Kurzarbeit měl smysl v pandemii, nyní by byl házením peněz do černé díry. Hrozilo by kvůli němu přežívání neperspektivních firem na dluh, takzvaných „zombie firem“
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka navrhuje jako
řešení energetické drahoty kurzarbeit. Tedy to, že by stát přispíval firmám a
podnikům na mzdy jejich zaměstnanců tak, aby je z důvodu případného
omezení výroby nebyly nuceny propustit.
Kurzarbeit měl svůj smysl v době pandemie. Tehdy došlo
k omezení výroby ze zdravotních důvodů: státu šlo o to, aby se covid dále
nešířil a nedošlo k přetížení nemocnic, takže zavedl restriktivní opatření
a v řadě firem a podniků se citelně omezila výroba, leckdy i spontánně,
dobrovolně ze strany firem a podniků samotných.
Nyní je situace jiná. Energetická drahota tu může být až
několik let. Například belgický premiér Alexander De Croo v tomto týdnu
varoval, že až deset nadcházejících zim bude těžkých, kvůli drahým energiím.
Stát tedy musí hledat dlouhodobá řešení drahých energií.
Kurzarbeit je opatřením, které přechodně zachraňuje pracovní místa. V době
pandemie existovalo „světlo na konci tunelu“ v podobě vakcíny, nyní žádné
takové „světlo na konci tunelu“ vidět není.
Státy – i na úrovni EU – mají možnost zlevnit energie.
Například pozastavením obchodu s povolenkami, přetnutím navázání
burzovních cen elektřiny na ceny plynu, zastropováním cen povolenek,
přehodnocením takzvané taxonomie EU a agendy celého Green Dealu. V českých
podmínkách se lze bavit o rozdělení ČEZ a o zestátnění jeho části, která má
v gesci cenotvorbu. To jsou opatření, která by měla předcházet úvahám o
kurzarbeitu.
Za současné situace je vytažení karty kurzarbeitu
populistickým „plácnutím do vody“. Pokud zůstanou energie drahé delší dobu,
kurzarbeit je jen házením peněz do černé díry. Nelze po několik let zachraňovat
pracovní místa, když výroba kvůli drahým energiím nebude rentabilní a daná
firma či podnik po ukončení případného kurzarbeitu, třeba i za několik let,
nebude už nikdy více ze svých vlastních zdrojů konkurenceschopná.
Kurzarbeit by tak udržoval pří životě takzvané zombie firmy a podniky, a to za
cenu dalšího obrovského nárůstu zadlužení.
Je třeba řešit příčinu problému. Tedy drahé energie.
Kurzarbeit by pouze na dluh překrýval důsledek problému.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz