Sami jste napsali jak to bylo doopravdy zde: www.kurzy.cz/zpravy/434698-greenpeace-stat-ziska-k ...
Proto nelze těmto vysvětlujícím článkům a snahám ministerstva věřit. Jednání ministerstva průmyslu považuji za protistátní a zločinné uskupení lidí, kteří nehájí zájmy všech slušných lidí v této zemi.
Tak nejprve se schválí zákonem, že se nebudou poplatky pět let zvyšovat a pak si hezky ty polatky několikanásobně sníží. A teď se tady chvástá jak chce to nejlepší pro náš stát. Sobotko, tak za tohle tě snad už po volbách zavřou. Je to výsměch všem lidem co tu platí daně.
Zde je to dobře popsané:www.kurzy.cz/zpravy/434698-greenpeace-stat-ziska-k ...
Nechápu to náhlé nadšení všech Piráty. Když byli z mého pohledu skutečně alternativní po obsahové stránce, nikdo je nevolil a každému byli pro smích. Teď, když obsahový radikalismus (z mého pohledu správný) vyměnili za vyprázdněnost a přetavili ve formální radikalismus (odvolatelnost, vázaný mandát, populistická útočná kampaň), který je mi krajně nesympatický, všichni si je náhle zamilovali. Přitom to jsou stále jedni a titíž lidé. Potvrzuje se opět jedno jediné: lidé chtějí změnu (formální tyátr), ovšem pouze se skrytým ujištěním, že se právě vůbec nic nezmění;-) Tento pocit jim v minulých volbách poskytlo ANO, v těchto Piráti.
To je pravda. A právě proto je nezbytné průběžný systém reformovat, aby vyplácené důchody mnohem více reflektovaly, kolik kdo do systému vložil. Jinak to nikdy nebude fungovat a systém bude vždy v chronickém deficitu (protože hlavně ti více vydělávající budou vždy hledat cestu, jak se mu vyhnout).
Ale jak čtu o pár článků výše, politici chtějí místo skutečných problémů "řešit" cenu másla:-/
je závislý na státu (státních příspěvcích) a demografickém vývoji stejně jako státní systém důchodového pojištění. Je to stále totéž průběžné financování závislé na tom, kolik peněz do systému přitéká a kolik z něj odtéká. V podstatě tedy jen systém dubluje a představuje zbytečné náklady navíc. Mnohem lepší, než přispívat soukromým penzijním fondům, by bylo, kdyby stát reformoval sám systém důchodového pojištění, odstranil stimuly a nespravedlnosti, které řadu lidí vedou lidi k tomu, aby se mu vyhýbali. To samozřejmě nevyřeší nepříznivou demografii (tu nevyřeší žádný penzijní systém), ale aspoň se tím odstraní nespravedlnosti a celý systém se stane účinnější a méně nákladný.
Ti nejprve roky podporují zahraniční vlastníky firem aby na vyspělých trzích lépe konkurovali a více vydělávali (tímto mimochodem zlenivěly i české firmy a ztrácí konkurenceschopnost). Všichni jsme platili díky vysokému kurzu více za dovolené a dovezené věci. Nyní se jím zdá, že potřebují více odvádět banky na dividendách a tak se operacemi ČNB zdraží lidem úvěry. Údajně se jim během intervencí přehřály hypotéky a mělo by to negativní vliv na splácení. Během udržování kurzu koruny vytiskli obrovské množství korun a za jejich tisk zaplatili velké peníze, které jsou ztrátou banky. Natištěné papírky vyměnily za jiné papírky s pochybnou hodnotou. Další ztráta vzniká výběrem spekulativního kapitálu a jeho vrácení z české do jiných měn. Přesto ČNB zbudou cca 2 bilionky na účtě a obrovská ztráta. Zisk by byl příjmem státního rozpočtu, nyní budou ztrátu roky odmazávat. Nejlepší by bylo se zbavit toho trojského koně a všechny včetně pana guvernéra, který prodal podle zpráv ty tuna zlata k bohatým sousedům za poloviční cenu, zavřít a konečně udělat něco pro lidi To lze provést jen pokud lidé vyjdou do ulic a změní zákony. Ještě maličkost - léta tu určití podnikatele směňují cizí měny za poloviční kurz a kazí tak jméno nás všech. Banky rovněž za směnu účtují velké poplatky a jsou zdrojem jejich štědrých dividend. ČNB na to čumí a nedělá nic. Jediná cesta je jít k volbám a ty d....ty nevolit. Zvolit si poslance a vládu, která propojí tyto dva rozpočty a zaplatí tím dluh státu. Zaplatí ho vlastně občané, které ČNB okradla během intervencí. Byla by to vlastně taková vynucená sbírka od občanů. Zbude cca 50 miliard z neplacených úroků a může být okamžitě vyrovnaný rozpočet. Přijal bych euro, nevstupoval do eurozóny a to obrovské množství papírků uschoval na horší časy do prázdných sejfů ČNB. Bohužel realita bude jiná. Po volbách se spojí stávající strany, které v parlamentu tvrdnou desítky let a budou pokračovat v devastaci státu. Bohužel si naši lidé sami sebe neváží a nepamatují si na co léta nadávali. Jistě se také najdou desítky ekonomů, kteří mě pomluví a uvedou tisíce důvodů proč to nejde.
Kapacita baterií byla odemčena z důvodu možného delšího dojezdu, proto aby auta mohla opustit záplavová území. Jinak samozřejmě plné vybití zkracuje životnost baterií a dálkové nastavení bylo jen dočasné.
se bude hodnota bitcoinu vyjadřovat v dolarech a ne hodnota dolaru v bitcoinech, bude to čistě spekulativní investice, která může mít "hodnotu" 100 i 100 tisíc USD, čistě proto, že ve skutečnosti žádno, nebo téměř žádnou, hodnotu nemá.
OSVČ obecně pracují tolik, kolik potřebují nebo chtějí. Těch se samozřejmě nějaká pracovní doba netýká. Věřím, že jsou tací, kteří dělají pár hodin nikoli denně, ale měsíčně;-), a pak zase jiní, kteří pracují od nevidím do nevidím a stejně se sotva uživí.
Máte pravdu v tom, že autor nesprávně dedukuje příčinnou souvislost mezi produktivitou a mzdami. To, že tyto veličiny korelují (vyvíjejí podobně) je pak způsobeno tím, že hodinová produktivita je vlastně cena utržená za výrobky vyprodukované za hodinu práce a její růst je tedy v podstatě růstem inflace, od které se zase zpětně vyvíjí růst mezd. Takže ta souvislost je velmi velmi zprostředkovaná a jiná, než autor naznačuje.
Co se týká utopičnosti zkracování pracovní doby z hlediska dělníků, tam nesouhlasím. Jednak by se mzdy nesnížily proporcionálně a druhak by to nebylo tak, že by někdo někomu nakázal, že nesmí pracovat více. Ideální by bylo, pokud by zákon snížil normu na řekněme 32 až 34 hodin týdně, s tím ovšem, že by ke snížení mohlo dojít jen na základě dohody zaměstnavatele a zaměstnance. Nenastávalo by tedy automaticky ze zákona - zaměstnavatel i zaměstnanec by s ním i s jeho podmínkami museli souhlasit. Lidé by tedy nadále mohli pracovat déle (např. 40 hodin), ale už by to nebyla norma. Opravdu to není nic nerealistického a záleží jen na způsobu implementace, který zajistí, že zkrácení pracovní doby bude každého volba, nikoli nutnost.
...ještě bych doplnil, že to nemusí být jen byznys, ale prakticky jakákoli komunitní aktivita, které dnes dost skomírají.
abychom se dozvěděli, zda to podporu má nebo nemá, musí to nějaká ze stran zahrnout do volebního programu. Pokud myšlenka získá podporu více než 50%, norma pracovní doby se zkrátí a pracovat déle bude sice možné, ale nebude to již normou.
Autor se fatálně mýlí, když se domnívá, že skutečnost, že ke zkrácení pracovní doby nedošlo samo od sebe znamená, že o něj není zájem. Problém je v tom, že zaměstnancům nikdo tuto volbu nepředložil a že normativní charakter 40i hodinnové pracovní doby stanovené zákonem vede k tomu, že se autorovi a koneckonců i samotným pracujícím jeví, že všem, nebo téměř všem, vlastně vyhovuje. Průzkumy o tom ale nesvědčí: už v roce 2000 se 30% lidí vyslovilo, že by upřednostnilo kratší pracovní dobu. Tito lidé by se nejspíš byli ochotní vzdát i nějaké části mzdy, a s nástupem generace Y pravděpodobně tento podíl dále poroste. O tom, že v Česku existuje neuspokojená poptávka po kratší pracovní době svědčí, že vzdor těmto průzkumům máme stále jen 7% částečných úvazků, ne proto, že by o ně lidé nestáli, nýbrž proto, že je firmy nenabízejí.
zda se tak děje díky vyšším ziskům, nebo spíš díky nižšímu počtu akcií (zpětný odkup). Sázel bych spíše na to druhé.
tak špatný nápad, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jen by ho bylo nutné dotáhnout do konce. Státovky by měly být emitovány státní (centrální bankou) a úložky v nich by nebyly úročeny (případně by byly úročeny o inflaci). Na druhou stranu by vklady byly zaručené do 100% výše. Půjčky by byly též bezúročné, nebo s minimálním úrokem. Další položkou pasiv státní banky by kromě úložek obyvatel ve státovkách, byly daňové příjmy (na straně aktiv pak půjčky na veřejné investice a rozpčtové výdaje)
K čemu by to bylo dobré? Byla by to nepřímá kontrola dnes nijak nekontrolovatelných centrálních bank, jejichž politika bezuzdného tištění peněz vede k nestabilitě a nafukování různých bublin. Centrální banky jsou dnes zcela ve vleku hráčů na finančních trzích a jejich snahy po snadném a rychlém zbohatnutí. Důsledkem je trvalá monetární expanze, která nesmyslně sráží úroky k nule a vede k hromadění hotovosti v bankách. Pokud by komerční bankovnictví mělo konkurenci v podobě státní banky, nic takového by se nestalo: lidé by začali poptávat státovky, kurz komerční měny by klesl a její objem by musel být regulován. V časech ekonomické krize by se lidé stáhli do státovek, takže stát by měl více peněz na veřejné projekty, v čase konjunktury umožnující vyšší sazby v komerčních bankách, by lidé ukládali své peníze tam.
Inflace samozřejmě existuje, ale projevuje se pouze na třech trzích - akciovém, dluhopisovém a trhu nemovitostí. Do nich utíká nadbytečná likvidita z kvantitativního uvolňování. Inflaci na trhu spotřebního zboží a služeb ovlivňují jiné faktory - na měnové politice centrálních bank do velké míry nezávislé - jako rostoucí konkurence a vysoká míra uspokojení potřeb.
To všechno je natolik očividné, že se mi nechce věřit, že ani po 5 letech marného vyvolávání deště (inflace), nikdo nepřijde s tím, co se nabízí: že totiž uvolněná měnová politika nemá na inflaci žádný, nebo téměř žádný efekt. Volat po jejím pokračujícím uvolňování znamená chtít prohlubovat nerovnováhu (a zdánlivě špatný "odhad" trhů) právě na třech výše uvedených trzích. Nízké úrokové sazby u dluhopisů nejsou žádnou předpovědí budoucí inflace, nýbrž pouhým důsledkem snahy inflaci nekonvenčními nástroji vyvolat. Jsou tak samy přímo projevem inflace (inflace na dluhopisových trzích).
Ano, víceméně tomu tak je. Avšak na rozdíl od průmyslové revoluce mzdy na Západě jsou již vysoké nějakou dobu a na rozvoji technologií to není příliš znát. Nemůžeme zkrátka čekat, že převratné inovace budou přicházet stále v takovém tempu jako v posledních cca 2 stoletích.
Špatné je, že tomu nedokážeme přizpůsobit naši poptávku po růstu bohatství a HDP, která akceleruje současně s tím, jak technologický pokrok zpomaluje. Výsledný nesoulad pak negativně ovlivňuje a silně destabilizuje ekonomický vývoj.
že si nikdo nepoloží otázku, jak mohou banky mnoho let za sebou realizovat zisky v řádech miliard EUR. To by v konkurenčním prostředí nemělo být v žádném případě možné. Ergo, jediné vysvětlení je, že se v konkurenčním prostředí nepohybují a nikoho to nezajímá. Přitom výrobní podniky za kartelové dohody pranýřovány nesrovnatelně více...
tak, že malý růst je důsledkem zadlužování, nýbrž že zadlužování je výsledkem nízkého růstu. A proč autor viní jen státy? Proč neviní centrální banky, které jsou hlavními původci zadlužování? Dokonce v poslední době slýcháme z jejich strany názor, že státy jsou málo(!) utrácivé, a tím kazí jejich snahu (vyjádřenou tištěním obrovského množství nekrytých peněz).
AAni závěr autora není přesvědčivý: právě proto, že zlato už není ekvivalentem peněz, nemá velký smysl ho kupovat - v tomto systému je i zlato pouhým spekulativním aktivem jako kterékoli jiné.
trochu opomíjí, nebo nechce vidět, fakt, že jsme "na vrcholu" cyklu a současně na vrcholu bezprecedentně expanzivních politik centrálních bank. Není to náhodou tak, že onen cyklus je výsledkem jejich politiky, než jejich politika výsledkem nějakého nezávislého cyklu? Celá konjunktura je uměle vytvořená, respektive jde o snahu potlačit chronickou krizi, v podstatě krizi z nadvýroby, a uchovat aspoň na pár let iluzi, že to celé dává nějaký smysl...
za 1 roční plat je v zemljance?
z roku 2012 měl být inflační cíl dosažen v roce 2014, a nic, v roce 2013 se zas predikovalo 2015, a zase nic, o rok později 2016 a opět nic. Ale pozor: je tu dobrá zpráva, v roce 2017 predikuje FED dosažení cíle v roce 2019??! Celý článek je jen dalším důkazem naprostého nepochopení situace: inflace je zkrátka při určitém stupni vývoje ekonomiky necitlivá na jakkoli uvolněnou měnovou politiku, tato politika je neúčinná a má víc negativních účinků než pozitivních. Jak dlouho budou ještě cetrální bankéři před tímto očividným faktem zavírat oči?
"funguje" nijak neregulovaný trh;-)
Dovolil bych si polemizovat s tezí, že trh je vládou všech. Mnohem přesnější by bylo říci, že JE vládou NIKOHO, která se docela dobře srovná s jakýmkoli režimem.
Zkracování pracovní doby by měl být normální trend, nepřirozené je to, že se v posledních cca 70 letech prakticky zastavil. V článku zmiňovaný Keynes předpovídal pro naši éru 15 hodin týdně. V předpovědi růstu produktivity se nezmýlil, ale zmílil se v sociálně psychologické setrvačnosti. Stále je pro většinu lidí, kdovíproč, těžko představitelný i čtyřdenní pracovní týden, tedy dvojnásobek toho, co prorokoval...
práce je ale něco docela jiného než přidaná hodnota. Pokud by šlo skutečně o přidanou hodnotu, byly by na tom státy východní Evropy podstatně lépe("díky" nízkým mzdám)
Všeobecný garantovaný příjem by byl asi příliš drahý, nicméně existují možnosti, jak "garantovaný" příjem (v podstatě důchod) kombinovat s ostatními sociálními dávkami a důchodovým systémem. Např. tak, že stát každému, nebo každému zletilému, připíše určitou částku na osobní důchodový účet, na tento účet si dotyčný dále přispívá během aktivního života a čerpá z něj v případě nezaměstnanosti, či odchodu do důchodu, důchod vypočtený jako podíl naspořené sumy/průměrná doba dožití v měsících. Přestala by tak mimo jiné existovat pevná hranice odchodu do důchodu.
