Náročná těžba Bitcoinu: Climate Chain Coalition obhajuje na COP26 konferenci vytvoření zelené ekonomiky

11.11.2021 / Crypto Kingdom

Řada zástupců a delegátů podporujících skupinu Climate Chain Coalition vystoupila na vyhrazeném panelu v úterý na COP26.

Diskuze o náročnosti těžby Bitcoinu na životní prostředí se vede už delší dobu. Letos ji posílil Elon Musk, když kvůli stejnému důvodu zrušil platby Bitcoinem u Tesly. Někdo tento krok mohl kritizovat, ale je pravdou, že se díky tomu posílil tlak na těžbu BTC pomocí zelené energie.

O to zajímavější je sledování dalšího vývoje v této oblasti. Tentokrát delegáti zástupců z Climate Chain Coalition vystoupili v úterý na konferenci OSN o změně klimatu, známé také jako COP26, ve skotském Glasgow.

Climate Chain Coalition, neboli CCC, je globální ekologická iniciativa sestávající z 250 členských organizací a jednotlivců zapojených do využívání blockchainu, distribuované účetní knihy, nebo DLT, a dalších slibných řešení digitálních technologií k podpoře růstu ekonomiky zaměřené na klima.

Zástupci panelu Climate Chain Coalition na COP26

Událost byla pořádaná strategickým ředitelem CCC Miroslavem Polzerem a účastnila se jí porota odborných zástupců, mezi nimiž byli mimo jiné Denby McDonnell, Tia Kansara a šéfredaktorka Cointelegraph, Kristina Corner, která hovořila jednoznačně o důležitosti témat od uhlíkových nezaměnitelných tokenů (NFT) až po odpovědnost v podnikových praktikách.

Programová manažerka Blockchain For Climate Foundation Denby McDonnell hovořila v panelu o snaze její organizace umístit Pařížskou klimatickou dohodu na blockchain, konkrétně zmínila článek 6.2, a také diskutovala o nedávném spuštění nové krypto-uhlíkové platformy BITMO.

„Platforma BITMO umožňuje vydávání a výměnu mezinárodně přenášených blockchainových zmírňujících výsledků jako ERC-115 nezaměnitelné tokeny [NFT] na blockchainu Etherea.“

Uprostřed rostoucího přijímání certifikací uhlíkových kreditů technologickými firmami, které přesně ověřují a oznamují své údaje o emisích uhlíku, požadují myšlenkoví vůdci a experti z oboru větší podporu uhlíkové negativity, spíše než to, co někteří považovali za strategie „greenwashingu“.

McDonnell odhalil potenciální důsledky platformy BITMO pro usnadnění transparentního a otevřeně odpovědného hlášení uhlíkových dat a uvedl:

„BITMO je bezpečným záznamem o vydávání, převodu a vyřazení pro mezinárodně přenášené výsledky zmírňování každé země, které lze uvést do souladu s národními registry uhlíku a splňují budoucí požadavky OSN.“

Zástupci panelu Climate Chain Coalition na COP26

Výzvy zelené ekonomiky do budoucna

Tia Kansara, vrchní ředitelka Replenish Earth a zvláštní poradkyně Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), stejně jako nově jmenovaná členka koalice, výmluvně hovořila o důležitosti přijetí řady technologií, jako je např. DLT, k realizaci čistě pozitivního ekonomického modelu.

„Naše výzva do budoucna je dvojí. První je překročení hranic. V určitém okamžiku musíme překročit naše vlastní egoistické perspektivy, naše vlastní nacionalistické hranice, k prostředkům, jimiž můžeme vládnout globálním společenstvím.“

Kansara s odvoláním na vizi bývalého prezidenta Spojených států Johna F. Kennedyho ohledně přistávací mise na Měsíci z roku 1962, stejně jako neslavnou studii George Landa z roku 1968 o dětských géniích, která určila, že „nekreativní chování je naučené“, prohlásila:

„Druhá (výzva) je krok k uvědomění. Nemůžeme změnit naše životy přemýšlením a rozšiřováním lineárních přírůstkových modelů minulosti, a způsob, jakým toho docílíme, je sledování pokrokových technologií.“

Zhodnocení jednotlivých zemí v klimatickém indexu

Na úterní konferenci COP26 byla také zastoupena nezávislá poradní skupina Germanwatch, která zveřejnila a prezentovala svá analytická zjištění v Climate Change Performance Index 2022.

Složený index zkoumal environmentální výkonnost 60 zemí po celém světě, shromáždil data do čtyř charakteristických parametrů v souladu s cíli konsenzu v Pařížské klimatické dohodě a poté tato zjištění vykázal v odpovídajícím žebříčku.

Skupina stanovila, že emise skleníkových plynů (GGE) by měly tvořit 40 % systému hodnocení, zatímco spotřeba energie, obnovitelné zdroje energie a klimatická politika by měly být rovnoměrně rozděleny po 20 % z celkového počtu.

Při hodnocení růstu za posledních několik let a také podle definovaných cílů, které vlády veřejně vyjádřily, index načrtl Spojené státy, Kanadu, Rusko, Alžírsko a Austrálii jako jen některé z geograficky prominentnějších národů, které si zaslouží červené zhodnocení, v posledním případě u Austrálie se jedná o nejvštšího světového dodavatele uhlí.

Velice sledovaná byla kategorie skóre „Velmi vysoké“, která zůstala prázdná, přestože Dánsko, Švédsko a Norsko zajistily první tři místa.

Z hlavních průmyslových zemí se Čína posunula na 37. místo v důsledku chváleného pokroku v oblasti obnovitelné energie, zatímco Spojené státy se umístily dále v žebříčku na 55. místě, o jednu pozici nad Ruskou federací.

Spoluautor indexu Jan Burck se podělil o svůj názor na to, jak by měli čtenáři a interpreti zprávy hodnotit jednotlivá zjištění:

„Stejně jako v předchozím roce nevidíme žádnou zemi s perfektním záznamem. Dokonce ani země v popředí si nevedou dostatečně dobře na to, aby byly na cestě výrazně pod 2 stupně.“

Tímto Burck naráží na rychlost oteplování u jednotlivých zemí do roku 2100. Bohužel žádná ze zemí tento limit nesplňuje a to se netýká jenom společností v kryptoprůmyslu, ale globálně.

 

Zdroj: cointelegraph.com