! HPH - výzva nově vzniklého sdružení akcionářů ! - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení , příspěvky 81 až 100

Pokud akciová společnost vysoudí majetek pod právním titulem „náhrady škody“, existují různé možnosti, jak s tímto majetkem naložit.
V rámci nového občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) je škoda pojímána jako jakákoliv ztráta na majetku. Jedná se o podmnožinu k obecnějšímu právnímu termínu újma. Občanský zákoník rozlišuje škodu na újmu na jmění (tj. majetkovou škodu) a újmu nemajetkovou (např. újmu na zdraví nebo na dobré pověsti).
Jak s vypořádáním takového majetku dále naložit je komplexní právní otázka, která závisí na konkrétních okolnostech a právních předpisech dané jurisdikce.
Existuje několik faktorů, které by mohly ovlivnit toto rozhodnutí:
1. Zájmy akcionářů: Akciová společnost má povinnost jednat v nejlepším zájmu svých akcionářů. To zahrnuje i zájem o náhradu škody těm, kteří byli poškozeni. Rozdělení vysouzeného majetku mezi všechny akcionáře, (tedy i nepoškozené, kteří získali své podíly až následně v úpisech) by mohlo být v rozporu s touto povinností, pokud by to vedlo k nespravedlivému znevýhodnění těch, kteří škodu utrpěli.
V každém případě by měla akciová společnost zvážit všechny relevantní faktory předtím, než se rozhodne, jak s vysouzeným majetkem dále nakládat.

Správce trustu na Kypru má určité povinnosti a závazky vůči podílníkům trustu. Zde jsou některé klíčové informace, které musí poskytovat:
1. Základní informace o trustu: Správce musí podílníkům poskytnout základní informace o trustu, včetně jeho účelu, struktury a právního základu.
2. Identita settlora a podílníků: Správce musí znát identitu settlora (osoby, která založila trust) a všech podílníků trustu. Tyto informace jsou uchovávány důvěrně.
3. Finanční informace: Správce musí pravidelně informovat podílníky o finanční situaci trustu, včetně příjmů, výdajů a stavu majetku.
4. Změny a rozhodnutí: Správce musí informovat podílníky o jakýchkoli změnách v trustu, jako jsou změny v investicích, strategii nebo právních dokumentech. Také musí konzultovat s podílníky před důležitými rozhodnutími.
5. Transparentnost a odpovědnost: Správce musí jednat transparentně a odpovědně v souladu s právními předpisy a zájmy podílníků.
6. Zprávy a účetnictví: Správce musí pravidelně předkládat podílníkům zprávy o činnosti trustu a účetní výkazy.
7. Ochrana majetku: Správce musí chránit majetek trustu a zajistit, aby byl řádně spravován.
Je důležité, aby správce trustu jednal v souladu s legislativou Kypru a v nejlepším zájmu podílníků.

Pokud český správce trustu registrovaného na Kypru porušením svých povinností neposkytuje beneficientům k jejich majetku právními předpisy určené informace, může se dopouštět trestného činu:
Porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku se týká situací, kdy osoba poruší povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek. Trestní zákoník stanoví několik variant tohoto trestného činu:
1. Odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti: Kdo poruší povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tím jinému způsobí škodu nikoli malou.
2. Odnětím svobody až na pět let nebo peněžitým trestem: Pachatel bude potrestán, pokud:
o Spáchá čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného.
o Způsobí značnou škodu.
3. Odnětím svobody na dvě léta až osm let: Pachatel bude potrestán, pokud způsobí škodu velkého rozsahu.
Trestní zákoník v České republice stanoví tyto tresty za uvedené trestné činy. Je důležité, osoby spravující cizí majetek jednali v souladu s právem a svými povinnostmi, aby minimalizovali škodu a závažné následky.

