Audiatur et altera pars - Havel k deregulaci - požadavky majitelů jsou nesmyslné

Bydlím v domě, který restituentka zřejmě prozíravě okamžitě prodala - italské prádelní firmě. Té když se nepovedlo nájemníky ihned vystěhovat na ulici (za velkorysou nabídku 200tisíc Kč odstupného, 3+1, P.1) nikterak ani nezvelebila svůj majetek např. využitím nebytových prostor (jen nám sebrala klíče od rozsáhlých sklepů a nechává je hnít), ale přes urgence neopravuje střechu ani jiné závady v domě, o úklidu ani nemluvě. Zlaté OPBH, na které člověk sice musil chodit x-krát, ale vytrvalost přece jen přinesla nové stoupačky, kachlíky do koupelen, plynové topení. Teď si všechno hradíme sami, sami i pravidelně pokládáme střešní tašky, aby krovy majitelům úplně neshnily. Kam jde činže z plně obsazeného domu s byty první a druhé kategorie, se můžeme jen domýšlet.