Rozbřesk: Americká ekonomika sílí, přihodit jedno zvýšení sazeb je málo

Americké volby nepřinesly jen změnu majority v Kongresu, ale jako by odbrzdily chování další z klíčových washingtonských institucí, kterou je americká centrální banka. Od voleb prakticky nemine den, aby někdo z vedení Fedu pustil do trhu opravdu velmi jestřábí komentář. Že se tak děje a má to dopad na konkrétní finanční instrumenty, koneckonců dobře dokazuje náš model, který zachycuje dekompozici denních tržních šoků. Z něj je patrné, že povolební nárůst výnosů a posílení dolaru šly primárně za měnovou politikou, resp. za jestřábí rétorikou americké centrální banky (viz graf níže). Ta přitom nespadla z nebe, ale opírá se o velmi silná konjunkturní data a zesilující inflační tlaky.

Začněme růstem, kde se stačí podívat na poslední výsledky HDP a čísla z trhu práce. Z nich vyplývá, že ekonomika, hnaná boomem spojeným s budováním infrastruktury pro umělou inteligenci, roste více než tříprocentním tempem a míra nezaměstnanosti klesla ke 4 %. Je přitom evidentní, že silná data nejsou jen příběhem minulosti, ale i současnosti a velmi pravděpodobně i nejbližší budoucnosti. Alespoň to potvrzují i naše průběžné odhady růstu pro čtvrté čtvrtletí, které opět ukazují na vysokou dynamiku mířící nad dříve odhadovaný růstový potenciál ekonomiky, ležící nad 2 %.

Podobný obrázek silné ekonomiky ovšem z druhé strany potvrzují i inflační data. V úterý zveřejněná data o říjnové inflaci indikují, že ceny služeb, pokud je očistíme o dopad energií a potravin, mají tendenci stále velmi svižně růst. Jak jsme ukázali ve včera vydaném Americkém stopaři (viz např. naši mobilní aplikaci), náš průběžný odhad listopadové a prosincové jádrové inflace měřené indexem PCE, tedy ukazatelem relevantním pro Fed, se stále pohybuje nad 3 %. Neboli stále viditelně nad dvouprocentním inflačním cílem Fedu.

V součtu tak růstová a inflační čísla naznačují, že roční růst nominálního HDP není 4 %, ale spíše 6 %. V takovém případě ponechávání oficiální úrokové sazby pod úrovní 4 % znamená, že centrální banka ekonomiku dále stimuluje. Neboli ji dále zahřívá v situaci, kdy už je zahřátá víc než dost. V takové situaci jedno zvýšení sazeb o 25 bazických bodů opravdu nic neřeší a není divu, že viceguvernér centrální banky Waller mluví o tom, že v prosinci bude zapotřebí zvýšit sazby skokově o 50 bazických bodů. Nechme se tedy překvapit, jak agresivní bude Fed pod novým vedením Kevina Warshe v situaci, kdy je třeba šlápnout na brzdu. Každopádně u jednoho zvýšení sazeb o 25 bazických bodů nezůstane.

TRHY

Koruna

Česká koruna včera zhleka ztrácela a příbližila se hranici 24,40 EUR/CZK v reakci na zisky amerického dolaru. Naopak dobrou zprávou je z pohledu tuzemské měny pokles ceny ropy Brent, která je na dohled hranice 90 dolarů za barel - jde o úlevu, kterou můžeme pozorovat i na totemech čerpacích stanicích. Jinak bude korunový trh zajímat především zítřejší zápis z listopadového zasedání ČNB, které se neslo ve znamení rozpolcenosti uvnitř bankovní rady.

Eurodolar

Pokračující sázky na zvýšení sazeb Fedu poslaly včera eurodolar pod hranici 1,11, tedy nejníže od května loňského roku. Trh dál vstřebával úterní vyšší americkou inflaci a jestřábí tón guvernéra Fedu Wallera i Loganové z dallaského Fedu, futures už prosincovému zvýšení sazeb přisuzují zhruba 90% pravděpodobnost. Dolaru hrálo do karet i posilování proti jenu k hranici 160 (kde už hrozí intervence japonských úřadů). Zajímavé přitom bylo, že se euro propadalo při zavřeném americkém dluhopisovém trhu, tedy v tenké likviditě. Dnes ráno měnový pár sklouzl ještě o kus níže k 1,108.

Dnešek je z pohledu klíčových dat prakticky prázdný, kalendář nabízí jen večerní aukci 30letých amerických dluhopisů (19:00). Ta po včerejší pauze napoví, jaký je apetit po dlouhých dolarových dluhopisech – vlažná poptávka by výnosy i dolar spíše podpořila. Z našeho pohledu tak eurodolar zůstane v defenzivě a nelze vyloučit ani test hladiny 1,10.