Příspěvky nebo odpovědi uživatele Vir

Tak, ono nájemní bydlení se týká asi 1/5 obyvatel ČR. 4/5 (tedy 80% většina) bydlí ve vlastním domě či bytu. A nájmy kolem 25 tis. Kč rozhodně nejsou běžné. Jinak je dobré si uvědomit, že výše nájemného nezávisí na výši příjmů nájemníků ale na nákladech na pořízení bytu jeho vlastníkem, provozních nákladech a nákladech na údržbu a  pochopitelně na obvyklé míře zisku u investic. Což teprve je výdělek vlastníka bytu. Kdyby ten výdělek nebyl zajímavý, nikdo by byty k pronájmu nekupoval a nestavěl, leda za účelem charity.... A jen na okraj, v ČR jsou statisíce neobydlených bytů a domů (asi půl milionu), jejichž vlastníci by byli rádi i za nájmy výrazně nižší než obvyklé. Jenže je to holt zpravidla v místech, kde není snadné například sehnat zaměstnání, není tam dostatek služeb atd., takže o ně není zájem. Ale kdekdo by chtěl bydlet v Praze, Brně či krajských městech, a nejlépe tak za 5 tis. Kč včetně služeb a mít to do práce nejlépe tři minuty pěšky...

Kalouska sice osobně nemusím, ale o ZÁKONNÉ valorizaci důchodů pro rok 2016 se rozhodovalo na základě statistických dat, získaných ke konci 1. pololetí 2015, a to ve druhém roce vlády L. Sobotky. Inflace tehdy činila 0,3 % a index růstu reálných mezd za rozhodné období byl záporný (došlo k poklesu mezd). Valorize se tehdy prováděla tak, že základní výměra činila 9 % průměrné mzdy a procentní se upravila tak, aby se u průměrného důchodu zvýšila o celou inflaci a 1/3 reálných mezd.  Výsledek byl, že vzhledem k nepatrné inflaci a poklesu reálných mezd nedošlo ke zvýšení procentní výměry, ale zvýšila se pouze výměra základní, a to o 40 Kč. Podle současného valorizačního vzorce, kdy základní výměra činí od minulého roku 10 % průměrné mzdy a procentní výměra se zvyšuje tak aby u průměrného důchodu vzrostla o celou inflaci a 1/2 růstu reálných mezd by to však nebylo o mnoho lepší.Pořád by platilo, že místo růstu mezd došlo v rozhodném období k jejich poklesu  a inflace byla nepatrná (letos je proti tehdejší době cca 13x vyšší) takže jediné, co by se lišilo by bylo to, že základní výměra by se zvýšila nikoli o 40 Kč ale o 40/9 x 10 = cca 45 Kč.Čili shrnuto, byla-li taková situace, že ceny v podstatě téměř nerostly a reálné mzdy pracujících lidí dokonce v předchozím rozhodném období výrazně klesly, tak ta zákonná valorizace zkrátka té situaci odpovídala, jakkoli rozumím tomu, že to bylo k nas***í. Jinak ten "Kalouskův" redukovaný valorizační vzorec byl použit jen pro  r. 2013 a 2014. Od r. 2015 do r. 2017 platílo výše uvedené. Od r. 2018 se pak procentní výměra valorizuje o inflaci a 1/2 růstu reálných mezd a od r. 2019 se zvýšila základní výměra z 9 na 10 % průměrné mzdy. A jen na okraj, valorizace 2021 je "tažena" převážně inflací, protože díky "koroňáku" reálné mzdy nerostly.

Povinnou minimální dobu pojištění klidně získat mohla, nebývala dřív tak dlouhá jako dnes. Je ovšem drobný rozdíl, jestli odcházíte do důchodu jen s povinným minimem (nyní 35 let) nebo s dobou pojištění o 8 - 12 let vyšší, protože to má značný vliv na výši procentní výměry důchodu.  A jde též o to, jaké měla vyměřovací základy v rozhodném období a jaké bylo krácení za předčasnost (vedle nezískané další doby pojištění).

