Bližší košile než kabát: Může vlastnictví českých vývozců vysvětlit jejich odolnost ve stagnující Evropě?

Poslední roky měly být pro české průmyslové vývozce dokonalou bouří. Energetická krize, stagnující německá poptávka, vzestup čínské konkurence. Přesto i v tak nepříznivém protivětru český vývoz zrychloval a navýšil svůj podíl na světovém trhu. Co za tím stálo? Paradoxně k tomu přispělo i ekonomické ochlazení v klíčových exportních destinacích. Poptávka po českých výrobcích tam totiž klesla méně ve srovnání s konkurenty. Za touto odolností může stát silná vlastnická provázanost českých podniků v nadnárodních výrobních řetězcích.

Česko jako nečekaný vítěz evropského ochlazení

Evropská ekonomika prochází hlubokou krizí fungování svého modelu. Energetický šok zvýšil náklady výroby, válka na Ukrajině otřásla geopolitickými jistotami a konkurence z Číny zintenzivnila tlak na tradiční evropské výrobce. Německo, dlouho považované za motor evropského průmyslu, se potýká s utlumenou poptávkou i strukturálními problémy. Stále častěji proto zaznívá, že Evropa ztrácí konkurenceschopnost – a s ní i své místo v globálním obchodě.

Česká republika přitom patří mezi ekonomiky, které by měly být těmito otřesy zasaženy nejvíce. Český podíl průmyslu na HDP je mezi zeměmi EU nejvyšší, výroba je energeticky náročná a téměř třetina exportu míří do zpomalujícího Německa. Export Česka na evropský trh se navíc výrobkovou strukturou podobá čínskému exportu do Evropy, a to nejvíce ze všech zemí EU. Tento vzájemný překryv znamená, že je český export vystaven silné cenové i technologické konkurenci. Intuitivně bychom proto očekávali, že právě Česko bude na světových trzích patřit mezi „poražené“ posledních let.

Data však ukazují na opačný vývoj – český průmyslový export si v posledních třech letech vedl v evropském srovnání překvapivě dobře (Graf 1). Příznivý vývoj se přitom nevztahuje pouze na srovnání s nejbližšími obchodními partnery. Růst českých exportů předčil i světový průměr, což se pozitivně odrazilo v růstu tržního podílu Česka na globálním obchodě. V tomto článku se proto podíváme na faktory, které českou exportní výkonnost v posledních letech ovlivnily.^[1]

Graf 1 – Česko v exportu průmyslového zboží předčilo své hlavní obchodní partnery
Vývoz průmyslového zboží (SITC 5–8) ČR a vybraných obchodních partnerů, 12měsíční kumulativní suma, index, prosinec 2022 = 100

Pozn.: Vybraní obchodní partneři zahrnují Rakousko, Francii, Německo, Maďarsko, Itálii, Nizozemsko, Polsko, Slovensko a Španělsko.
Zdroj: Eurostat, vlastní výpočty

Růst tržního podílu může odrážet strukturu nebo výkon

Český podíl na světovém vývozním trhu se v nepříznivém evropském klimatu v letech 2022–2024 zvýšil. Pro správnou interpretaci tohoto vývoje je však nutné rozlišit dva zdroje tohoto růstu. Zisk tržního podílu může být dán specializací na „správné“ produkty a trhy, nebo lepším výkonem v porovnání s konkurenty na stejných trzích. K oddělení těchto efektů využíváme shift-share dekompozici po vzoru Cheptea a spol. (2014)^[2], která rozkládá změnu tržního podílu na strukturální a výkonnostní složku.

Strukturální složka zahrnuje dva efekty – odvětvový a tržní. Jelikož se globální poptávka po jednotlivých produktech vyvíjí odlišně, odvětvový efekt nám pomůže určit, zda se země soustředí na výrobky, které jsou zrovna žádané. Tržní efekt naproti tomu odráží geografickou strukturu vývozu, tedy zda tuzemský export směřuje na rychleji či pomaleji rostoucí zahraniční trhy.

Pokud je například země orientována na výrobu nízkouhlíkových produktů, může v období zelené transformace těžit z rychle rostoucí světové poptávky. V dekompozici změn tržního podílu se to projeví kladným odvětvovým efektem. Naopak orientace na exportní destinace se stagnující ekonomikou se promítne do záporného tržního efektu. Tyto strukturální efekty tak popisují, jak se podíl dané země na světovém exportu mění „automaticky“ v důsledku vývozní specializace.

