniků či organizací) částky 31 002 Kč (34 339 Kč u mužů a 26 889 Kč u žen) a ve srovnání s ostatními kraji byla sedmá nejvyšší. |
|
Ženy na Vysočině vykazují pátý nejnižší medián mezd. |
Pro porovnání mezd lze použít i jiné ukazatele, například medián. Ten představuje hodnotu mzdy, která je přesně uprostřed zaměstnanců seřazených od nejnižší mzdy po nejvyšší, vypovídá tak mnohem lépe o skutečné mzdové úrovni. Medián mezd v roce 2018 v Kraji Vysočina dosáhl hodnoty 28 211 Kč, u mužů 30 601 Kč a u žen 24 923 Kč. V mezikrajském srovnání byl sedmý nejvyšší, ve srovnání s Hlavním městem Prahou byl o 6 127 Kč nižší. U žen byl medián mezd mezi kraji České republiky pátý nejnižší. |
Graf 2.4 Vývoj mediánu mezd v Kraji Vysočina (Kč)
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
|
Meziroční nárůst příjemců důchodů. |
V Kraji Vysočina ke konci roku 2018 pobíralo některý z důchodů 147 886 osob, jejich počet se ve srovnání s rokem 2017 vzrostl o 386 příjemců. Za posledních 10 let se jejich počet zvýšil o více než sedm tisíc osob. Z celkového počtu bylo 61,8 % příjemců důchodů starobních, příjemci důchodů vdovských a vdoveckých (včetně kombinovaných) tvořili více než pětinu (22,4 %). Příjemců důchodů invalidních – třetího, druhého a prvního stupně bylo 14,6 %. Bez ohledu na druh důchodu mezi příjemci na Vysočině převládaly s 58,2 % ženy (86 060 osob), mužů pobírajících některý z důchodů bylo 61 826. |
|
Prohlubuje se rozdíl ve výši vypláceného starobního důchodu ve prospěch mužů. |
Starobní důchodci na Vysočině v prosinci roku 2018 pobírali v průměru 12 157 Kč, nárůst oproti roku 2017 představoval 570 Kč, po Karlovarském a Olomouckém kraji se jedná o třetí nejnižší starobní důchod mezi čtrnácti kraji. V rámci Kraje Vysočina byly nejvyšší starobní důchody vypláceny v okrese Žďár nad Sázavou (12 415 Kč), naopak nejnižší v třebíčském okrese (11 806 Kč). |
Žen je mezi starobními důchodci na Vysočině sice vyšší podíl, jejich důchod je však podstatně nižší. Průměrná měsíční výše starobního důchodu činila u mužů 13 342 Kč, ženám byl průměrný starobní důchod vyplácen v částce 11 028 Kč. Rozdíl částek se postupně zvyšuje, jestliže u starobního důchodu byl v roce 2003 rozdíl 1 230 Kč ve prospěch mužů, v roce 2018 to již bylo 2 314 Kč.
V roce 2018 byl průměrný starobní důchod na úrovni 39,2 % průměrné hrubé mzdy v Kraji Vysočina resp. na úrovni 43,1 % mediánu mzdy.
Charakteristickým rysem Vysočiny je mimořádně vysoký podíl předčasných důchodů, které v roce 2018 představovaly 33,1 % starobních důchodů v kraji. Byl to nejvyšší podíl ze všech regionů České republiky.
Graf 2.5 Výše starobních důchodů a počet příjemců starobních důchodů v Kraji Vysočina
Změna ve sledování Počínaje rokem 2012 jsou údaje o pracovní neschopnosti získávány pracovní neschopnosti. zpracováním dat z administrativního zdroje Informačního systému České správy sociálního zabezpečení (IS ČSSZ). Statistika zachycuje veškerá onemocnění a úrazy, které zapříčinily alespoň jednodenní pracovní neschopnost u nemocensky pojištěných osob.
Graf 2.6 Průměrná doba trvání 1 případu pracovní neschopnosti v Kraji Vysočina (dny)
|
2008 2009 |
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 |
|
Jeden případ pracovní neschopnosti trvá průměrně 44 dnů. |
V Kraji Vysočina bylo v roce 2018 evidováno 179,2 tisíc nemocensky pojištěných osob, průměrný denní počet práce neschopných osob představoval přes devět tisíc osob a průměrné procento pracovní neschopnosti dosáhlo v kraji hodnoty 5,108 (4. nejvyšší v mezikrajském srovnání). V průběhu roku 2018 bylo na Vysočině nově hlášeno více než 75 tisíc případů pracovní neschopnosti. V tomto počtu bylo zahrnuto 65 667 případů pracovní neschopnosti pro nemoc, 2 737 případů neschopnosti pro pracovní úraz a 7 206 případů ostatních úrazů. Jeden případ pracovní neschopnosti trval v průměru 44,2 kalendářních dnů. Zatímco pracovní neschopnost z důvodu nemoci trvala v průměru 42,7 kalendářních dnů, pracovní neschopnost způsobená pracovním úrazem trvala 53,3 kalendářních dnů a z důvodu ostatních úrazů 54,0 kalendářních dnů. |
|
Narůstá počet žáků základních škol. |
Počty dětí ve školách s časovým odstupem kopírují demografický vývoj a v současné době tak stoupá počet žáků základních škol, naopak relativně slabší ročníky nyní studují na středních školách. Počet dětí navštěvujících mateřskou školu se v Kraji Vysočina v minulých letech neustále zvyšoval, ale ve školním roce 2014/2015 došlo k jejich nepatrnému poklesu na 17 966, v následujících letech počet dětí v mateřských školách na Vysočině stagnoval, respektive mírně klesal. V roce 2018/2019 to bylo 17 770 dětí. Ve školním roce 2018/2019 působilo v Kraji Vysočina 266 základních škol, o jednu více než ve školním roce 2017/2018 a o tři více než v předcházejících letech. Základní školy navštěvovalo 44 729 žáků, nejvíce od školního roku 2008/2009. Na středních školách se ve školním roce 2018/2019 vzdělávalo celkem 19 796 studentů v denním studiu, tedy o 123 více než v předchozím školním roce. Z tohoto počtu bylo 6 191 studentů gymnázií, největší podíl – více než dvě pětiny – však připadal na studenty středních odborných škol (bez nástavbového studia). |
|
Většina studentů VŠ nadále studuje mimo území kraje. |
Ve školním roce 2018/2019 nabízelo v Kraji Vysočina vyšší odborné vzdělání 13 vyšších odborných škol. Na těchto školách se v tomto školním roce vzdělávaly v denním studiu necelé čtyři stovky studentů. V kraji působí pouze dvě vysoké školy, takže stále většina studentů vysokých škol z Vysočiny studuje mimo území kraje. Ve školním roce 2018/2019 navštěvovalo bakalářské programy na obou vysokých školách v kraji 2 197 studentů. |
|
Nízká kriminalita. |
Kriminalita měřená počtem zjištěných trestných činů byla na Vysočině do roku 2008 nejnižší v rámci České republiky. Počínaje rokem 2009 se Vysočina řadila za Karlovarský kraj jako region s druhým nejmenším počtem zjištěných trestných činů, v roce 2018 představovalo 5 312 na Vysočině zjištěných trestných činů opět druhý nejnižší počet (za Karlovarským a před Pardubickým krajem). V rámci kraje vykazuje nejvíce zjištěných trestných činů okres Jihlava nejméně pak okres Pelhřimov. |
Graf 2.7 Kriminalita v Kraji Vysočina
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
|
|
objasněné trestné činy |
|
Nepatrný nárůst nehodovosti. |
V roce 2018 bylo v Kraji Vysočina nahlášeno 4 448 dopravních nehod, což představuje meziroční nárůst o 0,6 %, v absolutním vyjádření o 25 nehod. Usmrceno při nich bylo 35 osob, tedy o 6 více než v roce 2017. Těžce zraněno bylo 116 osob, od roku 2010 nejnižší počet. Škody způsobené při dopravních nehodách dosáhly v roce 2018 na Vysočině 318 mil. Kč, což bylo ve srovnání s předchozím rokem o 22,4 mil. Kč více. |
3. Ekonomický vývoj
|
Na Vysočině hodnota HDP na 1 obyvatele na 8. místě mezi kraji. |