Pokud správce trustu porušuje své povinnosti a nakládá s aktivy trustu v rozporu se zakládajícími listinami, může se dopouštět i zpronevěry. To může mít vážné právní následky.
Zpronevěra je trestný čin, který se týká neoprávněného zacházení s cizím majetkem. Podle  trestního zákoníku (§ 206) jsou stanoveny následující tresty za zpronevěru:
1. Odnětí svobody až na dvě léta, zákaz činnosti nebo propadnutí věci: Trest se uděluje, pokud osoba přisvojí cizí věc, která jí byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
2. Odnětí svobody na šest měsíců až tři léta: Pachatel bude potrestán, pokud spáchá čin uvedený v odstavci 1 a byl za takový čin v posledních třech letech odsouzen nebo potrestán.
3. Odnětí svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitý trest: Trest se uděluje, pokud pachatel způsobí větší škodu činem uvedeným v odstavci 1.
4. Odnětí svobody na dvě léta až osm let: Trest se uděluje, pokud:
o Pachatel spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako člen organizované skupiny.
o Spáchá takový čin jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost hájit zájmy poškozeného.
o Způsobí takovým činem značnou škodu.
5. Odnětí svobody na pět až deset let: Trest se uděluje, pokud:
o Pachatel způsobí činem uvedeným v odstavci 1 škodu velkého rozsahu.

K úvaze užití postupu dle § „ Porušení povinnosti při správě cizího majetku“ podle § 220 trestního zákoníku platí, že záměrné blokování nebo oddalování výplat beneficientů trustu lze posuzovat jako škodu.
Když jsou výplaty úmyslně zdržovány, oddalovány, nebo blokovány, může to mít negativní dopad na důvěru a finanční situaci beneficientů. Je totiž důležité, aby správci trustu jednali v souladu s povinnostmi a zájmy všech zúčastněných stran. Pokud máte podezření na takové jednání, měli byste začít jednat.
Co se týče trestní odpovědnosti za porušení povinnosti při správě cizího majetku, platí následující:
Skutková podstata: Trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku je upraven v § 220 trestního zákoníku. Podle tohoto ustanovení se jedná o trestný čin proti majetku, který je možné charakterizovat jako trestný čin poškozovací. K tomuto trestnému činu dochází, když osoba poruší podle zákona uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek a tím jinému způsobí škodu nikoli malou. Za takové jednání hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti.
Škoda: Pro určení stupně závažnosti má u tohoto typu trestných činů zásadní význam výše škody. Jestliže škoda není malá, může být pachatel potrestán podle ustanovení § 220 trestního zákoníku.
Na váš dotaz, zda je možné sčítat škodu způsobenou více poškozeným, aby nebyla považována za malou, odpovídám ANO.

V souvislosti se vznikem trustů si pojďme osvěžit i pojem „obcházení zákona“ jako právního jednání, které sice nepřímo neporušuje žádnou právní normu, ale směřuje k zmaření jejího účelu a smyslu. To může zahrnovat například rozdělení transakce na menší části, aby se obešly omezení zakázaného objemu. Nebo naopak povinnostmi, svázanými s určitým objemem, jako se dělo v HPH s nákladným dělením úpisů kvůli strachu, vystavit je dohledu ČNB.
Obcházení zákona je tedy jednání in fraudem legis, tedy ne v doslovném rozporu s právní normou, ale takové, které chce dosáhnout cíle právem nepředpokládaného. I když výslovný zákaz obcházení zákona není vždy upraven, může být sankcionováno jako protiprávní čin, pokud chápeme právo funkcionálně a ne formalisticky.
Pokud vše vztáhneme na situaci se založením trustů a snahu je zpochybnit, pak tady vidím problém v tom, na co se snahou o nápravu daného stavu odkázat?
Věc totiž vyplacením poloviny podílníků Trustu I. nelze vrátit do původního stavu, s výplatou podepsané dodatky na vracení vyplacených podílů již podléhají promlčení.
A snažit se nápravu daného stavu, byť postaveném na obcházení zákona, způsobením mnohem větších nákladů, škod a křivd snad vážně může myslet jenom magor. Vždyť vzato fakticky, výplaty z trustů pouze souběžně kopírovaly stejný účel, jako výplaty likvidačního zůstatku, takže škodu mohl utrpět snad pouze likvidátor, jenž si spolu s distribucí peněz skrze trusty nemohl spojit svoji odměnu. V souvislosti s trusty i Policií ČR byly vyčísleny jako škoda především náklady na jejich zřízení, které již dnes nelze napravit, pouze kutilstvím několika nenažraných jedinců dále vůči poškozeným znásobit, což nelze ekonomicky ani morálně obhájit.
A spíše naopak, řetězcem dalších důkazů lze již prokázat, že porušováním řádné péče se tyto ekonomicky nedůvodné škody mohou řetězit účelově, s cílem nepovoleným způsobem zvýhodnit ovládající subjekty, zneužitím svého postavení v korporaci, a tím se na úkor jiných obohatit.