Stejné produkty na stejné trhy však vyváží více zemí, které si navzájem konkurují. Zatímco strukturální efekty popisují, jak by se tržní podíl vyvíjel při neměnné konkurenceschopnosti vývozců, výkonnostní efekt zachycuje odchylku skutečného vývoje od tohoto „automatického“ scénáře. Pokud tržní podíl dané země roste rychleji, než by odpovídalo pouze její exportní struktuře, výkonnostní efekt je kladný a signalizuje zlepšení konkurenceschopnosti podniků dané země na globálních trzích.^[3]

Graf 2 – Za růstem českého tržního podílu stojí zejména zvyšující se konkurenceschopnost českých firem
změna tržního podílu v %, příspěvky v p. b., ČR a jejích sedm hlavních exportních trhů, 2022–2024

Zdroj: BACI databáze, vlastní výpočty

Paradox: jak nemocné Německo přispělo k českému úspěchu

Český tržní podíl v letech 2022–2024 vzrostl přibližně o 6 %, nejvíce ze srovnávaných zemí. Kladně k tomu přispíval efekt odvětvový a výkonnostní, naopak tržní efekt působil záporně (Graf 2).^[4]

Z odvětvového pohledu došlo k odeznění problémů v dodavatelsko-odběratelských řetězcích, které v letech 2021–2022 sužovaly exportéry motorových aut, strojů a dalších elektrických zařízení (Graf 3). Odvětvový efekt tak od roku 2023 přispíval významně kladně v případě ČR i dalších ekonomik, které se na dané segmenty výroby soustředí. Samotné zotavení automobilového průmyslu však nevysvětluje skutečný rozsah růstu českého exportu v tomto odvětví. Výrazné posílení kvality v Česku vyráběných automobilů, které se na evropském trhu těší velké oblibě, dopomohlo ke zlepšení české pozice na zahraničních trzích.^[5] V prostředí obnovující se poptávky po automobilech tak čeští exportéři dokázali zvýšit svůj odbyt více než konkurenti. Tento růst nad rámec pouhého cyklického oživení přispívá ke kladnému výkonnostnímu efektu (modrý sloupec).

Graf 3 – Vliv utlumené německé poptávky na český tržní podíl kompenzoval světový růst zájmu o nové automobily
změna tržního podílu ČR v %, příspěvky v p. b., 2022–2024

Pozn.: Sloupec „trh“ dále rozkládá tržní efekt pro ČR a ukazuje, jak poptávka z jednotlivých zemí přispívala ke změně českého tržního podílu. Sloupec „odvětví“ rozkládá odvětvový efekt a ukazuje, jak se vývoj globální poptávky po konkrétních produktech promítnul do změny českého tržního podílu.
Zdroj: BACI databáze, vlastní zpracování

Záporný příspěvek geografické orientace českého exportu odráží stagnující německou ekonomiku. Ta sice dopadla na většinu zemí v Evropě, na Česko však významněji, jelikož v jeho vývozech Německo představuje téměř 30 %. I zde však skutečný dopad závisí na tom, jak si jednotlivé země dokázaly s utlumenou německou poptávkou poradit. Zatímco samotný efekt Německa jako „nemocného muže Evropy“ působil k poklesu českého tržního podílu zhruba o 3 p. b. (Graf 3), českým firmám se na stagnujícím německém trhu vedlo výrazně lépe v porovnání s konkurencí: podíl českého exportu na německém trhu vzrostl o téměř 10 %. Rostoucí konkurenceschopnost českých firem na německém trhu působila proti „automatickému“ efektu slabé německé poptávky, a to se opět odráží v kladném výkonnostním efektu (přispívá k modrému sloupci).

Krev není voda, a to platí i u právnických osob

Výše popsané protisměrné vlivy se přitom nevztahují pouze na Německo. V období utlumené evropské poptávky se českým exportérům podařilo zvýšit tržní podíl ve většině hlavních exportních destinací.^[6]

Graf 4 – Do českého zpracovatelského průmyslu investují zejména největší obchodní partneři ČR
Stav PZI v ČR dle konečného vlastnictví, NACE C, vzorek 77 zemí, 2023

Pozn.: Červeně jsou označeny země, které se největší měrou podílí na zahraničním obchodě s ČR (mimo Slovensko a Polsko).
Zdroj: ČNB, vlastní zpracování