Celková výkonnost ekonomiky kraje je měřena pomocí souhrnných ukazatelů - hrubá přidaná hodnota, hrubý domácí produkt, tvorba fixního kapitálu, disponibilní důchod domácností. Hrubý domácí produkt na Vysočině až do roku 2007 rostl, po následujících letech mírného poklesu zaznamenává od roku 2011 opět růst. V roce 2017 činil jeho meziroční nárůst 5,6 %. Regionální podíl na celostátním hrubém domácím produktu se dlouhodobě pohybuje okolo 4 %. Hodnota tohoto ukazatele na 1 obyvatele kraje dosáhla v roce 2017 celkové výše 392,1 tisíc Kč, což představuje 82,3 % průměru ČR. Mezi regiony České republiky zaujímá Vysočina v tvorbě hrubého domácího produktu na obyvatele osmé místo před krajem Pardubickým, Jihočeským, Libereckým, Olomouckým, Ústeckým a Karlovarským. |
Graf 3.1 Hrubý domácí produkt v Kraji Vysočina
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
|
Podíl primárního sektoru na tvorbě hrubé přidané hodnoty je na Vysočině mezi kraji nejvyšší. |
Obdobně jako v ostatních krajích s výjimkou Prahy se na tvorbě hrubé přidané hodnoty podílí v Kraji Vysočina výrazným způsobem zpracovatelský průmysl, konkrétně více než třetinou. Výjimečné postavení má v kraji primární sektor, jeho podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty se ve srovnání s rokem 2000 sice podstatně snížil, přesto byl v roce 2017 s 5,6 % mezi kraji nejvyšší. V posledních letech opět v kraji mírně roste váha terciárního sektoru, jehož podíl na tvorbě hrubé přidané hodnoty v roce 2017 překročil 47 %. Přesto jde v regionálním srovnání po Zlínském a Královéhradeckém kraji o třetí nejnižší podíl. V Kraji Vysočina se projevuje pokles závislosti výkonnosti hospodářství na množství pracovní síly, což dokládá rychlejší růst hrubého domácího produktu než počtu zaměstnanců. V průběhu let 2008 až 2017 tak došlo ke zvýšení hrubého domácího produktu na 1 zaměstnance (tj. souhrnné produktivity práce) více než o pětinu. Regionální čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele dosáhl v roce 2017 hodnoty 223 271 Kč, což představuje 97,0 % průměru ČR. |
|
Výdaje na výzkum a vývoj klesají. |
Celkové výdaje na výzkum a vývoj na pracovištích sídlících v Kraji Vysočina dosáhly v roce 2017 částky 1 384 mil. Kč a již podruhé za sebou se meziročně snížily. Podíl na objemu výdajů v celé České republice činil pouze 1,5 % a po Karlovarském a Ústeckém kraji je mezi regiony nejnižší. Podíl výdajů směrovaných do vědy a výzkumu na regionálním HDP se snížil na 0,7 % v roce 2017, což svědčí o nevelké intenzitě výzkumu a vývoje na Vysočině. |
|
Výzkum v kraji financuje téměř výhradně soukromý sektor. |
Téměř výhradním finančním zdrojem podpory výzkumných a vývojových činností jsou na Vysočině soukromé zdroje. Podnikatelský sektor v roce 2017 poskytl částku 1 368 milionů Kč, to jest 99 %. Druhým nejvýznamnějším poskytovatelem finančních prostředků byl vládní sektor s necelými 14 mil. Kč. |
|
Dále roste podíl domácností |
Podle šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech bylo v roce 2017 na území Kraje Vysočina 76,4 % domácností |
s připojením na vybaveno osobním počítačem, to je jen o 0,4 procentního bodu méně než internet. v celé ČR. Proti roku 2007 se vybavenost v kraji zvýšila o 36,0 bodu. Ještě rychlejší rozvoj byl zaznamenán u vybavení domácností přípojkou k internetu. V roce 2017 bylo k internetu připojeno 76,6 % domácností (v roce 2007 jen 32,0 %), což bylo 1,3 bodu pod průměrem ČR.
Graf 3.2 Počet ekonomických subjektů v Kraji Vysočina (stav k 31. 12.)
140 000
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||||||||||||
|
120 000
100 000
80 000
60 000
40 000
20 000
0
2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
|
Méně subjektů je registrováno již jenom v Karlovarském kraji. |
V registru ekonomických subjektů (RES) bylo koncem roku 2018 evidováno 114 688 subjektů se sídlem na území Kraje Vysočina. Regionální podíl na celkovém republikovém počtu subjektů zachycených v RES se dlouhodobě pohybuje okolo 4 %. Nejméně jednotek vykazuje Karlovarský kraj (přes 75 tisíc subjektů) a první místo v mezikrajovém srovnání tradičně zaujímá Hl. město Praha s počtem více než 620 tisíc subjektů. V meziročním porovnání došlo na Vysočině k nárůstu o 1 545 ekonomických subjektů, tj. o 1,4 %. |
|
|
Počet živnostníků v kraji roste, |
Téměř 81 % krajského registru tvoří fyzické osoby, z nichž jednoznačně převažují osoby podnikající na základě živnostenského zákona, tj. živnostníci. |
|
|
podnikatelská aktivita přesto stále nízká. |
Počet podnikatelů – živnostníků se na Vysočině přiblížil k hranici 82 tisíc, meziročně jich přibylo 1 110 (index 101,5). Při relativním vyjádření počtu soukromých podnikatelů na 1 000 obyvatel kraje tento ukazatel těsně přesahuje hranici 160 a Kraj Vysočina je z tohoto pohledu regionem s třetí nejnižší podnikatelskou aktivitou v České republice (po Moravskoslezském a Ústeckém kraji). Nejvíce soukromých podnikatelů v přepočtu na obyvatele pěti okresů kraje Vysočina bylo evidováno na Pelhřimovsku (175) a nejméně v okrese Třebíč (154). |
|
Ke konci roku 2018 bylo v RES zapsáno 21 875 právnických osob, proti roku 2017 jich přibylo 507. Více než dvě pětiny právnických osob tvoří obchodní společnosti, nejčastěji společnosti s ručením omezeným (koncem roku 2018 jich na Vysočině bylo 9 246). Počet družstev se v roce 2018 snížil o tři, takže koncem roku jich bylo evidováno 457. Oprávnění k podnikání má také zaregistrováno 684 zahraničních fyzických osob, z toho nejvíce v okrese Jihlava (206) a nejméně v okrese Třebíč (187).
Největší podíl ve struktuře ekonomických subjektů dle převažující činnosti CZNACE tvoří s počtem 21 063 (tj. 18,4 %) subjekty zabývající se obchodem a opravami motorových vozidel. Další významnou oblastí je průmysl (16 403 subjektů, 14,3 %), stavebnictví (15 511 subjektů, 13,5 %) a profesní, vědecké a technické činnosti (12 722 subjektů, 11,1 %). Na zemědělství, lesnictví a rybářství připadá 9 588 subjektů (8,4 %). V mezikrajovém porovnání to je nejvyšší podíl, o 3,8 bodu vyšší než je celorepubliková hodnota.
Graf 3.3 Struktura subjektů podle převažující činnosti CZ-NACE v Kraji Vysočina k 31. 12. 2018
Zemědělství,
lesnictví a rybářství
Průmysl
Stavebnictví
Velko a maloobchod, opravy a údžba motor. vozidel
Doprava a skladování
Ubytování, stravování a pohostinství
Informační a komunikační činnosti
Peněžnictví a pojišťovnictví
Činnosti v oblasti nemovitostí
Profesní, vědecké a technické činnosti
Administrativní a podpůrné činnosti
Vzdělání, zdravotní a sociální péče
Ostatní
Zemědělská produkce
Souhrnný zemědělský účet zobrazuje produkci zemědělského odvětví za rok 2017 v hodnotovém vyjádření. Finanční ukazatele souhrnného zemědělského účtu zaznamenala pokles. za rok 2018 dosud nejsou k dispozici, na regionální úrovni tak můžeme hodnotit pouze semidefinitivní data za rok 2017. Zemědělská produkce v rámci Kraje Vysočina vykázala v roce 2017 ve stálých cenách roku 2000 hodnotu 13 464 mil. Kč. Proti roku předchozímu je to o 4,3 % méně. U rostlinné produkce došlo v kraji k výraznému poklesu (o 9,2 %), nepatrně se snížila též živočišná produkce (o 0,6 %). Z celkové zemědělské produkce připadlo na rostlinnou
41,7 %, na živočišnou 53,5 %, na produkci zemědělských služeb 1,4 % a na nezemědělskou vedlejší činnost 3,4 %.
