Stav bank včetně IPB vystihuje podle mého názoru stav ekonomiky v našem státě. Přechod od socialismu sebou přinesl ztrátu východních trhů a těžké dobývání trhů západních. S tím souvisela i restrukturalizace průmyslu a posílení služeb, o čemž se občas mluvilo i za socialismu, ale nic se v tom nepodnikalo. K tomu přistoupila privatizace s často jak se píše nedotaženým právním systémem. V konečném důsledku tyto změny poznamenaly řadu oborů. Od průmyslu ( lehký, strojírenství ... ) přes zemědělství a služby včetně obchodu. K tomu přistupuje i korupce v oblasti bývalého a současného vedení jednotlivých a.s., částečně legalizovaná v podobě zlatých padáků související s očekávaným odchodem Top managementu často i ztrátových společností včetně KB ( ztráta přes100 mil. Kč ). Ve vlaku jsem se setkal dokonce s názorem, který zřejmě panuje v bankovním světě, kdy přestavitelé vytvoří dceřinou společnost, do které převedou kapitál. Pokud se na to náhodou příjde a bude s tím chtít někdo něco dělat, dostanou pouhých 5 let a zaslušné chování jim polovinu odpustí a za tu dobu si aspoň budou moci rozmyslet, jak nejlépe s takto získaným kapitálem naložit.
Co se mi podařilo zachytit z masmedií přes embargo informací o majoritním vlastníkovi NOMURA: Původně jako strategický vlastník získal IPB za 3 miliardy Kč. Jen za pivovary potom tato společnost získala 10 miliard. Z toho důvodu si myslím že tato společnoat na rozdíl od drobných akcionářů neprodělala. Navíc prosadila navýšení kapitálu, které se stát nezúčasnil, jako tomu bylo nyní u KB. Když chtěla Nomura podruhé navyšovat, tak aby to bylo pro drobné akcionáře nevýhodné, ozvali se drobní akcionáři a státní představitelé bodovali.
Akcionáři obecně v podstatě jak jsem to pochopil reagují na různé zprávy a podle toho investují do nákupu svých akcií. Zatímco IPB prováděla masivní reklamu svých služeb, jak se psalo, tajně pan ministr financí jednal o prodeji IPB ČSOB. To že IPB měla problémy je věcí akcionářů a může se to stát, ale stát by se měl chovat vůči daňovým poplatníkům korektně. Většina podnikatelů se snaží být ve ztrátě a obejít zákony jak se dá jen aby nemuseli platit daně. Drobní akcionáři sem patří v převážné většině i běžní zaměstnanci však do akcií dávají již zdaněné peníze. Z toho pohledu je nespravedlivé aby byli zvýhodňováni podnikatelé vůči drobným akcionářům už i pro to, že leckterý zasvědcený podnikatel si mohl půjčit peníze a potom zkrachovat, když dobře věděl, že se mu nic nestane a přivést IPB do stavu v jakém se nacházela. Největší prohřešek je právě proti drobným akcionářům a to v :
- v neuveřejnění skutečného stavu IPB
- zásadní řešení situace ještě před konáním valné hromady se současným zamlžením skutečností a politickými tlaky na poslance, kteří tento stav vyšetřovali
- způsob jakým IPB byla prodána
- jakou násilnickou formou bylo vše provedeno
V těchto 4 bodech vydím největší podraz ministerstva financí a ČNB jako kontrolního orgánu na drobných akcionářích, teří jak se zdá zatím přišli o investice vložené do nákupu svých akcií a na tomto úletu v podstatě prodělají 2x. Jednak jako daňoví poplatníci na které se nevztahují různé podnikatelské vyjímky a jako investoři do akcií.