Jedním z možných vysvětlení může být silné vlastnické zapojení českých podniků do nadnárodních výrobních řetězců. Akademická literatura ukazuje, že obchod mezi mateřskými společnostmi a jejich zahraničními pobočkami bývá v obdobích hospodářského oslabení méně citlivý na pokles poptávky v porovnání s obchodem mezi nezávislými firmami (Bernard a spol., 2009), (Leitner a spol., 2016). Firmy začleněné do vertikálního hodnotového řetězce v době útlumu či hospodářské krize spíše omezují nákupy od externích dodavatelů, zatímco vnitropodnikové vazby zůstávají relativně stabilní. Obchod uvnitř nadnárodních skupin proto může být méně „cyklický“ v porovnání s transakcemi mezi nezávislými firmami. Země s vyšší mírou vlastnické provázanosti firem se zahraničím tak mohou být vůči oslabení zahraniční poptávky méně zranitelné.

Pro Česko je přitom zahraniční vlastnictví podniků typické. Ke konci roku 2024 představoval stav přímých zahraničních investic v Česku 65 % HDP, což je vysoko nad průměrem EU.^[7] Pokud se zaměříme pouze na PZI ve zpracovatelském průmyslu, expozice Česka je v mezinárodním srovnání ještě vyšší. Mezi největší evropské investory do českého zpracovatelského průmyslu navíc patří právě ty země, kam následně putuje většina českých exportů (Graf 4)^[8]. Na celkových tuzemských vývozech se přitom podniky pod zahraniční majetkovou kontrolou podílejí více než třemi čtvrtinami (Graf 5). Ze 77 sledovaných zemí dosahuje vyššího podílu pouze Rumunsko, Maďarsko a Slovensko.

Graf 5 – Více než tři čtvrtiny vývozu ČR jsou realizovány firmami pod zahraniční kontrolou
Podíl zahraničně vlastněných firem na celkovém vývozu, NACE C, vzorek 77 zemí

Zdroj: AMNE databáze, vlastní zpracování

Pro lepší porozumění české exportní odolnosti bychom potřebovali znát objem vnitropodnikového obchodu či pozici českých podniků pod zahraniční kontrolou v hodnotovém řetězci. Vnitropodniková data jsou však dostupná pro velmi omezený vzorek zemí a zjistit přesnou motivaci firem, která stojí za jejich expanzí na zahraniční trhy, je obtížné. Určitý signál o míře zapojení Česka do vnitropodnikového vertikálního obchodu poskytuje dotazníkové šetření Eurostatu zaměřené na globální hodnotové řetězce (GVC). Ty zahrnují celý rozsah přeshraničních činností potřebných k tomu, aby byl výrobek nebo služba od počátečního návrhu přes jednotlivé fáze výroby a distribuce dodán konečným spotřebitelům. Při zajišťování výrobních vstupů ze zahraničí mohou firmy využívat externí dodavatele (outsourcing), nebo tyto činnosti realizovat v rámci podnikové skupiny (insourcing). Graf 6 ukazuje, že podíl firem využívajících vnitropodnikový obchod při zajištění zahraničních vstupů je nejvyšší právě u zemí s výraznou majetkovou kontrolou podniků v Česku.

Silná integrace je patrná i na výstupní straně. Podíl firem, které dodávají své výrobky do jiných zemí EU jako součást širšího výrobního procesu rozprostřeného mezi více státy, je v Česku jeden z nejvyšších (Graf 7). České podniky tak často představují mezičlánek v evropských výrobních řetězcích – jejich produkce vstupuje do dalších fází zpracování či montáže v zahraničí.

Graf 6 – Pro země s výraznou majetkovou kontrolou v ČR je typické zajišťovat si výrobní vstupy vnitropodnikovým obchodem
Podíl firem insourcujících produkci zahraničních vstupů na celkovém sourcingu, 2023

Pozn: Červeně jsou označeny země, které se největší měrou podílí na zahraničním obchodě s ČR a mají v ČR významný stav přímých zahraničních investic (data pro Spojené království nejsou dostupná).
Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování

Graf 7 – V české ekonomice je vysoké zastoupení podniků napojených na globální výrobní řetězce
Podíl firem dodávající zboží do EU v rámci GVC, sektor průmyslu a stavebnictví, 2023

Zdroj: Eurostat, vlastní zpracování

Zdravé dcery nemocného muže

Význam zahraničního vlastnictví pro odolnost exportu lze opět ilustrovat na příkladu Německa. Graf 8 ukazuje vztah mezi mírou zapojení německého kapitálu do zpracovatelského průmyslu jednotlivých zemí a odolností jejich vývozu do Německa. Státy s výraznou přítomností německých investic ve zpracovatelském průmyslu zaznamenaly v období oslabení německé ekonomiky příznivější vývoj svého podílu na německém dovozu meziproduktů. V případě zemí s nízkou mírou německého vlastnictví je tento vztah méně zřetelný, neboť mohou převládat jiné faktory.

