Umělá inteligence odhaluje tajemství stovky let starých šifrovaných textů

Umělá inteligence (AI) pomáhá historikům odhalovat tajemství stovky let starých šifer ukrytých v archivech a knihovnách po celém světě. Díky moderním algoritmům se daří rozluštit texty, které byly dosud nečitelné, a nahlédnout tak do světa tajných lékařských receptů, milostných dopisů i politických intrik, píše britská stanice BBC.

V archivech Vatikánské knihovny například dlouhé roky ležel rukopis známý jako Borgova šifra, který obsahuje 408 stran záhadných symbolů. Text byl po staletí nečitelný a vznikl kombinací desítek znaků a několika písmen latinky. Některé pasáže byly navíc poškozené stářím.

"Je to jako detektivní práce, kde každý symbol, vzorec a částečné řešení nás může přiblížit k něčím tajemstvím a ke ztracenému historickému světu," popsala práci Beáta Megyesiová, profesorka počítačové lingvistiky na Stockholmské univerzitě ve Švédsku, jež byla součástí týmu, který text dešifroval.

Podle výzkumníků se v rukopisu skrývají mimo jiné popisy léčebných postupů, například různé směsi a doporučení včetně pití vína či jiných tehdejších prostředků proti nemocem. Tyto praktiky byly ve své době často považovány za podezřelé a mohly vzbuzovat i obvinění z čarodějnictví.

Pomocí AI se vědcům podařilo část šifry rozluštit. Podle nich jde o tzv. substituční šifru, tedy systém, kde každý symbol zastupuje konkrétní písmeno nebo znak. Rozluštění ale vyžadovalo dlouhou kombinaci lidské práce a výpočetní analýzy.

AI pomohla také při analýze šifrovaných dopisů ze 17. století, například korespondence mezi šlechtici v době třicetileté války. Badatelé zároveň zkoumají stovky zašifrovaných pohlednic z 19. století. Ukázalo se, že některé z nich byly milostné dopisy psané v němčině. Tyto texty doposud unikaly pozornosti historiků a jejich rozluštění může doplnit obraz každodenního života tehdejší společnosti.

Součástí výzkumu je i využití nástrojů pro automatický přepis rukopisů, například systému Transkribus, který rozpoznává rukopisné texty a převádí je do digitální podoby. Na tento přepis pak navazují algoritmy, které se snaží samotné šifry rozluštit.

Vědci testují také nové systémy, které by dokázaly šifrované texty nejen přepsat, ale i rovnou interpretovat. Experimenty ukázaly, že AI dokáže v některých případech rozluštit i stovky symbolů během několika desítek minut.

Podle výzkumníků zůstává v archivech po celém světě přibližně jedno procento materiálů částečně či zcela zašifrovaných. Patří mezi ně i dosud nerozluštěné starověké systémy písma, například Krétský disk z Faistu nebo některé rané řecké zápisy známé jako lineární písmo B.

Odborníci se shodují, že kombinace umělé inteligence a historické lingvistiky může v příštích letech zásadně rozšířit znalosti o utajovaných či zapomenutých částech lidské historie.