Investiční pozice ČR vůči zahraničí a zahraniční zadluženost – komentář k 31. 12. 2021

 

Společně s údaji investiční pozice a zadluženosti České republiky vůči zahraničí k 31. 12. 2021 jsou zveřejněny aktualizované údaje za předchozí čtvrtletí let 2021 a 2020. Revidované údaje zohledňují především výsledky ročního šetření ČNB o přímých zahraničních investicích za rok 2020 a aktualizovaná data ČNB z výkazů finančních a nefinančních subjektů.

xxxx

Ve čtvrtém čtvrtletí 2021 se schodek investiční pozice České republiky vůči zahraničí (saldo finančních aktiv a pasiv rezidentů ČR ve vztahu k nerezidentům) snížil o 4 mld. Kč na 952,4 mld. Kč ke konci prosince. V meziročním srovnání je schodek vyšší o 23,9 mld. Kč a ve vztahu k HDP představuje v běžných cenách 15,5 %. Stav zahraničního dluhu České republiky činil na konci čtvrtého čtvrtletí 4471,5 mld. Kč (tj. 73 % HDP). Oproti stejnému období předchozího roku je stav zahraničního dluhu o 150,3 mld. Kč vyšší.

Graf 1 – Vývoj salda investiční pozice vůči nerezidentům
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve čtvrtém čtvrtletí se stav zahraničních aktiv zvýšil o 86,3 mld. Kč na 8613,3 mld. Kč, meziročně jsou aktiva o 1168 mld. Kč vyšší.

Graf 2 – Vývoj struktury aktiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Z celkových aktiv investiční pozice připadá na zahraniční aktiva bankovního sektoru (vč. ČNB, bez portfoliových investic a derivátů) 50,4 %, z toho rezervní a ostatní aktiva ČNB tvoří 44,3 %.

Stav zahraničních aktiv ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor a bez portfoliových investic a derivátů) se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil především v důsledku růstu stavu půjček poskytnutých tuzemskými podniky zahraničním přidruženým firmám. Zahraniční aktiva ostatních sektorů se podílejí na celkových aktivech investiční pozice 28,2 %.

Držba zahraničních cenných papírů tuzemskými investory tvoří 11,4 % celkových aktiv investiční pozice.

Kladná reálná hodnota derivátů se ve čtvrtém čtvrtletí snížila o 81,5 mld. Kč a tvoří 9,5 % aktiv investiční pozice.

Stav zahraničních aktiv vládního sektoru se ve čtvrtém čtvrtletí nezměnil a jejich podíl na celkových aktivech tvoří 0,5 %.

Stav zahraničních pasiv investiční pozice se zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí o 82,3 mld. Kč na 9565,7 mld. Kč ke konci prosince. V meziročním srovnání jsou pasiva o 1191,8 mld. Kč vyšší.

Graf 3 – Vývoj struktury pasiv investiční pozice
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Stav závazků z přímých investic se ve čtvrtém čtvrtletí zvýšil a jejich podíl na celkových zahraničních pasivech zaujímá 52,4 %. Zvýšil se stav majetkových účastí v tuzemských dceřiných společnostech vlivem reinvestování zisku zahraničními investory a čerpání půjček od přidružených podniků.

Nárůst stavu závazků z portfoliových investic vůči zahraničí ve čtvrtém čtvrtletí ovlivnilo především zvýšení držby bankovních dluhopisů v rukou zahraničních investorů v důsledku optimalizace struktury bilancí bank ke konci roku v souvislosti s platnými regulatorními požadavky (Fond pro řešení krize). Na celkových pasivech zaujímají portfoliové investice 17,7 %.

Stav záporné reálné hodnoty derivátů se ve čtvrtém čtvrtletí snížil o 75,5 mld. Kč a činí 9,8 % celkových pasiv.

Zahraniční dluh České republiky (suma závazků se stanovenou lhůtou splatnosti) se zvýšil ve čtvrtém čtvrtletí o 105 mld. Kč a činí 4471,5 mld. Kč ke konci prosince. V meziročním srovnání je jeho stav o 150,3 mld. Kč vyšší. V časové struktuře zahraničního dluhu zaujímají závazky s původní splatností delší než jeden rok 40,9 % z celkových dluhových pasiv.

Graf 4 – Vývoj struktury zahraničního dluhu podle dlužníků
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Ve struktuře zahraničního dluhu podle jednotlivých sektorů byl ve čtvrtém čtvrtletí určující nárůst zadluženosti bankovního sektoru (vč. ČNB) vzhledem k navýšení stavu krátkodobých přijatých půjček a bankovních dluhopisů v držbě zahraničních investorů. Podíl bankovního sektoru na celkové zadluženosti činí 42,9 %.

Do poklesu stavu zahraniční zadluženosti vládního sektoru se promítlo snížení držby vládních dluhopisů nerezidenty. Podíl vládního sektoru na celkovém zahraničním dluhu činí 15,2 %.

Zahraniční dluh ostatních sektorů (mimo vládní a bankovní sektor) se zvýšil v důsledku čerpání úvěrů od zahraničních přidružených podniků. Zahraniční závazky ostatních sektorů zaujímají 41,9 % z celkového zahraničního dluhu.

Ve struktuře zahraničního dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířené formy dluhového financování vklady a dluhopisy (v souhrnu 41,7 % zahraničního dluhu).

Graf 5 – Struktura zahraničního dluhu podle instrumentů
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Na zahraniční dluh soukromého sektoru připadá 73,7 % z celkové zahraniční zadluženosti. Zbývající část (26,3 %) tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládního sektoru, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí státu.

Graf 6 – Zahraniční dluh veřejného a soukromého sektoru
(v mld. Kč, stav ke konci období)

Úhrady jistiny a úroků z dluhové služby ze zahraničních dlouhodobých závazků podle stavu k 31. 12. 2021 činí na letošní rok 378 mld. Kč (z toho jistina 351 mld. Kč a úroky 27 mld. Kč).

Graf 7 – Vývoj dluhové služby ze střednědobých a dlouhodobých závazků
(v mld. Kč)