Rezoluční škatulata letos s dohrou

V posledních letech byl jedním z faktorů vývoje kurzu koruny na přelomu roku rezoluční fond: České banky jsou nuceny do tohoto fondu platit určité částky založené na objemu vkladů jejich klientů k ultimu daného roku, a tak některé z nich tlačí (např. formou poplatků) některé své velké střadatele k tomu, aby aspoň část svých korun před koncem roku z bank na pár dní vybrali (tj. hned po Novém roce je zase můžou do těchto bank vrátit).

Předpokládá se, že se to týká dvou typů klientů: (1) české vlády, která své koruny na těch pár dní přesune z bank přímo do ČNB, a (2) privátních klientů, kteří své koruny prodají (vymění za devizy) na pár dní do ciziny, a to konkrétně zahraničním subjektům, které mají možnost ukládat v ČNB, aniž by musely přispívat do rezolučního fondu. Těmito subjekty jsou zejména centrální banky a Evropská komise (závazky vůči Mezinárodnímu měnovému fondu jsou v jiné škatulce, v níž se nic zajímavého neděje).

Tuto hypotézu vcelku slušně podporují data o vývoji bilance ČNB: před koncem roku 2019, resp. 2020 se prudce (v řádu nízkých stovek miliard korun) zvýšil (1) objem peněz uložených u ČNB českou vládou a (2) objem peněz uložených u ČNB zahraničními subjekty, načež ihned po začátku roku 2020, resp. 2021 se oba objemy zase prudce snížily.

Dá se předpokládat, že toto prodávání korun ke konci roku přispívalo k oslabování koruny a zpětné nakupování počátkem dalšího roku zase ke jejímu posilování. Jak tomu bylo naposled, tedy na přelomu let 2021 a 2022?

Nárůst vkladů zahraničních subjektů u ČNB (a vkladů české vlády) koncem roku 2021 nastal, a to dokonce ve větším rozsahu než na konci let 2019 a 2020 (v grafu výše viz modrá „špice“ zcela vpravo). Nebýt tohoto vlivu, koruna by v posledních loňských týdnech posílila nejspíš ještě víc, než co jsme viděli (např. za prosinec z 25,50 na 24,85 Kč za euro).

Na začátku letoška sice došlo ke zpětnému poklesu těchto vkladů, nicméně pokles byl v porovnání s minulými roky velice nevýrazný, a navíc – k 20.1.2022 byla zahraniční pasiva ČNB už zase vysoko, dokonce nad onou „uměle vyhnanou“ silvestrovskou úrovní (viz poslední hodnota v grafu níže). Přitom ale do českých bank se koruny vrátily. Jako by zahraniční subjekty letos přišly korunám na chuť a koupily si teď v lednu „svoje vlastní“.

Tento nečekaný apetyt (v objemu zhruba 150 mld. Kč nad úroveň, která by byla v tuto dobu normální, tj. cca 4násobek) mohl přispět k lednovému posilování koruny. V lednu ale koruna posilovala podobně jako zlotý nebo forint.

Takže buď 150 miliard vlastně není zase tolik, aby to bylo na kurzu koruny znát, nebo ČNB tyto peníze oněm cizím subjektům prodala mimo trh, podobně jako vyměňuje eura za koruny české vládě.

Michal Skořepa, analytik Česká spořitelna

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz

K článku zatím nejsou žádné komentáře.

Přidat komentář