Otázky a odpovědi k jarnímu balíčku evropského semestru 2026

Otázky a odpovědi k jarnímu balíčku evropského semestru 2026

Co je zahrnuto v letošním jarním balíčku evropského semestru?

Jarní balíček evropského semestru 2026 zahrnuje:

• úvodní sdělení o hlavních prvcích jarního balíčku evropského semestru;
• zprávy o jednotlivých zemích, v nichž jsou uvedeny hlavní problémy členských států v hospodářské a strukturální oblasti, v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti;
• doporučení pro jednotlivé země týkající se reforem a investic;
• Zpráva podle čl. 126 odst. 3 hodnotící soulad členských států EU s kritérii schodku a dluhu. Na základě posouzení obsaženého v této zprávě Komise navrhuje Radě, aby v případě Bulharska zahájila postup při nadměrném schodku;
• Doporučení Komise pro rozhodnutí Rady podle čl. 126 odst. 12 SFEU, kterým se zrušuje rozhodnutí Rady (EU) 2024/2128 o existenci nadměrného schodku na Maltě.
• pracovní dokument útvarů Komise s fiskálními statistickými tabulkami, v nichž jsou uvedeny podkladové údaje relevantní pro posouzení rozpočtových politik členských států;
• Zprávy o dohledu po ukončení programu posuzující schopnost členských států, které využily programů finanční pomoci, splácet. Cílem je vyhodnotit hospodářskou, fiskální a finanční situaci členských států, aby se zajistilo, že si členské státy zachovají schopnost splácet svůj dluh;
• Posouzení revidovaného národního střednědobého fiskálně-strukturálního plánu Nizozemska. Programy MTFSP stanoví závazek členských států dodržovat stropy čistých výdajů, jakož i prioritní veřejné investice a reformy. Po všeobecných volbách předložilo Nizozemsko revidovaný plán. Komise dnes předkládá své posouzení a zveřejňuje své doporučení pro doporučení Rady k přijetí takového plánu;
• Hlavní směry politik zaměstnanosti, které představují společné priority vnitrostátních politik zaměstnanosti a poskytují právní základ pro doporučení pro jednotlivé země v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti.

Jaké jsou klíčové priority evropského semestru v roce 2026?

Jarní balíček evropského semestru 2026 stanoví priority pro koordinovaná opatření EU k posílení konkurenceschopnosti, odolnosti, sociální soudržnosti a strategické autonomie EU.

Na základě Kompasu pro konkurenceschopnost se zaměřuje na klíčové priority Unie: uvolnění plného potenciálu jednotného trhu, odstranění rozdílů v inovacích, urychlení dekarbonizace, snížení strategických závislostí a podpora pracovních míst a dovedností.

Balíček vyzývá členské státy, aby směřovaly úspory do produktivních investic, mimo jiné prostřednictvím vnitrostátních opatření k vybudování unie úspor a investic. V zájmu posílení konkurenceschopnosti mají doporučení pro jednotlivé země na rok 2026 rovněž za cíl odstranit rozdíly v inovacích v Evropě a podpořit investice do výzkumu a vývoje. Členským státům se doporučuje, aby co nejlépe využily jednotného trhu k posílení právního státu a k zajištění účinných institucionálních rámců.

Balíček dále zdůrazňuje potřebu zvýšit administrativní účinnost, snížit administrativní zátěž a podpořit digitální veřejné služby. Komise rovněž zdůrazňuje potřebu obranné připravenosti – podpořené iniciativami, jako je bezpečnostní akce pro Evropu (SAFE).

Značná pozornost je věnována potřebě urychlit cenově dostupnou transformaci na čistou energii, posílit energetickou bezpečnost a sladit ji s cíli v oblasti klimatu do roku 2030. Doporučení sahají od potřeby postupně zrušit dotace na fosilní paliva, které nejsou cílené a dočasné, a rozvíjet infrastrukturu prostřednictvím dekarbonizace průmyslu a dopravy až po udržitelné hospodaření s přírodními zdroji.

Doporučení rovněž vyzývají členské státy, aby investovaly do lidského kapitálu s cílem zvýšit produktivitu a konkurenceschopnost a podpořit kvalitní pracovní místa. Balíček dále zdůrazňuje potřebu řešit krizi životních nákladů posílením sociálního začleňování, posílením dlouhodobé péče, jakož i důchodových systémů a systémů zdravotní péče.

