Koruna a spekulativní kapitál: Kurz posílil, teď jej může oslabit

• ČNB vytvořila příznivé podmínky pro spekulativní kapitál.
• Odliv spekulativního kapitálu může korunu výhledově oslabit.
• Kurz ovlivní výhled domácích i zahraničních sazeb.

Koruna během minulého týdne krátce oslabila nad 23,90 za euro. Šlo však o den státního svátku s minimální likviditou. Část ztrát poté smazala, stále se však drží nad hranicí 23,80 za euro. Jak jsme uvedli již dříve, koruna má nejlepší výsledky letoška patrně za sebou. Výhledově by ji mohl čekat odliv spekulativního kapitálu, který byl jedním z prvků posílení kurzu na nejsilnější hodnoty za více než deset let.

ČNB kombinací vyšších sazeb a intervencí vytvořila příznivé prostředí pro spekulanty. Ti měli možnost využít vyšších úroků a v podstatě pojistky bránící, jak centrální banka uvádí, nadměrným výkyvům kurzu koruny, kde je klíčové snížení rizika výrazného a rychlého oslabení. Významnou roli teď sehrává psychologický efekt, jelikož ČNB naposledy intervenovala loni v říjnu. Loňskými intervencemi každopádně ukázala, že má ochotu i dostatek prostředků k podobným krokům.

V podstatě jsme svědky obrácené situace oproti době kurzového závazku. Tehdy zůstávaly sazby na nule, spekulanty však lákala vidina výrazného posílení koruny při opuštění závazku. Dnes, resp. v polovině roku 2022, jsme se dostali na úroveň 7 %, kde s ohledem na inflaci byly pouze dvě možnosti, a to další růst, nebo úroková stabilita. K tomu se přidala postupně klesající volatilita devizových trhů, což je ideální prostředí pro strategii carry trade, která je založena na úrokovém diferenciálu (psali jsme zde). Možnost toho, že v případě výrazného oslabení koruny ČNB zasáhne, je bonus navíc. Omezuje totiž potenciální kurzovou ztrátu zahraničních spekulantů a investorů, kteří si za méně úročenou měnu koupili více úročenou korunu.

Situace ale není zcela bez rizik. Jakmile začne ČNB snižovat sazby, část spekulativního kapitálu může odplout i s ohledem na potenciální riziko opuštění intervenčního režimu. Otázkou je, zda ČNB spolu se snížením sazeb opravdu vypustí jednu větu o bránění nadměrným výkyvům kurzu, která funguje a nějakou dobu už centrální banku nic nestojí. Navíc se vše patrně odehraje v době, kdy centrální banky jako ECB či Fed úroky s velkou pravděpodobností snižovat nebudou, což by tlačilo na slabší korunu. I to může být důvod pro ponechání intervenčního režimu.

Když se vrátíme na začátek roku 2023, kdy si koruna sáhla na nejsilnější hodnoty za více než deset let, spekulativní kapitál byl pravděpodobně jedním z důvodů, což ostatně naznačuje i vývoj portfoliových investic platební bilance. Podle nás však nebyl jediný. Tehdy roli sehrály i firmy, které si vzaly eurové úvěry a následně je přeměnily do korun. I ony posílily poptávku po koruně, která zpevnila, a celkově navýšily obrat korunového trhu. Přesné číslo o „horkém“ kapitálu ale nezískáme. Ostatně z doby po ukončení kurzového závazku víme, že se i ze spekulantů mohou stát investoři, jak v roce 2017 uvedl tehdejší guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Za oslabením koruny z minulého týdne vidíme především nárůst amerických nominální i reálných tržních sazeb, které stáhlo i ostatní měny regionu. Z pohledu tržního výhledu se krátké korunové sazby posunuly níže. Na horizontu tří měsíců je zaceněn mírný pokles sazeb nedosahující ani půl procentního bodu, na šestiměsíčním jsem již o zhruba procentní bod níže a na devítiměsíčním o více než 1,5 procentního bodu. Předpokládáme, že úroky budou sníženy až ve čtvrtém čtvrtletí, případně až na začátku příštího roku. Oproti predikci trhu větší zacenění snižování domácích sazeb a případný další růst sazeb, včetně tržních, v Evropě a v USA bude rizikem slabší koruny, kde budeme jako první sledovat nejbližší zajímavou hranici, a to 24,00 za euro.

Text byl původně napsán pro Seznam Zprávy.

VÝHLED PRO DNEŠNÍ DEN