Franklin Templeton: O likviditě ETF, aneb co vlastně ukazují objemy

Podzim je tradičně spojován s návratem do školních lavic, a Jason Xavier z Franklin Templeton využil tuto příležitost k tomu, aby oprášil základní poznatky o burzovně obchodovaných fondech a rozptýlil některé mýty, které se nad těmito cennými papíry mohou vznášet. Konkrétně se věnuje likviditě u ETF. Pochopit tuto mechaniku je podle něj důležité, abychom viděli některé výhody, které pak lze použít při řízení investičních cílů.

Expert hned v úvodu svého článku podotýká, že ETF podle jeho názoru kombinují to nejlepší z podílových fondů a jednotlivých akciových titulů: Na primárním trhu se obchodují jako podílový fond a sekundárnímu trhu dodávají likviditu podobně jako akcie.

Likvidita ETF záleží na jeho podkladových aktivech - nejzmiňovanější věta, kterou používají Xavierovi kolegové v oboru a sám expert, jinak též šéf EMEA ETF Capital Markets ve Franklin Templeton. A ten se podrobně věnuje tomu, co to vlastně znamená.

Mnoho investorů se domnívá, že podkladová likvidita určitého ETF souvisí se zobchodovanými objemy. To ale není celá pravda. Objemy ETF říkají jenom to, co se zobchodovalo, a ne co mohlo být zobchodováno. Abychom viděli to druhé, musí se investor podívat až na podkladové akciové tituly.

Abychom se vrátili k myšlence, že ETF nabízí to nejlepší z obou světů, tedy podílových fondů a akcií: ETF na rozdíl od podílového fondu nepotřebuje minimální vstupní klientskou investici, aby zůstalo otevřené nebo likvidní. Nově vzniklé ETF bude mít často mnohem menší průměrné denní obchodní objemy než starší nebo zavedené fondy. Novější ETF navíc mívají mnohem méně akcionářů. V první den obchodování to může být třeba jenom jeden.

„Nemyslíme si ale, že to je důvod se novým ETF vyhýbat, protože cena nového ETF obvykle koresponduje s cenou podkladového koše cenných papírů,“ podotýká také expert.

Děkuji, ale raději...

Mnoho lidí podle něj stále chybně používá kritéria pro screening podílového fondu a především velikosti ETF jako ukazatel likvidity, obzvláště pokud jde o vyhodnocování rizik týkajících se prodeje a vystoupení z pozice. Řeknou něco jako „raději investujeme do větších fondů, abychom zajistili, že nebudeme mít problémy s likviditou, kdybychom museli zlikvidovat pozici na trzích pod tlakem.“ Musejí si ale uvědomit, že ETF je v podstatě jenom taková obálka, která je vstupní branou k hlubokému a likvidnímu souboru podkladových konstituentů, což může být třeba index akciových blue chip titulů s velkou kapitalizací. To by mělo ilustrovat rozsáhlou a hlubokou likviditu, která se tu nabízí.

Pro připomenutí, podkladová hodnota ETF se odvozuje od ceny podkladového aktiva, do kterého investuje. Jinými slovy, o ceny podkladového koše nebo konstituentů indexu, které ETF sleduje. A i když podkladová likvidita určité akcie je funkcí konečného počtu outstanding shares, (tedy veškerého počtu akcií dané společnosti vlastněných investory), podkladová likvidita ETF se nijak nevztahuje k zobchodovaným objemům. Objemy ETF říkají pouze to, co se zobchodovalo, a nikoli co se zobchodovat mohlo. Abychom viděli to druhé, musí se investor podívat až na podkladové akcie u jednotlivých konstituentů.

Takže pokud jde o likviditu, je velikost ETF pouze akademická.

Pár slov k rizikům

Všechny investice nějakou míru rizika zahrnují, včetně možné ztráty jistiny. Hodnota investic může kolísat, a investoři nemusejí dostat zpátky celou částku, kterou investovali. Makléřské poplatky a výdaje na ETF sníží návratnost. ETF se obchodují jako akcie, jejich tržní hodnota kolísá a mohou se obchodovat nad nebo pod čistou hodnotou aktiv daného ETF.

Není zde nicméně záruka, že aktivní trh pro akciová ETF se bude vyvíjet nebo že se udrží, ani že bude pokračovat jejich listing nebo že zůstane beze změn. I když akcie ETF jsou obchodovatelná na sekundárních trzích, nemusejí se obchodovat rovnou za všech tržních podmínek a v období větší zátěže na trzích se mohou obchodovat s významnými slevami.

Zdroj: Franklin Templeton