Default, na který nedojde

I kdyby americké ministerstvo financí nezaplatilo jeden dolar z emitovaného dluhu, šlo by o technický default. Dojde na něj? Nedojde!

Ministerstvo financí se bude chtít defualtu vyhnout všemi způsoby, včetně možnosti prioritizace plateb, kterou už zkoumala Obamova administrativa a ke které by byl nutný politický souhlas Kongresu. Navíc není jisté, že X-date, tedy datum, kdy by americká vláda nebyla schopna splácet závazky a provádět platby, je opravdu na začátku června. Není totiž nic snadnějšího, než když tlak na vyjednávací strany vyvine ministryně financí, navíc podpořená dřívějším vyjádřením Rozpočtového úřadu Kongresu o slabším výběru daní. Rozhodně je to snadnější cesta než v roce 2011, kdy vše vyústilo ve snížení ratingu USA ze strany agentury S&P. To by bylo nejenže politicky nežádoucí, ale rovněž by to mělo významné dopady na všechny oblasti, kde figuruje americký dluh.

Případný default by měl každopádně psychologický efekt podobný bankovnímu runu. Jakmile by nedošlo ke splacení dluhu či zaplacení úroků u jednoho instrumentu, nejistota by se přesunula na druhý. Šlo by zejména o splatnosti z nejkratšího konce výnosové křivky, zatímco na tom dlouhém by poptávka vzrostla.

Krátkodobým rizikem dluhového stropu je především nejistota. Na politiky přitom nejlépe působí tržní tlak, který zatím není tak intenzivní. Viděli jsme silný nárůst výnosů nejkratších státních obligací a zpevnění dolaru. Akcie zůstaly relativně v klidu. Z dlouhodobého pohledu je rizikem fiskální restrikce jakožto faktor dalšího zpomalení ekonomické aktivity s protiinflačním efektem. Fed by to nepochybně uvítal.

Pokud/jakmile bude dosaženo dohody o posunutí dluhového stropu, ministerstvo financí začne obnovovat prostředky na účtu vlády, který spravuje Fed. Dle výhledu by šlo především o emisi pokladničních poukázek v objemu zhruba jednoho bilionu dolarů během třetího a čtvrtého fiskálního čtvrtletí (první čtvrtletí fiskálního roku v USA začalo v říjnu, hodnoty viz tabulky).

Takto zvýšená emise by se projevila ve stažení likvidity z bankovního sektoru do TGA účtu, odkud by byla posléze přerozdělena (nárůst depozit). Silná emise by mohla snížit objem reverzního repa. Vše by záleželo na srovnání hlavních příležitostí jeho účastníků, a to reverzní repo vs. pokladniční poukázky vs. repo trh vs. dluh FHLB, u něhož by však vinou uklidnění situace v bankovním sektoru nemuselo být tolik příležitostí.

Méně likvidity v americkém finančním systému by mohlo působit na zdražení zejména krátkodobého financování. To by byl jeden z dalších faktorů utažení podmínek financování potřebný ke zkrocení inflace. S ohledem na dolar bude klíčové, jak trh vyhodnotí výhled sazeb Fedu. V posledních dnech totiž vidíme, že sázky na snížení úroků postupně polevují z hodnot cca 80 bodů ve druhé polovině roku na zhruba 50-60 bodů.

Zásadní bude další vývoj americké ekonomiky a otázka jejího zpomalení. Dosavadní data nenaznačují výraznější ochlazení, což je signálem potvrzujícím rétoriku Fedu nesoucí se v duchu vyšší sazby po delší dobu. Všichni představitelé Fedu, kteří se k výhledu sazeb vyjádřili, vyloučili možnost snížení úroků během letošního roku. A postupně se k nim přidávají i některé bankovní domy jako například Goldman Sachs či Barclays.

Zdroj: Bloomberg, Reuters, Ministersto financí USA

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.