AI a Americká ekonomie

Americká ekonomika prochází restrukturalizací, jaká nemá v posledních desetiletích obdoby. Výroba, obrana i energetika přitahují biliony dolarů investic a stále více využívají technologie umělé inteligence. Technologické společnosti zároveň investují do AI infrastruktury více než kdy dříve. Současně pokračuje trend přesouvání výroby zpět do Spojených států (reshoring). Více než 90 % vedoucích pracovníků v leteckém a obranném průmyslu považuje reshoring za klíčový faktor budoucího úspěchu svých firem a přibližně 40 % z nich očekává rychlejší růst tohoto sektoru než zbytku ekonomiky.

S rostoucím využitím AI se mění i samotná výroba. Podle studie společnosti Deloitte z roku 2025 by mohlo z využití AI profitovat 36 % úkolů ve výrobním průmyslu. Výdaje na AI v americkém leteckém a obranném sektoru mají do roku 2029 dosáhnout 5,8 miliardy USD, což představuje více než trojnásobný nárůst oproti roku 2025.

Významnou roli hrají také nové výrobní technologie. Aditivní výroba (3D tisk) patří mezi nejrychleji rostoucí výrobní procesy a stále více se využívá pro rychlé prototypování i produkci pokročilých komponentů. Společnost Advanced Manufacturing Company of America (AMCA), dodavatel firem Boeing a Lockheed Martin, například získala více než 300 milionů USD na výstavbu nových továren a rozšíření své AI-výrobní platformy.

Růst výroby vytváří příležitosti i pro zahraniční dodavatele. Americké společnosti jako Boeing nebo Lockheed Martin rozšiřují výrobní kapacity a diverzifikují své dodavatelské řetězce, přičemž aktivně hledají důvěryhodné partnery se zkušenostmi v přesném strojírenství, výrobě proudových motorů nebo leteckých komponentů.

Zvláštní význam má program F-35 a další dlouhodobé obranné projekty, které vytvářejí poptávku po kvalifikovaných dodavatelích na desítky let dopředu. České firmy s odpovídajícím know-how mají možnost zapojit se do těchto dodavatelských řetězců v době, kdy jsou stále otevřené novým partnerům.

Rychlý rozvoj AI zároveň vytváří bezprecedentní poptávku po elektřině. Technologické společnosti jako Google, Meta a Amazon investovaly podle odhadů jen v roce 2025 přibližně 364 miliard USD do výstavby datových center. Morgan Stanley odhaduje, že poptávka po výkonu datových center v USA dosáhne do roku 2028 úrovně 74 GW. Současně se očekává nedostatek dostupné energie ve výši 49 GW. Jen v letech 2025–2026 by si rozšiřování potřebné infrastruktury mohlo vyžádat investice přesahující 1 bilion USD.

Nedostatek kapacit se již projevuje. Některé projekty čekají na připojení k elektrické síti až sedm let a energetické společnosti současně čelí problémům v dodavatelských řetězcích kvůli rostoucí poptávce po klíčových infrastrukturních komponentách.Protože datová centra spotřebovávají obrovské množství energie, technologické společnosti stále častěji investují přímo do energetické infrastruktury namísto spoléhání se pouze na stávající síť. Očekává se, že trh s AI aplikacemi v energetice poroste do roku 2029 tempem 27,3 % ročně. Největší příležitosti vznikají v oblasti modernizace přenosových sítí, integrace obnovitelných zdrojů a řízení energetické poptávky.Současně roste zájem o malé modulární reaktory (SMR), které by mohly v budoucnu napájet nová AI datová centra. Pro české firmy se zkušenostmi v jaderných technologiích, výrobě turbín a pokročilých energetických systémech tak vzniká prostor pro zapojení do rozsáhlých investičních projektů.

Významné investice směřují také do amerického obranného sektoru. Rozpočet na kybernetické aktivity vzrostl ve fiskálním roce 2025 o 15 % oproti roku 2023, zatímco požadavky Pentagonu na financování AI se mezi lety 2022 a 2024 zvýšily o 105 %. National Defense Authorization Act (NDAA) pro rok 2026 schválil přibližně 8 miliard USD výdajů zaměřených na integraci AI, digitální modernizaci a kybernetickou bezpečnost. Samotný trh kyberbezpečnosti v leteckém a obranném průmyslu by měl podle odhadů vzrůst ze 17 miliard USD v roce 2025 na 25,3 miliardy USD do roku 2030.

Rostoucí důraz na digitální bezpečnost vytváří prostor i pro zahraniční společnosti. Důvěryhodní partneři s prokazatelnými schopnostmi v oblasti kyberbezpečnosti a obranných technologií mohou pomoci zaplnit mezery v rychle se rozšiřující americké digitální obranné infrastruktuře.

Česká republika má silnou pozici v kyberbezpečnosti. K lednu 2026 působilo v České republice přibližně 100 aktivních kyberbezpečnostních společností. Sedmnáct z nich získalo investiční financování a devět dosáhlo financování úrovně Series A nebo vyšší. Toto etablované prostředí odbornosti v oblasti kyberbezpečnosti činí z českých firem zajímavé partnery pro americké obranné a technologické společnosti hledající spolehlivé spojence v stále více digitalizovaném bezpečnostním prostředí.

Současná situace vytváří pro české firmy mimořádně příznivé podmínky hned z několika důvodů.

Zaprvé, americké dodavatelské řetězce zůstávají navzdory pokračujícímu reshoringu otevřené novým partnerům. Domácí kapacity zatím nestačí pokrýt rostoucí poptávku, což vytváří prostor pro zapojení zahraničních dodavatelů.

Zadruhé, americká politika poskytuje investorům relativně vysokou míru předvídatelnosti. National Defense Authorization Act 2026, AI Action Plan zveřejněný v červenci 2025 i exekutivní příkaz „Accelerating Federal Permitting of Data Center Infrastructure“ vytvářejí víceleté rámce podpory pro rozvoj AI, obranného průmyslu a energetické infrastruktury.

A zatřetí, příležitosti jsou velmi konkrétní. Největší potenciál mají oblasti letecké a obranné výroby, energetické infrastruktury a kyberbezpečnosti, tedy sektory, ve kterých české firmy již disponují zkušenostmi a konkurenceschopným know-how.

Transformace americké ekonomiky poháněná umělou inteligencí tak nepředstavuje pouze technologickou změnu, ale také významnou obchodní příležitost. Pro české firmy, které dokážou nabídnout specializované technologie a dlouhodobou spolehlivost, může být současné období vhodným okamžikem pro vstup nebo další rozšíření aktivit na americkém trhu.