|
Nepatrně vyšší sklizeň obilovin. |
Celková sklizeň obilovin na Vysočině v roce 2018 ve výši 698 tisíc tun byla čtvrtá nejvyšší v rámci České republiky za Středočeským, Jihomoravským a Jihočeským krajem. Podíl kraje na celkové sklizni obilovin v republice činil 10,0 %. Oproti předchozímu roku se sklizeň obilovin v kraji zvýšila o 0,3 %. V celé České republice naopak došlo k poklesu sklizně obilovin o 6,5 %. O vyšší produkci obilovin na Vysočině v roce 2018 se zasloužil nepatrně vyšší hektarový výnos, který oproti předchozímu roku vzrostl o 0,2 %. Sklizňová plocha obilovin v kraji se prakticky nezměnila. V roce 2018 sklidili zemědělci v Kraji Vysočina v průměru 5,22 tuny obilovin z jednoho hektaru, což bylo téměř stejně jako v celé České republice (5,21). Pomineme-li nevelkou výměru obilných polí na území hlavního města, pak se na prvním místě pomyslného žebříčku umístil Olomoucký kraj s 5,34 t/ha. Sklizňová plocha řepky se na Vysočině opět zvýšila, a to o 4,6 %, sklizeň při výnosu 3,50 tuny z hektaru přesáhla 150 tisíc tun a po Středočeském a Jihočeském kraji byla v republice třetí nejvyšší. |
Graf 3.4 Sklizňové plochy a sklizeň vybraných zemědělských plodin v Kraji Vysočina
Obiloviny celkem
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
sklizňová plocha
hektarový výnos
|
Z Vysočiny pochází více než třetina brambor. |
Vysočina má tradičně dominantní postavení v pěstování brambor. Také v roce 2018 se kraj podílel více než jednou třetinou na celkové produkci brambor v ČR. Brambor celkem bylo na Vysočině sklizeno téměř 200 tisíc tun, výměra ploch brambor se v roce 2018 oproti předchozímu roku snížila o 5,2 %. Hektarový výnos dosáhl 25,40 tuny a ve srovnání s rokem 2017 se snížil o 15,6 %. Z ostatních zemědělských plodin zaujímá Vysočina první místo ve sklizni pícnin na orné půdě (v seně) i ve sklizni kukuřice na zeleno a siláž (v obou případech kolem 17 % produkce ČR), což koresponduje s vysokými stavy skotu a také s vyšším stupněm zornění i v méně příznivých oblastech. Na třetím místě za Jihočeským a Plzeňským krajem je sklizeň píce v seně z trvalých travních porostů (8,6 % produkce ČR). |
Graf 3.5 Stavy skotu podle krajů k 1. 4. 2018
|
JHČ VYS |
PLK PHA + PAK HKK OLK MSK JHM ZLK LBK ULK KVK STČ
|
|
Mírně poklesly stavy skotu, přibylo prasat. |
Stavy skotu se v Kraji Vysočina meziročně snížily o 2 356 kusů, to je o 1,1 %. K 1. 4. 2018 bylo chováno 220 052 kusů skotu, což je 15,6 % republikového stáda. V rámci celé České republiky se stavy skotu zmenšily o 0,5 % a jejich mírný pokles byl zaznamenán ve většině krajů, výjimkou byl zejména Liberecký kraj, kde stavy skotu meziročně vzrostly o 4 %. Na Vysočině se početní stavy skotu od roku 1999 nepřetržitě snižovaly až do roku 2010, od kterého stavy chovaného skotu zaznamenávaly mírně rostoucí tendenci až do roku 2016, poté opět klesají. V kraji představuje podíl krav 39,9 % z celkového stáda skotu. Stavy prasat se v Kraji Vysočina proti minulému soupisu zvýšily, a to o 13 892 |
kusů (o 4,6 %). V celé České republice byl nárůst počtu prasat prakticky stejný (o 4,5 %). K 1. 4. 2018 bylo v Kraji Vysočina chováno 316 819 kusů prasat, to je 20,4 % z celkového počtu v České republice. Podíl prasnic ve stádu prasat představoval na Vysočině 5,8 %.
Proti soupisu z předchozího roku se stavy drůbeže v Kraji Vysočina téměř zdvojnásobily (o 94,4 %). V chovech se tak nacházelo 602 520 kusů drůbeže, což je 2,6 % z drůbeže chované v celé České republice. Na celkových stavech drůbeže na Vysočině se pouze necelými 9 % podílely slepice, jejichž počet se meziročně zvýšil o 45,1 %, takže jich k rozhodnému okamžiku bylo v kraji chováno 53 341. Početní stavy chovů ovcí zůstaly na Vysočině poměrně stabilní. Ovcí v kraji oproti předchozímu roku přibylo 299 kusů (+ 2,1 %). K 1. 4. 2018 tak bylo chováno 14 700 ovcí, což představuje 7 procent z celkového počtu v republice.
|
Produkce masa a mléka V Kraji Vysočina bylo v roce 2018 vyrobeno přes 37 tisíc tun masa (bez |
|
|
na Vysočině zůstává stabilní. |
drůbežího) v jatečné hmotnosti, což je 13,3 % z produkce masa ČR. Převážně se jedná o maso vepřové, jehož podíl činí přes 57 %, něco přes 42 % připadá na maso hovězí. V porovnání s rokem 2017 výroba masa v kraji vzrostla o 4,0 %, nárůst se projevil u vepřového i hovězího masa. Mléka bylo vyrobeno přes 571 mil. litrů, což je téměř 19 % z celkové produkce České republiky. V porovnání s předchozím rokem byl zaznamenán nárůst o 1,7 %. |
|
Výrazný nárůst nahodilé hmyzové těžby. |
Na Vysočině se v roce 2018 rozkládaly lesní pozemky na výměře 207 357 ha. Z celkové rozlohy kraje to představuje 30,5 %, na výměře lesních porostů celé České republiky se Vysočina podílí 7,8 %. V roce 2018 bylo zalesněno 1 373 ha, což je o 17,6 % více než v předchozím roce. Při zalesňování stále více dominují jehličnany (65 % plochy), z nichž přes 85 % tvoří smrk. Mezi listnatými stromy má největší zastoupení buk. Přirozená obnova lesa byla uplatněna na 170 ha lesních pozemků (o 57,4 % méně než v předchozím roce). V roce 2018 bylo vytěženo 3 765 331 m3 dřeva, z toho 70,4 % připadalo na nahodilou hmyzovou těžbu, jejíž podíl na celkovém objemu vytěženého dřeva se v důsledku kůrovcové kalamity meziročně zvýšil o 46,3 procentního bodu. Jehličnany tvořily 99,3 % vytěženého dřeva a v drtivé většině se opět jednalo o smrk. |
|
Tržby i počty zaměstnanců v průmyslových podnicích meziročně poklesly. |
V roce 2018 mělo v Kraji Vysočina sídlo 135 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci, což představuje 5,7 % z republikového úhrnu. V průměru zaměstnávaly tyto průmyslové podniky 50 455 pracovníků (fyzické osoby), tj. 5,8 % z republikového úhrnu. Na rozdíl od vývoje v České republice, kde zaměstnanost v průmyslu vzrostla o 1,6 %, byl na Vysočině zaznamenán pokles o 0,4 %. Kraj se tak zařadil mezi šest regionů České republiky, kde došlo k meziročnímu poklesu pracovníků. Průmyslové podniky na Vysočině zaznamenaly v roce 2018 pokles tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy o 1,0 %, v celé České republice tento ukazatel vzrostl o 3,5 %. Mimo Vysočinu poklesly průmyslové tržby už jen v Hlavním městě Praze. |
|
Výrazný růst mezd v průmyslových podnicích. |
Dynamika růstu průměrné měsíční mzdy v průmyslových podnicích se 100 a více zaměstnanci byla na Vysočině 107,1 %, v České republice byla ještě o 0,5 procentního bodu vyšší. Svou hodnotou 32 232 Kč mzda dosáhla jen na úroveň 93,6 % úrovně ČR. Nejvyšší průměrná mzda byla vykázána ve Středočeském kraji (41 874 Kč). |
|
Výrazně vzrostl objem stavebních prací, počet zaměstnanců se snížil. |
Objem základní stavební výroby ve stavebních podnicích s padesáti a více zaměstnanci se sídlem v Kraji Vysočina dosáhl v roce 2018 částky 6 605 milionů Kč. Ve srovnání s rokem 2017 to představuje nárůst o 11,6 %, v celé ČR bylo zaznamenáno zvýšení o 14,7 %. Na celkovém objemu základní stavební výroby v celé České republice se tak podniky se sídlem na Vysočině v roce 2018 podílely 4,0 %. Pozemní stavitelství se na základní stavební výrobě v Kraji Vysočina podílelo 65,3 %, podíl inženýrského stavitelství činil 32,4 %. Ve stavebních podnicích s padesáti a více zaměstnanci se sídlem v Kraji Vysočina pracovalo v roce 2018 v průměru 3 986 zaměstnanců, oproti předchozímu roku se jejich počet snížil o 3,0 %. Průměrná měsíční mzda ve sledovaném období vzrostla o 9,8 % a dosáhla tak částky 33 295 Kč. |
Produktivita práce ze základní stavební výroby se meziročně zvýšila o 15,1 %.
