Rozbřesk: ECB dnes nepřekvapí, trhy zajímá sága brexit

Britská premiérka Theresa Mayová včera v podvečer přežila hlasování o nedůvěře a povzbuzena podporou vlastní strany míří na summit EU vyjednat lepší podmínky rozvodové smlouvy. Ve světle zdánlivě nekonečné ságy brexitu tak trhy nevěnují tolik pozornosti ostatním událostem, a to včetně dnešního posledního zasedání ECB v tomto roce.

A na jednu stranu se není tak úplně čemu divit. Od ECB se dnes nečeká nic převratného, v zásadě by mělo jít o další potvrzení trajektorie načrtnuté v červnu letošního roku. Ta počítá s tím, že ECB tento měsíc ukončí program nákupu aktiv, což má být první důležitý krok k postupné normalizaci měnové politiky. Druhým a možná podstatnějším krokem by pak mělo být zvyšování úrokových sazeb. Ty se nacházejí již bezmála tři roky na nule (depozitní je dokonce již více než čtyři roky v záporu), kde by měly vydržet až do druhé poloviny příštího roku, kdy počítáme s nastartováním jejich růstu.

Hlavní otázkou dne tak nakonec bude, jak se ECB vyrovná se slabšími čísly z eurozóny posledních týdnů, respektive do jaké míry je vidí jako dočasný fenomén. Nedá se čekat, že by slabší čísla sama o sobě přiměla centrální banku k razantnímu kroku, například prodloužení programu nákupu aktiv. Její komunikace však může výrazněji zdůraznit právě negativní rizika růstu, která by tak již nemusela být v očích ECB „vyrovnaná“. Představena bude rovněž nová prognóza, jež by se však pro roky 2019 a 2020 neměla výrazněji lišit od té předchozí, a to jak na straně očekávaného hospodářského růstu, tak inflace.

Nejzajímavější tak nakonec přece jen může být dnešní a zítřejší summit EU. Ten měl sice původně řešit priority a financování rozpočtu pro období 2021-2027, téma odchodu Británie z EU se ale zcela jistě dostane na přetřes. Podaří se britské premiérce vyjednat lepší dohodu s Bruselem? Z komentářů klíčových politických představitelů EU se to nezdá pravděpodobné. A to zřejmě dále zkomplikuje pozici Mayové v Británii a nakloní misku vah směrem k tvrdému brexitu…

TRHY

CZK a dluhopisy

Česká koruna dál zvolna posiluje a sklouzla lehce pod 25,85 EUR/CZK. Líbí se jí kombinace trochu klidnějších akciových trhů, které však zatím nevedly k výraznějšímu nárůstu dolarových výnosů. Dnes koruně může teoreticky lehce pomoci ECB, pokud přeladí trochu na holubičí notu. Jinak ale zůstáváme pro konec roku spíše opatrnější.

Zahraniční forex

Eurodolar si včera lehce ulevil a posunul se vzhůru. Stalo se tak navzdory tomu, že listopadová inflační data z USA ukázala, že jádrová inflace se drží nad 2 % (konkrétně 2,2 %, což implikuje PCE index sledovaný Fedem na úrovni 1,9 %) a Fed tak může příští středu v klidu zvýšit sazby. Posun eurodolaru se tak odehrál díky utažení italských kreditních spreadů.

Dnes bude v centru pozornosti zasedání ECB. Tiskovka prezidenta ECB přinese určitě vyšší volatilitu, neboť Mario Draghi bude muset vysvětlit, jak proběhne ukončení kvantitativního uvolňování a představit novou prognózu - více viz úvod, resp. Flash KBC zde:

Emerging markets budou dnes rovněž sledovat zasedání turecké centrální banky, která bude řešit, zda-li pohnout s rekordně vysokými úrokovými sazbami v situaci, kdy inflace v listopadu překvapivě poklesla. Změna sazeb se neočekává, a tak by jejich eventuální snížení bylo pro liru a možná i další měny v emerging markets nemilým překvapením.

Ropa

Ropa Brent se drží v úzkém rozmezí poblíž 60 dolarů za barel, kde vstřebává jak nižší než očekávaný pokles zásob (-1,2 mil. barelů), tak nejnovější měsíční report z dílny kartelu OPEC. Ten přitom ukazuje, jak komplikovaný úkol čeká na kartel v souvislosti s plánovanými těžebními škrty. Report totiž počítá, že se v roce 2019 sníží poptávka po ropě kartelu na 31,4 mil. barelů denně, což je o 1,53 mil. barelů denně méně, než činí aktuální produkce. Těžební škrty, ke kterým se kartel minulý týden zavázal, nicméně počítají se snížením pouze o 800 tis. barelů denně (o dalších 400 tis. barelů denně se postarají partnerské státy).

Jak tedy naložit se zbývajícími 700 tis. barelů denně přebytku ropy? Za prvé, až 350 tis. barelů denně by mělo jít na vrub saúdskému zvýšení produkce v listopadu, neboť jako základ pro výpočet škrtů je brána nižší říjnová produkce. Se zbývající částí pak kartel sází na další pokles produkce v Íránu, případně Venezuele a dalších politicky nestabilních státech. Pokud by se tak však nestalo, v dubnu může OPEC na svém dalším zasedání čelit ještě o poznání složitější situaci.