Jinými slovy, ekonomiky, jejichž podniky jsou silněji propojeny s německými mateřskými společnostmi, dokázaly v prostředí slabší poptávky relativně lépe udržet své postavení na německém trhu. Tento vztah naznačuje, že vlastnické vazby mohou tlumit dopad cyklického útlumu.

Graf 8 – Dodavatelé ze zemí s vysokou mírou zapojení německého kapitálu jsou na německém trhu úspěšnější
osa x: PZI Německa v zahraničí v oblasti průmyslové výroby (stav, podíl na HDP dané destinace, 2023), osa y: změna tržního podílu v obchodu s meziprodukty v Německu (v %, 2022–2023), R² = 0,5

Pozn.: Pro zahrnutí jednotlivých zemí byl práh PZI stanoven na 0,9 % HDP.
Zdroj: Comtrade a Bundesbanka, vlastní zpracování

Názory prezentované v tomto článku jsou názory autorky a nemusí nutně odrážet oficiální stanovisko České národní banky.

Literatura

Bernard, A. B., Jensen, J. B., Redding, S. J., & Schott, P. K. (2009). The Margins of US Trade. The American Economic Review, 99(2), 487–493.

Drahozalová, A. (2024). Více než konkurenceschopnost: Co stojí za exportními tržními podíly zemí? Zpráva o vývoji platební bilance, Česká národní banka.

Drahozalová, A., Novotný, F., & Wałoszková, A. (2025). V bouři nejistot si český vývoz drží kurz. Zpráva o měnové politice – jaro 2025 (box 1), Česká národní banka.

Cheptea, A., Fontagne, L., & Zignago, S. (2014). European Export Performance. Review of World Economics. 150, 25–58.

Leitner, S. M., Marcias, M., Mirza, D., Pindyuk, O., Siedschlag, I., Stehrer, R., Stöllinger, R., & Studnicka, Z. (2016). The Evolving Composition of Intra-EU Trade (wiiw Research Report No. 414). The Vienna Institute for International Economic Studies (wiiw).

^[1] Většina mezinárodních databází je dostupná s časovým zpožděním, proto je následující analýza založena na datech za roky 2023–2024. Identifikované trendy jsou však dlouhodobé a závěry jde proto vztáhnout i na rok 2025.

^[2] Oproti tradičnímu constant market share (CMS) přístupu je metoda Cheptea a spol. ekonometrická: pracuje s růstem jednotlivých bilaterálních toků na úrovni rok – exportér – importér – produkt a pomocí regresního modelu identifikuje samostatně efekt exportéra, importního trhu a vyváženého produktu. Díky tomu není výkonnostní efekt pouhým reziduem, ale přímo odhadovanou veličinou, a výsledky nezávisí na pořadí dekompozice.

^[3] Zatímco v krátkém období se kladný příspěvek výkonnostního efektu dá interpretovat jako vyšší konkurenceschopnost (ať už cenová, či technologická), v dlouhém období je tato interpretace zkreslená konvergencí rozvíjejících se zemí (ZoVPB, 2024).

^[4] Změny tržních podílů jsou počítány na intenzivní marži, která zachycuje změny vývozu u již existujících produktů a trhů, a neodpovídá tedy zcela přesně skutečnému růstu tržního podílu. Rozdíly od skutečných hodnot jsou však nízké, neboť u vyspělých zemí už je většina obchodních vztahů ustálená (Cheptea a spol., 2014).

^[5] Tomuto tématu se věnoval box „V bouři nejistot si český vývoz drží kurz“ ze ZoMP jaro 2025.

^[6] Z exportně významných zemí se český tržní podíl snížil pouze v USA, Slovensku a Španělsku.

^[7] Pokud odhlédneme od zemí, jako jsou Lucembursko, Nizozemsko, Kypr, Malta a další, které mají vysoký podíl PZI na HDP z důvodu jejich role v daňové optimalizaci.

^[8] Přestože jsou přímé investice z USA, Japonska a Koreje významné, pravděpodobně mají převážně horizontální charakter, tedy slouží primárně k obsluze evropského trhu, nikoli k začlenění české výroby do produkčních řetězců těchto zemí. Tomu odpovídá i relativně nižší objem vzájemného obchodu.