V letošním roce se v doporučeních pro jednotlivé země rovněž odráží posílený územní rozměr, jakož i potřeba zvýšit územní soudržnost a nabídku a cenovou dostupnost bydlení.

Jak evropský semestr řeší současnou krizi v oblasti cenové dostupnosti bydlení v Evropě?

Vůbec poprvé má každá zpráva o jednotlivých zemích zvláštní přílohu o bydlení, která poskytuje rozsáhlou analýzu trhu s bydlením v každém z 27 členských států EU. Prostřednictvím evropského semestru si Komise klade za cíl pomoci členským státům navrhnout účinné reformy cenově dostupného a sociálního bydlení s ohledem na konkrétní situaci každé země. Doporučení zahrnují řadu různých opatření, včetně zvýšení objemu sociálního a cenově dostupného bydlení, zvýšení celkové nabídky bydlení, zjednodušení a urychlení povolování za účelem zefektivnění postupů využívání půdy a územního plánování.

Tato práce je nedílnou součástí Evropského plánu cenově dostupného bydlení přijatého v prosinci 2025 a doplňuje řadu dalších iniciativ, jako je nedávno zahájená Evropská aliance pro bydlení a připravovaný zákon o cenově dostupném bydlení.

Jaká je souvislost mezi jarním balíčkem evropského semestru a novým víceletým finančním rámcem (2028–2034)?

V souladu s návrhem Komise týkajícím se příštího víceletého finančního rámce na období 2028–2034 by evropský semestr sloužil jako hlavní referenční rámec pro vnitrostátní a regionální plány partnerství.

Podle návrhu musí národní program pro oživení a odolnost účinně řešit všechny výzvy identifikované v rámci evropského semestru nebo jejich významnou část.

Za tímto účelem poskytuje evropský semestr 2026 komplexní rámec pro sladění vnitrostátních a regionálních reforem a investic s prioritami EU. Slouží také jako klíčový analytický základ pro určení konkrétních potřeb reforem a investic v klíčových oblastech politiky v každém členském státě a stanovení jejich priorit.

Konkrétní návrhy reforem, investic a dalších intervencí, které mají být zahrnuty do plánů národních programů reforem, budou předloženy na vnitrostátní a/nebo regionální úrovni s přihlédnutím k těmto požadavkům a ústavnímu a institucionálnímu uspořádání a povinnostem v každém členském státě.

Jaká je souvislost mezi jarním balíčkem evropského semestru a prováděním Nástroje pro oživení a odolnost?

Jarní balíček evropského semestru hraje klíčovou úlohu při monitorování provádění Nástroje pro oživení a odolnost, neboť poskytuje posouzení pokroku dosaženého členskými státy při provádění jejich plánů pro oživení a odolnost. To pomůže zajistit, aby členské státy byly na dobré cestě ke splnění svých závazků a dosažení cílů Nástroje pro oživení a odolnost.

Vzhledem k tomu, že Nástroj pro oživení a odolnost v roce 2026 končí, přešel cyklus evropského semestru v loňském roce ke konsolidovanému souboru doporučení pro jednotlivé země a postupně upustil od přístupu zavedeného v dřívějších fázích provádění Nástroje pro oživení a odolnost.

Jarní balíček z roku 2026 poskytuje pokyny k reformním a investičním prioritám v každém členském státě na základě rozšiřující analýzy s cílem určit příslušné strukturální výzvy. To pomůže zajistit hladký přechod po uzavření Nástroje pro oživení a odolnost a podpořit pokračující provádění reforem a investic, které mají zásadní význam pro posílení dlouhodobé konkurenceschopnosti a hospodářského růstu EU.

Jaký je dopad blížící se lhůty Nástroje pro oživení a odolnost a co se stane, až Nástroj pro oživení a odolnost skončí?

Vzhledem k tomu, že Nástroj pro oživení a odolnost má být dokončen v roce 2026, zveřejnila Komise dne 4. května pokyny pro členské státy týkající se operačních aspektů souvisejících s jeho závěrečnou fází a uzavřením. Informuje členské státy o závěrečných krocích provádění programu do konce roku 2026 a o platných postupech a povinnostech po roce 2026.

Prioritou v roce 2026 je úspěšné dokončení Nástroje pro oživení a odolnost a dodržení příslušných lhůt:

• srpna 2026 k dokončení všech milníků a cílů;
• září 2026, aby členské státy předložily poslední žádost o platbu;
• prosince 2026, aby Komise provedla výplaty.  