Mírně vzrostl počet V průběhu roku 2018 bylo stavebními úřady v Kraji Vysočina vydáno celkem vydaných stavebních 4 685 stavebních povolení, což bylo o 1,3 % více než v předchozím roce.
povolení. V rámci kraje připadalo nejvíce vydaných stavebních povolení na jihlavský (21,3 %) a žďárský okres (21,1 %), naopak nejméně na Pelhřimovsko (18,5 %) a Havlíčkobrodsko (18,6 %). Počet vydaných povolení se meziročně zvýšil ve všech okresech s výjimkou žďárského (pokles o 1,2 %). Nejvíce, o 6,3 %, vzrostl počet vydaných stavebních povolení v okrese Pelhřimov. Z celkového počtu 590 povolení vydaných na stavby na ochranu životního připadal nejvyšší podíl na Jihlavsko (33,4 %), naopak nejméně jich připadalo na okresy Havlíčkův Brod (9,7 %) a Pelhřimov (10,5 %).
Zvýšila se Celková orientační předpokládaná hodnota staveb, na něž bylo v roce 2018 předpokládaná hodnota na Vysočině vydáno stavební ohlášení nebo povolení, činila 16 097 milionů Kč, staveb. což bylo o 8,1 % více než v roce předchozím. Tato částka představuje 4,5 % celkové předpokládané hodnoty staveb za celou Českou republiku. Průměrná hodnota na jedno vydané stavební ohlášení a povolení činila v roce 2018 na Vysočině 3 436 tis. Kč, což představovalo 78 % úrovně České republiky, mezi kraji je tato hodnota šestá nejnižší.
Zvýšil se počet Počet 1 740 bytů, jejichž výstavba byla na Vysočině v roce 2018 zahájena, zahájených bytů. představoval proti předchozímu roku nárůst o 28,5 %. Množství zahájených bytů se ve srovnání s rokem 2017 zvýšilo ve většině regonů, nejvíce právě na Vysočině. Naproti tomu k největšímu poklesu o 15,3 % došlo v Olomouckém kraji. Kromě Olomouckého kraje poklesl počet zahájených bytů ještě ve třech dalších regionech. Na celkovém počtu zahájených bytů v celé České republice se Vysočina v roce 2018 podílela 5,2 %. V rámci kraje byla výstavba největšího počtu bytů zahájena na Žďársku (24,8 % celkového počtu), nejméně na Havlíčkobrodsku 15,5 %. Ze zahájených bytů připadaly na Vysočině více než tři pětiny na byty v rodinných domech.
Graf 3.6 Zahájené byty v Kraji Vysočina
|
Výrazně vzrostl počet dokončených bytů. |
Dokončeno bylo v roce 2018 v Kraji Vysočina 1 441 bytů, což představuje proti předchozímu roku nárůst o 42,1 %. Největší podíl dokončených bytů připadal na okres Žďár nad Sázavou 25,6 %, naproti tomu na pelhřimovský okres pouze 12,9 %. Mezi dokončenými byty ve všech okresech kraje převažovaly byty v rodinných domech, nejnižší byl jejich podíl v okrese Jihlava 64,6 %, nejvyšší na Třebíčsku 78,5 %. Výstavba bytových domů byla nejvíce rozšířena v okrese Havlíčkův Brod, kde v nich nově vzniklo 57 bytů, jen o málo méně jich bylo dokončeno v okresech Jihlava a Žďár nad Sázavou. |
|
|
|
|
Počet turistů na Vysočině vzrostl. |
V roce 2018 měli turisté v Kraji Vysočina k dispozici 440 hromadných ubytovacích zařízení s 24 469 lůžky. Zhruba třetina ubytovacích kapacit připadá na Žďársko. V roce 2018 navštívilo kraj 602 487 hostů, což je o 6,9 % více než v roce 2017. Z celkového počtu tvořili 13 % zahraniční návštěvníci, jejichž počet se meziročně zvýšil o více než šest tisíc osob. Množství domácích hostů vzrostlo méně výrazně o 6,6 %. V posledních letech se projevuje mírný pokles délky pobytu. |
Graf 3.7 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Kraji Vysočina
2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
|
|
|
hosté z ČR |
|
|
|
prům. počet přenocování - hosté z ČR |
|
Němci stále patří k tradičním návštěvníkům Vysočiny. |
Ve struktuře zahraničních hostů jednoznačně převažují návštěvníci z Německa a Slovenska. V roce 2018 jich přijelo více než 17,5 tis., resp. 17,7 tis., což dohromady představuje téměř polovinu zahraničních turistů. K dalším zemím, jejichž občané zavítali ve větším počtu na Vysočinu, patří Nizozemsko, Polsko, Ukrajina, Rakousko, Itálie. Z nich nejvíce času v kraji trávili Nizozemci (6 dnů), naproti tomu Poláci, Rakušané či Ukrajinci jen tři až čtyři dny. |
4. Životní prostředí
|
Plocha zemědělské Kraj Vysočina se rozkládá na celkové ploše 679,6 tisíc hektarů, v roce 2018 i orné půdy se neustále z ní zemědělská půda zabírala 408,2 tisíc ha, z toho bylo 314,7 tisíc ha orné |
|
|
snižuje. |
půdy. Podíl orné půdy z celkové výměry půdy zemědělské vypovídá o stupni intenzity zemědělského hospodaření. V kraji se plocha zemědělské půdy dlouhodobě zmenšuje, zároveň se snižuje i podíl orné půdy. Výměra zemědělské půdy se proti roku 2009 snížila o 2 748 ha, výměra orné půdy poklesla o 3 263 ha. Stupeň zornění (podíl orné půdy ze zemědělské) tím zaznamenal pokles ze 77,35 % v roce 2009 na 77,10 % v roce 2018. Úbytek zemědělské půdy se projevil rozšířením lesních pozemků, vodních ploch, silnic a ostatních komunikací, rovněž pokračuje pozvolné zvyšování podílu zastavěných ploch. |
|
Roste spotřeba vody, stoupá sazba za vodné. |
Z celkového počtu obyvatel kraje bylo v roce 2018 pitnou vodou z vodovodů zásobováno téměř 490 tisíc osob, což představuje 95,8 %. Délka vodovodní sítě dosahovala na Vysočině 5 881 kilometrů a vodovodních přípojek bylo evidováno téměř 138 tisíc. V Kraji Vysočina bylo v roce 2018 pro obyvatele vyrobeno 24,4 mil. m3 vody určené k realizaci, což meziročně představuje zvýšení o 2,1 %. Specifické množství vody fakturované domácnostem na Vysočině překročilo hranici 80 litrů na osobu a den (81,2 l/osobu a den). Celkový objem fakturované vody zaznamenal meziroční nárůst ve výši 2,0 %, zatímco v roce 2017 bylo celkem fakturováno 21,4 mil. m3 vody, v roce 2018 to bylo 21,8 mil. m3. Na domácnosti připadá 66,2 % z celkového množství fakturované vody. Sazba ceny pitné vody dále stoupá, na Vysočině vzrostla sazba vodného z 36,30 Kč/m3 v roce 2017 na 37,10 Kč/m3 v roce 2018 a stočné vyšplhalo již na 28,30 Kč/m3. |
V roce 2018 spotřebovaly nejvíce vody domácnosti v Hl. m. Praze (více než 107 litrů na osobu a den), naproti tomu nejnižší spotřebu – méně než 80 litrů na osbu a den – vykázaly domácnosti ve Zlínském a Pardubickém kraji.
Graf 4.1 Specifické množství vody fakturované domácnostem, vodné a stočné v Kraji Vysočina
|
Nevelký pokles podílu čištěných odpadních vod. |
V roce 2018 bydlelo na Vysočině v domech napojených na kanalizaci přes 446 tisíc osob, což je 87,6 % z celkového počtu obyvatel a proti předchozímu roku byl zaznamenán pouze nepatrný nárůst, a to o 0,4 procentního bodu. Z celkového počtu obyvatel v domech napojených na kanalizaci bydlela většina v domech napojených na kanalizaci s čističkou odpadních vod, a to 87,8 %. Celková délka kanalizační sítě na Vysočině v roce 2018 činila 3 335 km a počet kanalizačních přípojek se blížil 112 tisícům. |
Proti roku 2017 se v kraji celkový objem vod vypouštěných do kanalizace mírně snížil (-1,0 %). V provozu na území kraje bylo 209 ČOV, vesměs mechanickobiologických, s celkovou kapacitou 169,2 tis. m3 za den. Podíl čištěných odpadních vod vypouštěných do kanalizace dosáhl 90,1 % z celkového množství odpadních vod a ve srovnání s rokem 2017 poklesl o 0,6 procentního bodu. Objem kalů vyprodukovaných čistírnami odpadních vod představoval 7 155 tun sušiny, což bylo o 2,9 % více než v roce 2017. Nejčastějším způsobem zneškodnění kalů byla na Vysočině přímá aplikace a rekultivace a kompostování.
