Volby v ČR: Úroky, ČEZ či banky je mohou pocítit

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2017 se uskuteční 20. a 21. října.  Češi tak dnes a zítra zamíří k volebním urnám. Může ale jejich volba ovlivnit i finanční trhy? Právě na to hledáme odpověď v této analýze.

České volby finanční trhy obvykle příliš nezajímají a na rozdíl od našich sousedů výrazně nemění hospodářské směřování země. V základním scénáři tedy počítáme s takovým výsledkem i nyní. Ale podrobněji:

Pravděpodobný vítěz a koalice

Nejpravděpodobnější podle nás je, že vládu sestaví v průzkumech vedoucí hnutí ANO (ať už s Andrejem Babišem nebo bez něj). A to buď středo-levicovou s KDU-ČSL a ČSSD, což je pravděpodobnější vzhledem k silnější podpoře, nebo středo-pravicovou s KDU-ČSL a ODS.  Ani v jedné z variant se nedá vyloučit případně zapojení Pirátské strany, za méně pravděpodobné pak zapojení TOP09, které ostřeji vystupuje proti ANO.

Ekonomické dopady jen omezené

Ekonomické programy pravicových stran volají po nižším zdanění pracovníků. Řada stran napříč politickým spektrem od ČSSD přes ANO po TOP09 se shoduje na snížení DPH u vybraných položek. Sociální demokraté tradičně podporují další nárůst sociálních výdajů. Jasná ovšem začíná být jiná věc. Jak středo-levicová, tak středo-pravicová koalice může nakonec vést k dalšímu uvolnění rozpočtové politiky – stimulaci ekonomiky. A to ve chvíli, kdy se česká ekonomika bude blížit vrcholu hospodářského cyklu. To je pro nás o důvod víc, proč věřit pokračujícímu zvyšování úrokových sazeb – zdražování peněz (současný cíl ČNB je 2 % za 2 roky).

Andrej Babiš vs. vedení ČEZ

Výsledek voleb může letos zanechat svoji stopu i na pražské burze. Do pozornosti povolebního uspořádání a koaličních dohod se totiž zřejmě dostane i (polo)státní skupina ČEZ. Nezpochybnitelný lídr pravděpodobného vítěze voleb hnutí ANO Andrej Babiš, se v minulosti nijak netajit svojí kritikou vedení společnosti. Případné výraznější vítězství ANO ve volbách podle nás zřejmě povede ke snaze „ovládnout“ dozorčí radu ČEZ, a skrze ni následně tlačit na změny ve vedení a s tím spojenou strategie společnosti. To by znamenalo pro investory jediné – nejistotu – a tu finanční trhy vůbec nemají rády. Naopak slabší výsledek ANO a silnější partneři v koalici, obzvláště pokud by mezi nimi byla ČSSD, by se takovou snahu zřejmě snažili tlumit.

Nové jaderné bloky: Dostaví se? A kdo to zaplatí?

Samostatnou kapitolou, ovšem podle nás mimořádně důležitou pro další vývoj akcií ČEZ, je rozhodování o dostavbě dalších jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. Nově vzniklá vláda by v této záležitosti měla rozhodnou do jara příštího roku. Na stole je několik variant, jak výstavbu provést a především financovat. Ty ale podle nás mohou mít velmi odlišný dopad na akcie ČEZ.

Jisté je však prozatím jen to, že strany napříč politickým spektrem, které mají reálnou šanci usednout v parlamentu, obecně dostavbu jaderných bloků podporují. Podoba dostavby a její financování je však stále otevřenou záležitostí. Podle nás je nejpravděpodobnější (cca 50 %) faktické rozdělení společnosti ČEZ na tradiční výrobu na jedné straně a distribuci, prodej a obnovitelné zdroje na straně druhé. Stát by se následně snažil získat úplnou kontrolu nad výrobou a následně zde pokračoval v rozvoji jaderné energetiky a útlumu té uhelné. Na druhé straně by mohl snížit svůj podíl v části distribuce a obnovitelné zdroje až na těsnou většinu (50%+) a získat tím část prostředků pro budoucí dostavbu jádra. Taková varianta by podle nás mohla najít širší podporu mezi politickými stranami, především u ČSSD, ale dost možná i hnutí ANO, jakkoliv ji Andrej Babiš v první reakci odmítnul.

Dlužno také dodat, že obava z vysokých preferencí ANO v předvolebních průzkumech brzdila podle nás akcie ČEZ v uplynulých týdnech ve větším rozletu, který by jinak více odpovídal významnému růstu cen elektřiny, černého energetického uhlí i emisních povolenek. Případný slabý mandát ANO by tak akcie mohly vzít s povděkem a ocenit mírným růstem.

Bankovní daň: spíše ne… ale úplně vyloučit se to nedá

Pro investory do tuzemských bank by ale zřejmě nejméně příznivým scénářem byl silný mandát ČSSD (či dokonce velmi málo pravděpodobné vítězství ve volbách). Ta totiž navrhuje zavedení nemalé bankovní daně, která by dle návrhu Sociálních demokratů kupříkladu Komerční banku mohla připravit až o 20 % čistých zisků v příštím roce. Bankovní daň by v menší míře poznamenala i Erste Bank (10 %) a Monetu (5 %). Podpora pro takový krok by se ale sociálním demokratům hledala jen velmi těžko. S výjimkou Komunistů ji totiž další velké strany odmítají, včele s hnutím ANO. Divokou kartou, která ale může na akcie tuzemských  bank zatlačit, je případný silný mandát Pirátů. Ti se totiž k bankovní dani otevřeně hlásí. Z našeho pohledu si investoři možnost zavedení bankovní daně v ČR nepřipouští a riziko je tak značně vychýleno pro případné nepříjemné překvapení. I my ale stále považujeme bankovní daň v ČR za málo pravděpodobnou.

Více v přiloženém reportu, který si mohou klienti služby Investor Plus a Patria Plus stáhnout zde v anglické jazyce.

Autory analýzy jsou hlavní analytik Patria Finance Tomáš Sýkora a hlavní ekonom Patrie Jan Bureš.