Přestože je Nástroj pro oživení a odolnost dočasným nástrojem, který má členským státům pomoci zotavit se z hospodářské krize COVID-19 a podpořit jejich strukturální reformy a investice, jeho dopad bude pokračovat i po roce 2026.

Přínosy reforem podporovaných z Nástroje pro oživení a odolnost budou v nadcházejících letech stále viditelnější, zatímco některé investice z Nástroje pro oživení a odolnost, zejména ty, které jsou poskytovány prostřednictvím finančních nástrojů, budou mít dopad na reálnou ekonomiku až v roce 2027 a v dalších letech.

Jaká jsou hlavní témata doporučení pro jednotlivé země určená členským státům?

Podobně jako v loňském roce se doporučení pro jednotlivé země zaměřují na pilíře a horizontální nástroje Kompasu pro konkurenceschopnost, a vyzývají proto členské státy, aby přijaly politická opatření k posílení konkurenceschopnosti EU. Kromě toho členské státy rovněž obdržely doporučení k zajištění rychlého provádění fondů politiky soudržnosti.

Stejně jako každý rok stanoví fiskální doporučení pro jednotlivé země pokyny Komise týkající se fiskálních politik, které mají členské státy provádět.

Po dokončení prováděcího období Nástroje pro oživení a odolnost letošní doporučení pro jednotlivé země nevyzývají členské státy, aby urychlily provádění svých plánů pro oživení a odolnost. Je však i nadále nezbytné zachovat reformy a investice podporované a prováděné v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, zejména ty, které řeší výzvy uvedené v doporučeních pro jednotlivé země.  Za tímto účelem bylo všem členským státům vydáno obecné doporučení: „Zajistit kontinuitu reforem a investic prováděných v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.“

Jak jarní balíček evropského semestru zohledňuje krizi na Blízkém východě, zejména pokud jde o energetiku?

Pokrok v přechodu EU na čistou energii zůstává nejúčinnějším způsobem, jak posílit konkurenceschopnost a chránit naše hospodářství a občany před vysokými cenami energie způsobenými krizemi, jako je situace na Blízkém východě. Nahrazení nákladného dovozu fosilních paliv čistou domácí energií má zásadní význam pro posílení strategické autonomie EU. Je rovněž nezbytné zajistit cenově dostupnou energii pro hospodářství budoucnosti.

Jarní balíček proto vyzývá členské státy, aby i nadále snižovaly závislost na fosilních palivech a urychlily přechod na čistou energii. To vyžaduje rychlejší provádění plánu REPowerEU a doporučení pro jednotlivé země souvisejících s energetikou. Za tímto účelem evropský semestr vybízí členské státy, aby urychlily zavádění čisté, domácí energie, posílily elektrické sítě a zvýšily kapacitu pro skladování elektřiny. Evropský semestr rovněž podporuje energetickou účinnost a elektrifikaci v budovách, dopravě a průmyslu. Toto úsilí společně sníží závislost na dovážených fosilních palivech a omezí vystavení nestálým globálním trhům s energií.   

Nástroj pro propojení Evropy pomohl financovat kritickou přeshraniční energetickou infrastrukturu, čímž posílil propojení a podpořil rozvoj integrovaného a udržitelného evropského trhu s energií a skutečnou energetickou unii. Připravovaný akční plán pro elektrifikaci stanoví ambiciózní cíl v oblasti elektrifikace a opatření k řešení překážek v průmyslu, dopravě a stavebnictví. Komise rovněž předloží legislativní návrh týkající se síťových poplatků a zdanění, který mimo jiné zajistí, aby byla elektřina zdaněna méně než zemní plyn.

Evropská komise uznává, že je třeba zmírnit krátkodobý hospodářský a sociální dopad energetické krize, zejména proto, že nepřiměřeně postihuje domácnosti s nižšími příjmy. Jarní balíček však zdůrazňuje, že mimořádná opatření k řešení hospodářských a sociálních dopadů energetické krize by měla být dočasná, cílená a fiskálně udržitelná. Důležité je, že tato opatření musí být navržena tak, aby zachovala cenové pobídky ke snížení poptávky po fosilních palivech.

Jaký je postoj Komise ke zvýšení fiskální flexibility v rámci správy ekonomických záležitostí s ohledem na hospodářský dopad nedávného vývoje na Blízkém východě?