Pan Jiřík jako správce kyperských trustů HPH Settlement (Trust 1) a HPH Distribution Settlement No.2 (Trust 2) nemusí číst podobná fóra.
Důležité pro něj je mít dobře načteny závazné právní předpisy, přijaté zákonodárnou mocí Kyperské republiky, kdy jen namátkou připomenu například :
Zákon o trustech (Trustee Law)
Zákon o společnostech (Companies Law)
Zákon o daňových záležitostech (Taxation Law)
Zákon o finančním dohledu (Financial Supervision Law)
Zákon o protiprávním obohacení (Unjust Enrichment Law)
Není totiž standardní, aby z nucené správy ustavené soudem byl vyňat svěřenský fond (trust), který poté roky neplní základní povinnosti vůči beneficientům, jež mu ukládá zákon.
Kyperská republika jako alternativní finanční centrum a oblíbený daňový ráj má v posledních letech eminentní zájem na udržení dobré pověsti, vedené snahou o zachování příjmů z toho v zemích EU výhodného postavení, proto i sankce z porušování už tak liberálních zákonných norem jsou za současného přijímání nové evropské legislativy poměrně tvrdé, a nekompromisně vymáhané ..

Tvrzení ing. Ševčíka:
Výplaty z Trustu 1 (HPH Settlement) nelze obnovit, neboť došlo ke smísení vyplacených a nevyplacených podílníků Trustu 1 a majetek trustu tak nelze dle práva na tyto prostředky již rozlišit . Databáze vyplacených podílníků již stejně byla údajně skartována.
Vymítač lží:
Trust, neboli svěřenský fond, je tradiční právní institut, který má původ v anglosaském právu a byl znám již Římanům. Zakladatel (též trustor) svěří svůj majetek do péče správce trustu (též trustee). Správce pak vykonává práva související s majetkem ve prospěch třetí osoby – obmyšleného (beneficiary). Trust představuje soubor majetku, který zakladatel převedl do správy někoho jiného, aby jej spravoval buď ve prospěch zakladatele či ve prospěch třetí osoby. Zakladatel při založení trustu sepíše tzv. listinu přání (statut), ve které určí, jakým způsobem má být trust spravován a kdo má mít z majetku a výnosů trustu prospěch.
Po poradě se sousedovic bernardýnem a nastudování statutu jsem dospěl k názoru, že problém se smísením vyplacených a nevyplacených podílníků se stává neúčinným již v momentě, kdy opouští kebuli autora.
Statut Trustu 1 totiž stanoví, že vyplacením každého podílníka (obmyšleného/beneficiary) dochází automaticky k zániku jeho členství v Trustu 1, tudíž v něm nejsou 2 skupiny podílníků (dělících se na vyplacené a nevyplacené), takže nemohlo dojít k jejich pozdějšímu smísení.

