Komise nastiňuje opatření na posílení evropského bankovního sektoru a podporu růstu

Evropská komise dnes přijala sdělení o konkurenceschopnosti bankovního sektoru EU, v němž stanoví opatření k posílení jednotného bankovního trhu.  

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Zajištění toku kapitálu je způsob, jak Evropu přimějeme k růstu. Naše Unie úspor a investic potřebuje silný a konkurenceschopný bankovní sektor, který je jejím jádrem. Dnešní sdělení je jasným krokem tímto směrem, přehodnocuje náš přístup k riziku a umožňuje růst a inovace při současném zachování finanční stability.“  

Cílem je vybudovat integrovanější, účinnější a konkurenceschopnější bankovní sektor, který může posílit evropské hospodářství financováním růstu, inovací a strategických priorit na základě vyváženějšího regulačního rámce, vytvořit podmínky pro to, aby banky podstupovaly obezřetná rizika a zároveň chránily odolnost tohoto sektoru, poskytovaly lepší služby domácnostem a podnikům a zároveň zachovávaly finanční stabilitu a podporovaly udržitelný růst.  

Toto sdělení je klíčovým pilířem strategie Komise Unie úspor a investic: mít bankovní sektor se silou a rozsahem pro financování růstu a strategických priorit, jako jsou inovace, přechod na čistou energii a obrana, a zároveň poskytovat vysoce kvalitní finanční služby domácnostem a podnikům.  

Po veřejné konzultaci a výměně názorů s členskými státy, zúčastněnými stranami a orgány dohledu Komise určila tři hlavní výzvy, které omezují schopnost bankovního sektoru účinně podporovat hospodářství EU.  

Za prvé, toto odvětví zůstává příliš roztříštěné na vnitrostátní úrovni. To brání bankám v EU v rozšiřování a celosvětové konkurenci v klíčových segmentech trhu a v hledání efektivity přes hranice. Zadruhé, způsob, jakým jsou mezinárodní bankovní standardy, známé jako standardy Basel III, transponovány do rámce EU, ne vždy odráží specifické rysy bankovního prostředí EU. Rámec musí lépe fungovat pro velké i malé banky. Za třetí, některé části regulačního rámce EU, včetně interakce mezi mikroobezřetnostními a makroobezřetnostními pravidly a pravidly pro řešení krizí, jakož i požadavky na podávání zpráv, jsou příliš složité a zatěžující a měly by být zjednodušeny. Řešení těchto tří výzev má zásadní význam pro budování bankovního sektoru, který je nejen odolný a konkurenceschopný, ale také schopný podpořit hospodářství EU.  

Zvýšení konkurenceschopnosti vyžaduje kulturní posun v bankovnictví směrem k odpovědnému a měřenému podstupování rizik. Zjednodušení regulačního rámce, integrace jednotného trhu a dokončení bankovní unie by občanům a podnikům EU pomohlo získat lepší přístup k produktům a službám za konkurenceschopnější ceny.

Klíčová opatření  

Sdělení stanoví klíčová opatření, která jsou založena na třech cílech.  

Za prvé: odstranění překážek přeshraniční bankovní činnosti a podpora integrace trhu. Dnešní sdělení nastiňuje cestu ke snížení obezřetnostních i jiných překážek přeshraniční činnosti, aby banky v EU mohly dosáhnout rozsahu potřebného k celosvětové hospodářské soutěži. To by zahrnovalo tato opatření: 

• Umožnit přeshraničním bankovním skupinám účinněji využívat kapitál a likviditu v celé EU: Umožnil by skupinám přesměrovat přebytečné finanční prostředky tam, kde mohou být produktivnější, aniž by byla narušena jejich schopnost financovat místní ekonomiky a aniž by byla dotčena finanční stabilita na celém jednotném trhu a v každém členském státě.  

• Posílení společných záruk: Komise bude usilovat o zvýšení důvěry ve finanční systém a mezi orgány dohledu tím, že navrhne jednodušší a účinnější společný mechanismus ochrany vkladů v bankovní unii. Tím by se nahradil návrh evropského systému pojištění vkladů z roku 2015 a vycházelo by se ze stávajících centrálních a vnitrostátních záchranných sítí, které jsou nyní plně financovány.

• Podrobnější monitorování rámců EU pro boj proti praní peněz a ochranu spotřebitele a jejich provádění na vnitrostátní úrovni: to by bankám usnadnilo přeshraniční nabídku služeb.

Za druhé: provádění mezinárodních norem s přihlédnutím ke zvláštnostem a proporcionalitě EU. EU je i nadále odhodlána uplatňovat mezinárodní normy a zároveň lépe odrážet specifika bankovního sektoru EU. V zájmu zachování rovných podmínek na mezinárodní úrovni a podpory konkurenceschopnosti bank EU v celosvětovém měřítku zahrnují opatření stanovená ve sdělení: 

• Přehodnocení toho, jak EU provádí některé mezinárodní standardy , což může v některých případech omezovat úvěrovou kapacitu bank v EU.  

• Možné revize některých obezřetnostních pravidel a pravidel správy a řízení společností s cílem lépe zohlednit specifika bank v EU ve vztahu k velikosti bank, obchodním modelům a činnostem.

Závěrem: Regulační rámec pro banky by měl být zjednodušen jako součást širšího cíle Komise snížit administrativní zátěž. Důvěra v bankovní systém závisí na silných zárukách, ale měla by být snížena zbytečná složitost a požadavky by měly být předvídatelnější a transparentnější jak pro banky, tak pro orgány. Sdělení zejména zdůrazňuje:

• Zjednodušení kapitálového souboru a další harmonizace makroobezřetnostních rezerv bank.  

• Standardizace a zefektivnění kapitálových požadavků a procesů k řešení krize.  

• Úprava kritérií a prahových hodnot pro „malé a nepříliš složité instituce“ a úprava jejich požadavků.  

Další kroky  

Komise požádala zúčastněné strany o zpětnou vazbu a respondenti mohou v nadcházejících měsících předložit svá stanoviska nebo připomínky. Komise v prvním čtvrtletí roku 2027 navrhne balíček opatření ke změně bankovního regulačního rámce a splnění tohoto sdělení v souladu s cíli plánu „Jedna Evropa, jeden trh“. Sdělení zároveň vyzývá členské státy, orgány dohledu a bankovní odvětví, aby pokračovaly ve svém vlastním úsilí o zlepšení konkurenceschopnosti bank.  

Souvislosti  

Cílem strategie SIU je zlepšit způsob, jakým finanční systém EU směruje úspory do produktivních investic. Předpokládá efektivní a integrovaný bankovní sektor založený na jednotném souboru pravidel a dokončené bankovní unii. Strategie je v souladu s Kompasem EU pro konkurenceschopnost, který byl vypracován v reakci na doporučení Lettovy a Draghiho zprávy; strategie pro jednotný trh; a plán „Jedna Evropa, jeden trh“.