Český průmysl po devíti letech víceméně stagnujícího výkonu nabírá na síle. Oživení táhnou automobilky a zahraniční zakázky, hrozbou je drahá energie

Český průmysl po devíti letech víceméně stagnujícího výkonu nabírá na síle. Oživení táhnou automobilky a zahraniční zakázky, hrozbou je drahá energie

Český průmysl v září předvedl mimořádně dobrý výkon. Jeho produkce meziročně vzrostla o 6,2 procenta a meziměsíčně přidala 2,7 procenta. Ještě povzbudivější je vývoj nových zakázek, jejichž hodnota meziročně stoupla o osm procent. Tuzemský průmysl tak potvrzuje, že se postupně vymanil z období stagnace, které následovalo po energetické krizi a útlumu evropské ekonomiky. Zářijové výsledky přitom naznačují, že jeho oživení může pokračovat také v závěru letošního roku.

Z historického hlediska je pozoruhodná zejména samotná úroveň průmyslové produkce. Český průmysl nejen překonal propad způsobený pandemií, ale dostal se také nad úroveň předchozích let. Jeho výkon tak viditelně překonává celé období od roku 2018 a nynější růst výkonu začíná připomínat vzestup, jenž naposledy nastal roku 2017 (viz graf níže). To je podstatnější než samotné meziroční tempo růstu, které může být ovlivněno nízkou srovnávací základnou. Byť samozřejmě platí, že zatím stále může jít jen o přechodně silný růst, který rychle vezme zasvé, aniž by se z něj stal nový déletrvající trend.

Nynější růst ale není omezen na jediné průmyslové odvětví. Výrazně k němu přispívá automobilový průmysl, ale daří se také výrobě elektrických zařízení, kovodělných výrobků nebo počítačů a elektroniky. Důležitým zdrojem růstu je rovněž energetika, zejména výroba elektřiny. Široké odvětvové rozložení růstu zvyšuje pravděpodobnost, že nejde pouze o přechodný výkyv způsobený jednorázovými zakázkami.

Zvláště příznivým signálem je navíc vývoj zahraniční poptávky. Hodnota nových zakázek ze zahraničí meziročně vzrostla o 14,4 procenta, zatímco tuzemské zakázky poklesly o 3,3 procenta. Tento rozdíl ukazuje, že hlavním motorem současného průmyslového oživení je zahraničí, nikoliv domácí trh. České podniky tak dokážou získávat nové zakázky i v prostředí, v němž řada jejich tradičních evropských odběratelů stále zápasí se slabší hospodářskou výkonností.

Růst zahraniční poptávky současně vytváří předpoklady pro pokračování solidní průmyslové produkce v dalších měsících. Pozitivní je zejména skutečnost, že některé podniky disponují významnými dlouhodobými zakázkami, například v oblasti kolejových vozidel a dalších dopravních prostředků. Ty mohou průmyslu poskytovat určitou stabilitu také v případě případného dalšího oslabení evropské konjunktury.

Příznivé výsledky průmyslu doplňují zářijová data zahraničního obchodu. Český vývoz meziročně vzrostl o 7,8 procenta na 456,8 miliardy korun. Dovoz ovšem rostl ještě rychleji, o 9,2 procenta, na 433,1 miliardy korun. Obchodní bilance tak vykázala přebytek 23,7 miliardy korun, meziročně však o 3,3 miliardy nižší.

Právě rychlejší růst dovozu představuje určité varování. Za prvních devět měsíců letošního roku se přebytek obchodní bilance meziročně snížil o 51,8 miliardy korun na 101,9 miliardy. Rostoucí průmyslová aktivita tak automaticky neznamená odpovídající zlepšování čistého exportu, který vstupuje do výpočtu hrubého domácího produktu.

Významnou roli přitom hrají energetické suroviny. Jen prohloubení schodku obchodu s ropou a zemním plynem zhoršilo zářijovou obchodní bilanci meziročně o 6,5 miliardy korun. Současné výrazné zdražování zemního plynu na evropských trzích proto představuje pro český průmysl dvojí riziko. Zvyšuje výrobní náklady tuzemských podniků a současně může prostřednictvím vyšších dovozních cen dále zhoršovat zahraničněobchodní bilanci.

Silný růst produkce má navíc zatím jen omezený příznivý dopad na zaměstnanost. Průměrný počet pracovníků v průmyslu se v září meziročně snížil o 0,9 procenta. Podniky tedy dokážou vyrábět více i s menším počtem zaměstnanců. To může odrážet růst produktivity práce, automatizaci i pokračující tlak na snižování nákladů.

Celkově jsou zářijová čísla pro české hospodářství jednoznačně příznivá. Průmysl se opět stává důležitějším zdrojem ekonomického růstu a silná zahraniční poptávka vytváří předpoklady pro pokračování tohoto trendu. Zároveň však zůstává citlivý na vývoj cen energií, stav evropské ekonomiky a případné obchodní bariéry. Pokud se nepříznivé vnější podmínky dále nevyhrotí, mohl by český průmysl zakončit letošní rok ve výrazně lepší kondici, než v jaké do něj vstupoval.