|
Emise znečišťujících látek klesají. |
K základním znečišťujícím látkám patří oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku (NOx), oxid siřičitý (SO2) a tuhé emise v ovzduší. Měří se jejich celková produkce v tunách, případně měrné emise těchto látek – v přepočtu v tunách na km2 nebo v kilogramech na obyvatele. Množství znečišťujících látek vypouštěných do ovzduší a jejich zdroje eviduje Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO). V roce 2017 bylo v Kraji Vysočina všemi zdroji vyprodukováno celkem 43,8 tisíc tun oxidu uhelnatého (6,45 t/km2), 8,2 tisíc tun oxidů dusíku (1,21 tun na km2), emise oxidu siřičitého v objemu 2,0 tisíc tun (0,30 tun na km2) tuhé látky 3,6 tisíc tun (0,54 tun na km2). Ve srovnání s rokem 2008 došlo ke snížení měrných emisí oxidů dusíku o 0,34 tun na km2, měrné emise oxidu siřičitého se téměř nezměnily (-0,01 tun na km2),, emise oxidu uhelnatého se snížily o 1,27 tun na km2 a emise tuhých látek o 0,13 tun na km2. |
|
Meziročně vzrostla produkce podnikového odpadu. |
V roce 2017 podniky se sídlem v Kraji Vysočina vyprodukovaly 529,2 tisíc tun odpadů, meziročně se objem podnikového odpadu zvýšil o 47,5 tisíc tun (o 9,9 %). |
|
Vysoký podíl tříděného odpadu. |
V roce 2017 bylo na Vysočině vyprodukováno celkem 192,7 tisíc tun komunálního odpadu, na jednoho obyvatele kraje tak připadalo 379 kg odpadu, což odpovídá meziročnímu nárůstu o 3,3 % (v absolutním vyjádření o 12 kg více na obyvatele). Ve srovnání s průměrem za celou Českou republiku bylo vyprodukováno o 35 kg více, když celorepubliková hodnota představovala 344 kg komunálního odpadu na obyvatele. Příznivým jevem ve vývoji produkce komunálního odpadu v Kraji Vysočina je vysoký podíl odděleně sbíraných složek komunálního odpadu (tzv. tříděný odpad). V roce 2017 dosáhl tento podíl 16,4 % a představoval 62 kg na jednoho obyvatele kraje a jedná se o druhou nejvyšší hodnotu v rámci mezikrajského srovnání. Republikový průměr v roce 2017 dosáhl hodnoty 53 kg tříděného odpadu na obyvatele. |
|
Vzrostl objem investic na ochranu životního prostředí. |
Na ochranu životního prostředí bylo v roce 2017 na celém území Kraje Vysočina investováno 1 416,7 mil. Kč (v přepočtu na obyvatele kraje to byla částka 2 782 Kč). Objem investic na ochranu životního prostředí se proti roku 2016 zvýšil o více než 522 mil. Kč. |
|
Nejvíce investic je určeno na nakládání s odpadními vodami. |
Investoři se sídlem v Kraji Vysočina vynaložili v roce 2017 na ochranu životního prostředí celkem 2,1 mld. Kč, v této částce byly zahrnuty jednak investice za 0,76 mld. Kč, dalších 1,33 mld. Kč pak tvořily neinvestiční náklady. Objem investic zaznamenal meziroční nárůst o 297 mil. Kč. V roce 2017 byl nejvyšší podíl investičních prostředků, a to 72,9 % určen na nakládání s odpadními vodami, dalších 7,4 % investic bylo určeno na ochranu ovzduší a klimatu a 11,4 % na nakládání s odpady. |
|
Z neinvestičních nákladů připadá nejvyšší podíl na nakládání s odpady. |
Objem neinvestičních nákladů investorů se sídlem v Kraji Vysočina se v roce 2017 meziročně zvýšil o 10,1 % (o 121,9 milionu). Rozložení podle druhu určení je v tomto případě v posledních letech celkem stálé, neboť vždy nejvyšší podíl připadal na nakládání s odpady, v roce 2017 to bylo 66,5 %. |
Tabulková příloha
Tab. 1.1 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatel – demografický vývoj
|
|
|
|
|
kraje |
|
|
|
|
||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 |
|
|
|
Přirozený přírůstek/úbytek |
na 1 000 |
obyvatel (‰) |
|
|
|
|
||||
|
-0,2 0,4 -0,0 0,5 0,3 0,1 |
1,4 2,0 1,9 2,2 2,4 2,3 |
1,0 1,7 1,2 1,5 1,5 0,8 |
-0,4 0,0 -0,5 0,5 0,2 0,1 |
-1,0 -0,2 -0,8 -0,4 -0,3 -0,3 |
-1,2 -1,3 -1,8 -1,2 -2,2 -2,5 |
-1,5 -0,7 -1,1 -1,0 -0,9 -1,5 |
0,3 0,2 0,3 1,3 0,1 0,0 |
-0,8 -0,2 -0,5 -0,1 -0,1 -0,6 |
-0,6 0,6 -0,3 0,6 -0,0 -0,0 |
-0,4 0,9 0,3 0,6 0,3 0,3 |
0,7 1,2 0,6 1,2 1,0 0,9 |
-0,8 -0,1 -0,8 -0,1 -0,6 -0,4 |
-1,3 -0,9 -0,8 -0,6 -0,5 -0,4 |
-1,4 -0,9 -1,4 -0,9 -1,2 -1,0 |
|
|
|
|
Přírůstek/úbytek stěhováním |
na 1 00 |
|
|
|
|
|
|||||
|
-0,1 2,1 1,5 1,9 2,7 3,6 |
-4,3 10,7 4,8 8,1 8,5 8,5 |
7,1 8,2 7,6 7,6 8,7 11,4 |
0,5 0,9 1,4 1,0 2,0 2,9 |
2,3 3,0 3,4 3,8 4,1 7,0 |
-3,5 -2,1 -3,1 -2,4 -1,4 -0,2 |
-0,5 -0,7 -0,3 -0,8 0,5 1,2 |
-0,2 0,3 1,5 1,0 1,4 2,3 |
-1,0 -0,4 0,2 -1,0 0,7 0,5 |
-0,3 0,2 -0,2 1,2 2,4 3,8 |
-1,5 -1,5 -1,2 -1,6 -0,4 0,4 |
0,6 1,2 1,3 2,0 2,7 2,9 |
-1,2 -0,9 -0,8 -1,2 -0,6 -0,7 |
-1,1 -0,9 -0,2 -1,1 -0,6 0,2 |
-2,5 -2,5 -2,2 -1,9 -2,1 -1,1 |
|
|
|
|
Živě narození mimo |
manželst |
ví (%) |
|
|
|
|
|||||
|
45,0 46,7 47,8 48,6 49,0 48,5 |
38,7 40,6 41,2 41,0 41,3 40,7 |
42,2 44,3 45,7 46,0 47,8 47,0 |
45,7 48,4 48,3 49,5 50,6 50,3 |
46,4 49,1 49,4 50,5 50,8 51,6 |
60,7 61,6 62,6 64,4 60,1 61,7 |
59,3 61,1 62,3 64,2 64,5 63,4 |
49,8 52,0 53,7 54,2 55,4 54,2 |
47,1 47,9 49,7 50,7 50,4 49,8 |
44,3 45,3 47,2 47,9 48,8 48,9 |
38,9 41,3 42,2 43,8 44,4 43,4 |
39,6 41,4 43,1 43,0 43,6 43,8 |
45,7 47,8 48,2 50,3 50,2 49,8 |
37,4 39,1 40,6 41,8 43,0 42,3 |
49,8 50,4 52,2 52,8 52,7 51,9 |
|
|
|
|
Index stáří k 31. |
12. (%)1 |
) |
|
|
|
|
|||||
|
115,7 117,4 119,0 120,7 122,1 123,2 |
128,3 125,8 123,8 122,4 120,9 119,6 |
98,8 99,6 100,5 101,5 102,5 103,0 |
116,0 118,4 120,4 122,9 125,0 127,0 |
121,8 123,8 125,3 126,7 128,3 129,7 |
113,4 117,5 121,9 126,3 129,6 132,4 |
105,1 108,5 111,7 115,0 117,5 120,1 |
109,1 112,5 115,8 118,4 120,8 122,6 |
123,6 126,4 129,3 132,0 134,4 136,3 |
116,1 118,3 120,6 122,5 124,9 126,5 |
119,6 122,1 124,2 126,7 128,7 130,4 |
120,2 121,2 122,0 122,9 123,5 123,6 |
119,5 122,1 123,9 126,4 128,1 130,2 |
123,6 126,3 128,6 131,1 133,0 134,8 |
116,0 118,9 121,5 124,5 126,9 128,9 |
|
|
|
|
Naděje dožití mužů při narození |
(roky) – |
dvouleté období |
|
|
|
|
|||||
|
75,1 75,4 75,7 75,8 76,0 76,0 |
77,2 77,4 77,5 77,7 78,1 78,3 |
75,1 75,6 76,0 76,1 76,3 76,1 |
75,3 75,6 75,6 76,0 76,4 76,3 |
75,6 76,1 76,1 76,0 76,2 76,2 |
74,3 74,2 74,4 74,6 74,4 74,5 |
72,9 73,4 73,8 73,8 74,1 74,2 |
74,9 75,2 75,4 75,7 75,7 75,4 |
