ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE SAHÁ OD STUDIE NA PAPÍŘE AŽ PO TRAKTOR NA POLE

Rozvojové projekty v Ghaně a Zambii ukazují, že české firmy jsou schopné nejen zpracovávat studie na míru a předávat know-how, ale také dodávat místním komplexní výrobní technologie.

Džusy, marmelády, sirupy i pálenka – to vše se v Ghaně dá z pomerančů vyrobit i díky českým technologiím. Ilustrační foto iStock

Ghana patří mezi nejúrodnější země západní Afriky, potýká se ale s podobnými problémy jako jinde na tomto kontinentu. Řada vypěstovaných plodin nakonec končí jako odpad na skládkách. Typickým příkladem jsou pomeranče: pro část plodů farmáři nenajdou dostupnou zpracovatelskou technologii nebo další odbyt, a tak přezrálé a popadané plody přijdou vniveč. A pokud se naskytne šance na jejich zpracování, pak jde často o polovičaté řešení. „Jedna farma třeba využije dužina na výrobu šťávy, zatímco slupku vyhazuje, jiné zemědělské družstvo zase suší slupky a pro změnu se zbavuje dužiny,“ říká Martin Habart ze společnosti Seda Africa Group, která v Ghaně dlouhodobě působí.

Loni česká firma spustila v partnerské organizaci Eastfield Farms, která hospodaří na 600 hektarech sadů a specializuje se právě na citrusy, pilotní projekt, jenž je postavený na principech oběhového hospodářství. Díky podpoře z Programu B2B České rozvojové agentury (ČRA) navrhla výrobní cyklus na zpracování citrusů a do Ghany dodala i produkční linku. Zatímco nerezové lisy a drtiče pocházejí z místní produkce, další technologie, kam patří destilační systémy na esenciální oleje a univerzální kotle na výrobu marmelád a sirupů, do země přivezla a na místě nainstalovala česká společnost Kovoděl Janča. Zpracovatelská kapacita umožňuje ročně využít více než tisíc tun přezrálého ovoce, a Eastfield Farms tak díky know-how i technologii z Česka dokáže zhodnotit až třetinu dříve ztrátové úrody pomerančů.

Český showroom v Akkře

Proč Ghaňané nesáhli po čínských strojích, kterých je v zemi dost a prodávají se včetně financování? Jak vysvětluje Martin Habart, za českým úspěchem v zemi stojí kombinace více faktorů. „Najít v Africe technicky vzdělaný personál není snadné, a tak je třeba dodávat na trh prověřené technologie se snadnou obsluhou a zajistit rovněž proškolení a servis. A svou roli hraje také improvizace, kterou jako Češi umíme. My jsme projekt upravovali za chodu, protože se ukázalo, že bude výhodnější šťávu lisovat přímo na farmě,“ říká. Projekt navíc v průběhu realizace přinesl i vedlejší efekty. Nečekaným přínosem se stal vznik nového produktu – hydrolátu, aromatické vody vznikající při destilaci esenciálních olejů, jež najde uplatnění v kosmetice. A jako odpad neskončí ani zbytky po destilaci: ty mohou zase posloužit jako hnojivo na polích.

Pro firmu Kovoděl Janča jde o třetí instalaci v Ghaně. V roce 2024 společnost z Uherského Brodu dodala do Akkry destilační kotel osazený třístupňovou kolonou, která je speciálně navržená na pálení destilátu z tropického ovoce. V ghanském hlavním městě tak vzniká za použití české technologie třeba banánovice nebo ananasovice. Další destilační přístroj Kovoděl Janča dodal do výukového a demonstračního showroomu Czech House, který loni během své návštěvy Ghany otevřel prezident Petr Pavel. V centru českých technologií se kromě slovácké strojírny prezentuje dalších pět českých brandů z oboru zemědělských a vodohospodářských technologií: Farmet, Hutira, Modelárna Liaz a nově také X-Vision GEO.

„Ukázalo se, že showroom, kde se představuje hned několik českých firem, je úspěšný model, který generuje nové obchodní příležitosti. Pracujeme na tom, abychom obdobný Czech House zřídili i v etiopské Addis Abebě, která je branou pro trhy východní Afriky a sídlí tu i řada mezinárodních institucí,“ dodává Martin Habart ze společnosti Seda Africa Group.

