Trump přilévá do celního ohně další olej a sklízí kritiku ze všech stran
Po první vlně zvýšení amerických cel na čínský dovoz (25 % na dovozy v hodnotě 34 mld. dolarů od 6. července) přijde ve čtvrtek druhá vlna (25 % na 16 mld. dolarů). Ve dvou "tranších" tak bude naplněna Trumpova březnová hrozba cel na 50miliardový dovoz z Číny. Vedle toho od března platí 25 % clo na dovoz oceli a hliníku. Čína odpovídá zhruba symetricky vlastními cly na dovozy z USA.
Už v červenci zadal Trump svým podřízeným zvážit clo 10 % na dalších 200 miliard dovozů z Číny. Začátkem srpna ale prosáklo, že Trump dal dodatečný pokyn zvažovat clo ve výši nikoli 10 %, nýbrž 25 %. Koncem srpna by sice do Washingtonu měla dorazit delegace z čínského ministerstva obchodu, což by mohlo vyústit do nějaké dohody, a tím přinést uklidnění, ale podobné uklidňovací jednání proběhlo i v květnu, a žádnou změnu nakonec nepřineslo.
Co na to firmy, politici, lidi a Fed ?
Množí se stížnosti amerických firem i politiků, že ministerstvo obchodu naprosto nezvládá rozhodovat (natož rozhodovat kompetentně) o zhruba 20 000 žádostech o výjimky, které dostalo od amerických firem.
Správností Trumpovy celní politiky si nejsou jisti ani mnohé americké domácnosti: v srpnovém průzkumu Michiganské univerzity (zveřejněném v pátek) vyjádřila obavu z obchodní války zhruba třetina dotázaných, podobně jako v červenci (na druhou stranu, dvě třetiny domácností tuto obavu nevyjádřily...). Celkově vyzněl průzkum poměrně pesimisticky: index nálady klesl z červnových 97.9 na 95.3 (čekalo se 98), což je nejníže od loňského září.
Zhoršení nastalo především u vnímání současné situace (pokles o 6,6 bodu byl největší od srpna 2011). Jiné průzkumy nálad z poslední doby (Bloomberg Consumer Comfort Index and the Conf erence Board) nicméně tak pesimisticky nevyzněly.
Z pohledu Fedu jsou objemy zahraničního obchodu zatížené zvýšenými cly pořád ještě příliš drobné na to, aby bylo nutno měnit prognózu amerického ekonomického růstu nebo inflace, a tedy měnit výhled nastavení měnové politiky. Ten je tedy nadále ve smyslu růstu sazeb: trhy očekávají první zvýšení klíčové sazby Fedu s vysokou pravděpodobností už na nejbližším, zářijovém jednání (25.-26.9.).
Na Trumpovy kroky si nepřímo postěžovali i lídři Ruska a Německa Vladimir Putin a Angela Merkelová na svém sobotním bilaterálním jednání v Berlíně: podle Putinova mluvčího se shodli, že "některé státy" činí "nepředvídatelná rozhodnutí zejména v oblasti cel", což může mít nepříznivé dopady na mezinárodní obchod.
Shodli se také na tom, že chtějí pokračovat v projektu Nord Stream 2 (další plynovod z Ruska do Německa), jehož stavba byla zahájena v květnu. Trump tehdy rychle reagoval hrozbou sankcí, čímž se stal pro změnu spojencem Evropské unie, protože ta vnímá Nord Stream 2 hodně kriticky jako krok posilující závislost Evropy na ruském plynu. (Finové ovšem souhlas s budováním plynovodu v jim náležející části Baltu souhlas dali, čímž si do budoucna nejspíš zajistili tučné "nájemné". Ostatně odpor EU by možná byl hlasitější, kdyby se na projektu nepodílely také f rancouzské a rakouské f irmy.)
<br>
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz