Válka v Iráku - Přílohy > Válka v Iráku

Chtěl bych říct, že každá válka, tedy i válka v Iráku je politováníhodná a smutná věc, neboť při ní umírají nejen vojáci na obou stranách konfliktu, ale i prostí lidé, kteří mnohdy s válkou nemají nic společného. Avšak to, že režim v čele se Saddámem Hussajnem je režimem, podporujícím terorismus, režimem zrůdným, je pravda také. To, že irácký režim vlastní zbraně hromadného ničení, i když se je nepodařilo inspektorům najít, je rovněž jasné. Irák je totiž velká země, a to že inspektoři nic nenašli, neznamená, že Irák tyto zbraně němá, že je neukryl (měl na to spoustu času), a že je nebude chtít použít, případně i použije. Proti terorismu a světovému ohrožení je třeba čelit včas, a ne provádět politiku usmiřování, která k ničemu pozitivnímu nevede, a terorismus neřeší. Terorismus se týká i naší země, všech "nevěřících", jak tvrdí  muslimští teroristé. Podle nich je ostatní svět nepřítelem, kterého je třeba zničit. Ano, jsou oběti mezi civilním obyvatelstvem v Iráku a je to smutné i strašné. Avšak je třeba proti terorismu postupovat rozhodně a důsledně, nechceme-li, aby v budoucnu byly celosvětově oběti mnohem větší. Je třeba se dívat na USA i V. Británii jako země, které se odhodlaly do této války jít. Díky za to, že se našel někdo, kdo řekl, že se na to nebude dál dívat, že nebude nečinně přihlížet terorismu, jeho akcím a obětem. Svět jednou poděkuje USA i V. Británii za to, že se tak těžkého a nepopulárního úkolu ujaly. Rozhodně se však do dějin nezapíše dobře postoj Německa a Francie, které se odmítly války účastnit (mají na to samozřejmě právo!) a nepomáhají bojující alianci. Obnovy Iráku = podnikat, se však budou chtít samozřejmě účastnit. K porážce Saddámova režimu však přispět nijak nechtějí a nepřispívají. U České republiky je to velmi podivné, není to "ani ryba ani rak". Nevím, co si mám o tom myslet.

 - Zlu je třeba předcházet, i když si myslím, že zásah proti Iráku měl přijít mnohem dříve, neboť nyní je to mnohem obtížnější. Ano, říkám znovu, válka je hrozná, ale když je třeba, musí se přinášet i oběti. Jen si vzpomeňme - ti dříve narození - na Mnichov - také ústupky Hitlerovi, Mnichovská "dohoda" a kam to nakonec vedlo. A Irák není bohužel jedinou zemí, která je v současnosti nebezpečím pro celý civilizovaný svět.