to je docela logic fail tvrdit, že se chystá opodstatněné rallye a zároveň předpovídat opakování apokalypsy z roku 2008. Jestli se podle něj má něco takového odehrát, pak ten růst už dávno žádné opodstatnění nemá.
na inflaci působí mnohem víc neměnové faktory - ceny komodit, konkurence, zákon klesajících mezních užitků (ten ze všech nejvíc), slabá ochota zvyšovat mzdy atd. ECB by měla svoje QE ukončit ne proto, že zafungovalo, ale právě proto, že nemá téměř žádný efekt! Tedy ono efekt má, ale pouze ve zvyšování nerovnováh - vytváření cenových bublin na trzích akcií a nemovitostí a rapidní zvyšování státních dluhů zapříčiněných uměle udržovanými nízkými úroky. Je to hanebná politika.
že čtyřdenní pracovní týden bude zaveden dřív, než za 30 let. On už teď má podle všeho zpoždění. Co se týká té AI, proč by budoucnost měla ležet v analýze dat, když to je právě oblast, v které je AI lepší než člověk - už nyní!
Já že se mi ta čísla P/E nějak nezdála a ona jsou vycucaná z prstu, resp. z nadhodnocených E. Ve skutečnosti se P/E blíží hodnotám před splasknutím internetové bubliny, až na to, že tehdy za ní stála aspoň zcela nová technologie. Za dnešní bublinou "stojí" pouze vytištěné papírky a neodůvodněné nadšení z nepříliš schopného prezidenta.
takže ono se roky nedaří dosáhnout cíle 2% ani při sebeuvolněnější měnové politice, tak ten cíl zvýšíme! Velice "moudré".
vlastním akcie fir. seller bellot dají se prodat a komu děkuji
Rozhodně doporučuji najmout si firmu. Samozřejmě českou, jelikož objednat si Rakouskou
firmu znamená téměř dvojnásobek ceny.Já si objednal na stěhování ze zahraničí firmu stěhování kvalitně a
výsledek byl dobrý. Takže doporučuji www.stehovani-kvalitne.cz
Myslím si, že k exitu dojde v době největších výplat výnosů do zahraničí.
i větší množství.
Myslím si, že jde o nepochopení příčin. Centrálním bankám v Evropě nejde o nic jiného, než zabránit, aby se čerstvě emitované peníze stáhly zpět do centrální banky. Kdo si je tam chce uložit, tak musí platit. samozřejmě věc souvisí s nákupem státních dluhopisů centrálními bankami, takže zájemců o státní dluhopisy je hodně, klesá úroková míra do mínusu.
Zda má koule, to nevím, ale strach z produktivních investic mi nepřipadá moc v pořádku.
Analytik Citigrup asi to trochu popletl, či špatně pochopil. Cílem záporné úrokové míry není primárně inflace, ale odradit banky, pojišťovny a další, aby si přebytečné peníze ukládaly zpět do centrální banky. Jde tedy o důsledek emise peněz, která je dělaná z důvodu inflace (znehodnocení peněz). ECB neemituje peníze proto, aby se dostaly zpět do jejich sklepení. Chce dostat peníze do ekonomiky.
DDomnívám se, že aby byla nastartovaná nějaká inflace, že by bylo nutno nově emitované peníze přes státy směřovat do spotřeby (státu a sociálně slabých lidí). zatím peníze jdou spíš do splácení starých dluhů a do tvorby nových výrobních kapacit, které přinášejí na trh další konkurenci, a tím srážejí ceny produktů a služeb. takto se těžko majitel úspor dočká znehodnocení svých úspor. Další možností, jak vyvolat inflaci je poučit se ze Zimbabwe, likvidovat podnikání, pak nedostatek zboží na trhu konečně tu inflaci přinese.
Doufejme, že nebude zvolen. Jinak nás čeká opakování r. 2009.