Drobný problém je, že zlato už dávno není tím hlavním "měnovým" etalonem, ale je pouhou "komoditou". Jinak samozřejmě hodnota dolaru (a dalších měn) vlivem inflace (včetně cílované) vůči koši komodit, resp. produktů,  klesá ale to není to, co je míněno devalvací - viz např. wiki: "Oslabení domácí měny vůči zahraničním měnám v systému fixních (úředně stanovených) kurzů."

když ona bohužel poctivost při výkonu práce neříká vůbec nic o tom, jakou má ta odvedená práce ekonomickou hodnotu, potažmo cenu, tedy jaká za ni bude mzda. A od mzdy se odvíjí jak odvody na důchodový účet, tak následně vyměřený důchod, u kterého je ovšem podstatně významnějším parametrem doba pojištění (a odvodu pojistného), která je u předčasných důchodů kratší. Nicméně, Vás jako (patrně) ženu může potěšit to, že budete-li pobírat důchod po dobu u žen statisticky průměrnou (téměř 29 let) obdržíte na důchodech (byť nižších) zhruba 1,8 násobek toho, co jse za celý svůj život "poctivé práce" na důchodový účet odvedla :-)

Z pohledu důchodového účtu je to krácení nastavené tak, aby jeho vliv byl "neutrální". Ty peníze na důchody nám nikdo neposílá v pytlích "z Bruseli", ale někdo je musí vydělat a odvést na důchodový účet. A celková doba pojištění (z níž jen část je doba odpracovaná) je jen jedno hledisko. Pokud se ovšem týká peněžních toků, tak za čtyři měsíce práce před dosažením důchodového věku je za Vás odvedeno "do systému" ZHRUBA na jeden měsíc vyplácení Vašeho důchodu. Pokud ovšem odejdete například o rok dříve, tak nejen že jsou pro důchodový účet nenávratně ztracené nevydělané a neodvedené peníze na cca tři měsíce Vašeho důchodu,  ale navíc se tím, že Vám je důchod vyplácen o rok dříve, spotřebují před dosažením řádného důchodového věku peníze, které za Vás byly na důchodový účet odvedeny za čtyři roky!  A pokud uvažujeme např. s 15 tis. Kč/měs. důchodu, tak by bez krácení přišel důchodový účet nenávratně za rok předčasnosti v porovnání s normálním starobním důchodem téměř o čtvrt milionu! Takže se to řeší tak, že se "statistická ztráta" důchodového účtu rozpočítá na "statistickou dobu pobírání důchodu" (neb jak dlouho jej bude pobírat konkrétní člověk nikdo neví) a o to se předčasné důchody poníží.

Pokud je to video reklamou na předdůchod, pak se to jakž takž dá... Ale má-li jít o srovnání, tak poskytnuté informace jsou v lepší případě polovičaté. (Předesílám, že sám předdůchod pobírám...) Když srovnání, tak by měly zaznít klady i zápory. Ve videu byly uvedeny pouze klady předdůchodu, ale nezazněly jeho negativa. Například fakt, že při jeho pobírání se sice nesnižuje osobní vyměřovací základ a také nedochází k "sankčnímu" krácení, ale pokud již člověk není při jeho pobírání důchodově pojištěn z nějaké výdělečné činnosti (nepracuje, či pracuje třeba jen na DPP), má za každý rok předdůchodu nižší procentní výměru starobního důchodu o 1,5 procentního bodu oproti tomu, když by pracoval až do data nároku na starobní důchod. Jde o důsledek kratší doby důchodového pojištění, protože "předdůchodce" je sice státním pojištěncem u zdravotního pojištění, ale nejde o náhradní dobu u důchodového pojištění. Pro představu - pětiletý předdůchod který je pouze vyloučenou dobou, a během něhož nebylo placeno důchodové pojištění, ani neplynula nějaká náhradní doba (např. uznaná péče) má za následek, že následně vyměřený starobní důchod bude o cca 1200 - 1500 Kč nižší.