Úřady začaly šetřit! Odebraly přídavky několika stovkám lidí

Na lidi, kteří zneužívají sociální dávky, si posvítili zaměstnanci Úřadu práce (ÚP). Přídavky během uplynulého půlroku odejmuli 774 lidem. Ušetřili tak více než 20 milionů korun.

Snaha motivovat lidi k tomu, aby si našli zaměstnání, je jednou z hlavních priorit ÚP. Jeho cílem je, aby příjem ze zaměstnání byl hlavním zdrojem jejich příjmu. "Právě práce a pravidelný příjem, jsou prostředky, které brání tomu, aby se člověk dostal do hmotné nouze nebo sociálního vyčlenění. Úřad práce ČR se snaží v rámci cíleného poradenství motivovat klienty k tomu, aby byli v tomto ohledu aktivnější. Tomu napomáhá i působení našich zaměstnanců v terénu prostřednictvím šetření," vysvětluje generální ředitelka ÚP Kateřina Sadílková.

Někteří lidé si totiž zvykli pobírat příspěvky na živobytí, aniž by na ně měli ve skutečnosti nárok. Právě oprávněnost požadavků na dávky zjišťují při svých šetřeních zaměstnanci ÚP.

"Podstatou a cílem šetření je získání informací o životní a sociální situaci žadatele. Zaměstnanci ÚP mohou v jeho průběhu ověřit, jestli se konkrétní žadatel nebo příjemce skutečně nachází v podmínkách, které ho opravňují k nároku na dávku, její výši a výplatu, včetně trvání výplaty," vysvětlila mluvčí ÚP Kateřina Beránková.

Pokud žadatel podmínky nesplňuje, dávka se mu odejme nebo sníží. Od ledna do června 2017 provedli zaměstnanci ÚP celkem 63 378 šetření. Na základě takto zjištěných skutečností zamítli 333 nových žádostí o některou z dávek hmotné nouze a odejmuli 774 už vyplácených dávek. Celkové úspory za šest měsíců letošního roku přesáhly 20 milionů Kč.

Pro účely přiznání dávek v hmotné nouzi je podstatné, kolik lidí žije ve společné domácnosti a jaké jsou jejich příjmy a společné výdaje, či jaký mají majetek. Při vlastním šetření úředníci posuzují, zda klient žije v bytě nebo v domě, jak velkou plochu obývá, jestli má garáž, zahradu a jak je vybavená domácnost. Mezi dávky v hmotné nouzi patří příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc.

K neoprávněnému pobírání dochází především v oblasti nepojistných sociálních dávek. Jedná se hlavně o příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí, v menší míře pak o příspěvky na péči, zvláštní pomůcku, mobilitu nebo dávky mimořádné okamžité pomoci. Prokáže-li se neoprávněné pobírání dávky, vyčíslí ÚP přeplatek a požaduje vrácení vyplacených peněz.