Podzimní balíček k evropskému semestru: Budování ekonomiky pro lidi i planetu

Roční strategie pro udržitelný růst realizuje vizi stanovenou v politických směrech předsedkyně Ursuly von der Leyenové. Stanoví strategii hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti pro EU, která do předního zájmu při tvorbě hospodářské politiky Unie staví udržitelnost a sociální začlenění v souladu s prioritami zakotvenými v Zelené dohodě pro Evropu, nové růstové strategii Komise. Jejím cílem je zajistit, aby Evropa zůstala domovem nejpokročilejších systémů sociálního zabezpečení na světě, stala se prvním klimaticky neutrálním světadílem a byla dynamickým centrem inovací a konkurenceschopného podnikání. Poskytne Evropě nástroje, jak dosáhnout lepších výsledků v oblasti sociální spravedlnosti a prosperity. Z širšího pohledu strategie pro udržitelný růst pomůže EU a jejím členským státům dosáhnout cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, které Komise začleňuje do evropského semestru vůbec poprvé.

Výkonný místopředseda pro hospodářství ve prospěch lidí Valdis Dombrovskis k tomu uvedl: „V současné době probíhá zásadní transformace našeho hospodářského modelu. Změna klimatu, digitalizace a demografické změny nás nutí přizpůsobit naši hospodářskou politiku, aby Evropa zůstala na světové scéně konkurenceschopná, a to udržitelným a spravedlivým způsobem. Zároveň je třeba, aby země EU posílily svou obranu proti hrozícím globálním rizikům. Vyzývám země, které mají fiskální prostor, aby dále zvyšovaly investice, a země s vysokou míru zadlužení, aby své dluhy snížily.“

Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni prohlásil: „Ode dneška se transformace zohledňující klima posouvá do centra naší správy ekonomických záležitostí. Protože když prohlásíme, že Zelená dohoda pro Evropu je novou evropskou strategií růstu, také to tak myslíme. Jednou z mých hlavních priorit v prvním roce mého mandátu bude začlenit cíle OSN týkající se udržitelného rozvoje do evropského semestru. Je nezbytné, abychom v tvorbě evropské hospodářské politiky této důležité změny dosáhli.“

Komisař pro pracovní místa a sociální práva Nicolas Schmit se vyjádřil: „Nová strategie zahrnuje zásady boje proti nerovnostem a úsilí o dosažení vzestupného ekonomického a sociálního sbližování zakotveného v evropském pilíři sociálních práv. Počet lidí, kteří dnes pracují, je na rekordní úrovni, ale přetrvávají rozdíly. V rychle se měnícím světě a ekonomice, kde jsou inovace klíčové, musíme usnadnit přístup na trh práce a investovat více do dovedností těch, kteří se musí digitální a ekologické transformaci přizpůsobit, tedy především těch nejzranitelnějších skupin obyvatelstva. Sociální spravedlnost musí být nedílnou součástí těchto nových úkolů.“

Roční strategie pro udržitelný růst zahrnuje čtyři propojené a vzájemně se doplňující pilíře k řešení dlouhodobých výzev, které by měly být vodítkem pro strukturální reformy, politiky zaměstnanosti, investice a odpovědné fiskální politiky ve všech členských státech s cílem zajistit ekonomiku, která přinese prospěch lidem i planetě. Jedná se o tyto čtyři pilíře:

• environmentální udržitelnost,
• zvyšování produktivity,
• spravedlnost a
• makroekonomickou stabilitu.

Evropský semestr bude klást větší důraz na udržitelnost životního prostředí. Za tímto účelem poskytne členským státům konkrétní pokyny, kde jsou strukturální reformy a investice do udržitelného hospodářského modelu nejvíce zapotřebí. Politické pokyny v rámci evropského semestru rovněž pomohou zvýšit produktivitu: budou podporovat investice a strukturální reformy s cílem podpořit výzkum a inovace, zlepšit přístup k financování, zlepšit fungování trhů zboží a služeb a odstranit překážky v podnikatelském prostředí. Spravedlnost by měla být zajištěna prováděním sociálních politik, které zaručí spravedlivé pracovní podmínky pro všechny a umožní lidem přizpůsobit se měnícím se okolnostem v době významných změn. Makroekonomická stabilita by měla být zachována v souladu s fiskálními pravidly, přičemž by měla být využita jejich plná flexibilita, odstraněna nerovnováha a dokončena evropská hospodářská a měnová unie.

Další zprávy

Doporučení týkající se hospodářské politiky eurozóny vyzývá členské státy eurozóny, aby přijaly opatření k dosažení udržitelného růstu podporujícího začlenění, jakož i k posílení konkurenceschopnosti. Vyzývá rovněž k přijetí diferencovaných fiskálních politik a k jejich další koordinaci v rámci Euroskupiny v případě zhoršujícího se výhledu. Doporučení dále pobízí k dalšímu prohlubování hospodářské a měnové unie, k čemuž by mělo přispět zejména dokončení bankovní unie a unie kapitálových trhů. To zároveň pomůže posílit mezinárodní úlohu eura. Dohromady tato opatření pomohou řešit problematické oblasti, se kterými se eurozóna musí potýkat jako celek.

