Ano.
Jen je trochu problém v tom, co píšu výše: pokud lidí, kteří nebudou mít naspořeno-nainvestováno bude dostatečné množství, zvolí si někoho, kdo směrem k nim přerozdělí úspory-investice zodpovědnějších.
A ještě k těm bytům - tam vidím trochu rozpor. Ano, lidé investují do bytů (protože až doposud 30 let kontinuálně rostly, což ale nezaručuje, že budou růst dalších 30 let).
Správně píšete, že díky nízkým penzím se budou lidé sdružovat (3 vdovy v jednom bytě). Jenže pokud se 3 vdovy nastěhují do 1 bytu, tak to znamená, že zbývající 2 byty vrhnou na trh = převis nabídky = pokles cen.
Zároveň u bytů hrozí, že stát bude nedostatek peněz na penze řešit na úkor vlastníků bytů. Například zákonem na ochranu nízkopříjmových nájemníků - nebude je možné vyhodit, nájem budou mít regulovaný, směšně nízký. Opravu je prozíravé s takovou vyhlídkou do bytů investovat?
A samozřejmě jsou zde další rizika: pokud za 20 let mladí uvidí, jak jsou penze směšně nízké (ale jejich odvody do penzijního systému vysoké), mohou se vzbouřit, odmítnout se toho účastnit (sami budou potřebovat zdroje na pořízení bydlení a založení rodiny). Penze pak nebude nízká, ale nulová.
A dále: demografický problém se zdaleka netýká jen penzí, ale i zdravotnictví. Opět to samé: málo mladých zdravých plátců, hodne starých nemocných příjemců péče. Tedy i zdravotnictví zřejmě "půjde do kytek", respektive bude nutné naspořit si nejen na penzi, ale i na léky a doktora! A to už je docela ranec (pokud v penzi chceme žít třeba 20 let).