Komise si je vědoma hospodářských a sociálních důsledků současného energetického šoku, jakož i významu podpory zranitelných domácností a podniků při současném zachování konkurenceschopnosti a hospodářské odolnosti Evropy.

Vzhledem k nezbytným investicím do dlouhodobé energetické bezpečnosti Evropy a na žádost členského státu Komise navrhuje, aby členské státy mohly dočasně a omezeně požádat o rozšíření oblasti působnosti stávající vnitrostátní únikové doložky pro obranu na opatření energetické odolnosti.

Toto možné prodloužení bude zahrnovat opatření přijatá od února 2026, která sníží závislost na dovážených fosilních palivech, a tím posílí bezpečnost a odolnost Evropy. 

V rámci stávajícího stropu (1,5 % HDP) pro dodatečné výdaje na obranu podle směrnice o národních emisních stropech se zvláštní roční strop na období 2026–2028 (0,3 % HDP) a kumulativní strop (0,6 % HDP) ve stejném období budou vztahovat konkrétně na opatření v oblasti energetické odolnosti. Důležité je, že tento přístup zajišťuje, aby všechny záruky fiskální udržitelnosti zůstaly plně v platnosti.

Aby bylo zajištěno rovné zacházení, mohly by členské státy, které již mohly plně využít flexibility podle směrnice o národních emisních stropech ke zvýšení výdajů na obranu, získat dočasnou a omezenou dodatečnou flexibilitu za stejných podmínek jako ostatní členské státy. Komise bude v těchto případech muset znovu posoudit, zda by odchylky neohrozily fiskální udržitelnost.

Do jaké míry zvyšují členské státy své výdaje na obranu a jak je to zohledněno v reformovaném fiskálním rámci?

V rámci plánu ReArm Europe / připravenosti na rok 2030 stanovila Komise rámec pro uplatňování flexibility u výdajů na obranu v rámci reformovaného fiskálního rámce.

Aktivace vnitrostátní únikové doložky umožňuje členským státům dočasně se odchýlit od dráhy čistých výdajů doporučené Radou, což usnadňuje přechod na vyšší výdaje na obranu na vnitrostátní úrovni a zároveň zajišťuje udržitelnost dluhu. Umožňuje flexibilitu v maximální výši 1,5 % HDP v dodatečných výdajích na obranu do roku 2028. O aktivaci doložky dosud požádalo 18 členských států. Využití této flexibility by mělo významně přispět k posílení obranných a bezpečnostních schopností Evropské unie a k ochraně jejích občanů. 

Fiskální pravidla EU nadále fungují normálně, kromě dodatečného prostoru pro výdaje na obranu. Po celou dobu aktivace národních emisních stropů bude Komise nadále sledovat dodržování drah čistých výdajů doporučených Radou. Odchylky od doporučených drah čistých výdajů jiné než ty, na které se vztahuje národní emisní strop pro obranu, budou i nadále zaznamenávány na kontrolním účtu, který sleduje odchylky od doporučené dráhy čistých výdajů.

Díky aktivaci národního emisního stropu pro výdaje na obranu a dalším iniciativám EU, jako je SAFE, se předpokládá, že výdaje na obranu v EU výrazně vzrostou a podle metodiky COFOG v roce 2027 dosáhnou předpokládané výše 2,0 % HDP (z 1,5 % v roce 2024).

Které členské státy dosud požádaly o aktivaci vnitrostátní únikové doložky?

K dnešnímu dni požádalo 18 členských států o aktivaci vnitrostátní únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu.  

NEC aktivovala Rada na doporučení Komise pro 17 členských států: Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Řecko, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko.

V případě Španělska zveřejnila Komise dne 22. května kladné posouzení španělské žádosti o aktivaci národního emisního stropu. Rada by měla své doporučení přijmout během následujících čtyř týdnů.

Jak Komise posuzuje fiskální výkonnost členských států v letech 2025 a 2026?

V souvislosti s jarním balíčkem evropského semestru 2026 Komise posuzuje fiskální výkonnost všech členských států v rámci reformovaného rámce správy ekonomických záležitostí, který nyní dosáhl stabilního stavu provádění.

Do roku 2025 předložily své střednědobé fiskálně-strukturální plány všechny členské státy, zatímco v roce 2026 předložily Irsko a Nizozemsko revidované plány po sestavení nových vlád.

Posouzení je založeno na několika klíčových vstupech: Výroční zprávy členských států o pokroku předložené na konci dubna, jarní hospodářská prognóza Komise 2026 a výsledné údaje Eurostatu za roky 2024 a 2025. Tyto prvky umožňují Komisi posoudit dodržování doporučených maximálních měr růstu, jakož i případně provádění reforem a investic, na nichž je založeno prodloužení období fiskální korekce.

Letos na jaře se posouzení vztahuje na roky 2025 i 2026. Posouzení z roku 2026 na základě jarní hospodářské prognózy Komise z roku 2026 bude aktualizováno na podzim roku 2026 a znovu na jaře roku 2027 na základě údajů o výsledcích za rok 2026.

Jádrem posouzení je srovnání pozorovaného a předpokládaného růstu čistých výdajů na jedné straně a maximální míry růstu čistých výdajů doporučené Radou na straně druhé. U členských států, které aktivovaly vnitrostátní únikovou doložku pro výdaje na obranu, se soulad posuzuje kumulativně s přihlédnutím k tomu, zda lze případnou kladnou odchylku od doporučených stropů vysvětlit odpovídajícím zvýšením výdajů na obranu.

Jaké kroky podnikla Komise v souvislosti s postupem při nadměrném schodku v rámci jarního balíčku?

U členských států, na které se v současné době vztahuje postup při nadměrném schodku, Komise posoudila opatření přijatá v reakci na doporučení Rady.

V případě Malty Komise doporučila, aby Rada postup při nadměrném schodku zrušila, neboť schodek byl v roce 2025 snížen pod 3 % HDP a předpokládá se, že pod touto prahovou hodnotou zůstane i v letech 2026 a 2027.

U ostatních členských států v rámci tohoto postupu (Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko, Rakousko, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Finsko) Komise s ohledem na flexibilitu z vnitrostátní únikové doložky v příslušných případech rovněž posoudila, že v této fázi byla přijata účinná opatření. Proto se postup při nadměrném schodku pozastavuje.

Doporučuje Komise zahájit nový postup při nadměrném schodku?

Komise vypracovala zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU s cílem posoudit dodržování referenční hodnoty schodku ve výši 3 % HDP stanovené ve Smlouvě. To se týká pěti členských států, které překročily nebo plánují překročit referenční hodnotu 3 % HDP v letech 2025 a/nebo 2026: Bulharsko, Německo, Estonsko, Lotyšsko a Slovinsko.

S ohledem na hodnocení uvedené ve zprávě je v této fázi pro Bulharsko odůvodněné zahájit postup při nadměrném schodku. Po zvážení stanoviska Hospodářského a finančního výboru ke zprávě Komise zváží návrh zahájit postup při nadměrném schodku pro Bulharsko a doporučí Radě, aby zjistila existenci nadměrného schodku a dráhu čistých výdajů k jeho nápravě.

U ostatních zemí, jichž se zpráva týká, bude Komise vývoj nadále pozorně sledovat a na podzim, bude-li to opodstatněné, přezkoumá jejich situaci s ohledem na referenční hodnotu schodku.

Jak Komise hodnotí nedávný vývoj makroekonomické nerovnováhy?

Některá dlouhodobá zranitelná místa související se soukromým dluhem nadále ustupovala, zatímco rizika pro veřejný a vnější dluh, konkurenceschopnost a bydlení vyžadují monitorování v řadě členských států. Hlavní závěry hloubkových přezkumů jsou tyto:

• V některých členských státech přetrvávají inflační tlaky v souvislosti s rostoucími cenami potravin a zvyšováním nepřímých daní, a to i přes slabou hospodářskou dynamiku. Cenové tlaky v některých členských státech zvyšují dřívější kumulované cenové rozdíly s rizikem zatěžování nákladové konkurenceschopnosti. Poslední zvýšení cen energií může zhoršit cenové tlaky.
• Běžné účty dále posílily, přetrvávají však obavy z vysokých schodků. V některých členských státech jsou schodky běžného účtu způsobeny vysokými schodky veřejných financí a vedou ke zhoršení pozice zahraničního dluhu.
• Poměr dluhu domácností a podniků k HDP nadále klesal, ale pomalejším tempem, neboť úvěry obecně rostly, zatímco nižší růst nominálního HDP méně podporoval snižování poměru dluhu k HDP. Míra veřejného dluhu se obecně zvýšila.
• Ceny rezidenčních nemovitostí v roce 2025 dále zrychlily v souvislosti s rostoucími reálnými příjmy a omezenou nabídkou bydlení a očekává se, že budou nadále růst.
• Bankovní sektor zůstává zdravý, s víceméně stabilní ziskovostí a kapitalizací.

