ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, inflace se počátkem příštího roku dočasně zvýší ke 3 %, poté se vrátí do blízkosti cíle

• Bankovní rada na svém srpnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny, 2T repo sazba zůstává na 3,75 %. Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační.
• Inflace se bude letos nacházet v blízkosti 2% cíle. Zkraje příštího roku dojde k jejímu dočasnému nárůstu ke 3 %. Poté se inflace s přispěním přísné měnové politiky navrátí do blízkosti cíle.
• Ekonomický růst letos mírně zpomalí, díky obnovení kladného příspěvku čistého vývozu a silné domácí poptávce v příštím roce opět zrychlí.
• S prognózou je konzistentní přibližná stabilita krátkodobých tržních úrokových sazeb.

Meziroční inflace se v červnu citelně snížila na 1,5 %, a vrátila se tak na hodnoty těsně před vypuknutím konfliktu na Blízkém východě. V jejím rámci je stále patrný dvouciferný růst cen pohonných hmot, který se však vzhledem ke korekci cen ropy na světových trzích v červnu viditelně snížil. V květnu a červnu inflaci tlumil pokles cen potravin. Jádrovou inflaci drží poblíž 3 % zdražování ve službách. Trh práce zůstává napjatý, a generuje tak výrazně vyšší růst reálných náhrad zaměstnancům oproti tempu produktivity práce. O mzdovém vývoji v historickém kontextu pojednává Box 1. V jádrových cenách tvoří zvýšený příspěvek také imputované nájemné, za kterým stojí růst cen nemovitostí, stavebních prací i materiálu. Po celý letošní rok inflaci tlumí jednorázový vliv převedení poplatku za podporované zdroje energie u elektřiny plně na státní rozpočet. To v příštím roce odezní. Dále se k růstu vrátí ceny potravin a energií pro domácnosti. Ve výsledku inflace na začátku příštího roku zrychlí do blízkosti 3 %. Růst cenové hladiny se poté za přispění restriktivní měnové politiky navrátí do blízkosti inflačního cíle. V roce 2028 inflaci mírně zvýší dopady zavedení systému emisních povolenek ETS 2.

Růst české ekonomiky letos mírně zpomalí, v dalších letech se bude pohybovat poblíž 2,5 %. K růstu v následujících čtvrtletích přispěje především spotřeba domácností tažená nárůstem reálných mezd a uvolněnou fiskální politikou. Očekávané oživení zahraniční poptávky ovlivněné fiskální expanzí v Německu podpoří růst soukromých fixních investic. V letošním roce porostou za zvýšeného využití evropských fondů také investice vládních institucí. Oživení domácí poptávky je spojeno se silnou úvěrovou aktivitou bank. Nejvyšší dynamiku vykazují úvěry na spotřebu, kterým se věnuje Box 3. Zahraniční obchod letos kvůli mimořádně vysokému růstu dovozu dynamiku HDP tlumí, v dalších letech již přispěje k růstu ekonomické aktivity kladně. Na celém horizontu prognózy bude ekonomika poblíž svého potenciálu.

Po lehkém posílení na přelomu května a června se měnový kurz ustálil v blízkosti 24,2 CZK/EUR. Na této hodnotě je nastavena krátkodobá prognóza i pro třetí čtvrtletí. Na výhledu převáží vyšší růst nákladů tuzemských firem oproti zahraničí nad apreciačními tendencemi kurzu vlivem konvergence české ekonomiky, koruna tak nepatrně oslabí do blízkosti 24,4 CZK/EUR. S prognózou je konzistentní přibližná stabilita krátkodobých tržních úrokových sazeb. I přes příznivý aktuální cenový vývoj vyžaduje výhled na další období uchování restriktivního nastavení měnové politiky.

Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Rizikem pro nadcházející měsíce je setrvalost jádrové inflace. Ta se projevuje zejména ve zvýšeném růstu cen služeb, včetně cen bydlení. Dalším domácím rizikem ve směru vyšší inflace je případné zrychlení růstu množství peněz v ekonomice vyvolané úvěrováním domácností a vládních institucí. Případný meziroční růst deficitu veřejných financí by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je rovněž pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Bankovní rada bude i nadále pečlivě monitorovat makroekonomické dopady konfliktu na Blízkém východě. Pro bankovní radu je důležité, aby se dosavadní důsledky konfliktu nepřenesly do zvýšených inflačních očekávání v Česku. Protiinflačně naopak může působit slabý výkon některých ekonomik eurozóny a případná globální korekce cen aktiv v prostředí zvýšené geopolitické nejistoty a vysokého zadlužení části vyspělých zemí. Rizikem pro globální hospodářskou aktivitu zůstávají také bariéry v mezinárodním obchodě a nejistota ohledně jejich výše. Nejistotu nadále představuje vývoj válečného konfliktu na Ukrajině.

Graf – Inflace se bude téměř na celém prognostickém horizontu nacházet mírně nad inflačním cílem
celková inflace, meziročně v %, barevně intervaly spolehlivosti

Tabulka – Růst domácí ekonomické aktivity se bude v následujících letech pohybovat okolo 2,5 %
v závorkách změny oproti minulé prognóze