Ano. teoreticky se může stát někdy v budoucnu, že uskladńování energie v bateriích bude výhodné. Cestu nerovnoměrné spotřeby ale vidím spíš jinde. pomocí internetu či mobilní telefonní sítě by mohla být řízena spotřeba některých spotřebičů, např. mražáky by snížily teplotu o 3 C, aby v době ranního nájezdu strojů si daly přestávku ve spotřebě. Určitě s nástupem elektromobilů budou majitelé motivování si nabýjet v noci.
J.Jedlička Mobilní telefon není tak úplně fotoaparát, jde o jiný výrobek, který má i funkci fotoaparátu a možná způsobuje pokles poptávky po fotoaparátech. Těžko bude elektrická energie nahražena něčím jiným. Naopak s možným nástupem elektromobilů by mohl být o elektřinu větší zájem. Tím netvrdím, že by ČEZ měl bezhlavě investovat do uhlí v zahraničí. T.Sýkora. Je otázka, co to tlačení na pilu je. Pokud investování do málo efektivních ale módních forem výroby elektřiny, pak mohou chybět zdroje na investice, až se skutečně něco efektivního objeví.
Tam ale taky záleží, kdy je uskutečněn prodej. Nebo ne ?
Výsledek emise peněz nelze brát jen podle dnešních dat, ale i podle toho, jaká data by byla, kdyby emeise peněz neprobíhala. Jsem přesvědčen, že by tu byla tuhá deflace. že by se nikomu nevyplatilo investovat, protože by peníze se nejlíp zhodnocovaly deflací někde v trezoru či na účtě. Pokud by banka nekrachla. Omezená investiční činnost by měla za následek růst nezaměstnanosti i rekordní státní zadlužování.
Ještě větší obavu bych měl z toho, že po 6 letech provozu budu muset vyměnit všechny baterky, a bude mně to stát víc, než 6 leté benzínové auto.
Mít zlato, tak bych taky prodával.
To je dobře. Pokud chce mít ČEZ roční 10% výnos z investice, tak ať nakupuje své akcie. Dokud jsou pod 400.
Podle Goldman Sachs by mělo zlato klesnout na 1000 dolarů za unci.
Hansene. Tvoje předpověď z roku 2013 vůbec nevyšla. jestli to není tím, že ta emise peněz není až tak škodlivá, a v určité míře nemusí vyvolávat inflaci, ale pouze růst nabídky zboží.
Já bych protitržní politiku ČNB komentoval jiným nadpisem.
Např. "Koruna stále drží slabé pozice kolem plánovači prosazeného kurzového závazku."
| Burza Prime 09:16 | ||
| Název | Kurz | Změna |
|---|---|---|
| COLT(CZG) | 676.00 | -0.29% |
| ČEZ | 949.00 | +0.32% |
| ERSTE | 1 099.00 | -0.23% |
| GEN(NORTON) | 560.00 | +0.72% |
| GEVORKYAN | 254.00 | 0.00% |
| KB | 759.50 | +0.60% |
| KOFOLA | 300.00 | +1.35% |
| MONETA | 98.60 | +0.20% |
| PHOTON | 43.90 | -0.23% |
| PILULKA | 174.00 | -2.25% |
| PM | 15 020.00 | +0.13% |
| PRIMOCO | 800.00 | 0.00% |
| VIG | 736.00 | +0.82% |
| Kurzy měn | |
| Kurzovní lístek ČNB pro 04.06.2024 | |
| USD americký dolar | 22.789
  |
| AUD australský dolar | 15.141
|
| GBP britská libra | 29.087
 |
| BGN bulharský lev | 12.662
|
| EUR euro | 24.765
|
| HUF maďarský forint | 6.310
|
| NOK norská koruna | 2.155
|
| PLN polský zlotý | 5.762
|
| CHF švýcarský frank | 25.534
|
| TRY turecká lira | 70.301
|
| Komodity online | ||
| Ropa | 77.46 USD | 08:58
|
| Zlato | 2333.11 USD | 08:58
|
| Stříbro | 29.58 USD | 08:58
|
| Káva | 231.18 USD | 04.06
|
| Cukr | 18.88 USD | 04.06
|
| Bavlna | 74.42 USD | 08:58
|
seznam.cz
(