Chaos je žebřík - současné USA a Čína jsou v předrevoluční fázi
Někteří lidé si prostě přejí chaos. Protože „chaos je žebřík“, jak říkala jedna z postav ze seriálu Hra o trůny. Studie ukazuje, že někteří lidé, kteří se rekrutují především ze skupin „historicky privilegovaní“ nebo „marginalizovaní“, jsou motivováni šířit politické lži a fámy ne proto, že chtějí podpořit svou politickou stranu, ale jen proto, že chtějí rozpoutat chaos a "spálit" celý politický řád v naději, že tím získají status.
To mi připomnělo dvě věci. Za prvé, knihu Podvolení, kde Michel Houellebecq píše "Pro lidi žijící, a úspěšně, v určitém společenském systému je pravděpodobně nemožné představit si hledisko těch, kteří od systému nikdy nic nečekali, a nijak je tudíž neděsí úvahy o jeho zničení."
Za druhé, knížku Petera Turchina, kde popisuje, jaké síly vedou k úpadku národů, politickým turbulencím a rozkladům a revolucím? Rostoucí nerovnost z definice znamená, že osoba s mediánovým příjmem bude stále více zaostávat za osobou s průměrným příjmem. A stále více a více za horními 10% nebo 1%.
Vrchol příjmové distribuce (horní decil nebo horní percentil) můžeme nazvat elitou. Co se tam nahoře děje? Rostoucí nerovnost znamená, že se zvyšuje výhoda plynoucí z toho, že se nacházíte mezi elitou = "poptávka" po těchto nejvyšších místech roste. Pokud se elita skládá, jako v dnešních USA, z manažerů, investičních bankéřů, podnikových právníků, bude narůstat snaha studovat nejlukrativnější obory a osvojovat si takový typ chování a postojů, který s největší pravděpodobností povede ke vstupu mezi elitu.
Pokud tak učiní více lidí, než je počet elitních pozic, následuje hra na prázdné židle. Ne každý z aspirantů na elitu se prosadí. Následuje rozkol v elitě, který vzniká zklamáním rádoby elity bojující o nejvyšší pozice. Kombinace rostoucí nerovnosti a "nadprodukce" elit vede k předrevoluční situaci. Aby došlo ke zhroucení, musíme mít různé elity, které mezi sebou bojují, přičemž jedna z nich získá podporu "lidu", aby zvítězila.
Turchinův jednoduchý model dobře sedí na známou historii. Například Francouzská revoluce = stagnace příjmů, opakující se hladomory, rozdělená elita (aristokracie a část duchovenstva proti rostoucí třídě městských obchodníků). Rusko v roce 1917: část aristokracie po zrušení nevolnictví přišla o pozemkový majetek a bohatství a nemohla to kompenzovat dobře placenými státními místy. Statistika počtu revolucionářů, kteří byli sami nebo jejich rodiny zchudlými šlechtici, je zarážející.
Turchin ukazuje, že současné USA jsou také v předrevoluční fázi, kde se vytvořila aspirující elita. Té se zatím nepodařilo dosáhnout vrcholu a ideologicky se vymezuje proti imigraci, globalizaci a "woke". A snaží se ovládnout republikánskou stranu. Vládnoucí elita se v letech 1980-2008 těšila mimořádné jízdě a její pohled na svět (neoliberální kapitalismus, credentialism a politika identity) byl přítomen jak u demokratů, tak republikánů. Turchin považuje současný politický boj v USA za snahu vládnoucí třídy (zoufale) odrazit útok na svou ideologii, a především na své ekonomické postavení ze strany ambiciózní elity, která získává podporu nespokojené střední třídy.
Mnohé z předrevolučních příznaků jsou přítomné: nefunkční politický systém, silné rozštěpení mezi stranami, nedostatečné politické zastoupení outsiderů. Gethin, Martínez-Toledano a Piketty ukazují, že ve všech západních demokraciích se levicové nebo sociálnědemokratické strany staly stranami vzdělaných elit, zatímco dělnická a střední třída ztratila svůj vliv i zastoupení. Turchin ukazuje, že na jednu stranu je americký politický systém pružný a schopný odolat otřesům. Na druhou stranu hluboké nepochopení a nezájem o názor druhé strany, což je zdokumentované, je právě jednou z charakteristik předrevolučních dob.
Turchinův model platí i pro Čínu: rostoucí nerovnost a přetlak mezi elitou. Hospodářský růst vytlačil administrativní třídu ve prospěch osob spojených se soukromým sektorem (kapitalistů).
Jeho model vnitřního rozkladu tak získává geopolitický rozměr. Boj o globální nadvládu mezi USA a Čínou si pak lze představit jako otázku, čí politický systém upadne jako první.
Pokud Čína, tak bude muset omezit své zahraniční ambice a přijmout roli subalterní mocnosti vůči USA i v Asii. Pokud USA, tak se přikloní k izolacionismu a budou se muset smířit s rostoucí čínskou mocí v Asii, čímž ztratí kontrolní moc v nejdynamičtější části světa.
David Navrátil
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz