Česko zažívá boom solárních elektráren. Zelené zdroje ale tuzemskou, ani evropskou energetiku nespasí, proto ostatně Němci tak horečně budují terminály na plyn - Diskuze, názory, doporučení a hodnocení

Při ceně FVE 300.000,- a elektřiny 1200/měs tolik mi vychází teď na eonu, je to 300.000/1440,- = 21 let bez investic, starostí, údržby a oprav....-Nehledě na to, že si FV pořizují nadšenci na dluh a za 300.000 vysolí těch tisícovek 400, sory v takovém marasmu co je teď a nějaký ten rok bude, akorát hlupák..... A takový tydýt, mě o výhodách může říkat co chce.....

Ovšem za 10, 20 let velmi pravděpodobně ta elektřina nebude za 1200 Kč, takže ve skutečnosti bude ta návratnost výrazně rychlejší. Jednorázová investice vs. trvalá spotřeba (+inflace) se v podstatě chová podobně jako hotovost vs. půjčka (+úroky). Dále ty úvahy budou odlišné u starého baráku a u novostavby. Stejně jako u tepelných čerpadel - ve starých barácích rozhodně nejde o univerzálně výhodný zdroj, ale u novostavby bych snad ani o ničem jiném nepřemýšlel.

S dotací to dnes vychází s návratností kolem deseti let, jenže ty logicky budou vždy jen pro omezený počet zájemců, stovky miliard ročně pro všechny jen za FVE "stát" logicky nemá a další stovky miliard by stálo plošné zateplení, další stamiliardy moderní kotle, nebo tepelná čerpadla, další bambilion plošná podpora elektromobity, ...

Hele, nedávno sem musel vlakem z Londýna na Stansted a za celých cca 50 minut jízdy sem viděl jeden, jediný barák, co měl soláry na střeše....

no, ... u nás ve městě je nemá nikdo, protože památkáři. Přitom bych si pár panelů pro vlastní potřebu i vzal, nedá se očekávat, že by cena elektřiny ještě klesla pod 100€/MWh a tak je návratnost do 10 let i bez dotace, životnost měniče je dnes 10-20 let, baterie 15-30 let zbytek 20-40 let a i po 20ti letech dávají 90% původního výkonu, na konci životnosti pořád 70-80%.

Jde o to, že změnu musíme udělat rychle, ihned. Jsme zavedení na fosilní paliva a přehodit celou ekonomiku trvá dlouho. Rakušané mají 2/3 energie z obnovitelných zdrojů už teď, jenže to budovali 40 let. Takže jde přejít na obnovitelné zdroje, ale bude to trvat a bude to něco stát. Ve výčtu možností chybí vodní elektrárny a přečerpávací na vykrývání špiček. Třeba naše Dlouhé stráně, to je skvělé dílo a dávají 600 MW či kolik špičkové elektřiny, tu elektrárnu spustíte okamžitě. Takových tady potřebujeme tak deset.Koukněte na youtube jak se v Číně vyrábí fotovoltaické panely. Obří haly plné robotů, robotických ramen, jedou 24 hodin denně a v celé fabrice je jen několik inženýrů, jinak pouze stroje. Tohle potřebujeme mít v Evropě!!!

Rakousko má vodní/přečerpávací elektrárny o instalovaném výkonu 8.76GW/3.36GW, my 1.11GW/1.17GW. Nemáme podmínky pro zvýšení produkce energie z vody. Zbytek rakouské energetiky "vyrábí" víc CO2 na kWh, než my, pálí plyn ve velkém. Zelené Německo mělo měšice až do poloviny prosince větší produkci CO2/kWh než my, než začalo foukat. Můžete ten stav sledovat detailně a aktuálně na https://app.electricitymaps.com/map .

My ale nemáme Alpy s množstvím přečerpávaček, kam Rakušáci ukládají německé přebytky OZE, když jim zafouká / zasvítí, takový mix má svá omezení a limity, Dlouhé stráně pokryjí necelou desetinu naší spotřeby na necelou hodinu, takových by nebylo třeba deset, ale stovky a pořád nemáte odkud je "nabít". Naše spotřeba je 4-12 GW, s plnou elektrifikací dopravy a nabíjením mimo špičky 6-13, takže udržitelný bezemisní mix vychází 7-8 GW v jádru (v létě pravidelné odstávky)) + OZE s akumulací v řádu stovek GWh.

bude se diskutovat stále o tomtéž - jestli uhelné, jaderné nebo plynové elektrárny placené za to, že v létě půl dne stojí. Nechápu proč zrovna tohle nedokážou aktivisti i poslanci Europarlamentu a spol.

Jaderné pojedou nonstop kromě poruch a pravidelných odstávek a jejich celkový výkon by měl být na minimální zimní spotřebě. Plynové elektrárny jsou pravý opak jaderných - levná stavba, drahý provoz. U těch se s odstávkami počítá a záložní zdroje kasírují i když stojí. V rozumném mixu je místo pro jaderné i paroplynové elektrárny i pár desítek procent OZE.

