Každý pátý Čech chce komunismus - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

nestojí vůbec za nic. Myslím, že měli dost příležitostí se znemožnit. Kde dělali ten průzkum, v Praze na Váslaváku? Lidé jsou znechuceni současným režimem a politikou. Jen ze slušnosti nepřiznají sympatie k radikální levici, protože se to jaksi nepatří. Jsou masírováni stupidní rétorikou, kterou vidíme dnes a denně v televizi. Již dnes je situace stejná jako před 15 lety, co se moci obyčejných lidí něco změnit týče. Pan Hartl je souciolog na baterky, jeho závěry se hodí tak leda do putyky. Zěch lidí je mnohem víc, jenom je potřeba udělat pořádný průzkum, proč jsou lidé nespokojení, vůbec to nemusí být žádní frustrovaní jedinci a zoufalci. To jen Hatrl a jemu podobní by velice rádi zesměšnili každého, kdo má jen trochu jiný názor na současné poměry a režim. Všiměte si změny charakteru zpravodajství ČT v posledních měsících. To je normalizace naruby. 

Když ti, kterým se daří, nepomáhají těm, kterým se nedaří, (protože neumí, nebo si nevědí rady), vzniká sociální napětí, které se nakonec vymstí i těm schopným a bohatým. Jsou to spojené nádoby a ti, co myslí jen na sebe, na to v historii vždycky nějak doplatili sami, nebo jejich děti. Je to už po staletí platný mechanismus. Za revoluci mohou nejen neschopní a chudí, ale i bohatí, kteří to nechají dojít příliš daleko. Ve Švédsku to zvládají. Tady to naši politici příliš nezvládají. Například ODS tvrdí, že je potřeba vytvořit bohaté, aby bylo dost peněz i pro ty chudé, ale zatím jsou výsledky takové, že jsou vidět hlavně bohatí, kteří se stávají ještě bohatší a chudí, kteří se stávají ještě chudší a žijí za hranicí chudoby. Bohatí a schopní, kteří se starají i o neschopné a chudé, jsou vzácnou výjimkou. Nikdo z těch schopných, co to umí, nenaučil ty co to neumí, jak slušně žít a oni pak nikde nevidí perspektivy. Snaží se tedy poradit si, jak umí, protože jinak to neumí. Tak kradou, přepadají, jsou agresivní... a chtějí komunismus.

Vono v tom bude ještě něco navíc! - Nejenom chudí nevědí (nemají šanci?) jak si zařídit život líp. V ČESKU ani většina postpubertálních rychlokvašných zbohatlíků neví o čem je bohatství. Zatím to tady vypadá tak, že jeho podstatou je nakrást/restituovat/natunelovat/t.j. jakkoliv "vypodnikat" a naždímat co nejvíce s cílem co nejvíce dle možnosti okamžitě rozmrdat. 

A v posledních létech se tak chovali lidé, firmy, obce i stát jako celek. Jenomže bohatství nevznikne půjčkou na ještě honosnější nažrání se, ale spíše kultivovaním již vytvořených hodnot tak, aby přinášeli nové větší hodnoty. (A nejraději nejenom v rámci vlastního dvorku, ale dle možností u od blbých sousedů, kteří to z nejrůznějších důvodů zatím nepochopili .... Takže ivotomje přiliv zahraničního kapitálu nemá-li protiváhu ve vývozu vlastního kapitálu do zahraničí! ). 

Ve skutečně  "civilizovaném demokratickém" (a pravděpodobně ještě více i v takzvaně "zaostalém nedemokratickém" světě) je majetek stále především výsledkem schopnosti vytvářet resp. zachovávat a rozmnožovat již vytvořené (v neposlední řadě i za cenu rozumné střídmosti a sebeovládání ve spotřebě). A to v posledních létech v Česku nikterák moc neletělo. V duchu zásady "lehce (privatizací/restitucí/nesplácením dluhů nabyl) - lehce pozbyl se navrácene grunty střelí prvnímu zájemci po koruně metr a za pot a mozoly předků má rodinka postaráno o hezkou dovolenou třeba až na Kanárech, obec za prodej darem získaných akcií "splaškáren"  pořídí místo starých lip na návsi nové mladé lípy, a totéž vyš a vyš - až se celá země chová jako marnotratný synek  ....