75,9 76,2 76,5 76,8 77,2 77,2 |
75,2 75,9 76,2 76,3 76,6 76,5 |
75,8 76,2 76,5 77,0 77,0 76,9 |
75,5 75,9 76,3 76,4 76,5 76,3 |
74,4 74,8 75,1 75,2 75,5 75,6 |
74,7 75,0 75,4 75,4 75,5 75,8 |
73,7 73,9 74,1 74,2 74,5 74,5 |
|
|
|
|
Naděje dožití žen při narození ( |
roky) – |
dvouleté období |
|
|
|
|
|||||
|
81,1 81,4 81,6 81,6 81,8 81,9 |
82,0 82,3 82,4 82,5 82,7 83,0 |
80,9 81,5 81,5 81,5 81,6 81,6 |
81,0 81,4 81,5 81,6 82,1 82,0 |
81,1 81,4 81,4 81,4 81,7 81,6 |
79,9 80,2 80,2 80,5 80,5 79,9 |
79,2 79,4 79,7 79,7 79,8 80,0 |
81,0 81,5 81,4 81,5 81,7 81,7 |
81,4 81,9 82,2 82,0 82,4 82,6 |
81,1 81,6 82,1 82,1 82,2 82,3 |
81,8 82,5 82,6 82,4 82,7 83,0 |
82,0 82,3 82,4 82,4 82,7 82,7 |
81,2 81,8 81,7 81,5 81,8 81,9 |
81,5 81,5 81,8 82,2 82,3 82,4 |
80,1 80,5 80,8 81,0 81,1 81,1 |
|
|
|
|
Podíl cizinců (bez azylantů) |
na oby |
vatelstvu (%) |
|
|
|
|
|||||
|
4,2 4,3 4,4 4,7 4,9 5,3 |
13,0 13,2 13,5 14,4 15,1 15,7 |
4,4 4,6 4,6 4,8 5,1 5,6 |
2,4 2,4 2,6 2,8 3,0 3,3 |
4,4 4,5 4,7 5,1 5,4 6,1 |
6,3 6,3 6,4 6,5 6,7 7,0 |
3,8 3,9 4,0 4,1 4,3 4,5 |
3,8 3,9 4,1 4,2 4,5 4,8 |
2,4 2,4 2,5 2,6 2,8 3,0 |
2,2 2,2 2,3 2,6 2,9 3,4 |
1,5 1,5 1,6 1,7 1,8 2,1 |
3,2 3,3 3,4 3,7 3,9 4,2 |
1,6 1,6 1,6 1,7 1,8 1,9 |
1,4 1,4 1,5 1,5 1,6 1,8 |
1,9 2,0 2,0 2,1 2,2 2,3 |
1)
počet osob ve věku 65 a více let na 100 osob ve věku 0–14 let
Tab. 1.2 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatel – sociální vývoj
|
|
|
kraje |
||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 |
Míra zaměstnanosti (%) |
|||||||||||||
|
55,2 55,7 56,4 57,6 58,5 59,2 |
60,2 60,6 60,2 61,4 63,1 64,4 |
57,6 57,9 59,0 59,2 60,2 60,9 |
54,6 55,6 56,2 57,5 58,4 58,5 |
57,3 57,2 58,7 58,6 59,4 59,6 |
55,0 55,2 56,8 57,8 59,3 60,4 |
52,2 52,7 52,8 55,2 55,8 55,8 |
52,9 54,2 55,4 56,4 56,0 56,8 |
53,7 54,6 55,4 56,5 58,4 58,0 |
55,0 56,3 57,3 58,2 58,3 59,1 |
54,3 55,0 54,7 56,2 57,5 58,5 |
55,8 55,9 57,1 58,0 58,0 58,5 |
51,2 52,2 53,7 55,8 56,8 58,2 |
55,0 54,7 56,2 55,9 56,7 57,8 |
52,1 52,8 53,2 55,2 56,6 57,6 |
|
Podíl nezaměstnaných osob k 31. 12. (%)1) (MPSV) |
||||||||||||||
|
8,17 7,46 6,24 5,19 3,77 3,07 |
5,14 5,03 4,20 3,35 2,34 1,93 |
6,90 6,36 5,41 4,31 3,17 2,64 |
7,10 6,20 5,07 4,28 3,09 2,38 |
6,45 5,70 4,62 3,56 2,55 2,12 |
9,33 8,21 7,06 5,45 3,47 2,93 |
11,47 10,67 8,91 7,79 5,39 4,50 |
8,46 7,72 6,36 5,17 3,76 3,18 |
7,31 6,36 4,96 3,76 2,72 2,31 |
7,45 6,22 5,14 4,04 2,83 2,19 |
8,05 7,35 6,22 5,17 3,80 3,02 |
8,94 8,25 7,01 6,11 4,60 3,86 |
9,79 8,82 7,01 5,94 4,35 3,37 |
8,34 7,36 5,98 4,92 3,43 2,61 |
10,47 9,80 8,56 7,45 5,77 4,65 |
|
Podíl dlouhodobě nezaměstnaných k 31. 12. (%)2) (MPSV) |
||||||||||||||
|
3,33 3,36 2,68 2,08 1,37 0,88 |
1,77 1,96 1,68 1,28 0,77 0,48 |
2,65 2,74 2,17 1,56 1,05 0,74 |
2,35 2,20 1,57 1,18 0,75 0,43 |
2,38 2,24 1,73 1,25 0,71 0,44 |
4,04 4,06 3,40 2,52 1,42 0,76 |
5,49 5,64 4,59 3,72 2,40 1,49 |
3,53 3,45 2,67 1,95 1,31 0,79 |
2,55 2,53 1,78 1,24 0,75 0,48 |
2,69 2,43 1,71 1,12 0,64 0,26 |
3,14 3,06 2,43 1,81 1,13 0,79 |
3,68 3,74 3,04 2,51 1,74 1,25 |
4,13 4,15 3,09 2,34 1,57 0,88 |
3,27 3,01 2,28 1,67 1,08 0,59 |
4,88 5,13 4,37 3,69 2,67 1,84 |
|
Čistý disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele (tis. Kč) |
||||||||||||||
|
198,4 205,0 213,6 221,4 230,2 . |
260,8 267,5 277,3 291,9 307,3 . |
213,7 220,3 225,4 244,7 239,1 . |
186,4 194,4 200,7 206,5 216,1 . |
203,2 206,4 219,4 219,2 231,2 . |
177,0 183,7 194,0 202,3 218,1 . |
173,3 175,8 183,9 191,4 199,8 . |
183,7 190,4 198,0 209,0 214,8 . |
192,6 200,3 209,0 212,9 225,7 . |
186,9 195,8 202,5 208,1 217,6 . |
190,5 196,6 206,6 212,7 223,3 . |
198,7 205,5 216,4 219,2 228,7 . |
177,5 184,8 192,8 197,9 207,1 . |
184,1 191,5 202,7 203,0 212,6 . |
178,0 185,6 192,3 197,1 207,2 . |
|
Medián mezd (Kč) (MPSV, MF) |
||||||||||||||
|
22 266 22 844 23 726 24 982 26 843 29 184 |
27 410 27 750 28 677 29 906 31 878 34 338 |
22 874 23 579 24 582 25 490 27 709 30 048 |
20 898 21 675 22 697 24 018 25 457 27 909 |
21 999 23 175 24 135 25 388 27 879 30 055 |
20 274 20 690 21 747 22 735 24 832 26 774 |
21 385 21 686 22 644 24 004 25 639 27 901 |
21 993 22 772 23 946 24 764 26 752 28 882 |
21 134 21 750 22 521 23 914 25 865 28 348 |
20 740 21 413 22 283 23 543 25 507 27 851 |
21 194 21 757 22 600 23 953 25 783 28 211 |
21 840 22 392 23 328 24 675 26 559 28 728 |
20 836 21 651 21 918 23 205 24 956 27 253 |
20 576 21 094 21 770 23 242 24 814 27 398 |
21 958 22 377 23 116 24 071 25 534 27 653 |
|
Průměrný měsíční starobní důchod sólo (Kč)3) (MPSV) |
||||||||||||||
|
10 985 11 090 11 363 11 475 11 866 12 435 |
11 767 11 878 12 172 12 286 12 691 13 299 |
11 087 11 207 11 499 11 616 12 019 12 605 |
10 872 10 985 11 260 11 375 11 765 12 325 |
10 933 11 038 11 308 11 424 11 811 12 380 |
10 725 10 817 11 064 11 156 11 519 12 054 |
10 881 10 979 11 240 11 341 11 718 12 272 |
10 900 11 005 11 269 11 381 11 750 12 301 |
10 854 10 955 11 221 11 337 11 719 12 282 |
10 745 10 853 11 123 11 241 11 629 12 190 |
10 695 10 804 11 079 11 199 11 594 12 164 |
10 845 10 950 11 218 11 328 11 719 12 279 |
10 644 10 744 11 009 11 119 11 504 12 063 |
10 748 10 852 11 122 11 245 11 638 12 207 |
11 058 11 157 11 428 11 537 11 936 12 503 |
|
Podíl příjemců předčasného starobního důchodu na počtu příjemců starobního důchodu (%)4) (ČSSZ) |
||||||||||||||
|
23,3 24,1 24,8 25,3 25,8 26,3 |
12,6 13,0 13,2 13,5 13,6 13,7 |
20,4 21,0 21,5 21,9 22,4 22,7 |
24,2 25,2 25,9 26,7 27,4 28,0 |
26,7 27,4 27,9 28,3 28,7 29,0 |
25,8 26,5 27,2 27,6 28,2 28,6 |
26,2 27,0 27,5 27,9 28,3 28,6 |
22,3 23,1 23,8 24,4 25,0 25,5 |
23,8 24,8 25,5 26,2 26,9 27,4 |
27,6 28,7 29,5 30,2 30,8 31,2 |
29,3 30,3 31,1 31,8 32,5 33,1 |
22,0 22,7 23,3 23,9 24,4 24,8 |
25,9 26,9 27,8 28,4 29,2 29,8 |
24,5 25,4 26,1 26,7 27,3 27,7 |
27,2 28,2 28,9 29,5 30,2 30,8 |
1)
podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let v evidenci úřadu práce na počtu obyvatel ve věku 15–64 let
2)
podíl dlouhodobě nezaměstnaných (12 měsíců a déle) na počtu obyvatel ve věku 15–64 let, ve jmenovateli data ČSÚ k 31. 12.