Ševčík plodí perly, které nutností doplnit pouze zviditelňují, jací jsme v tom plození záchranných operací k HPH darebáci. Například ta poslední poznámka, že:
“vydíráním Harvardu a žalobami proti úpisu poškozujeme jen ty akcionáře, kteří upsali a kteří tak HPH zachránili.“
Tak nevím Ševčíku, zda jsi to psal v deliriu, neboť doplněním souvislostí z toho zachraňování vyjukne, že naše kroky se jako záchrana HPH pouze tváří.
Vždyť pokud by nás žalobci nezdrželi s odkupy nepřevzatých akcií HPH z výměn za cenu kolem 10 Kč z držení stovek tisíc akcionářů, a my poté, co jsme vystoupením z likvidace úspěšně vybojovali právo legitimity kyperských trustů změnou pohledu na řadu výstupů soudních sporů, jež se zrušením likvidace staly neúčinné, a kdy jsme správu trustů dokonce vyvedením z nucené správy ovládli, pak otočení o 180 stupňů prezentací snahy je férově nedoplatit, nýbrž nestandardním způsobem s převedením pokračování jejich vypořádání do HPH ukončit, by znamenalo co?
Že by se stovky tisíc akcionářů nejprve za desetikorunu na akcii zbavili podílů v HPH, pak se zbavily nedoplacených podílů v trustech, dosahujících hodnoty stovek Kč na podíl, a převedli to stylem, vařily myšičky kašičku v jednom rendlíčku, na duplicitní vyplacení sobě do HPH na miliony nových akcií, upisovaných za 1 Kč?
Tak si již duplicitně po svém vyplacení z trustů opět chtěli vyplácet ještě majetek druhých, mající hodnotu stovek Kč na akcii/podíl v trustu?
Myslíš Ševčíku, že svůj postup ve věci svěřeného majetku trustů z pohledu předchozích let v případě napadení vašeho postupu žalobami nebo trestními oznámeními budete schopni obhajovat z pozice spravedlivého a transparentního procesu, vedeného v souladu s platnými právními předpisy? Já o tom pochybuji :-)

On pan inženýr Ševčík dneska nemá svůj den. Vždyť urputně od roku 2018 bránit nejvyššímu orgánu společnosti, tedy valné hromadě projednání legitimity trustů, dělat kejkle s kapitálem jednou hore, podruhé dole, ocenit všechna aktiva nulou, i ta, jenž ovládal sporem u Bayera člen statutárního orgánu HPH, upisovat miliony akcií na práva akcií, zneužitých po vytažení z policejní úschovy trikem daru do HPH, organizovat úpisy desítek milionů akcií, nabývaných ve velkých balících statutáry a hlavně nynějším správcem trustů, odmítnou opakovaně seznámit akcionáře s právním posudkem, zabývajícím se právě problematikou trustů a nechat ho tak k dispozici k zneužití insider infa pouze omezenému okruhu osob.
A po tom všem za porušování povinností spojených se správou svěřeného majetku jako blesk z čistého nebe se po utajování, bez projednání s podílníky tak, jak stanoví právní předpis na Kypru vyrukovat se záměrem, že miliardová aktiva trustů přenesu k vypořádání na ty sebou po korunce kousek získané akcie do HPH, by mohlo napadnout buď sebevraha, nebo magora s vymaštěným mozkem.
Tohle by totiž už neodnesl pouze on, nýbrž celý ten spolčený harvardský team. Tohle by možná šlo, nikoliv ale po tom řetězci podivně amatérsky patlaných podvodů a doslova zločinného nastavování všeho, co jste v harvardu vy borci kdy páchali :-)

Jednání v rozporu s dobrými mravy je pojmem, který se v právu používá k omezení subjektivních práv a kritériu pro posuzování platnosti smluv a právních úkonů. Dobré mravy jsou obecně platné hodnoty a normy morálky, které mají právní relevanci.
Dobré mravy:
a) Dobré mravy jsou součástí zásad soukromého práva.
b) Historicky mají svůj původ v římském právu a byly používány jako kritérium pro posuzování platnosti smluv.
c) Nejsou přesně definovány zákonem, ale jsou založeny na obecně platných hodnotách a morálních normách.
1. Porušení dobrých mravů:
a) Právní úkon, který porušuje dobré mravy, je neplatný už tím, že porušuje zákon.
b) V českém občanském právu existuje několik ustanovení, která se týkají porušení dobrých mravů:
- § 3 odst. 1 občanského zákoníku zakazuje výkon práv a povinností v rozporu s dobrými mravy.
- § 39 občanského zákoníku stanoví neplatnost právního úkonu, který je v rozporu k dobrým mravům.
- § 424 občanského zákoníku upravuje odpovědnost za škodu způsobenou úmyslným jednáním proti dobrým mravům.

Přátelé, přestaňte řešit malichernosti spojené s obavou převzetí svých podílů v trustech a začněte pečlivěji zkoumat všechny nastartované procesy a dohody.
Z řady zákulisních informací a svědectví považuji za účelné opět přistoupit k seznamování s dalšími paragrafy trestního zákoníku, tentokrát na téma:
Legalizace výnosů z trestné činnosti
V České republice je trestný čin legalizace výnosů z trestné činnosti, známý také jako praní peněz, upraven v § 216 trestního zákoníku.
Sazby za tento trestný čin se mohou lišit v závislosti na konkrétních okolnostech případu. Obecně platí, že trestem může být odnětí svobody až na 2 léta nebo peněžitý trest.
Pokud je čin spáchán jako člen organizované skupiny nebo pachatel získá značný prospěch, může být trest odnětí svobody na 1 rok až 5 let.
Kromě trestního zákoníku se týkají praní peněz i další právní předpisy, jako je zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Tento zákon stanovuje různá opatření a povinnosti pro fyzické a právnické osoby v boji proti praní peněz.

Počkat, tady se ale naznačovala zákulisní hra, jež má obejít záměr náhrady škod vysouzených na Koženým? Aby se vlk nažral, harvard získal vedeným sporem Kristiana Jiříka souzené akcie HPH z držení kyperek Chvatíkové náhradou škod za Koženým, ale už nezískal jimi podložený rozsáhlý majetek, uložený jeho oddělením od akcií vznikem trustů, a ten byl s rodinou Koženého chytře zákulisně zobchodován místo odškodnění všech poškozených akcionářů?
Prosím vás, a kdo by v tom jel, na kyperky Koženého připadala takřka polovina veškerého majetku trustů 1 a 2, to už je pořádný ranec stovek milionů! A myslíte, že postup Kristiana Jiříka, pokud by záměrně vymáhal pouze prázdné akcie kyperek bez podkladových aktiv, oddělených vznikem trustů do podoby nevyplacených podílů, může být koordinován se záměrným odpíráním informací Vlastou, bránící vám seznámit se s pravým stavem věcí, což znemožní poškozeným akcionářům/podílníkům efektivně bránit své nároky? To by nápadně připomínalo to paragrafové spolčení. Vzato věcně, záměr přesunout aktiva trustů na HPH, čímž by došlo k poškození právě pouze nevyplacených podílníků se tajnosti nedělali a pokud někdo za tím účelem chtěl ovládnout správu trustů, pak dohodou s Chvatíkovou musel začít a jistě není od věci ji tajit, třeba i pozicí mrtvého brouka ..

Z předběžné konzultace s kanceláří finančního ombudsmana na Kypru k dalšímu postupu vůči Daventree Trustees Ltd. vyplývá, že řešená stížnost investora na neplnění (všech) povinností daných právními předpisy ze strany správce Trustu I. a II. je tak neobvyklá, že zřejmě nebude moci být řešena v rámci obvyklých šablon, kdy jsou časté reklamace investorů směrovány k  součinnosti vyřízení s ombudsmanem, a lze předpokládat, že proces jejího šetření současně vyústí v ukončení licence takto jednajícího správce.
Podle vyjádření kanceláře je ale nutné svoji stížnost s výzvou k nápravě nejprve směrovat na danou společnost.
V nedávné novele zákona, kterým se řídí CySEC a její odpovědnost prý tato získala významnou pravomoc nad subjekty, které reguluje, a to v tom smyslu, že může provádět vyšetřování, vstupovat do prostor a prohledávat, jakož i sdílet jakákoli zjištění se zahraničními regulačními orgány. Dále zavedla rozsáhlé změny jak v registračním, tak v regulačním procesu všech registrovaných subjektů, zahrnující větší transparentnost stávajících subjektů, přísnější pokuty a odebrání licence. CySEC také vytvořila novou strukturu, aby zlepšila vyřizování stížností investorů. Ovšem na podobný charakter stížností předkládané šablony elektronického podávání nepamatovali.
Takže bude ze strany Komise vyžadován individuální přístup k jejímu vyřešení

www.trust-hph.cz/pages/t1fks.html
A nenechte se mást vyjádřeními o nelegálnosti trustů, které nejsou doložena žádným právně účinným rozhodnutím soudu. Správce již na Kypru zajistil ukončení soudem ustavené nucené správy z let 2005 - 2022.
Projev vůle beneficienta být z trustu vyplacen je podmínkou, aby se tak stalo a nemusí být spojen pouze s vyhlášením výplatního období, kdy naopak absence nových žádostí o vyplacení může vést k zániku trustu, viz jejich statut. U Trustu 1 je již ostatně podáno tisíce čekajících žádostí (byť mnoho z nich pro chyby při vyplnění formulářů neplatných), nenechte se proto od uplatnění nároku na své peníze odradit a naopak, můžete svoji žádost spojit s dotazem na vysvětlení právního postavení trustů.
Nové kontaktní místo (po zániku fy TASS jejím splynutím s HPH) je adresa sídla trustu!
Daventree Trustees Ltd.
36 Vyronos Avenue, Nicosia
Cyprus

Bohužel, pravidelné informace k majetkovým sporům v podobě právních rozborů najdete na webech Koženého firem jako u HCC, nikoliv na stránkách HPH.
Taky považuji za nepřípustné, aby hodnotu podílů stovek tisíc podílníků Trustu a Trustu II. v zemi EU, a nikoliv v zemi jako Bangladéš, určovaly lživé kampaně šíření poplašných zpráv, živených porušováním řádné péče správcem vašeho majetku nedbalým výkonem funkce neplněním jeho povinností v Daventree Trustees Ltd., daných platnou legislativou. Proto doporučuji vyzvat správce k nápravě stavu a požádat ho o vysvětlení, a dle výsledku se obrátit na kyperský dohledový orgán.
Následně se nabízí i postup v trestněprávní rovině podnětem na Policii ČR s podezřením na porušení zákona hned v několika paragrafech, jež může vést ke škodě značného rozsahu velké skupině poškozovaných osob, nesoucí prvky praní špinavých peněz a postupu proti dobrým mravům, zneužívání vlivu a funkcí v ovládané korporaci a tak můžete žádat i dohled nad některými soudními spory, například vstupem státního zastupitelství do řízení pana Kristiana J. výkonem dohledu nad ním.

Kontaktní adresa na SPRÁVCE TRUSTU A TRUSTU II.
Daventree Trustees Ltd.
36 Vyronos Avenue, Nicosia, Cyprus
Výzvu správci trustu na Kypru  v případě, že neplní své povinnosti uvedené v předchozích příspěvcích můžete formulovat následujícím způsobem:
1. Zahájení komunikace: Uveďte své jméno, pozici jako beneficienta a důvod, proč se obracíte na správce trustu.
2. Konkrétní stížnost: Popište konkrétní povinnosti, které správce trustu nesplnil. Buďte co nejvíce specifický a uveďte relevantní informace, například data, transakce nebo dokumenty, které se týkají nesplněných povinností.
3. Požadavek na akci: Požádejte správce, aby okamžitě jednal a napravil nedostatky. Můžete také požádat o podrobné vysvětlení, proč povinnosti nebyly splněny.
4. Udělení lhůty: Stanovte rozumnou lhůtu, ve které očekáváte odpověď nebo řešení. Například “prosím o odpověď do 14 dnů od obdržení tohoto dopisu”.
5. Závěr: Ujistěte se, že jste uvedli své kontaktní údaje a poděkovali za pozornost.
Svoji komunikaci se správcem doporučuji archivovat v kopii pro případ dalšího postupu, pokud nedosáhnete nápravy.