Showroom českých technologií v Akkře letos otevíral prezident Petr Pavel. Foto SEDA Africa Group

Made in Europe v Zambii funguje

Projekt, jenž si dává za cíl nabídnout Africe nejen české nápady a komplexní řešení, ale i českou zemědělskou technologii, vzniká i v Zambii. Tříletý program Zamagro se zaměřuje na navýšení produktivity zambijských farmářů prostřednictvím zavádění české zemědělské mechanizace, když cílí na komerční sektor zemědělství, což jsou střední a velké farmy. Za podpory ČRA v něm spojili síly dva tradiční hráči na poli rozvojové spolupráce, kteří v Zambii působí již přes deset let: Charita Česká republika a Mendelova univerzita v Brně. I v případě Zamagro byl stejně jako v Ghaně prvotním momentem nevyužitý potenciál zemědělské výroby: zejména kvůli nízké úrovni mechanizace, zastaralým postupům a slabému propojení na trhy a hodnotové řetězce.

„Máme za sebou analýzu trhu, z níž nám jako vhodný partner vyšla farma GART v Batoce. Ta by do budoucna mohla sloužit jako demonstrační farma českých technologií, máme v plánu tu podpořit chov hospodářských zvířat, na který se tato farma specializuje. Kromě dodávek technologií se zaměříme i na vzdělávání. Na Zambia College of Agriculture v Monze zmodernizujeme učební osnovy a vybudujeme polokomerční ukázkovou farmu. Přímo v kampusu tak vznikne praktické výukové prostředí, kde si studenti osvojí nejen práci s českou zemědělskou technikou, ale i udržitelné a tržně orientované modely hospodaření,“ vysvětluje Markéta Kouřilová, koordinátorka projektů pro Zambii z Charity.

Podobně jako Martin Habart v Ghaně i ona zdůrazňuje, že osobní kontakty přímo na místě jsou pro úspěšné pokračování projektu nezbytné. Do Jižní provincie, kde družstvo Batoka leží, se na sklonku loňského roku vypravili zástupci sedmi českých firem, zástupci zambijského podnikatelského sektoru se naopak letos na podzim chystají na misi do Česka. Jak si všímá Martin Čermák z Mendelovy univerzity v Brně, čeští exportéři agrotechniky mohou v Zambii využít hned dvojí konkurenční výhody. Obecně je značka „Made in Europe“ v zemi spojována s důvěrou a spolehlivostí – oproti čínským výrobkům, které pro Zambijce obvykle znamenají nižší kvalitu a kratší životnost. Evropský původ je dostatečně silný na to, aby místní farmáři konkrétní zemi výrobce nerozlišovali.

„Výrobky z Česka se tak těší obdobnému renomé jako produkty německého či švédského původu, což představuje velmi dobrou výchozí pozici,“ vysvětluje Martin Čermák. Druhou výhodou je fakt, že zejména u starší generace ještě přetrvává povědomí o značce „Made in Czechoslovakia“. Do Zambie se dodávaly například traktory Zetor, nákladní automobily Praga nebo lovecké a sportovní zbraně obchodované pod značkou Zbrojovky Brno.

Odrazový můstek pro český byznys

Zambie je nicméně země potýkající se s řadou výzev, a ne všechny rozvojové aktivity se nakonec ukážou jako dlouhodobě udržitelné. Markéta Kouřilová však věří, že projekt Zamagro jde správnou cestou. Zaměřuje se totiž nejen na farmy s potenciálem k růstu, ale také na servisní centra. Díky vyškolení místních techniků Zambijci získají dlouhodobou technickou podporu a údržbu. Propojení českých exportérů se zambijskými servisními centry zase zajistí dostupnost náhradních dílů i po skončení samotného projektu.

Martin Jurkovič s Asociace zemědělské a lesnické techniky (AZET) , která má na v projektu Zamagro na starosti technickou problematiku, upozorňuje na to, že cílem není jen poskytnutí pomoci, ale podpora dlouhodobé obchodní spolupráce. „Nejde nám pouze o jednorázové dodávky technologií, ale také o vytváření vhodných podmínek pro budoucí působení českých firem v Zambii například prostřednictvím identifikace vhodných lokálních partnerů,“ říká.

Dva příklady z Ghany a Zambie ukazují, že pokud se přímo v místě podaří vybudovat demonstrační zázemí pro české technologie a nabídnout je s následným servisem, mohou rozvojové projekty sloužit nejen jako pomoc místním, ale i jako odrazový můstek pro nové obchodní příležitosti.

Blahoslav Hruška