3)
bez souběhu s vdovským nebo vdoveckým; podle metodiky MPSV bez poměrného starobního důchodu; data za prosinec
4)
včetně souběhu s vdovským nebo vdoveckým; předčasným důchodem se rozumí přiznání kráceného starobního důchodu
podle § 30 a § 31 zákona č. 155/1995 Sb.; data za prosinec
Tab. 1.3 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatel – ekonomický vývoj
|
|
|
kraje |
||||||||||||
|
|
||||||||||||||
|
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 20171) 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 20184) 2013 2014 2015 2016 2017 20184) 2013 2014 2015 2016 2017 2018 |
Hrubý domácí produkt (HDP) na 1 obyvatele (tis. Kč) |
|||||||||||||
|
389,9 409,9 435,9 451,3 476,6 . |
812,5 834,6 917,2 943,3 997,6 . |
348,7 376,8 392,9 418,4 445,7 . |
333,1 344,5 359,0 371,7 387,0 . |
363,3 388,4 405,2 421,8 440,6 . |
272,5 282,1 292,2 296,4 315,7 . |
302,4 309,9 333,9 330,1 345,2 . |
302,1 317,7 337,1 349,2 364,7 . |
335,3 359,2 378,0 401,1 442,0 . |
313,7 333,1 354,4 367,7 388,0 . |
327,5 341,3 356,1 370,9 392,1 . |
387,6 404,5 427,9 435,4 450,1 . |
301,2 318,6 334,7 351,1 373,7 . |
330,8 365,3 374,8 388,0 408,0 . |
324,6 344,3 362,0 374,6 392,8 . |
|
Vývoj HDP – předchozí rok = 100 (srovnatelné ceny, %) |
||||||||||||||
|
99,5 102,7 105,3 102,5 104,4 . |
100,5 102,3 109,8 102,1 104,7 . |
98,3 104,1 103,8 106,2 107,7 . |
99,4 100,7 103,1 102,1 103,0 . |
102,9 104,3 103,4 103,0 104,0 . |
98,4 101,2 101,7 100,3 102,8 . |
98,6 100,4 105,3 98,3 101,2 . |
98,7 101,6 105,1 102,4 104,1 . |
98,1 103,9 104,1 104,6 110,2 . |
100,4 103,5 105,4 102,7 104,5 . |
98,1 101,1 103,5 102,3 104,1 . |
102,7 102,6 105,1 100,6 101,8 . |
98,3 103,5 104,0 103,4 104,5 . |
99,9 106,5 101,1 102,3 104,0 . |
95,7 102,4 103,2 102,5 102,8 . |
|
Produkce zemědělského odvětví na 1 ha obhospodařované zemědělské půdy (tis. Kč) |
||||||||||||||
|
36,4 39,1 36,8 37,9 37,9 . |
42,1 44,2 41,7 43,0 43,6 . |
31,5 32,7 29,9 31,7 31,8 . |
32,8 36,8 33,8 33,0 33,6 . |
18,0 22,1 20,2 20,0 20,4 . |
30,8 33,8 35,0 35,2 35,0 . |
23,7 25,0 23,0 23,4 23,2 . |
38,9 43,3 41,3 41,1 40,0 . |
42,8 49,3 45,4 46,7 49,2 . |
40,3 43,7 39,1 43,2 44,4 . |
42,7 41,1 42,0 46,2 42,3 . |
35,5 38,8 36,2 36,6 36,9 . |
36,5 38,6 35,8 34,8 35,5 . |
31,1 35,1 31,9 29,4 28,8 . |
|
|
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve velkých průmyslových podnicích2) (tis. fyzických osob) |
||||||||||||||
|
767,8 782,7 806,9 831,5 849,9 863,5 |
77,9 78,9 77,5 76,7 80,3 81,3 |
89,5 92,1 95,3 100,0 105,9 108,8 |
45,5 45,6 47,3 49,0 50,5 50,4 |
55,3 57,6 59,7 61,1 61,6 61,5 |
19,5 19,5 19,2 19,3 18,8 18,4 |
49,5 50,4 52,6 56,2 59,3 63,1 |
40,4 41,7 43,4 44,0 45,0 47,8 |
43,0 43,9 45,3 47,5 49,7 49,0 |
43,1 44,8 46,3 47,9 48,3 49,6 |
47,0 47,3 48,1 49,9 50,6 50,5 |
65,3 67,1 68,9 70,5 70,7 72,1 |
39,1 40,9 44,2 46,5 47,2 47,9 |
46,3 48,2 52,0 53,0 53,8 55,1 |
106,3 104,7 107,0 109,8 108,1 108,0 |
|
Stavební práce "S" podle místa stavby na 1 obyvatele3) (tis. Kč) |
||||||||||||||
|
20,9 22,6 25,4 22,3 23,0 25,6 |
38,0 41,4 42,4 43,5 43,8 44,6 |
15,5 16,5 19,4 16,8 19,1 21,2 |
30,4 32,8 36,5 27,6 32,4 31,8 |
17,5 22,3 22,1 23,0 21,7 23,8 |
16,7 23,2 22,7 15,6 18,9 24,4 |
20,3 17,5 19,0 18,7 19,5 23,0 |
15,3 14,2 20,8 18,0 17,3 17,9 |
14,0 17,1 22,4 18,0 19,5 21,9 |
14,5 20,9 24,0 21,6 19,1 21,5 |
17,4 23,3 23,8 21,9 22,7 23,7 |
22,0 23,7 30,6 21,9 23,0 27,5 |
18,7 16,3 21,0 18,2 19,3 23,5 |
15,8 16,8 15,7 15,0 15,6 18,0 |
19,0 19,3 21,6 17,2 15,6 19,9 |
|
Dokončené byty na 1 000 obyvatel |
||||||||||||||
|
2,4 2,3 2,4 2,6 2,7 3,2 |
3,1 3,9 4,1 4,8 4,5 4,1 |
4,1 3,2 3,7 3,6 4,0 5,3 |
2,1 2,0 2,0 1,9 2,0 2,7 |
2,5 2,4 2,1 2,7 2,8 4,2 |
1,4 1,1 1,4 1,7 1,3 1,7 |
1,1 0,9 1,0 0,9 1,2 1,4 |
1,8 1,6 1,4 1,8 1,5 2,4 |
1,9 1,9 1,9 1,9 2,2 2,7 |
2,0 1,9 2,1 2,4 2,2 3,2 |
2,3 2,0 2,0 1,9 2,0 2,8 |
3,0 2,8 2,8 3,3 3,6 3,8 |
1,9 2,2 1,7 2,1 2,3 2,6 |
1,4 1,4 1,6 1,7 1,7 2,2 |
2,0 1,6 1,8 1,7 1,9 2,1 |
|
Počet přenocování hostů ubytovaných v hromadných ubytovacích zařízeních na 1 000 obyvatel |
||||||||||||||
|
4 120 4 081 4 467 4 704 5 026 5 224 |
11 773 11 790 12 608 13 197 14 034 14 026 |
1 593 1 502 1 677 1 724 1 802 1 942 |
5 010 5 074 5 718 6 208 6 287 6 788 |
2 565 2 552 2 983 2 999 3 194 3 493 |
15 226 15 015 15 468 16 301 17 429 17 774 |
1 431 1 440 1 596 1 752 1 902 2 057 |
5 823 5 092 5 859 6 092 6 520 6 744 |
5 813 5 565 6 571 6 823 7 448 7 818 |
2 008 1 981 2 286 2 438 2 565 2 554 |
2 312 2 256 2 358 2 528 2 711 2 877 |
2 429 2 539 2 619 2 800 3 200 3 449 |
2 552 2 512 2 801 3 043 3 207 3 416 |