Tato komise má pravomoc uplatnit sankce proti správcům trustů a svěřenských fondů, kteří nesplňují své povinnosti. Tyto sankce mohou zahrnovat pokuty, omezení činnosti nebo dokonce odnětí licence. Jejich cílem je zajistit transparentnost a důvěryhodnost kapitálového trhu na Kypru.
Zde jsou některé z jejich pravomocí:
Regulace a dohled: CySEC dohlíží na činnost účastníků kapitálového trhu, včetně správců svěřenských fondů a trustů. Jejich cílem je zajistit transparentnost, stabilitu a ochranu investorů.
Stanovení pravidel: CySEC vydává pravidla a směrnice, které upravují činnost svěřenských fondů a trustů. Tato pravidla zahrnují například požadavky na kapitál, transparentnost a řízení rizik.
Licence a registrace: CySEC uděluje licence správcům svěřenských fondů a trustů. Ti musí splňovat stanovené podmínky a pravidla.
Monitorování a inspekce: CySEC provádí pravidelné inspekce a monitoruje činnost správců. Pokud jsou zjištěny nedostatky, může udělit pokuty nebo odebrat licenci.
Ochrana investorů: CySEC sleduje, zda jsou investoři řádně informováni o rizicích a nákladech spojených se svěřenskými fondy a trusty. Dohlíží také na to, aby byly jejich zájmy chráněny. Je důležité, aby správci svěřenských fondů a trustů dodržovali předpisy stanovené CySEC a dbali na transparentnost a bezpečnost investic

Případná ztráta databáze vyplacených/nevyplacených podílníků trustu standardní řešení, pochopitelně i s přihlédnutím ke specifikům té které jurisdikce.
.Pokud by trust, svěřenský fond či podobný typ subjektu nebyl schopen prokázat, komu patří jeho majetek, mělo by to pro něj vážné právní následky. Zde jsou některé možné scénáře:
1) Změna správce: Pokud by se ukázalo, že současný správce není schopen řádně prokázat vlastnictví, mohl by být nahrazen jiným správcem, který by měl lepší schopnost prokázat toto vlastnictví.
2) Právní řešení: Pokud by se ukázalo, že svěřenský fond není schopen prokázat vlastnictví svého majetku, mohl by být nucen spolupracovat s právními orgány a soudy. Hledalo by se, jak dojít k právnímu řešení, které by určilo, komu skutečně patří majetek ve fondu. Například v našem případě by HPH neprokázal vlastnictví k tomuto majetku u akcionáře, který miliony akcií HPH upsal 20 let poté, co byl do trustů podíl beneficienta, spojený v době vzniku s držením akcie HPH.
3) Ztráta majetku: Pokud by se nepodařilo prokázat vlastnictví, byl by majetek ve svěřenském fondu považován za bezvlastní a mohl by být ztracen. To by mohlo mít vážné důsledky pro beneficienty, kteří by přišli o své nároky na tento majetek.

Do debaty na téma majetku  trustů a pokusů o účelovou distribuci těchto peněz způsobem, poškozujícím podílníky jako původně určené příjemce podotýkám, že v případě sporu o legálnost tohoto postupu platí, že pokud byla některá rozhodnutí o legitimitě vzniku trustů v minulosti odvislá od majetkových vztahů a závazků společnosti v likvidaci, a tato společnost byla později z likvidace vyloučena vystoupením z ní, či zrušením usnesení o vstupu do likvidace, pak došlo k jejich zániku, v takovém případě by se soudní rozhodnutí v této věci stalo neúčinným.