Zpráva mechanismu varování sloužící jako nástroj pro kontrolu makroekonomické nerovnováhy doporučuje, aby třináct členských států podstoupilo v roce 2020 hloubkový přezkum, který určí a posoudí závažnost případné makroekonomické nerovnováhy. Členské státy, které vykazují nerovnováhu, musí pokračovat v jejím odstraňování, aby se připravily na dlouhodobé výzvy a možné budoucí otřesy. Pro přezkum byly určeny Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko.

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti analyzuje zaměstnanost a sociální situaci v Evropě a upozorňuje na oblasti, v nichž bylo dosaženo pokroku a kde je třeba vykonat více. V současné době pracuje v EU 241,5 milionu lidí, nezaměstnanost je na rekordně nízké úrovni (6,3 %) a podmínky na trhu práce se zlepšují. Významným problémem však zůstává nerovnost mezi muži a ženami a nerovnost v odměňování. Některé skupiny, zejména děti a osoby se zdravotním postižením, jsou stále vystaveny vysokému riziku chudoby nebo sociálního vyloučení a v některých členských státech představuje vážný problém nezaměstnanost mladých lidí.

Cílem zprávy o výkonnosti jednotného trhu je posoudit dosažené výsledky jednotného trhu. Byla začleněna do cyklu evropského semestru poprvé, aby byl zdůrazněn význam provádění reforem, které usnadňují hladké fungování jednotného trhu. Ze zprávy vyplývá, že trhy se zbožím vykazují vysokou míru integrace, kdežto u trhů se službami existuje největší potenciál k další integraci. Významného pokroku bylo rovněž dosaženo v integraci trhů s energií, je však třeba zlepšit přeshraniční obchod s energií a hospodářskou soutěž na těchto trzích. V rámci výkonnosti jednotného trhu je velmi důležité zajistit vysoké standardy ochrany životního prostředí a bezpečnosti výrobků napříč širokou škálou ekonomických činností. Dosažení plného potenciálu jednotného trhu závisí na provádění strukturálních reforem na vnitrostátní úrovni, které mohou pomoci vytvořit účinnou hospodářskou soutěž a zlepšit podnikatelské prostředí. Provádění těchto reforem bude usnadněno rostoucím začleňováním aspektů jednotného trhu do evropského semestru.

Druhá výroční monitorovací zpráva o provádění programu na podporu strukturálních reforem z roku 2018 ukazuje, že program může významně přispět k úsilí orgánů členských států identifikovat a překonat strukturální nedostatky v koncepci a provádění reforem. V roce 2018 bylo k financování z programu vybráno 146 žádostí z 24 členských států. 93 % z nich přímo souvisí se strategickými prioritami EU v oblastech, jako je zlepšení fungování a efektivity veřejných správ, modernizace správy veřejných financí, reforma daňových správ a rozvoj digitální ekonomiky.

Další kroky

Komise vyzývá Evropskou radu, aby dnes předloženou strategii pro udržitelný růst schválila.

Komise ve své strategii pro udržitelný růst stanovila priority, které by členské státy měly zohlednit ve svých vnitrostátních politikách a strategiích obsažených v programech stability či konvergenčních programech a národních programech reforem, jež budou předkládat v příštím roce. Na tomto základě Komise navrhne doporučení pro jednotlivé země v rámci jarního balíčku evropského semestru. Doporučení pro jednotlivé země budou přijata členskými státy v Radě. Za jejich obsah a provádění tedy nesou konečnou odpovědnost členské státy.

V politických směrech předsedkyně von der Leyenové se zdůrazňuje, že je důležité, aby měl Evropský parlament při správě ekonomických záležitostí větší vliv. Komise se proto těší na zahájení konstruktivního dialogu s Parlamentem o obsahu tohoto balíčku a o každém dalším kroku v cyklu evropského semestru.

Další informace

Podzimní balíček evropského semestru 2019: otázky a odpovědi

Politické směry předsedkyně von der Leyenové

Roční strategie pro udržitelný růst 2020

Doporučení pro eurozónu na rok 2020

Zpráva mechanismu varování 2020

Návrh společné zprávy o zaměstnanosti na rok 2020

Zpráva o výkonnosti jednotného trhu

Druhá výroční monitorovací zpráva o provádění programu na podporu strukturálních reforem z roku 2018

Příklady podpory reforem poskytované Útvarem na podporu strukturálních reforem

Podzimní hospodářská prognóza 2019

Podzimní fiskální balíček

Evropský semestr