Příspěvky nebo odpovědi uživatele Nobleman

ČEZ se po uvedení Temelína do provozu stal 10. největší evropskou energetickou firmou podle instalovaného (nyní 12 146 MW) výkonu (1. DfF, 2. E.oN, 3 Enel). Zajímavé ale je, že ČEZ stále zůstává druhý největší vývozce elektřiny v Evropě, po EdF.

Občas sem nakouknu a nestačím se divit... Ohodnocení ČEPS v účetnictví není 3 ale cca 4 mld. marně hledám ty obrovské rezervy. Existuje rozdíl mezi účetním oceněním v rozvaze ČEZ a přeceněním z důvodu vkladu majetku, to však slouží pro účely konsolidace. O rezervách na prodej ČEPS nevím, pokud mluvíte o odložené dani z důvodu placení daně z příjmů z prodeje ČEPS, o té se mělo účtovat již dávno, ale to je jiná kapitola.

Jen dodávám, že pro úroky z jaderných rezer ČEZ používá risk free interest rate. Při srovnávání výkazů ČEZ dle IFRS a českých účetních standardů tvoří největší rozdíl právě implementace IAS 37 - Provisions, contingent liabilities, contingent assets. Např. contejnery Castor (pro převoz paliva) jsou dle IFRS odepisován bezprostředně po koupi, protože nesplňují definici aktiv dle koncepčního rámce, § 49 a dle IAS, § 16, odst. 7. Podle českých účetních standardů se však odepisují 20 let.

Možná se budete divit, ale  správně jsou jak rok 2030 tak i rok 2065! ČEZ podle standardu IAS 37 účtuje o několika rezervách. Provisions for decommissioning - rerzervy na vyřazení (u Dukovan rok 2017 (30 let životnost - rok spuštění 1987) u Temelína rok 2030), přičemž je možná, že SURAO povolí prodloužení životnosti až o 10 let, provisions for interim storage of spent fuel - rezervy na mezitímní sklad vyhořelého paliva (vyhořelé palivo musí být přibližně 60 let uloženo v mezitímním skladu než je připraveno na uložení v konečném skladu) a provisions for final storage of nuclear fuel - rezervy na konečný sklad vyhořelého paliva. Pro zjištění prsent value byla použita real dicsount rate 2,5 %. Tato dsk. míra byla zvolena ještě velmi opatrně, např. British Energy používá pro diskontování 3%

Podle mých informací dojde k připsání akcií na účet 1. 4. 2003.

Zdravím pan Hadrouška. Docela se bavím. Tato diskuzní skupina je skutečně pod drobnohledem. Poté co před týdnem reagoval stejně rozhořčeně tiskový mluvčí ČEZ, velmi brzy čekám reakci Pilipa...

P.S. Pak má to HDP nějak vypadat, když se všichni flákají na netu :-))))))))))

Špidla se mstí a první na to doplatil Rusnok http://zpravy.idnes.cz/ Ten David měl nakonec pravdu, když říkal, že Špidla má osobnostní defekty a že není schopen vykonávat vedoucí funkce...

Souhlasím s tím, že oceňování podniku je vážený a hlavně velmi specifický obor (sakra, mám z toho státnici) a že i člověk s VŠ ekonom. směru se s tímto oborem nikdy nemusí setkat. Ale že se dá novinařina dělat pořádně, o tom svědčí i článek v Euru z 26. 2. 2002. Tam cituje doc. Evu Kislingerovou z VŠE. Doc. Kislingerová a prof. Mařík jsou 2 největší oborníci na oceňování firem u nás (přestože se každý dívá na oceňování trochu jiným prizmatem). Jsou spolutvůrci jedinéhé uznávaného softwaru pro oceňování u nás (EVALENT) a tyto lidi jsou respektování i ostrými hochy z BIG FOUR (viz např. články v Business World). Citace doc. Kislingerové je tam sice vytržená z kontextu (když jsem se s ní o tom bavil, byla z toho dost nešťastná - hlavně kvůli svému profesnímu kreditu), ale dejme tomu, že to nebyl autorův úmysl. Dejme tomu, že to udělal kvůli místu. Aspoň měl snahu zeptat se uznávaného odborníka.

Souhlasím i s tím, že metodám tržního porovnání je připisována řada předností. Obcházejí některé problémy výnosvých metod, je zde silná vazba k tržnímu prostředí a dominují tržní data nad účetními.

Na rozdíl od oceňování cených papírů u oceňování firem se zde objevuje řada zvláštností: 1) omezený rozsah co do počtu případů (vyjímkou jsou anglosaské země) 2) není zřejmé, za co byla cena zaplacen (kupující nekupuje podnik, ale jeho očekávávané výnosy i rizikem tím spojeným) 3) využití těchto metod je vázáno na rozvinutý kapitálový trh

Malá srovnatelnost pak vede k tomu, že zdánlivě objektivní data pak musíme subjektivně upravovat. Nakonec zjistíme, že se nám vrací většina problémů výnosového oceňování. Metody tržního porovnání jsou pak jen opakováním základních oceňovacích postupů pod jiným zorným úhlem.

S čím ale nesouhlasím, je hodnocení práce pana Matičky. Jeho posudek jste neviděl, proto se, prosím, zdržte komentářů.

Tak jsem si přečetl článek Jany Klímové. Je to nána. To je to jediné, co mohu říct. Je jedno, zda to dělá z přesvědčení nebo pro peníze.

Pořád nemohu pochopit, jak v nejčtenějších českých novinách může v rubrice Ekonomika působit takový diletant, kterému nedochází elementární ekonomické souvislosti.

