Když se nikdo neozval, dovolím si reagovat na Vaše dotazy:
1) Zařízení na biomasu musí být malá, aby se nevyplatilo naftu potřebnou pro její dopravu rovnou nalít do kotle. Samozřejmě je třeba nějakou energii vynaložit i na její vypěstování a zpracování. Indický ministr zahraničí se nechal slyšet, že užívání orné půdy pro energetické plodiny je zločin proti lidskosti.
2) Myšlenka skladování (střídavé) elektřiny není nová. Přečerpávací elektrárna v noci čerpá vodu do horní nádrže, ve špičce z ní zase vyrábí elektřinu vypouštěním do dolní nádrže. Fyzikálně je to nesmysl (2x ztráty), ekonomicky nevím. Ty poslední stavěli komunisté (Dlouhé Stráně v ČSSR, Markersbach v NDR).
S elekrolýzou vodíku je to podobné, pro elektrolýzu je potřebné použít elektřinu třeba z uhelek. Palivový článek byl vynalezen kolem roku 1850 a vědci na něj nezapomněli. Stále jej vylepšují, ale zatím nedoznal rozšíření. Asi to bude ještě chvíli trvat, než domácnosti budou mít doma nádrže s (třaskavým) vodíkem (vodíkovod?) a budou si elektřinu vyrábět lokálně.
3) Žádný investor, tedy ani ČEZ, nebude provozovaná solárka šrotovat dřív než za 20 let od zprovoznění, neboť do té doby má zákonem zaručenou pěknou výkupní cenu dle roku zprovoznění. Omezení se může týkat jen těch pomalejších, kteří solárka ještě neprovozují, samozřejmě pokud se rekreanti v parlamentu někdy rozhodnou něco novelizovat. Podle ERÚ si spotřebitelé v ČR připlatí minimálně 380 mld, bez novelizace 800 mld Kč. Má- li příspěvek na OZ narůst z loňských asi 0,50 Kč / kWh na asi 5,50 Kč v roce 2011, pak by to mohl být problém pro chudší domácnosti i podnikatele.
