Snížení úrokových sazeb stále není na pořadu dne

Česká národní banka ponechala dle očekávání sazby beze změny. Rozhodnutí bylo jednomyslné. Bankovní rada sice podle slov guvernéra Aleše Michla plán snižování úroků diskutovala, důvody k samotnému kroku však stále nevidí. Rozhodne se až na základě příchozích dat, přičemž hlavní podmínkou bude potvrzení udržitelného procesu dezinflace vedoucího k posunu k 2% inflačnímu cíli. Zde kladl Michl důraz především na dynamiku jádrové inflace.

Ekonomika se dle hodnocení centrální banky pohybuje mírně pod potenciálem, což je zhruba v souladu s letním prognózou. Ve třetím čtvrtletí by dle dostupných indikátorů měla stagnovat, přičemž zpomalení by mělo pokračovat především v sektoru průmyslu. Spotřeba po šesti čtvrtletích mírně vzrostla, nachází se však stále o 9 % pod úrovní před vypuknutím pandemie. V dalších kvartálech by měla být podpořena obratem růstu mezd v reálném vyjádření do kladných hodnot.

Inflace se vyvíjí zhruba v souladu s prognózou. Ve čtvrtém čtvrtletí ČNB čeká její dočasný meziroční nárůst z titulu bazického efektu spojeného s loňským zavedením úsporného tarifu. V první polovině roku by se inflace měla dostat poblíž 2% inflačního cíle. Rizika výhledu byla vyhodnocena jako výrazná a jdoucí oběma směry. Michl navíc uvedl, že by mu v příštím roce nevadilo mírné podstřelení inflačního cíle, pokud by šlo o pohyb v rámci tolerančního pásma. I to je důkazem postavení ČNB tzv. za křivkou, což je dáno nejen délkou trvání inflace nad cílem, ale i očekávanou perzistencí jádrové inflace.

Rétorika guvernéra Michla, který zdůraznil trvající potřebu vyšších sazeb po delších dobu, nehledě na doporučení prognózy ohledně snížení ve třetím čtvrtletí, se příliš nelišila od srpnového zasedání. Trh si však jeho slova vyhodnotil v mírně jestřábím duchu, což vedlo k posílení kurzu koruny pod 24,40 za euro.

Trh nadále očekává, že by ČNB mohla letos snížit sazby o necelých 50 bodů. První možnost se naskytne už na listopadovém zasedání, kdy banka představí aktualizovanou prognózu. S ohledem na rétoriku Aleše Michla předpokládáme, že se ČNB bude chtít udržet za křivkou po delší dobu a počkat si na dostatek důkazů o posunu inflace směrem k cíli. To by z našeho pohledu znamenalo snížení sazeb buďto na prosincovém, nebo až únorovém zasedání.

Nehledě na dnešní mírné posílení koruny nadále pracujeme s převahou rizik slabšího kurzu. Řadíme mezi ně možnost nad očekávání horšího výkonu evropské ekonomiky s důrazem na průmysl a na to napojené zhoršení tržního sentimentu. Rizikem zůstává i nárůst amerických tržních sazeb na dlouhém konci výnosové křivky, přičemž nelze vyloučit ani lehký posun vzhůru u středních splatností. Zde by však bylo potřeba více důkazů ohledně toho, zda by Fed mohl ještě jednou zvýšit úrokové sazby tak, jak naznačuje jeho prognóza.

Zdroj: ČNB, Bloomberg, Reuters

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.