Přestože už jsem se to tu jednou pokoušel nastínit, dovolím si zopakovat, proč je to že někdo nabízel 50 mld. (nebo třeba 100 nebo 1000) naprosto irelevantní informace.

Ve světě existuje mnoho metod na ocenění podniku. Ty se dají rozdělit asi do 3 skupin. Výnosové, majetkové a metody založené na analýze trhu. Metody odeňování jsou standardizované a praxí uznávané (i když třeba anglosaský svět klade důraz na jiné metody než třeba Němci).  V poslední době se objevují i nové metody, např. EVA (economic value added) nebo MVA (market value added).

Metoda ocenění by měla být jasná a jednoznačná. Jednoznačnost metody znamená, že znalec by měl bez problémů zopakovat celé ocenění se stejnými nebo PODOBNÝMI výsledky. V praxi se pak dává přednost kombinaci alespoň dvou metod.

Nevím, jakou (jaké) metodu použil znalec pro ocenění REAS. Jedno však vím jistě. To, že někdo nabízel za REAS 50 mld., není v žádném případě relevantní informace. Dokud se totiž obchod nerealizuje nevíme, co svou nabídkou nabízející sledoval...

 Existuje sice metoda srovnatelných transakcí (patřící do skupiny metod založených na analýze trhu). Ta však vychází z REALIZOVANÝCH transakcí - počítá se zde násobitel na základě ceny SKUTEČNĚ zaplacené. Tato metoda pak předpokládá existenci rozsáhlé datové základny pro tyto transakce. Ta v ČR rozhodně není.

Posudek na ocenění REAS jsem neviděl a nemohu ho proto hodnotit. Přesto bych chtěl doporučit lidem (a myslím tím hlavně pani Klímovou), kteří ani neznají rozdíl mezi objektivizovnou hodnotou a subjektivním oceněním, aby se k problému, kterému nerozumí, radějí nevyjadřovali.

S Vašimi odhady souhlasím téměř na 100 %. U konsolidovaného zisku dle IFRS bych byl dokonce ještě optimističtější: 1) Čeps letos vykáže poprvé zisk a 2) Severočeské doly už prý mají také nějaké dcery, takže budou konsolidovat. Proto bych kons. zisk dle IFRS viděl nad 9 mld Kč.

Ano, Čeps se letos pochlapil a po ztrátách v minulých letech (i když v roce 2001 už byl skoro na nule) letos vykáže zisk kolem 400 milionů. Sev. doly nic překvapivého nepředvedou.

1) Transakce s nákupem REAS zatím ještě nebyla schválena. ČEZ v roce 2002 v žádné z energetik nevykonával rozhodující, ale ani podstatný vliv (přestože v některých už velmi nepartné množství akcií měl - viz minulá výroční zpráva).

2) V roce 2002 vykonával ČEZ v 15 společnostech rozhodující vliv a v 8 společnostech podstatný vliv.

3) Do konsolidačního celku za rok 2002 zahrnuty tak jako v minulých pouze Čeps (rozhodující vliv) a Severočeské doly (podstatný vliv). Důvodů může být více - od nevýznamnosti ostatních společností vzhledem k VK, zisku a obratu ČEZ (viz auditorské směrnice) až třeba k vyjímkám, které umožňují Mezinárodní účetní standardy (IFRS).

 

To je ale nedorozumění - REAS nejsou v konsolidačním celku zahrnuty.

A to si ještě neslyšel o konsolidovaném zisku!!!

Já už jsem něco zaslechl... A je to lepší než jsme si mysleli!!!

Ale jak říkal Kostolany: ovečky je třeba stříhat...

Pouze dotaz: Proč měl být nedodržen § 161 OZ?

Tak pana Marka FNM stáhnul ne za pět minut dvanáct, ale dvě minuty před začátkem MVH. Hoši z FNM prý nevěděli, že se s ČEZem soudí...

Tak kontroverzního pana Marka FNM nakonec stáhl. Pro jistotu. Postavila se proti němu naprostá většina odborů. Ono také mít v dozorčí radě člověka, který na společnost podal tři žaloby a dál se s ní soudí je tak trochu "chcát proti větru".

Čtu některé příspěvky něvěřím vlastním očím, kolik je zde odborníků na oceňování firem.

Ve světě existuje mnoho metod na ocenění podniku. Ty se dají rozdělit asi do 3 skupin. Výnosové, majetkové a metody založené na analýze trhu. Metody odeňování jsou standardizované a praxí uznávané (i když třeba anglosaský svět klade důraz na jiné metody než třeba Němci).  V poslední době se objevují i nové metody, např. EVA (economic value added) nebo MVA (market value added).

Metoda ocenění by měla být jasná a jednoznačná. Jednoznačnost metody znamená, že znalec by měl bez problémů zopakovat celé ocenění se stejnými nebo PODOBNÝMI výsledky. V praxi se pak dává přednost kombinaci alespoň dvou metod.

Nevím, jakou (jaké) metodu použil znalec pro ocenění REAS. Jedno však vím jistě. To, že někdo nabízel za REAS 50 mld., není v žádném případě relevantní informace. Existuje sice metoda srovnatelných transakcí (patřící do skupiny metod založených na analýze trhu). Ta však vychází z REALIZOVATELNÝCH transakcí - počítá se zde násobitel na základě ceny SKUTEČNĚ zaplacené. Tato metoda pak předpokládá existenci rozsáhlé datové základny pro tyto transakce. Ta v ČR rozhodně není.

Posudek na ocenění REAS jsem neviděl a nemohu ho proto hodnotit. To bych chtěl doporučit i lidem, kteří ani neznají rozdíl mezi objektivizovnou hodnotou a subjektivním oceněním.

Hezký konec víkendu.