Výnosy z nelegálních trhů bývají mnohem nižší než náklady na nápravu vzniklých škod - Podnikání mimo zákon

Výnosy z nelegálních trhů bývají mnohem nižší než náklady na nápravu vzniklých škod.

Kromě informací o stavu legální ekonomiky sleduje ČSÚ také dostupné údaje o jevech, které probíhají mimo oficiální podnikání. I v tomto sektoru totiž vzniká přidaná hodnota, již je třeba zahrnout do cel­kového obrazu o ekonomické situaci v Česku.

Drogy, sex a alkohol

V roce 2020 byly v České republice spotřebovány ne­legální drogy za 13,4 mld. Kč. Z toho 9,4 mld. Kč za­platili uživatelé za nákup drog, a zbylé 4 mld. Kč tvo­řilo samozásobení. Čistý nezdaněný zisk drogových dealerů činil 2,7 mld. Kč a přidaná hodnota (srov­natelná hodnota s HDP) z drogového trhu vychá­zela na 9,2 mld. Kč. To odpovídá zhruba 1,5 promile z celkového HDP vytvořeného v Česku v roce 2020. V posledních letech je zdejší drogový trh po eko­nomické stránce stabilní a nezaznamenává žádné výrazné výkyvy.

Sexuálnímu byznysu se v České republice vě­nuje zhruba 9 tisíc osob a v roce 2019 v něm byly dosaženy tržby ve výši 6,3 mld. Kč. Tuzemští zákaz­níci za sexuální služby zaplatili 3,5 mld. Kč, cizinci pak 2,7 mld. Kč. Přidaná hodnota ze sex byznysu v roce 2019 činila 3,5 mld. Kč. Vlivem epidemie co­vidu-19 však v roce následujícím tržby rapidně klesly až na úroveň 850 mil. Kč.

Produkce nelegálního alkoholu u nás od roku 2012, kdy vypukla metanolová aféra, výrazně po­klesla a v posledních letech se ustálila na hodnotě těsně pod 700 mil. Kč za rok. V objemovém vyjádření jsou to zhruba 3 miliony litrů 40% lihovin ročně, což představuje přibližně 5 % legálního trhu s alkoholem.

Kolik nás to stojí

S užíváním nelegálních látek a služeb a s nadměrným užíváním alkoholu a tabáku se pojí rovněž náklady, které společnost musí hradit za nápravu škod způsobe­ných těmito činnostmi. Jejich odhadování je poměrně komplikované a potýká se jak s metodickými problémy, tak i s nedostatkem relevantních dat. Přesto různé stu­die zpravidla potvrzují, že náklady jsou mnohem vyšší než případné přínosy pro národní ekonomiku. Podle zjištění Venduly Běláčkové z Centra adiktologie 1. LF Všeobecné fakultní nemocnice UK Praha z roku 2010 jsou nejvyšší společenské náklady dosahující téměř 1,5 % HDP spojeny s užíváním tabákových výrobků. Společenské náklady související s užíváním alkoholu se pohybují v úrovni okolo 1 % HDP a užíváním drog vznikají náklady ve výši cca 0,6 % HDP.

Studie problémového hráčství, vypracovaná kolek­tivem autorů z dat z roku 2012 vyčíslila společenské náklady z hazardního hraní na 0,4 % HDP.

Článek si můžete přečíst v květnovém vydání časopisu Statistika&My.