V dnešní době nejsou špičky ve spotřebě elektřiny výrazné a stálou spotřebu je třeba pokrývat trvale. Není moc účelné pro stálou zátěž budovat solární nebo větrné elektrárny, když ji po většinu roku nepokryjí a pro 100% jejich výkonu musí být i jiné zdroje k jejich nahrazení. Nestálé zdroje mohou pomoci se špičkami, ale to nebude ani 20% celkové výroby. Plány s vodíkem z převisu výroby zní zajímavě, ale stejně je musíte zálohovat spolehlivým zdrojem, protože slunečný a větrný rok nelze zajistit. Vždy pak vychází nejlépe jaderná energie, kterou na více jak 90% času zálohovat vůbec nemusíte a palivo lze skladovat na roky výroby.

Výroba vodíku z OZE se zálohovat nemusí, je to sama o sobě záloha elektřiny a i přes výkyvy je roční produkce OZE víceméně stabilní. I pro výrobu vodíku (a umělých/"zelených" paliv) je ale lepší to jádro, ovšem ne elektrolýzou, ale pyrolýzou, kdy se teplo přemění přímo na vodík a dosahuje tím vyšší účinnosti. Jeden malý reaktor se u nás (v Řeži?) přímo pro takové použití vyvíjí, ovšem bez miliard na vývoj nemá šanci, takových podobných se ve světě teď vyvíjí možná desítky.

Stabilní znamená, že k určitému okamžiku vyrobíte určité množství. Nelze se v prosinci zahřát lednovým větrem. Víceméně stabilní tedy znamená nestabilní. Pochopitelně lze dělat meziroční zásoby ke snížení rizik, ale tím dále porostou náklady. A pak stejně přijde rok, kdy bude výpadek víceletý a i ten musí být zálohován. V historii lidstva se už opakovaně stalo, že více let po sobě nenastaly změny ročních období důsledkem sopečné činnosti. Není to něco, co se stává jednou za milion generací.

Vodík z OZE je extrémně drahá, nákladná a tudíž neekologická sranda. Připravte si peněženku.

Na kg vodíku (~ 4 litry) se ujede cca 100 km a na jeho výrobu je třeba cca 50 kWh elektřiny, takže auto na vodík žere 3x víc, jak auto na elektřinu (má ale větší dojezd). V případě výroby syntetického paliva je třeba další energie na destilaci vzduchu pro CO2 a následnou syntézu. Je to ale skutečně zelené palivo, každý si lehce spočítá / odhadne, reálnou cenu syntetického paliva z ceny, výkonu a životnosti FVE + "kolony" (nižší desítky Kč/l paliva). Kolona s malým jaderným reaktorem o 100 MW tepelného výkonu (30-40 MW elektrického) by mohla produkovat 2 tuny paliva za hodinu a při ceně 100 mld, životnosti 20 let a využitelnosti 80% vyrobí za těch 20 let 300M litrů paliva s podobnými náklady, to je sice několikanásobek nákladů z ropy, ale pořád by se s tím dalo jezdit v současných vozech a přitom mít energetickou nezávislost. Zdatný kutil si kolonu s produkcí pár litrů za den zbastlí sám a za pár desítek let bude taková černá rafinerie běžná, jako palírny slivovice dnes.

Zapomínáte na mizernou efektivitu spalování vodíku (přičemž efektivnější existují pouze jako teoretická záležitost), což z vodíkového cyklu udělá totální nesmysl jak pro provoz (auta, vlaku), tak pro skladování elektřiny (6x dražší).

Beru vodík, jako surovinu pro výrobu syntetického paliva, nebo palivo do palivových článků, pálit samotný vodík v motoru je fakt blbost. ;) Pokud ale potřebujete vysokou teplotu plamene v dílně, ...

Nechci hájit Němce za odstavování atomových elektráren, tím potřebnou reakci na omezení vypouštěných skleníkových plynů zkomplikovali, ale nelíbí se mi ani české bagatelizování problému změn klimatu a potřeby realizace změn v energetice, dopravě....Solární elektrárny dnes už jsou téměř konkurenceschopné bez dotací. Ano je pravda, že vyžadují záložní zdroj, který samozřejmě není zdarma. Ale do jaké míry vlastně ten záložní zdroj zvyšuje cenu energie ? Solár funguje hlavně ve dne, kdy je potřeba navýšit výrobu energie. V určité míře funguje i v zamračeném počasí. V době dešťů mohou výpadek nahradit vodní elektrárny. Při rozmístění větrných elektráren na vzdálených místech je nízká pravděpodobnost, že by nikde zároveń nefoukal vítr. Proto záložní zdroje na 100ˇ% výkonu obnovitelných zdrojů je nesmyslné strašení. A když by musely záložní zdroje jet jen 1 hodinu z 4 dnů a 4 hodin, je to náklad na plyn 1% proti produkci trvalé. Samozřejmě, že i elektrárna něco stojí, ale postavení plynové elektrárny není zase tak nákladné jako u atomové. Existují ale i možnosti úschovy energie a využít jako záložní zdroj energii uschovanou z doby nadbytku.

Obávám, že s těmito veskrze racionálními argumenty v Česku neprorazíte :-) Jinak ovšem podepisuji v plném rozsahu :-))