3 027 3 160 3 438 3 521 3 609 3 821 |
1 591 1 595 1 835 1 940 2 113 2 285 |
1)
semidefinitivní údaje
2)
podniky se 100 a více zaměstnanci se sídlem v kraji s převažující činností v sekci (CZ-NACE) B – Těžba a dobývání,
C – Zpracovatelský průmysl nebo D – Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu
3)
podniky s 20 a více zaměstnanci s převažující stavební činností
4/
předběžné údaje
Tab. 1.4 Mezikrajské srovnání vybraných ukazatel – životní prostředí
|
|
|
kraje |
||||||||||||
|
|
||||||||||||||
|
2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2013 2014 2015 2016 2017 2018 |
|
Měrné emise oxidu siřičitého REZZO 1–4 (t/km2) (ČHMÚ) |
||||||||||||
|
1,76 1,64 1,58 1,41 1,33 . |
1,09 0,58 0,60 0,47 0,50 . |
1,92 1,81 1,79 1,58 1,70 . |
0,77 0,65 0,61 0,36 0,40 . |
0,90 0,86 0,85 0,59 0,55 . |
2,83 2,86 2,91 3,06 2,32 . |
7,85 7,25 6,51 6,34 5,43 . |
0,45 0,37 0,41 0,40 0,39 . |
0,99 0,86 0,91 0,92 0,88 . |
2,62 2,59 2,57 1,56 1,55 . |
0,34 0,27 0,29 0,29 0,30 . |
0,31 0,23 0,26 0,21 0,20 . |
0,76 0,74 0,75 0,71 0,68 . |
1,20 1,08 1,09 1,03 1,18 . |
3,72 3,54 3,36 3,23 3,18 . |
|
|
Měrné emise oxidů dusíku REZZO 1–4 (t/km2) (ČHMÚ) |
|||||||||||||
|
2,39 2,30 2,19 2,04 1,99 . |
19,23 17,42 16,32 15,18 14,80 . |
2,56 2,59 2,47 2,44 2,42 . |
0,95 0,92 0,86 0,83 0,83 . |
1,15 1,08 1,06 0,88 0,88 . |
2,24 2,02 2,15 2,08 1,97 . |
7,46 6,58 6,06 5,67 5,47 . |
1,14 1,12 1,09 1,07 1,05 . |
1,36 1,36 1,29 1,04 1,04 . |
2,92 3,10 2,81 2,46 2,61 . |
1,27 1,31 1,21 1,18 1,21 . |
1,81 1,80 1,78 1,73 1,71 . |
1,64 1,63 1,60 1,29 1,28 . |
1,57 1,59 1,56 1,23 1,23 . |
4,73 4,47 4,37 4,20 3,74 . |
|
|
Produkce podnikového odpadu na 1 obyvatele (kg) |
|||||||||||||
|
1 915 1 923 2 205 2 064 1 972 . |
5 029 5 023 4 909 4 675 4 250 . |
1 565 1 344 1 420 1 364 1 326 . |
1 611 1 765 2 420 2 426 2 190 . |
1 6942 253 2 012 3 086 2 008 . |
661 517 629 592 523 . |
1 5291 615 1 757 1 775 2 010 . |
1 148 1 017 1 014 975 1 014 . |
730 770 1 071 899 1 000 . |
847 1 352 1 402 1 546 1 239 . |
798 1 013 1 341 946 1 040 . |
1 923 1 901 3 098 2 388 2 450 . |
1 163 1 018 1 559 945 955 . |
1 472 1 217 1 701 1 453 1 511 . |
2 269 2 145 2 285 2 148 2 251 . |
|
|
Produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele (kg) |
|||||||||||||
|
307 310 317 339 344 . |
303 301 301 309 312 . |
372 355 374 397 399 . |
315 325 346 372 370 . |
231 252 283 330 324 . |
289 307 297 339 328 . |
327 318 321 348 361 . |
265 271 266 302 283 . |
275 272 295 304 323 . |
299 303 315 332 348 . |
318 329 335 367 379 . |
288 295 297 309 317 . |
308 312 330 350 365 . |
297 308 299 314 315 . |
317 325 313 341 350 . |
|
|
Podíl odděleně sbíraných složek komunálního odpadu (%) |
|||||||||||||
|
13,9 14,3 14,5 14,5 15,3 . |
16,8 16,5 16,8 17,3 17,9 . |
10,9 11,7 12,0 12,3 12,9 . |
14,0 13,6 14,3 14,4 15,5 . |
17,8 17,7 17,1 16,0 18,1 . |
13,1 13,1 13,8 12,8 14,0 . |
10,7 12,2 13,2 12,3 12,5 . |
14,6 13,8 12,4 12,5 13,0 . |
17,1 17,0 15,7 16,1 16,8 . |
14,1 14,2 15,1 14,8 16,1 . |
16,9 16,9 16,0 15,2 16,4 . |
10,9 11,8 12,6 13,7 14,6 . |
12,0 13,3 13,3 13,1 13,7 . |
17,4 18,9 18,7 19,9 21,0 . |
14,9 14,9 15,5 14,5 15,2 . |
|
|
Specifické množství vody fakturované domácnostem na 1 obyvatele (litr/den) |
|||||||||||||
|
87,2 87,3 87,9 88,3 88,7 89,2 |
111,4 106,0 106,0 107,9 109,3 107,5 |
85,5 82,9 83,5 86,1 85,3 88,2 |
86,2 84,7 85,4 84,7 84,6 84,1 |
80,5 87,3 87,6 87,4 88,6 88,4 |
81,8 83,0 83,4 84,5 85,5 86,7 |
79,0 90,3 89,1 90,2 89,6 91,6 |
82,0 86,9 86,5 86,6 86,8 87,5 |
78,1 77,6 79,9 79,2 80,2 80,5 |
77,1 75,7 77,8 77,3 78,0 79,7 |
79,0 77,7 79,3 78,6 79,1 81,2 |
91,2 91,5 92,4 92,9 92,9 92,9 |
81,7 82,5 82,2 81,3 83,5 83,2 |
76,2 75,7 75,6 74,9 75,9 75,7 |
90,7 88,9 90,8 89,8 89,1 89,9 |
|
|
Investice na ochranu životního prostředí podle místa investice na 1 obyvatele (Kč) |
|||||||||||||
|
2 576 2 983 3 8042 411 3 345 . |
1 549 1 154 1 160 2 981 3 298 . |
2 687 2 562 3 038 1 445 1 605 . |
2 303 2 757 3 176 1 170 1 991 . |
2 322 4 344 2 106 2 545 1 797 . |
1 558 3 171 2 784 2 608 1 109 . |
4 198 3 296 5 168 7 610 18 999 . |
2 173 1 106 1 2581 002 2 292 . |
2 536 1 839 2 2301 506 1 378 . |
3 363 3 673 7 983 2 391 1 819 . |
2 687 5 513 6 887 1 757 2 785 . |
2 174 2 665 5 286 1 896 1 612 . |
1 902 2 418 3 8791 270 1 452 . |
2 080 3 504 2 591 770 958 . |
3 676 4 718 5 5262 986 2 710 . |
| Zařazeno | st 28.08.2019 02:08:00 |
|---|---|
| Zdroj | ČSÚ - Vysočina |
| Originál | czso.cz/csu/xj/zakladni_tendence_demografickeho_socialniho_a_ekonomickeho_vyvoje_kraje_vysocina |
RSS - všechny zprávy
Vložit zprávy na www stránky