Jaká jsou hlavní zjištění rámce sociální konvergence? Jaká jsou hlavní rizika a výzvy pro vzestupnou sociální konvergenci v členských státech?

Rámec sociální konvergence zahrnuje dvoufázovou analýzu za účelem posouzení rizik ve všech členských státech. V první fázi byly v rámci podzimního balíčku evropského semestru 2026 analyzovány a zveřejněny politiky v oblasti trhu práce, dovedností a sociální politiky ve společné zprávě o zaměstnanosti 2026 a Rada je přijala v březnu 2026.

Poté Komise v dubnu 2026 provedla podrobnější přezkum ve druhé fázi u devíti členských států, u nichž bylo zjištěno, že potenciálně čelí rizikům pro sociální konvergenci (Bulharsko, Řecko, Španělsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Rumunsko a Finsko). Zpráva upozornila na několik problémů: 

• Chudoba a sociální vyloučení: ve všech devíti členských státech je třeba zvýšit účinnost sociálních transferů při snižování chudoby. Navzdory stávající podpoře zůstává mnoho lidí v ohrožení.
• Nedostatky ve vzdělávání a dovednostech: některé členské státy se potýkají s nízkým podílem vzdělávání dospělých, špatnými digitálními dovednostmi a vysokou mírou předčasného ukončování školní docházky. Zásadní význam má i nadále podpora investic do lidského kapitálu a lepší sladění dovedností lidí s potřebami trhu práce. 
• Otázky týkající se trhů práce: některé členské státy se potýkají s vysokým podílem mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy. Čtyři země se potýkají s problémy spojenými s nízkou zaměstnaností a vysokou mírou nezaměstnanosti. Je třeba vyvinout další úsilí k lepší integraci nedostatečně zastoupených skupin.

Jak se doporučení týkající se lidského kapitálu odráží ve zprávě o jednotlivých zemích a v doporučeních pro jednotlivé země?

Nové doporučení o lidském kapitálu je určeno EU jako celku a stanoví směry pro společné výzvy související se vzděláváním a odbornou přípravou, produktivitou a konkurenceschopností se zaměřením na strategická odvětví EU.  

Priority uvedené v doporučení byly podkladem pro zprávy o jednotlivých zemích a doporučení pro jednotlivé země zveřejněné v jarním balíčku.

V letošním roce obdržel každý členský stát alespoň jedno doporučení pro jednotlivé země týkající se vzdělávání a odborné přípravy. 

Členské státy dostávají zejména doporučení týkající se řešení nedostatku pracovních sil a dovedností, posilování základních dovedností, podpory účasti na odborném vzdělávání a přípravě a v oborech STEM na všech úrovních vzdělávání, jakož i podpory vzdělávání dospělých. 

Jaké jsou nové prvky hlavních směrů politik zaměstnanosti pro rok 2026? Jaké jsou další kroky?

Navrhované hlavní směry politik zaměstnanosti členských států v roce 2026 stanoví společné priority pro spravedlivější a inkluzivnější vnitrostátní politiky zaměstnanosti a sociální politiky. Aktualizované pokyny doplňují nové prvky týkající se:

• Dovednosti, vzdělávání a odborná příprava a souvislost s produktivitou a konkurenceschopností v souladu s doporučením Rady pro lidský kapitál.
• Kvalita pracovních míst a souvislost s nedostatkem pracovních sil v souladu s plánem pro kvalitní pracovní místa a monitorovacím rámcem Výboru pro zaměstnanost (EMCO).
• Krize životních nákladů a dopad na chudobu a sociální začlenění v souladu se strategií boje proti chudobě.

Navrhované hlavní směry politik zaměstnanosti budou projednány Radou a stanoviska vypracují Evropský parlament, Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) a Výbor regionů (VR). Poté bude muset Rada tyto pokyny formálně přijmout.

Pro více informací

Tisková zpráva

Jarní balíček evropského semestru 2026 – dokumenty

Jarní hospodářská prognóza 2026

Evropský semestr 2026: Podzimní balíček

Evropský semestr

Stránky věnované jednotlivým zemím - Hospodářství a finance - Evropská komise